- sob úno 01, 2020 4:33 am
#8889
Ahoj, chtěla bych zde zveřejnit svůj příběh a zároveň se zeptat na radu jak pořádně začít s výzvou. Je mi 24 let. S prvním erotickým obsahem jsem se setkala již jako velmi malá, bylo mi asi 5 let, když jsem omylem pustila, kazetu pro maminku a tatínka.
Tehdy jsem vůbec nechápala co se děje, ale velmi mě to zajímalo. V tu chvíli přišla i nevědomá masturbace a první orgasmus, moc mě to vylekalo a tak jsem se začala bát se sama sebe dotýkat. Uvedomnělé vyhledávání pornografickeho obsahu jsem začala v deseti letech, šlo o erotické hry a malůvky, doma jsme neměli internet, takže toto probíhalo v městské knihovně
, bez jakéhokoliv doteku. Ve dvanácti a třinácti letech jsem občas byla u kamarádky bez rodičů a začínali, takové první hrádky mezi děvčaty. Bylo to moc příjemné a líbilo se mi na ni myslet i doma. Naše kamarádství bohužel ukončila nešťastná událost, a to když mě její sedmnáctiletý bratr doprovázel domů, znásilnil mě asi 300 metrů od našeho domu. Bála jsem se o tom komukoliv říci, jen jsem se uzavřela do sebe a začala muže nanávidet, v patnácti jsem se seznámila se zdánlivě hodným klukem, byl o dva roky starší, půl roku jsme spolu chodili a pak jsem se sním vyspala, bylo to úžasné.. Vše se mi líbilo, ale po týdnu mě odkopl jako použité zboží. A já se uchýlila k pornu.. A ženám, nikdo mi nemohl ublížit a cítila jsem se bezpečně. Bohužel lesbické porno mi nestačilo a postupně jsem se dopracovala až k tvrdému pornu, gangbang, anál, BDSM, Fetiš porno. Dosáhnou normálně orgasmu, je pro mě obzvláště těžké. Porno sleduji vždy, když mám volnou chvíli. Zděsila mě, až situace kdy jsem nedokázala dosáhnou orgasmu při masturbaci bez porna a také, že jsem si uvědomila, že to co vidím, bych chtěla i vyzkoušet, ale uvědomuji si, že to není normální a zdravé. Chci mít zdravý vztah k sexu, líbí se mi pocit bezpečí a něžné milování a hlavně nemuset si nic představovat, ale užít si ten okamžik s mužem kterého miluji a zaslouží si plnou pozornost. Zatím mám za sebou týden bez porna a bez orgasmu, zatím jediná změna je lehká deprese, a častější zvrhlé představy. Zajímalo by mě jak to prožívají jiné ženy, na co se mám připravit? Ohledně prožívání abstinence u mužů jsem toho četla dost, ale o ženách toho je málo, děkuji předem za rady.



Naina