Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Ztroskotanec
#7484
Johnny píše:
seberealizuji se v počítačových hrách," nebo co se to tady snažíš obhajovat

A - dle mého názoru - je slovo "seberealizace" marketingový výmysl, aby "kouči" rejžovali z lidí prachy.


Já nevím, ale pokud zastáváš tenhle názor, diskuze asi nemá smysl.
V pubertě jsem také hodně hrál PC hry.
V období od cca 20 do 25 let jsem pak hodně trávil čas na RP fórech a psal si různé fantazie. Své za to mohlo, že jsem ten čas trávil život s přítelkyní, která byla tak trochu lenora. Když jsem si v 25 našel novou přítelkyni, která byla poměrně akční a přivedla mě ke spoustě koníčků, nestačil jsem se divit, jak mě to začalo chytat. Ne že bych se v něčem nerozvíjel už předtím (historický šerm, tanec, hraní na kytaru), ale teprve s ní přišel jakýsi zlom, jaké je sezení u počítače mrhání času.

Já Ti to neumím vysvětlit. Tu radost, když v sobě máš něco tvůrčího, něco pozitivního, co Tě naplňuje, pro co jsi pro ostatní lidi zajímavej, v čem se z vlastní vůle chceš zlepšovat ...

.. jestli jsi něco takového nezažil a jestli Tě rodiče nikdy k takovému nevedli, tak těžko s Tebou diskutovat.
Uživatelský avatar
By Johnny
#7493 Nechápu to asi :D Cokoliv co jsem dělal v životě "aktivního" mi při zpětném ohlédnutí přijde, že bylo úplně stejně vniveč jako čučení do PC.
Uživatelský avatar
By Ztroskotanec
#7494
Johnny píše:Nechápu to asi :D Cokoliv co jsem dělal v životě "aktivního" mi při zpětném ohlédnutí přijde, že bylo úplně stejně vniveč jako čučení do PC.


No jo. To je asi Tvůj boj a Tvůj problém, že sis neuměl najít nic, co Tě baví. Anebo že Tě nebaví nic. Mám také pár takových kamarádů. Ve vší úctě k Tobě, všichni to jsou lidi, jimž se rodiče moc nevěnovali, většinou je posadili k televizi nebo PC nebo ke knížkám a netahali je ven. Takové lidi pak člověk pozval k ohni, ale oni nešli. Proč? Protože nevěděli, jaké je to fajn prostě jenom tak sedět ve tmě a koukat do plamenů, ohřívat si buřty a hrát na kytaru. Nejedou s Tebou na vodu. Nemají chuť si něco zkusit, poznávat. Fakt Tě neznám a nechci soudit, ale jako bych Tě v nich slyšel.
Ono hodně platí, že co si člověk neosvojí jako dítě, to už těžko v dospělosti nalézá.

Ale tak hlavně, že jsme každý spokojený s tím, co máme.
By Kreky95
#7514 No mám za sebou asi 10 den bez MO a tak 13-14 bez P. Pořád mám v sobě přesvědčení, že už to dělat nikdy nechci a věřím v mé úspěšné přeprogramování zpátky do normlínho stavu, že O. chci dosahovat pouze s ženou a ne sám se sebou a fotkama.

Co se týče mé psychické stránky po rozchodu je to pořád špatné. Ve fitku jsem se potkal s "novým" frajerem kvůli kterému mě opustila se slovy, že už ke mě necítí co dřív, je to definitivní bez možnosti náratu a oprav + že poznala někoho nového a chce ho víc poznat.
Suveréně jsem za frajerem šel a pokecal jsem si s ním. Ve finále jsme oba zjistili, že moje "bývalá" nám oboum řekla lehce zkreslené informace. Mu řekla npř. že spolu nejsme už 10dní (někdy minulý týden, což je blbost) a on mi řekl, že si ona přidala ho a začala mu psát první, že ji znal jen z přednášek od vidění (tohle mi neřekla, navíc to muselo být tak týden předtím, než mě poslala k vodě a tvářila, že je vše ok) není asi důvod, aby si to frajer vymyslel a vypadal taky dost překvapěně. Bývalá to následně už odmítala jakkoliv řešit, protože se stydí až za hrob hádám. Její kamarád to okomentoval, že to byla "milostivá lež" aby mě to bolelo o něco míň než bolí (haha). Aspoň má o mě starost, protože kamarád mi jel k ní domů pro moje věci a ptala se ho jak mi je...
No, byl jsem z toho lehce pobaven a jsem i pořád. Pořád ji mám svým způsobem i rád. Nemyslím, si, že borec by se kvůli tomu s ní přestal bavit, když vidí jednoduchou obět, která mu začala sama lézt do zadku. (Kéž by tohle potkalo aj mě)

Jak jsem řekl, rád ji mám pořád svým způsobem. Chci s ní zůstat kamarád, protože si myslím, že co jsme spolu zažili a jaký jsme měli vztah nejde jen tak přerušit + mám rád i její rodinu. Nevidím v tom nic zlého takto zůstat v kontaktu. Navíc to beru tak, že holka je mladá a blbá (bude ji 22) a neví co chce. Sama mi řekla, že se pořád cítí jako dítě. Takže to tak fakt beru, že tohle byl jeden velký zkrat, kdy nedokáže srdce urovnat pomocí rozumu a časem ji to dojde + její aktuální učarování z borce vyprší stejně rychle jak začalo, ale třeba si to jen namlouvám.

Horší pro mě je, že jsem teď ve stavu, že nevěřím, že si někoho můžu najít. Řekl bych o sobě a říkají to i ostatní že jsem hezký a hodný kluk, ale problém se seznámením prostě pro mě bude velký problém si myslím. Navíc mám celkem strach z toho, že i kdyby něco přišlo, já budu pořád ve stádiu, že budu mít strach s někým spát z důvodu "námi známých" problémů.
Dnes jdu na kineziologii. Doufám, že mi to pomůže odblokovat moje bloky na přítelkyni, sex a tyhle věci.
Uživatelský avatar
By Ztroskotanec
#7526 Hele Kreky,

sakra to bolí a bolet bude. Nic víc Ti tady asi nepovíme. Na druhou stranu to neznamená, abys sem své smutky a boly přestal psát, byť se Ti na ně bude dostávat nejspíš stále stejná odpověď.
Na bývalou kašli. Teď Ti akorát všechny kontakty s ní budou ubližovat. Je to těžké, je to náročné, ale stejně Ti nic nezbude jiného, než to nechat být. Je mladá, nevyzrálá, je to ještě jedna z těch holčiček, co nutně potřebují být milovány a tak leze ze vztahu do vztahu. Ženské jsou takové. Můj děda vždy říkal: „Neudělají krok, dokud druhou nohou nestojí na pevném břehu.“ Za mých mladých let na střední se tomu říkala „liánová taktika.“ Dokud se pevně nedržíš jedné liány, nepouštíš druhou.

Já bych Ti radil alespoň na chvíli spálit mosty. A pak se s tím začít vyrovnávat a ty „kruhy“ uzavírat. Najít si nějaké formy psychoventilace, fakt si přečíst tu knížku „Partneři a rozchody“ (http://sklad.izmus.cz/books/partneri-a-rozchody.pdf), na kterou jsem upozorňoval, abys pochopil, jak fungují imaginární postavy našich bývalých, které akorát jitří rány.
A pak dát tomu čas.
Na nějaké vytloukání klínu klínem – a hledání si převoznice - bych se vykašlal. Většině lidem to moc nepomůže. Makej na sobě, uč se být šťastný sám se sebou, jak Ti budou pomalu přicházet pozitivní reakce, jak Ti poroste sebevědomí … tak ty vlákna minulosti začneš pomalu pouštět z ruky. Kdysi jsem četl takový krásný citát Vincenta van Gogha „Co zraje dlouhodobě a co člověku umožňuje dělat dokonalejší a přesnější věci, je zkušenost a každodenní práce. Ta pomalá a zdlouhavá práce je jedinou cestou a ctižádost- za každou cenu udělat něco dobrého – je zcestná.“ Snaž se být šťastný sám se sebou, vyřeš si problémy, které máš, a nelámej vztahy přes koleno. Ono to k Tobě pak přijde.

Vím, o čem mluvím, mám hodně podobnou zkušenost. Také teď hodně uzavírám kruhy, snažím se napravovat způsobené chyby, odpouštět sám sobě a hledat kdesi hluboko to, co jsem na bývalé miloval.

Chce to čas. Nechat to přebolet. A pak věci volně plynout.
By Kreky95
#7527 Ahoj díky za odpověď,

Je pravda, že mi to trošku líp usnadňuje to, že to píšu sem. Čas to chce to ano, ale už jsem v té lepší fázi a je mi fajn. Stáhl jsem si appku na telefon s Kalorickymi hodnoty a snažím se jíst a cvičit. Koupil jsem si další suplementy, chci to vytriskat co nejvíc. Takto do hloubky jsem to ještě nikdy nebral.
Mám za sebou 12 den bez PMO., vstávám ráno sám od sebe kolem 6-7 bez budíky, spím jen 6h cca a stačí mi to a zjidtuju jak den je dlouhý. Na PC u her jsem twky nebyl už přes 10dnu a fakt je mi dobře. Pomalu pozoruji, že se mi ráno začíná už vracet erekce taková lehká, ale asi to není nic nad čím slavit, mám za sebou jen pár dnů zatím.
Chuť se u mě ne provozuje zatímco žádná, abych tto porušil, mám flatline.

S kamarádem plánujeme na prazky letět do Barcy na pár dnů se odreagovat a celkově potom aj projet ČR.
Uživatelský avatar
By Kreky95-1
#7691 Hoj, dnes sem píšu po dlouhé době, protože mi z nějakého důvodu sem nešlo přidát příspěvky, proto mam aj 2 profil.

Dnes to máme 40tý den, ale píš to měřím od svého rozchodu než posledního PMO. Ten byl o pár dnů dřív, takže dejme tomu 43-44.
No bývalá dělá nevím co, měsíc o ní nic nevím a jsem za to rád. Jak jsem původně měl schýzi ktomu, se vrátit nevrátit tak jsem definitivně výlečený, že ne. Svým způsobem jsem za to aj rád co se stalo a co mi to dalo. Jejího nového boyfrienda, za kterého mě vyměnila jak kdybychom byli věci potkávám ve fitku. Za frajerem jsem byl a pokecal si s ním...no, nachytal jsem ho, že se nesprchuje, asi je bývalá fajnšmeker a má to ráda. Já vždy chodil umytý, navoňaný - asi to byla chyba :D .

Co se týče mě, tak já za tu dobu nabral 5kg nahoru a citím se super. Cítím se víc komunikativní a celkově víc pozitivně naladěný. Mám nové auto, se kterým se chodím z nudy projet a teď jsem se s ním byl aj "profi" fotit. Prostě moje nová holka :)
S kamarádem / kolegou z práce jsme byli teď po práci zakalit do PartyStanu (v rámci filmového festivalu, taková akce) a trošku jsme se přiopili a vyhypovali to a šli jsme na striptýz :D :D No, brát to jako relaps nebudu, neměl jsem potřebu jít na MO, spíš jsem dostal chuť na realný sex. Tuhle chuť dostávám poslední dobou často, můžu fakt říct, že se mi jít zapínat komp a jít na PMO fakt nechce, radši realnou cestou.
Tímto se dostávám k otázce kdy o sobě můžu říct, že jsem "výlečený" nejsou to ani ty blbé 3 měsíce, ale já už kolikrát mám při diskuzi s holkama na nějaké choulostivější téma mravence mezi nohama :D
Druhá věc je, že bych si potřeboval nějak "spravit" sebevědomí, protože nemám zkušenosti s nějakým narazovým sexem. Upřímně ani nevím jak na to. Zkreslená představa z filmů. Asi to budu muset nějak hecnout, protože holky teď vymýšlí, že chcou jet někde na výlet aj s přespáním. Navíc jsou všechny nezadané a já bych tam byl samotný chlap :D

A ještě tu dodám, že asi ze "zásahu osudu" (ve který věřím, že se věci dějí jak se mají) jsem v den rozchodu napsal kamarádovi / známý, který dřív pracoval se mnou jako brigádník. Už tehdy to byl takový emocionálně slabý kluk, který brečel vždy, když se přítelkyně nasrala na něj a on prosil, aby mu odpustila (aj kvůli blbostem). Tehdy jsem se mu smál a říkal, že co mu mrdá a ať se vzpamatuju. Po mém rozchodu jsem ho viděl shodou okolností online na FB a napsal jsem mu, protože jsem taky měl takový sklony říkat už bývalé, že všechno spravím. No, on mi na to odepsal, že pohoda, že s ním se rozešla taky :D :D tak jsme se začali nějak víc bavit a naplánovali společné akce na léto.
Ve finále mi dohazuje sestru-dvojče. Holka je to fajn, píšem si, ale studuje strašný obor na VŠ a nemá vůbec čas. Je zavřená ve "sskořápce" a jen se 24/7 učí a realně někde půjdem až na konci června. Seznámil nás tak před 14ti dnama hádám, tehdy se asi neučila tak moc jak teď, takže jsme si psali celkem dost a on sám mi potvrdil, že se furt smějě do telefonu a pohoda. No nějak to upadlo, asi kvůli tomu učení, nvm jestli si to jen nenamlouvám :) . Teď je to pár vět denně a konec, nechce se rozptylovat. Ok, chápu.
Uvidíme ten konec června no, snad to prolomí ledy :) a já nebudu pokračovat ve svém středoškolském a potom aj VŠkolském friend-zone stylu.
Uživatelský avatar
By Kreky95-1
#7817 Píšu trošku později, ale bohužel jsem před 5ti dny relapsnul. Hold jsem to nevydržel. Byl to jen MO. Porno nekoukám vůbec, na to nemám ani pomyšlení a už ani nikdy nechci. Takže aktuálně mám asi cca 70dnů bez PMO a 5tý den bez MO.
Mám aplikaci v telefonu jménem "Reboot" za kterou jsem dal 50,- a počítá mi to dny, večer se mě to zeptá jestli jsem vydržel dnešní den bez PMO atd. Když jsem tam ten 60tý den dal, že ne. Vyskočila mi v AJ celkem dlouhá zpráva, že boj pokračuje dál a kdesi cosi, ale že pořád je lepší výhra to, že jsem vydržel těch 60dnů, udělal si PMO (u mě MO) a budu pokračovat dalších 60dnů bez toho, aniž bych k tomu spadnul zase třeba na týden.
Osobně si myslím, že mám spíš víc problém s psychikou. Uvidíme co se stane, až příjde na věc :D
Musím se naučit neřešit fakt svůj spodek a mít to na háku. Teď jsem v tom stavu, že jak nemám jednou ranní erekci, připadám si že je to špatně. Nebo kolikrát to na mě příjde z ničeho nic přes den a citím jak v kalhotech je tvrdý, ale když ho vyndám ven tak to už není skála. Jakoby to, že ho mám v kalhotech a "dře" se mi o kalhoty mě udržuje v nějakém vzrušeném stavu, ale jakmile je "navolno" tak po chvíli opadne :D

Nedávno jsem viděl videjko o knížce "Moc přítemného okamžiku" kdy člověk by neměl být otrokem vlastní mysli a žít přítomností co zrovna teď dělá a vypustit minulost i budoucnost. Asi si ji koupím a přečtu...
Uživatelský avatar
By Kreki95
#8402 Tak dneska píšu opět po dlouhéé době a zase z nového účtu, protože z mých starých nejde prostě psát. Nějaký error DB nevím.

Tak co se děje nového u mě. Porno jsem neviděl už asi kolem 150dnů. Každopádně MO jsem si dopřál. Suma sumárům to bude dohromady asi těch 30 "relapsů" hlavně u fantazie a sem tam k tomu přispěla nějaká fotka kámošky na IG. Je to škoda, ale musel jsem vypustit párů, každopádně si myslím, že oproti tomu, že někdo má PMO nebo MO i 3x denně je 30x MO bez porna ve 150 dnech celkem úspěch. Aspoň pro mě určitě. Nicméně chci MO snížit opravdu na minimum.
Jak jsem již psal, účinek toho, že nesleduji porno jde cítit. Člověk si fakt více váží holek a líbí se mu i ty průměrné. Udržuje oční kontakt, má lepší mluvu (aspoň já) a celkově je takový víc charismatičtější, víc free, jde z něj cítit nějaké zlepšení, že není otrok porna a užívá se tu realitu co je venku. Chodím pravidelně už půl roku od rozchodu cvičit. Přibral jsem 11kg, což je pro mě celkem rekord za tu dobu (pravidelná MC strava boys). 80kg, 189cm výška a 3% tuku. Trenér mi řekl, že ještě víc a na jaro můžu na závody :D no. asi ne. Nebudu někde stát ve slipech namaštěnej zlatou barvou, ale hlavně, že mě to neskutečně naplňuje.
Každopádně vše není tak zalité sluncem jak se zdá. Mám asi hlavně "psychický" problém. Mám hrozný mindrák z toho, že mi nebude stát až příjde na věc.
Začal jsem teď randit s novou slečnou. Dneska už byl "výkus" a cítil jsem v kalhotech už i takové lehké šimrání, takový decentní náznak, že by mohla byt erekce a hádám, že by aj byla.
Bojím se toho, že jsem nějakým způsobem poznamenaný, že mi bude třeba stát jen v prvních dnech toho nového "hypu" na novou holku, stejně jak na nové porno. Porno mi fakt nechybí, ale já mám furt tady tento mindrák. Slečna se mi líbí, těším se na další setkání, ale všichni se vždy těší až zasunou tak já z tooh mám hrůzu. Hlavně přemýšlím, kdy se ji s tímto svěřit, nebo to neříkat vůbec. Ne, že bych s tim měl problém to říct, to ne, ale otázka jak na to zareaguje.
Nemáte někdo nějakou radu / literaturu nebo něco jak se "dát do pohody" protože si osobně myslím, že z porna jsem "výlečený", ale mám strach ji regulérně souložit, protože jak se znám, tak to že by nestál ačkoliv jen z nervozity, by ve mě ten mindrák ještě víc prohloubilo. Potřeboval bych asi 10x sex bez problému, abych nabyl sebevědomí v tomhle.