Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#8991
Ša'ul mi-Tarsos píše:Zítra jdeš z domu kamaráde.

Učím se rychle. Zjistil jsem, jak moc se neznám. Mé ego dokáže nakecat tolik kravin, ale dostát svého rozhodnutí nikoliv. Kamarád samozřejmě zůstal doma. Jak jsem si vůbec o sobě mohl myslet, že se toho nt vážně zbavím? Směju se sám sobě. :-) Jsem obyčejný člověk s vůlí level 0. Přijímám to a prosím o pomoc mocnosti nebeské. :-)
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#9061 Stojím na prahu těžkého rozhodnutí. Moje ego se zase vyšplhalo kdesi vysoko. Chci si dělat věci po svém. Chci si dopřát luxusní porno. Mám dvě možnosti. Buď zase hezky bezpečně slezu dolů na dno a pokořím se před mým stvořitelem nebo si porno pustím a rozbiju si držku.

Rozhodl jsem se pro pokoru, pokání, modlitbu a sebezapření, v tom je opravdová radost. Bože jsem Tvůj a Tvůj chci i zůstat, nevydej mě do rukou démonů.
Uživatelský avatar
By JakubW
#9062 Máš ještě jednu možnost. Podívat se do sebe. Hluboko. HLUBOKO.
Není žádné tajemství, že sledování P předchází 3 fáze. Když to napíšu pozpátku, tak je to PMO < SOS < craving < spouštěč
SOS je snížená ovládací schopnost. Takže podle názvu je jasné, že v této fázi už s tím nic neudělám. Craving se dá překonat. Je to těžší, ale dá. Nejsnáze se řetězec přeruší na úrovni spouštěče.
Spouštěče dělíme na 3 druhy. 1) ty mimo nás, 2) ty související s naší péčí o sebe sama (říká se jim vnější, což může být matoucí. Ale jsou to hlad, žízeň, únava, nuda, stres a abstinenční křeč) a 3) vnitřní - myšlenky a pocity, emoce.
Co teď konkrétně byl tvůj spouštěč?
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#9063 Zajímavé...

Tentokrát to byl vnitřní spouštěč, vzpomínka na jedno "luxusní" video co jsem před pár týdny viděl na youtubu. Poslední 3 dny dozadu se mi to video v mysli vybavilo už několikrát. Vím, že kdybych ho viděl, tak by to tím neskončilo. Takže na něho brzo zapomeneme, ale abych pravdu řekl, tohle mě vůbec nemrzí. Starosti mi spíš dělá moje neposlušnost, zpupnost, nadutost a pýcha vůči Bohu. Ono v podstatně celé je to o tom, že nás ten zlý chce oddělit od Boha, porno je jen jeden z prostředků, který ten zlý důmyslně používá. Buďme s Bohem a žádné závislosti nemusíme řešit. Je-li Bůh s námi kdo proti nám.
Uživatelský avatar
By JakubW
#9069 Teologie stranou. Teď jde o tvé myšlenky. Respektive o to, jaké v tobě vyvolaly emoce?

Jestli se opravdu chceš pohnout z místa, tak na mém profilu je web a na něm můj mobil. :arrow: Zavolej
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#9071 Promiň, bez Boha to nepůjde, bez Něj jsem jen prach zmítaný větrem a nechci se od Něj vzdalovat nebo Ho vynechávat ani v psaném textu. Neber to prosím jako propagaci Boha, ale spíš jako projev nedůvěry v sebe sama a koření se Bohu. Píšu to z toho důvodu, aby bylo jasné, že to co dále zmiňuji lze pochopit jen s vědomím Boží existence a se vším co s tím souvisí.

Tvoje stránky mě zaujali. Tuším že jsi namluvil na youtube i část stránek zivotanapornu. Jednu dobu jsem to poslouchal pořád dokola :-) Nicméně, nikam se posouvat nechci. Mám teď aktuálně úplně opačnou filosofii než kterou zastáváš ty sám. Viz citát z tvých stránek: "Nikdo není dokonalý. Ale každý může být o něco lepší." Už jsem to tady psal - Lepší být nemůžu, Bůh nás stvořil jako dobré a všechno dobré je z Boha. Pokud bych si myslel, že já k tomu můžu něco přidat a být ještě lepší je projevem pýchy, které se chci maximálně vyvarovat. Ze stejného důvodu jsem si zrušil i počítadlo, které vyvolává hrdost, která vždy končí tvrdým pádem na nulu + počítadlo způsobuje falešné snění - tzv. až budu mít 90, 180, 365 dní tak mi bude fajn a už nebudu závislý.

Momentálně žiji v přítomnosti a je mi dobře jako ještě nikdy v životě a tento stav už na mé poměry trvá opravdu dlouho, vyjma situací kdy se mé ego škrábe nebezpečně nahoru. Nepotřebuji žádného gurua, který by mě vybičoval k lepším výkonům. Potřebuji jedině Boha, a proto jsem na dně, tam jsem ho našel. Tam jsem v bezpečí před nezřízenými vášněmi a chtíčem.
Uživatelský avatar
By JakubW
#9093 Někdy si lidé i přes nejlepší vůli neporozumí hned na poprvé. Zkusím upřesnit některé detaily, ale předem říkám, že respektuji tvé rozhodnutí zůstat tak, jak jsi.
Jsem věřící a souhlasím, že bez Boha to nejde. Dokonce si myslím, že duchovní cesta je nejrychlejší a nejefektivnější cestou k vyřešení všech problémů v životě. Z hlediska efektivity je podle mě pořadí toto:
1) řeším věci sám
2) řeším věci v on-line komunitě (třeba tady)
3) řeším věci v komunitě f2f
4) řeším věci s odborníkem
5) řeším věci s Bohem
Samozřejmě že se jednotlivé způsoby nevylučují.
Uživatelský avatar
By Banderas
#9095 Šaule, pokud se chceš maximálně vyvarovat projevům pýchy, tak především by ses měl vyvarovat myšlenek typu, že to budeš řešit jedině s Bohem, bez Boha to nepůjde, že potřebuješ jedině Boha a nic víc, a dalších podobných keců v tomto duchu. Bůh není žádný tvůj parťák a není tady od toho, aby řešil za tebe sračky, do kterých ses sám dostal. Tenhleten přístup mi připomíná spíš vězně, který svou situaci chce řešit jedině s prezidentem. Nebo uklízeče v korporaci, který hodlá o svých pracovních záležitostech jednat pouze s generálním ředitelem. To jako není pýcha?

Ano, možná to opravdu bez Boha už nepůjde. Ale ty pro to nemůžeš vůbec nic udělat. Je to pouze na Něm, jestli vůbec, a případně jak ti pomůže. Tak se s tím smiř. A smiř se tedy i s variantou, že se možná té závislosti taky nezbavíš nikdy. Ale pořád pro to můžeš dělat maximum z toho, co jsi schopen.

Snažit se vylepšit to, co stvořil Bůh, je opravdu projevem pýchy (např. genové inženýrství, všudypřítomná chemie atd.).
Ale nesnažit se vrátit se alespoň k tomu, jak tě Bůh stvořil a nesnažit se využít svých darů k tomu, abys sebe a tento svět udělal lepším (rozuměj ve smyslu návratu k tomu, jak Bůh tebe a svět stvořil), je projevem lenosti.
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#9103 Pokusím se to vzít popořadě:
Šaule, pokud se chceš maximálně vyvarovat projevům pýchy, tak především by ses měl vyvarovat myšlenek typu, že to budeš řešit jedině s Bohem, bez Boha to nepůjde, že potřebuješ jedině Boha a nic víc, a dalších podobných keců v tomto duchu.
Není právě toto pýcha, že to všechno zvládnu sám? Vždyť přece to co říkáš je vrchol pýchy. Je to myšlení člověka, který si nechce od nikoho poradit a řídí se jen svého vlastního omylného úsudku.

Bůh není žádný tvůj parťák a není tady od toho, aby řešil za tebe sračky, do kterých ses sám dostal. Tenhleten přístup mi připomíná spíš vězně, který svou situaci chce řešit jedině s prezidentem. Nebo uklízeče v korporaci, který hodlá o svých pracovních záležitostech jednat pouze s generálním ředitelem. To jako není pýcha?
Ano, do sraček jsem se dostal sám, protože jsem se od Boha oddělil a odešel od něj. Jsem marnotratný syn, pro kterého náš Otec nechal udělat obrovskou hostinu, když se vrátil domů. V žádném případě Bůh není prezident. My jsem jeho děti a On, otec, nás miluje a stará se. Kdybys viděl svoje vlastní děti ve sračkách nechal bys je tam ležet, i přesto že se tam dostali vlastní vinou? Naproti tomu, pochybuji, že Zeman nebo náš generální vůbec ví že existuji.

Ano, možná to opravdu bez Boha už nepůjde. Ale ty pro to nemůžeš vůbec nic udělat. Je to pouze na Něm, jestli vůbec, a případně jak ti pomůže. Tak se s tím smiř. A smiř se tedy i s variantou, že se možná té závislosti taky nezbavíš nikdy. Ale pořád pro to můžeš dělat maximum z toho, co jsi schopen.
Když se zcela vydáš do Boží vůle, tak děláš jen to co Bůh chce, tudíž nemůžeš hřešit. Jediné co sám můžu dělat a usiluji o to, je maximální pokoření se před Bohem. O zbytek už se postará Bůh a nemusíš pro to nic dělat, kromě již zmíněné maximální pokory. Protože pokora znamená zřeknutí se svého zvráceného chtění, špatných myšlenek, nečisté vášně, nezdravého bažení a nasměrování mysli na krásné Boží věci. Pokora je uvědomění si, že sám jsem jen prach, který je nikým a ničím. Pokora pro mě znamená utlumení svého zvráceného ega, které si nárokuje všechny ty špatné věci, které když člověk nemá tak se cítí příšerně. Jakmile jsem zemřel sám sobě, vyléčilo to všechny moje bolístky z dětství, kdy jsem nebyl opečovávaný, nebyl jsem středem pozornosti atd. což jsou vlastně čistě egoistické tužby každého malého děcka. Díky tomu se mi uzdravila celá minulost a mohlo dojít k odpuštění. V pokoře jsem svobodný. V pýše jsem zotročený žádostmi těla. Pokora je DNO kdy se nesnažíš vlastními silami vyšplhat na Everest, ale místo toho se více tlačíš k zemi, abys nemohl z té výšky upadnout do pokušení. Asi stále zůstanu nepochopen, jen jsem chtěl říct, že aby se něco v životě změnilo, je třeba něco začít dělat úplně jinak. Já jsem to vzal doslovně a místo, abych se toužil stál opravdu někým, se toužím stát nikým, naprosto obyčejným člověkem, který nemá přehnané očekávání. Několik dlouhých let jsem se snažil být někdo a očekával nesplnitelné, ale vedlo to až panickým atakám, nezřízenému sledování porna, sebeukájení a dalším psychickým obtížím. Teď můžu s klidem říct, že na dně jsem nejšťastnější člověk na světě. Kéž bych neměl tendence odtamtud stále vylézat ven, ale dělal jsem to celý život, tak si nemůžu myslet, že s tím hned přestanu.
Uživatelský avatar
By Sogo12
#9104 Čau kluci,
hele - bez toho, aniž bych se pouštěl do teologických úvah. Důvěra v Boha je důležitá, ale taktéž je důležité si uvědomit, že zde existuje něco jako opovážlivé spoléhání na Boží milosrdenství... Bůh nechce, abychom jednali úplně nečinně.

To je asi tak, co bych k tomu řekl. A myslím si, že pro všechny věřící je tady jedna důležitá věc -> najděte si stálého zpovědníka - kněze, s kterým to budete nějak řešit. Nemůže úplně nahradit psychologa, ale pomůže v jiném ohledu. A třeba i rozplete některé teologické úvahy.. od toho tu ti kněží jsou:-).