- ned dub 26, 2020 9:04 am
#9270
Zdar,
přidávám svůj deník
aktuálně jsem 81 dní bez PMO, je to můj druhý pokus. Při prvním pokusu jsem vydržel 40 dní, ale jen bez MO, na P jsem se díval, neznal jsem problematiku nofapu a bylo to jen na mou vlastní pěst. Po ukončení prvního pokusu, jsem se vrátil k PMO a současný strike započal asi půl roku po prvním pokusu a už v hardmode.
na P koukám cca 14 let, průměr 1-2 denně, někdy méně, někdy více, žádnej hardcore ani eskalace žánrů, žádnou formu pied nemám, ale mám problém při sexu dojít k O. Porno bylo lehce dostupné, zaháněl jsem jím frustraci, nudu, stres, bez výstupu z komfortní zony dopamin kdykoliv jsem jen chtěl.
Vydržet současných 81 dní mi nedělalo nějaký větší problém. Popravdě jsem si ani nedával počet dní, chtěl jsem to řešit za pochodu, na základě toho co to se mnou bude dělat. Můj hlavní cíl je najít si opět partnerku a mít kvalitní partnerskej život a sex, s tím, že tentokrát se nenechám ovlivnovat P. Kolikrát jsem radši dal přednost P před partnerkou, když na to vzpomínám, tak je mi z toho zle.
Po 81 dnech mohu potvrdit většinu pozitivních efektů, které nofap slibuje. Střídají se u mě ovšem stavy, kdy se cítím skvěle a dny kdy je mi na nic. Úzkost, strach, nejistota, pochyby, netrvá to nějak dlouho, obvykle jeden den. Jak jde čas, tak mi přijde že to líp zvládám a tolik si tu náladu neberu.
Měl jsem 2x migrénu cca kolem 60 dne, přešla rychle, vzhledem k tomu, že me hlava nikdy nebolela, tak to přisuzuji nofapu. Už se to neopakovalo.
Ohledně MO a P jsem byl po celou dobu apatickej a nebyla ani chuť. Kolem 70-75 dne se mi chut na MO vrátila a dost o tom přemýšlím. Viděl jsem na youtubu jedno provokativní video a začal jsem mít chut i na P, ale rychle mě to přešlo.
Řekl jsem si, že vydržím těch symbolických 90 dní, protože vím, že s tím problém nemám. Mám silnou vůli, ale nevím co dál, začít s MO ? sexem ? jak poznat že jsem vyléčen a připraven ? mám popravdě strach z chaser efektu a v případě sexu, selhání, ale vlastně ani nevím proč.
Zdravím všechny a držím všem bojovníkům palce, přečetl jsem si pár deníků a musím říct, že jste frajeři, držte se a bojujte
přidávám svůj deník
aktuálně jsem 81 dní bez PMO, je to můj druhý pokus. Při prvním pokusu jsem vydržel 40 dní, ale jen bez MO, na P jsem se díval, neznal jsem problematiku nofapu a bylo to jen na mou vlastní pěst. Po ukončení prvního pokusu, jsem se vrátil k PMO a současný strike započal asi půl roku po prvním pokusu a už v hardmode.
na P koukám cca 14 let, průměr 1-2 denně, někdy méně, někdy více, žádnej hardcore ani eskalace žánrů, žádnou formu pied nemám, ale mám problém při sexu dojít k O. Porno bylo lehce dostupné, zaháněl jsem jím frustraci, nudu, stres, bez výstupu z komfortní zony dopamin kdykoliv jsem jen chtěl.
Vydržet současných 81 dní mi nedělalo nějaký větší problém. Popravdě jsem si ani nedával počet dní, chtěl jsem to řešit za pochodu, na základě toho co to se mnou bude dělat. Můj hlavní cíl je najít si opět partnerku a mít kvalitní partnerskej život a sex, s tím, že tentokrát se nenechám ovlivnovat P. Kolikrát jsem radši dal přednost P před partnerkou, když na to vzpomínám, tak je mi z toho zle.
Po 81 dnech mohu potvrdit většinu pozitivních efektů, které nofap slibuje. Střídají se u mě ovšem stavy, kdy se cítím skvěle a dny kdy je mi na nic. Úzkost, strach, nejistota, pochyby, netrvá to nějak dlouho, obvykle jeden den. Jak jde čas, tak mi přijde že to líp zvládám a tolik si tu náladu neberu.
Měl jsem 2x migrénu cca kolem 60 dne, přešla rychle, vzhledem k tomu, že me hlava nikdy nebolela, tak to přisuzuji nofapu. Už se to neopakovalo.
Ohledně MO a P jsem byl po celou dobu apatickej a nebyla ani chuť. Kolem 70-75 dne se mi chut na MO vrátila a dost o tom přemýšlím. Viděl jsem na youtubu jedno provokativní video a začal jsem mít chut i na P, ale rychle mě to přešlo.
Řekl jsem si, že vydržím těch symbolických 90 dní, protože vím, že s tím problém nemám. Mám silnou vůli, ale nevím co dál, začít s MO ? sexem ? jak poznat že jsem vyléčen a připraven ? mám popravdě strach z chaser efektu a v případě sexu, selhání, ale vlastně ani nevím proč.
Zdravím všechny a držím všem bojovníkům palce, přečetl jsem si pár deníků a musím říct, že jste frajeři, držte se a bojujte