- čtv bře 07, 2019 7:12 am
#6921
Oskare, moc rád tě teď sleduji. Pokračuj ve svých úvahách, hodně věcí mi připomíná mě samého a fakt mě zajímá, jak se to bude u tebe posouvat.
Tohle jsem přesně byl já. A pořád toto zranění, mohu-li to tak nazvat, ve mě je - tento přístup k ženám. Porno to asi nezpůsobilo, protože takhle jsem se choval i pár let předtím, než jsem porno objevil. Ale porno to rozhodně umocnilo a definitivně ukotvilo. Postupně jsem si vryl do mozku tento program:
1. Sex se dělá s holkama na monitoru (u mě to bylo zpočátku na televizi, protože byly jen VHS kazety)
2. Reálné holky sex nedělají a představa, že bych nějakým svým chováním k nim směřoval k sexu, mi připadala divná - cítil bych se asi jako úchyl z těch videí? Proto to porozumění ženám a pasování nevědomky sebe sama do friend-zone.
Ty dva body jsou samy o sobě šílené, ale postupně, jak holky kolem mě, které jsem tajně miloval, jedna vedle druhé, randily s jinýma klukama, jsem pochopil třetí bod:
3. Reálné holky sex dělají, ale ne se mnou!
Tím jsem to celé definitivně zabil, poslal veškeré zbytky svého sebevědomí do kopru a zůstalo mi na dlouho jen PMO, které tento šílený myšlenkový proces čím dál více umocňovalo. Pak docházelo k situacím (typicky na VŠ - dodnes si je pamatuji), kdy spousta holek o mě měla zájem (i sexuální), pravděpodobně ke mě vysílaly i patřičné signály, ale já je prostě absolutně nevnímal. Mé podvědomí to všechno odfiltrovalo pryč v souladu s výše uvedenými body. A jak to vím? Většinou mi to ty holky pak samy přímo řekly. Ale to už jsem byl u nich definitivně zařazen mimo oblast jejich partnerského a sexuálního zájmu. A tak jsem dál zůstával nepolíbeným panicem a kamarádem krásných holek kolem mě.
Oskar78 píše:Stal se ze mě hodný empatický kluk, který se naučil dívky poslouchat a zajímat se o jejich problémy. Bohužel už ale ne je balit a sám se v řadě případů stylizuji do friend-zone, kterou se cítím neskutečně ponížený.
Tohle jsem přesně byl já. A pořád toto zranění, mohu-li to tak nazvat, ve mě je - tento přístup k ženám. Porno to asi nezpůsobilo, protože takhle jsem se choval i pár let předtím, než jsem porno objevil. Ale porno to rozhodně umocnilo a definitivně ukotvilo. Postupně jsem si vryl do mozku tento program:
1. Sex se dělá s holkama na monitoru (u mě to bylo zpočátku na televizi, protože byly jen VHS kazety)
2. Reálné holky sex nedělají a představa, že bych nějakým svým chováním k nim směřoval k sexu, mi připadala divná - cítil bych se asi jako úchyl z těch videí? Proto to porozumění ženám a pasování nevědomky sebe sama do friend-zone.
Ty dva body jsou samy o sobě šílené, ale postupně, jak holky kolem mě, které jsem tajně miloval, jedna vedle druhé, randily s jinýma klukama, jsem pochopil třetí bod:
3. Reálné holky sex dělají, ale ne se mnou!
Tím jsem to celé definitivně zabil, poslal veškeré zbytky svého sebevědomí do kopru a zůstalo mi na dlouho jen PMO, které tento šílený myšlenkový proces čím dál více umocňovalo. Pak docházelo k situacím (typicky na VŠ - dodnes si je pamatuji), kdy spousta holek o mě měla zájem (i sexuální), pravděpodobně ke mě vysílaly i patřičné signály, ale já je prostě absolutně nevnímal. Mé podvědomí to všechno odfiltrovalo pryč v souladu s výše uvedenými body. A jak to vím? Většinou mi to ty holky pak samy přímo řekly. Ale to už jsem byl u nich definitivně zařazen mimo oblast jejich partnerského a sexuálního zájmu. A tak jsem dál zůstával nepolíbeným panicem a kamarádem krásných holek kolem mě.