Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Banderas
#6921 Oskare, moc rád tě teď sleduji. Pokračuj ve svých úvahách, hodně věcí mi připomíná mě samého a fakt mě zajímá, jak se to bude u tebe posouvat.

Oskar78 píše:Stal se ze mě hodný empatický kluk, který se naučil dívky poslouchat a zajímat se o jejich problémy. Bohužel už ale ne je balit a sám se v řadě případů stylizuji do friend-zone, kterou se cítím neskutečně ponížený.


Tohle jsem přesně byl já. A pořád toto zranění, mohu-li to tak nazvat, ve mě je - tento přístup k ženám. Porno to asi nezpůsobilo, protože takhle jsem se choval i pár let předtím, než jsem porno objevil. Ale porno to rozhodně umocnilo a definitivně ukotvilo. Postupně jsem si vryl do mozku tento program:

1. Sex se dělá s holkama na monitoru (u mě to bylo zpočátku na televizi, protože byly jen VHS kazety)
2. Reálné holky sex nedělají a představa, že bych nějakým svým chováním k nim směřoval k sexu, mi připadala divná - cítil bych se asi jako úchyl z těch videí? Proto to porozumění ženám a pasování nevědomky sebe sama do friend-zone.

Ty dva body jsou samy o sobě šílené, ale postupně, jak holky kolem mě, které jsem tajně miloval, jedna vedle druhé, randily s jinýma klukama, jsem pochopil třetí bod:

3. Reálné holky sex dělají, ale ne se mnou!

Tím jsem to celé definitivně zabil, poslal veškeré zbytky svého sebevědomí do kopru a zůstalo mi na dlouho jen PMO, které tento šílený myšlenkový proces čím dál více umocňovalo. Pak docházelo k situacím (typicky na VŠ - dodnes si je pamatuji), kdy spousta holek o mě měla zájem (i sexuální), pravděpodobně ke mě vysílaly i patřičné signály, ale já je prostě absolutně nevnímal. Mé podvědomí to všechno odfiltrovalo pryč v souladu s výše uvedenými body. A jak to vím? Většinou mi to ty holky pak samy přímo řekly. Ale to už jsem byl u nich definitivně zařazen mimo oblast jejich partnerského a sexuálního zájmu. A tak jsem dál zůstával nepolíbeným panicem a kamarádem krásných holek kolem mě.
Uživatelský avatar
By Oskar78
#6938
Tohle jsem přesně byl já. A pořád toto zranění, mohu-li to tak nazvat, ve mě je - tento přístup k ženám. Porno to asi nezpůsobilo, protože takhle jsem se choval i pár let předtím, než jsem porno objevil. Ale porno to rozhodně umocnilo a definitivně ukotvilo.


No já k tomu pak přistoupil tak, že jsem si načetl dost věcí o pick-upu a začal intenzivně pracovat na tom, aby se ze mě stával hajzlík, což je ale snaha prozatím velmi neúspěšná. Vpodstatě bych svůj vnitřní konflikt popsal jako souboj dvou archetypálních vzorů:

Pick-up artist, sukničkář VS. Milující partner se smyslem pro rodinný život

A připadá mi, že moje přirozenost je pořád monogamní vztah s jednou ženou, které chci dát vše. Jen mám tak nějak pořád pocit, že je ideální se naopak naučit návyky polygamně žijících a uvažujících lidí. To jen kontrastuje můj celkový vztah ženám a nedůvěru vůči nim s tím, že raději budu držet v šachu já holku než ona mě. Je mi jasné, že takhle se ke kvalitnímu vztahu postavenému na důvěře dostat nemohu.
Uživatelský avatar
By Banderas
#6940
Oskar78 píše:Pick-up artist, sukničkář VS. Milující partner se smyslem pro rodinný život

Myslím, že tenhle souboj archetypálních vzorů prožívá (minimálně v určité části života) každý muž. Doba a okolnosti, ve kterých žijeme, tomu samozřejmě velmi nahrávají, ale není to jenom tím. Pamatuji, jak na začátku svého deníku přesně tento konflikt popisoval Šaul (a měl tam ještě i další archetypy). Co takhle spojit oba typy v sobě dohromady? Jde to? Záleží na okolnostech, podle mě někdy ano, někdy ne. Já rozhodně milujícím partnerem se smyslem pro rodinný život jsem, o tom moje žena vůbec nepochybuje. Na druhou stranu i ona sama by mi přála, abych se dokázal směrem k jiným ženám chovat mnohem víc sebevědoměji a mužněji, což směřuje k tomu pickup artistovi. A to by nedokázala bez důvěry, že vím, kde je moje místo. Je mi jasné, že ne každá žena tohle dokáže a raději toho svého drží pěkně zkrátka - otázka ovšem je, jestli to funguje, když se tolik vztahů a manželství rozpadá.
Uživatelský avatar
By Oskar78
#6958
Banderas píše: Co takhle spojit oba typy v sobě dohromady? Jde to? Záleží na okolnostech, podle mě někdy ano, někdy ne.


Banderasi, napadlo mě k tomu to, že vpodstatě by měl člověk být otevřený flirtu s jinými ženami v manželství, a to by mělo vést k tomu, že z tebe bude i lepší partner. Hlavně v sobě sexuální energii zbytečně nezadržovat, ale do určitý míry ji nechat volně proudit. Konzervativci jistě prominou, ale nemluvím tady o svádění žen za účelem rychlovky, jen zkrátka nebránit se flirtu.

Teď jsem vypadl z hospody, kde jsem se líbal s docela šikovnou ženou. Cítím na sobě to pokušení. Achjo...
Uživatelský avatar
By Oskar78
#6959 Btw...

Den 38
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#6968
Oskar78 píše:Teď jsem vypadl z hospody, kde jsem se líbal s docela šikovnou ženou. Cítím na sobě to pokušení. Achjo...

Gratulace...
Uživatelský avatar
By Oskar78
#7027 Day 44

Hard-mode vás nezmění, ale dá vám to uvědomění... a to uvědomění pomalu pracuje. Uvědomění, že život je třeba naplnit smysluplností. A i to není instantní proces. Občas padám, pod tíhou depresí myslím i na sebevraždu, ale zatím to bývá vždy jen otázka chvilky, kdy se zase rozjasní.

Víc si všímám žen, není nic hezčího než ženská krása. Už nechci zpátky, už ne. Tolik kontaktu se ženami jsem snad v životě neměl jak je to v tomhle hard-mode.

Zítra mám výlet s fajn ženou - slovenka. Zatím 2x odmítnutí líbačky na konci rande, možná přijde třetí, ale to mě taky posune, nedá se nic dělat, zkušenosti se musí sbírat postupně, když jste se roky učili akorát z porna. :) :geek:
Uživatelský avatar
By Oskar78
#7093 Den čtyřicátý devátý, skoro padesátý.


Asi je čas na sebe být hrdý. Ano, dostal jsem se za půlku výzvy, kterou jsem považoval za jednu z nejtěžších ve svém životě. V současné situaci si netroufám opustit svůj mindset, kdy pro mě číslo má význam, ačkoliv je mi tam někde vzadu jasné, že jen číslo skoro nehraje roli. Vyhráno asi zatím nemám. Na druhou stranu se teď peru s flat-line a v tom je zrada, protože mě zneklidňuje pocit, že vlastně nemám chuť a lákalo by mě si dokázat, že to tak není.

Vyhráno asi nemám, ale měl jsem nedávno silně erotický sen, v tom snu jsem zažíval sex, a od té chvíle mám pocit, že je v mé hlavě něco trochu jinak. Je to už celkem dávno, co jsem se díval na poslední porno. Nějakých 6 měsíců. Takže mám dojem, že ztrácím pojetí o tom, jak ta videa vlastně vypadají. Za posledních 14 dní si vybavuji jen 3 sny, kde jsem byl sexuálně aktivní.

Na druhou stranu, moje myšlení zkrátka je stále dost střížené pick-uperským přístupem. Začal jsem už někdy v šestnácti studovat, jak je optimální balit ženy, oslovit si je v terénu. Načetl jsem o tom nějaké knihy a líbí se mi na tom ta svoboda, ale vlastně mě na tom přitahuje trochu i ta drzost, se kterou k tomu člověk musí přistoupit, protože je to něco, co jsem se musel postupem času naučit. Několikrát jsem se od té aktivity odvrátil a několikrát jsem se k ní zase vrátil. V průběhu restartu si říkám v terénu ženám o čísla vcelku často. Je to trochu adrenalin, trochu dobrodružství, a hlavně je v tom u mě ten drive, že je to něco, co jsem v dobách silnějšího sledování porna nedokázal.

Jenže je problém, že zjišťuji, že v současné době mám snad chuť se sexu úplně zříct. Resp. Chuti na sex a případných pokusů o nějaké balení žen. Jde zkrátka o to, že by mi to nejspíše mohlo přinést silný chaser, ale také o to, že by mě to mohlo vrátit v myšlení jinam. Jakobych najednou měl pocit, že pro mě by bylo ideální mít sex až po svatbě nebo až po hodně dlouhé době.

Na druhou stranu. Mít slečnu a nesnažit se o sex? To je pro mě opravdu složité, těžké, jaksi pořád potřebuji se slečnou stupňovat kontakt… Připadám si pak prostě divně, tak nějak impotentně… Asi s tím mám problém někde na hlubší úrovni se sebepřijetím a možná si tím i kompenzuji, že neumím být zábavnější nebo spíše nedovedu být natolik sám sebou, aby byl čas se mnou pro slečnu naplňující. Achjo, je to o to neustálém hledání, neustálé pokoře a neustálé trpělivosti.

Víra je cesta? Nevím. Bůh je přeci láska, dává pokoru a je spravedlivý, ale mám pocit, že jsem jej nikdy ve svém životě nechtěl, v křesťanské podobě mít. Stačily mi principy, které označuje. V současné době mi však připadá, že jen obklopení se věřícími lidmi a život v pokoře a alespoň nějaké míře askeze je pro mě ta nejvhodnější cesta.
Uživatelský avatar
By Oskar78
#7123 Den 51

Porno a masturbování je jen záminkou k vylučování dopaminu a testosteronu. Když se toho zřekneš, budeš to ty.

A teď, když jsem to já?

Býval jsem plný negativních a skeptických myšlenek. Porno vždycky znamenalo únik, reset, relax, ale teď se teprve učím žít sám se sebou a neutíkat od svých strachů. Jsou to přitom strachy, které se u stolu, ale ani ve společnosti většiny kamarádů neříkají. A teď je přijímám zcela dobrovolně.

Tak snad je to ta správná cesta.
Uživatelský avatar
By JakubW
#7126 Jo, to zní rozumně i reálně. Jsem zvědav na tvé další postřehy. Držím palce!