Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Lukas
#7674 Zdravím vás,

tento report píši z postele s teplotou, bohužel mi není úplně nejlépe. Tentokrát se nic moc zvláštního neudálo, aktuálně jsem na dni č. 34.

- Měl jsem chvilku čas a o problematiku se zajímal. Našel jsem tento docela zajímavý článek, postuji jej i sem: http://www.prophecynewswatch.com/articl ... ws_id=1897
- Čím dál více narážím na příznaky psychické závislosti a nutkání porušit svůj veřejný slib. Vůle je zatím o dost silnější, ale po 30. dni cítím, že mi mozek začíná trochu intenzivněji házet klacky pod nohy. Zas na druhou stranu si říkám, že tohle jsou přesně ty okamžiky, kdy člověk roste, ale z hlediska impulzů se cítím jak první týden.
- Nových, pozitivních věcí jsem tentokrát moc nezaznamenal. Jen jsem si párkárt potvrdil mizející úzkosti. Asi je o trochu více pohledů z očí do očí, nepatrných úsměvů. ale možná to tam bylo vždy, a já jsem tyhle signály nevnímal.

No budu pokračovat dále, jsem zvědavý kam mě to zavede. Písnu zase za týden, nebo když se odehraje něco podstatného.
Lukas
Uživatelský avatar
By Lukas
#7710 Ahoj, zasílám další krátkou zprávu, den 43.

Musím se přiznat, že aktuálně mě trápí úplně jiné věci, než je má závislost. Brzy odlétám do zahraničí na pracovní cestu (vůbec poprvé v životě), kam jedu načerpat informace a prezentovat sám sebe. Zjišťuji, že je to pořádný výstup z mé stávající komfortní zóny a poslední dobou kvůli tomu zažívám dost stresu. Ale tak jsem to chtěl a věděl jsem, že tento milník přijde někdy v půlce mého odvykání.

Poslední dobou zažívám situace, kdy balancuji mezi dvěma stavy - oba skrývají jistá nebezpečí.
- Porno? Proč jsem to proboha dělal? Bez MO se spolehlivě pár týdnů obejdu, na lepší zážitky mám manželku. Jsem úplně v pohodě.
- Potřebuji nějaký sexuální impuls, uvolnit se, možná bych se na něco podíval. Zatím však poctivě držím. Ani vteřina, ani obrázek (když nepočítám některá debilní média, která to podsouvají nepředvídatelně).

Úzkosti za současné situace neumím posoudit. Reálně jsem však jako OSVČ nasadil o třetinu vyšší ceny a světe div se, okolí je akceptuje. Zjistil jsem, že jsem hodně odrbával sám sebe a nehodlám v tom pokračovat. Druhá věc je, že se dovedu lépe soustředit na řešení problémů, lépe stíhám termíny a jsem o kousek spolehlivější. Po letech jsem si také udělal radost a začal s focením, víc chodím ven mezi lidi.

Tím neříkám, že jsem úplně za vodou, to asi nikdy nebudu. Ale už teď vidím, že život bez PMO je pro mě zase o kousek zajímavější ale i náročnější - vyžaduje celého člověka a vůli postavit se problémům čelem, čemuž jsem se snažil maximálně vyhýbat, protože i teď se bojím stresu a problémů. Mým cílem je jít dál, za své hranice a po splnění výzvy zjistit, že jsem lepším člověkem, než na začátku. Vytvořit si tím vlastně důkaz, že MO je sice věc krátkodobě příjemná, ale zbržďující opravdový život.

Občas se ptám také sám sebe co by kdyby. Už teď vím, že jestli dosáhnu 90 dní, budu chtít zkusit i 180 (pořád píši "jestli", protože jsem pokorný, ale cílevědomý, vděčný za každý den). Budu přemýšlet, jak si svůj nový návyk udržet. Pokud relapsnu, začnu znovu, protože mi to za to stojí.

Díky všem, kteří čtou můj deník. Dám o sobě zase vědět cca za týden.
Uživatelský avatar
By Lukas
#7762 Zdravím opět po dalším týdnu.
Dnes je to myslím 50. den. Pracovní cesta nakonec dopadla silně nad očekávání. Ukázalo mi to spoustu dalších možností, kudy se dál vyvíjet a i když mě to jako interoverta stálo hodně úsilí, vyplatilo se.

Přemýšlel jsem nad svojí závislostí a zjišťuji, že se mrcha začíná transformovat do jiných podob.
- je léto a horko, všichni víme, co to dělá s oblečením hezkých holek
- na sociálních sítí o něco málo častěji sleduji profily jiných žen
- častěji se na něco prokliknu ve zprávách kvůli provokativnímu obrázku (byť tam není prakticky nic vidět)

Byl bych rád, kdyby mi ženy byly o něco více lhostejné. Tu citlivost na okolní podněty mám hrozně vysokou a nevím, jak ji snížit a jestli to vůbec lze. Nechci přitom jít cestou dalších zákazů (to bych si musel zakázat skoro i chodit ven), protože si myslím, že by to vedlo jen k mému selhání. Snad bych jen rád pochopil z čeho tato citlivost pramení a nějak ji usměrnil. Zatím to dělám tak, že když se přistihnu, prostě si řeknu, že holčina je fakt pěkná, ale já mám skvělou ženu a třeba bychom si ani nerozumněli, smrdí jí nohy a já nevím co :D . No, na sexuální podněty je to jako jít s lukem a šípem jakožto argumenty proti tanku.

Dny abstinence mi možná ukázali, že problém je hlouběji.
Snad to bude další dny lepší. Nevím, jestli lze rozumově porazit pudy.
Držte se.
Uživatelský avatar
By Lukas
#7789 Tak, 53. den si musím objektivně zapsat relaps.

Po dvou dnech strávených na fesťáku + únava a alkohol udělali o den později své. Pozitivní na tom snad jen je, že si stále vystačím bez P. Spouštěčem však byla hromada pěkných holek (které na sobě neměly prakticky nic), o den později jsem to neustál. Nuluji tedy počítadlo.

- Pár dní zpět jsem uvažoval nad tím, zda lze do života nějak smysluplně zařadit samostatně M, bez vnějších stimulů. Prostě to brát jako sex sám se sebou (koneckonců, který člověk je nám blíže, než my sami). Momentálně si nedovedu představit, zda to vůbec jde, protože se z toho teprve vzpamatovávám (únava + brain fog jako blázen). Následky MO jsou úplně jiné, drsnější než s partnerkou.
- Neberu to jako prohru, tuhle zkušenost jsem potřeboval. Jde jen o to, jak se s tímhle stimulem popasovat (objektivně ho nikdo z nás neovlivní, pokud nechce přestat chodit ven). Nějaké nápady?
- Když si čtu po sobě předchozí příspěvek, s tím selháním šlo dopředu asi počítat. Příště to budu lépe predikovat.

Mějte se fajn.
Uživatelský avatar
By Bojovnik
#7793 Ahoj Lukas,

moj najdlhsi streak (cez 300 dni) som prezival podobne ako ty, vlastne aj teraz to je tak isto ze obdobie medzi 30 a 90 dnom je velmi narocne a clovek musi byt velmi ostrazity a vela si odopierat.
Uz som to tu pisal velakrat ale mne sa v najvacsich krizach osvedcilo unavit telo co najviac nejakym sportom, ktory mam rad - bicyklovanie, beh, plavanie. Vtedy sa ovela lahsie odolavalo pokuseniam.

Byl bych rád, kdyby mi ženy byly o něco více lhostejné. Tu citlivost na okolní podněty mám hrozně vysokou a nevím, jak ji snížit a jestli to vůbec lze.


Mam to nejak podobne ale iny sposob ako sport som na to zatial nenasiel. Duchovny a sviatostny zivot v spojeni s Jezisom mi tiez velmi pomaha ale to skor v odhodlani vytrvat a nerobit blbosti. V otcenasi sa modlime: neuved nas do pokusenia. Teraz to papez Frantisek zmenil na "nenechaj nas podlahnut pokuseniu" a to je to hlavne co my potrebujeme. Pokusenia budu cely zivot ale dolezite je aby sme na ne boli pripraveni a nepodlahli im.

Si posilneny o nove skuenosti tak to vyuzi a drz sa!
Uživatelský avatar
By Lukas
#7794 Díky Bojovníku,

bohužel to byla jedna slabší chvilka a hned mě to vytrestalo. Jak píšeš, chce to být pořád ve střehu, protože je to zrádný, plíživý zlozvyk. Teď na druhý pokus bych si rád trošku omezil i něco ze sociálních sítí, které se postupně stávají náhradou původní závislosti. Na druhou stranu jsem rád, že nejsem úplně na začátku, během nějakých 36 hodin jsem se dal řekněme ze 75% dohromady, brainfog a takové zvláštní pocity v okolí srdce zmizely a nějak pokračuji.

Rozumím, já úplně nepatřím mezi věřící. Nebo, alespoň ne konvenčním způsobem, který by většina lidí považovala za víru.

Vidím to tak, že abych se stal odolnějším, právě potřebuji více vzdorovat tomu pokušení a dostávat od života (pro Tebe asi Boha) větší výzvy, tím se posílím. Sport je nepochybně fajn, souhlasím, jen by to člověk možná neměl brát jako formu "útěku", je důležité to dělat pro radost. To by se také nemusel nikam posunout.
Uživatelský avatar
By Lukas
#7823 Dnes 9. den bez MO, celkem 62 dní bez P.

Výsledky začínají být docela vidět. Zvlášť pokud se jedná o mou společenskou rovinu života. Nedělá mi skoro žádný problém navazování nových vztahů a známostí. Což je pro mě jako pro introverta dost překvapující. Je mi tak trochu fuk, jestli se ztrapním nebo co vlastně řeknu. Komunikovat zvládám i se svou dost podprůměrnou angličtinou, čehož jsem se vždycky bál. Vtipná věc, na jedné akci jsem strávil mnohem více času s lidmi se zahraničí, než s čechy (pro mě dřív absolutně nemyslitelné).

I po dvou měsících si však stále zvykám na četnost O. Asi to není nic překvapivého, srazil jsem návyk z několika O denně na 1x týdně se ženou (takže to šlo třeba 20x-25x dolů). Občas jsem v pohodě, občas se to ve mě pořád dost pere. Zjišťuju, že chuť roste úměrně s nervozitou a úzkostí. V takové dny si musím dávat bacha kudy chodím a kam se dívám :D. Celkově bilancuji mezi dvěma extrémy a ze dne na den zažívám dost odlišné stavy i nálady, což je negativní stránka té věci. Jeden den je člověk king, co má vše pod kontrolou, druhý je to úplně naopak.

To byly mé dojmy v kostce, zase něco postnu, až budu trochu moudřejší.
Lukas
Uživatelský avatar
By Lukas
#8079 Ahoj, dlouho jsem nic nového nepostl a v poslední době jsem se v tom trochu plácal.

Po prvním delším relapsu jsem dlouho nevydržel, svádělo mě to znovu a znovu se vrátit do té spirály. Povolil jsem si M 1x týdně, ale vedlo to jen k tomu, že se to celé zhoršovalo a já padal níž a níž. Dobře jsem si ten stav uvědomoval a doufám, že jsem si z toho i něco vzal. Nejhorší bylo, že moje závislost mi znovu převzala těžce nastolenou vládu nad mojí hlavou a po návalech dopaminu jsem se cítil jak pitomec, který kvůli krátkodobým požitkům nedovede jasně myslet a určit si dlouhodobé priority.

Do tohoto stavu jsem se dostával mírnými ústupky cca měsíc a půl, hlava se naučila dobře podvádět a obcházet pravidla. Ke cti mi slouží, že jsem se neutrhl úplně ze řetězu a neměl jedno PMO za druhým, ale alarmující pro mě bylo když jsem po jedné M seanci chtěl brzy další. Momentálně jsem 5 dní bez PMO a cítím se na to, že bych chtěl zkusit znovu vydržet co nejdéle a znovu se něco o sobě naučit. Chci na to jít trochu jinak, než minule. Poslední měsíc jedu studené sprchy, pomáhám si tím proti alergiím a zároveň mám rád ten pocit, když trochu překonávám tu nevůli. Chtěl bych najet i na pravidelné meditace a udělat z těchto dvou věcí dohromady zvyk nový, kterým starý zkusím nahradit.

Asi se tu nebudu rozepisovat o každém týdnu, ten proces léčení hlavy byl pro mě minule vlastně evidentní. Sice se ty drobné věci objevují pomalu a nejistě, ale jak do toho člověk znovu spadne, uvědomuje si to zhoršení prakticky okamžitě a vnímání reality je úplně jiné. I to je pro mě nadějí. Že se nechci vracet k horšímu, když jsem poznal lepší a že mi to nakonec pomůže mojí závislost porazit. Nebo s ní alespoň remizovat.

Ať se vám daří. Lukáš