Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Lukas
#7838 Nad tímhle jsem taky přemýšlel. Jsme holt závisláci na dívání se. Potřebujeme podněty.

Někdo obětuje 4 hodiny televizi, 2 hodiny Instagramu nebo Facebooku. Dělá to proto, aby nemusel nad ničím přemýšlet. My to holt máme tak, že potřebujeme úplně jinou sérii podnětů. A celé jsme si to postavili do fáze, kdy postačí jediný spouštěč, spustí se zvyk a my dostali dopaminovou odměnu. V mém případě to bylo v dětství třeba umocněno faktem, že na škole jsem byl outsider, který mohl o hezčích holkách jen snít. Nebyl jsem žádoucí a tak jsem se alespoň na své spolužačky tajně díval. O pár let později s nástupem internetu byl můj přechod k P vlastně logickým vyústěním. Byla to forma obsahu, která mi sedla jako prdel na hrnec... ale to jsem poznal až nedávno.

A problém kolikrát nejsou ani ty holky. Je to pocit vlastní méněcennosti a následná propagace sexuálních témat společností, které jsou alespoň jedním článkem obsaženy snad v každém časopise. Máme pocit, že sex je něco kriticky důležitého, něco tajného, zapovězeného. Ale je to jen náš konstrukt... ve své podstatě v přírodě nenajdeme moc dalších důkazů, kdy by nějaké zvíře mělo sex nebo masturbaci jen za účelem potěšení, snad s výjimkou primátů.

btw: Svým způsobem má kuřák taky divný návyk. Vdechování kouře z malé kulaté tyčinky plné zmuchlaného listí :) ? Ale prostě je to tak.
Uživatelský avatar
By Zipp
#7847 Není to jedno? ;) tak jako tak nezbývá než zatnout zuby a bojovat ať už jsi alkoholik, kuřák či pornoholik, tak zatni :)
Uživatelský avatar
By Banderas
#7888 Po nějaké době update mojí situace.

Ten Damoklův meč, který nade mnou visel, spočíval v tom, že první týden v září jedu na týdenní taneční dovolenou u moře, na kterou se na jednu stranu moc těším, ale na druhou stranu si absolutně neumím představit tam jet jako porno závislák a v tomto nastavení mysli si to příjemně užít. Od 2.6. do 31.8. byla tedy "poslední" možnost zvládnout těch základních 90 dní. A výsledek? Červen, navzdory tomu všemu, byl nejhorší měsíc tohoto roku a možná úplně nejhorší měsíc za poslední 4 roky - celkem 11 dní s PMO. Červen tedy totálně v prdeli.

Červenec začal velmi dobře. První týden jsem strávil s rodinou na jógovém táboře pro rodiče s dětmi, byl to úžasný zážitek, tolik cvičení jógy a meditací, kolik jsem tam měl za jeden každý den, jsem neměl předtím za celý život dohromady - jógu vůbec nedělám. Ale velmi mě to posunulo - na nějaké PMO jsem si ani nevzpomněl, navzdory tomu, že to byl ten první těžký týden abstinence, to bylo úplně v pohodě. Pochopil jsem, že jóga a meditace by mohla být ta správná cesta. A pořád si to myslím, navzdory tomu, že dva dny po návratu jsem to zase posral. Moc tomu nerozumím, měl jsem všechny předpoklady pro to, aby červenec zůstal čistý. Jsem dnes moc smutný, ale vstal jsem a pokračuji s pokorou dál. Ostatně jak psal Zipp, nic jiného mi ani nezbývá.
Uživatelský avatar
By Zipp
#7890 To je normální, vrátil ses do prostředí spojené s PMO bohužel i to je spouštěč. Co změnit prostředí? Btw pokud se dobře pamatuju říkal jsi že relapsuješ jen a pouze u PC, potřebuješ doma PC k něčemu, práce? Pokud ne dal bych ho k ledu, nebo případně ať má heslo jen manželka. Prostě už to chce tvrdý zásah protože se fakt moc neposouváš, co ty na to?
Uživatelský avatar
By Banderas
#7896 Nejsmutnější na tom je, že já při svých zkušenostech samozřejmě moc dobře vím, že návrat do prostředí spojeného s PMO je spouštěč, a přesto jsem si to pořádně neohlídal a opět tomu skočil na špek. Relapsuji pouze na PC doma nebo na NB v práci, jinde ne. Nicméně jakožto programátor s tím těžko něco udělám - jako že bych tyto stroje neměl. Snad bych jedině mohl změnit povolání a stát se, co já vím, třeba zahradníkem :D . Různé restrikce přístupu k P jsem zkoušel mockrát a nikdy to k ničemu nebylo. Spíše naopak. Překonat to a najít si nějakou cestičku se dá vždycky a dokonce už jenom to samotné překonávání překážek mě možná nabuzuje ještě víc. Nejspíš to souvisí s mými počátky. Aby se člověk k něčemu dostal, musel si jít koupit časopis do trafiky nebo půjčit videokazetu do půjčovny, což znamenalo "seznámit" trafikantku nebo obsluhu v půjčovně s tím, že hodlám mastit péro. To vyvolávalo velmi zajímavý mix hormonů v mozku souvisejících s tím, že jsem to jednak strašně moc chtěl, ale současně se strašně styděl a vymýšlel různé strategie, aby ta komunikace s tím cizím člověkem proběhla co nejrychleji a nikdo mě u toho neviděl, což mi tak zvedlo adrenalin a další hormony, že jsem pak doslova pelášil domů si to pořádně užít. Tož asi tak. Proto aktuálně žádné překážky k PMO nemám a mít nebudu. Vycházím z toho, že na to nekoukám, protože nechci.
Uživatelský avatar
By Zipp
#7907 Nechci koukat = nekoukám, to jsem si říkal až mockrát (a ty asi ještě víckrát) o to víc jsem se pak cítil provinile a míň si sebe vážil právě proto, že moje slovo pro mě přestalo mít váhu ( to je možná ta lepší možnost než aby ti to bylo šumák a jel si dál to svoje bez vůle to změnit). Dal jsem si ultimátum, řekl jsem si ještě jeden relaps a jdeš na tlačítkový telefon a bum od té doby smartphone zůstává v práci na stole a mám tlačítkový a rozhodně správný krok, co tím chci říct? Pokud si přiznáš že to silou vůle nedáš není to ostuda, naopak je to odvaha sáhnout po radikálnějším řešení a věř mi pokud si zvykneš na stav "Nemůžeš" pak stav "Nechci" přijde a bude mít větší váhu a sílu protože začneš více pociťovat život bez P.

Drž se.
Uživatelský avatar
By JakubW
#7911 Banderasi, otevřel jsi moc důležité téma. Řada z nás má sexualitu spojenou s hanbou a studem. A to je proč je takhle kombinované PMO + další emoce silnější než samotný sex.
A proč je potřeba přenastavit celkový pohled na sexualitu. Jako když bys do motoru přidával nitro, ale chtěl najezdit s tím motorem 500 000 km. To nevyjde…
A taky přenastavit očekávání od sexu. My používáme PMO (někteří sex) jako univerzální “lék” na všechno. A to není dobře.
Uživatelský avatar
By Banderas
#7997 Právě jsem dočetl celý dopis na rozloučenou, nazvaný "Proč musím do pekla". Byl určen hlavně mým rodičům, případně dalším pozůstalým. První odstavec má toto znění:

Pokud toto právě čtete, tak jsem již po smrti a již se smažím v pekle. Tento dokument vznikl proto, abych vám pomohl pochopit, co všechno vlastně vedlo k mému zatracení. Projdu celým svým životem a to i těmi nejhnusnějšími pasážemi.

Celý dopis má 11 stránek A4. Sepsal jsem ho na jaře 2001, tedy je to už 18 let. V té době mi bylo 27 let. Od té doby jsem ho celý nikdy nečetl. Nikdo ho vlastně nikdy nečetl.

Překvapilo mě, jak přesně jsem už tehdy dokázal popsat, jak jsem se dostal do porno závislosti, jak jsem s tím bojoval, abstinoval, a jak se k tomu zase vracel v čím dál horší míře. Už tehdy jsem se tedy vnímal jako závislý na pornu, a vnímal, jak mi to ničí život - neúspěchy u holek, deprese, pobyty v blázinci apod. Ovšem to, co jsem dělal tehdy, ve srovnání s tím, kde jsem v této závislosti nyní, je asi tak jako bych tehdy sledoval večerníčky. Uvědomil jsem si tedy v plné síle, že můj problém je opravdu velmi hluboký. Ale věřím, že přečtení toho dopisu byl ten správný odrazový můstek pro definitivní vyřešení. Howgh!
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#7998 Tak to je sila! Diky za sdileni aspon jednoho odstavce. Kdybys chtel dopis dat nekomu precist, mel bych zajem. Je mi totiz presne jako tenkrat tobe a zajimalo by me co se ti honilo hlavou, jestli na to nejsem jeste hur nez ty. Co te vlastne dostalo z tech nejvetsich hororovych zanru? Ma v tom prsty tvoje manzelka?
Uživatelský avatar
By Hynek
#8001 Mě by ten dopis teda taky zajímal, ale nežádím ho. Sám jsem jednou jeden napsal, ne o pornu, ale o tom, jaká jsem sračka, jak jsem chlastal a bylo to zároveň obvinění mojí mámy, jak mi zkurvila život svýma kecama na mě, který asi nemyslela špatně.

No zrovna jsem vzpomínal, jaké by to bylo bez internetu, jestli by mě ještě ve 40 letech bavilo chodit kupovat si LEO. Ale že to byla pořádná dávka hormonů, to můžu potvrit, jak tu píšeš. Noc předtím, než mělo vyjít nové číslo jsem pořádně nespal, kroutil se v posteli a potlačoval chuť si to udělat, abych si to příští den užil. Pak udělal nájezd na stánek a utíkal s časíkem domů, sucho v puse, tep 180 a ta slast potom. Dneska člověk aby získal to samé potešění, tak musí posouvat pořád hranice toho, na co kouká, aspoň u mě.

Držím palce, ať ten dopis je pro tebe odrzový můstkem a jdeš do toho naplno. A´t tě inspiruje a nekurvíš si dál svůj život pornem.