- pát úno 01, 2019 3:59 pm
#6272
Tak je to 9 měsíců, co jsem tu byl naposledy. Nebylo to úplně skvělých 9 měsíců bez PMO, jak bych si přál. Vlastně se mi dařilo i nedařilo, tak plus minus to bylo měsíc bez P, pak relaps a zas znova. Nejdýl jsem vydržel asi něco přes tři měsíce a nejhůř se mi vedlo ted v zimě. Bylo to tak po třech týdnech opakovaný relapsy s několikahodinovým sjížděním všeho možnýho. To je vlastně důvod, proč sem zas píšu. Naposledy to byl nechutnej relaps včera večer/v noci a došlo mi, že nad tím ztrácím kontrolu. Taky proto, že to už nebylo tolik z nadrženosti, ale spíš čistě ze závislosti z reboundu od úterý. No, ještě ve středu jsem si říkal, že sem napíšu, hecnu se a dám si výzvu - no, neudělal jsem to a včera jsem se do toho zas namočil.
Tak jo, dám si klasickou výzvu 90 dní bez PMO. Vlastně se toho chci zbavit navždy, ale tak nějakej aspoň dosažitelnej cíl tu být musí.
Za ten necelej rok, co jsem nepsal, jsem se sem čas od času mrknul. Od relapsu mě to neuchránilo, ale spíš nakoplo rychle začít znova. Za to bych chtěl poděkovat všem, co sem píšou, hlavně Antinorimu a Banderasovi, z vašich deníků mi svitla naděje asi nejvíc.
Začít znova, nerezignovat - to je asi ještě důležitější než dát výzvu. Hlavně překopat svůj život tak, aby tam pro porno nebylo místo. Jo, občas se to nepovede, relaps třeba přijde, ale neztrácet čas sebelítostí a začít co nejryhleji znova! Jedna věc je odepsat ze svýho života hodinu na pornu, druhá odepsat dny a týdny, kdy se v tom rýpu a říkám si, jakej jsem vůl.
Někdy jsem si říkal, jestli to není marná práce, že se vůbec snažim, když třeba za měsíc stejně vybouchnu a nedám to. No, není, kdyby nebylo aspoň nějaký úsilí, není to za měsíc, ale třeba hned zítra a pak zas zítra a pak zas. Každá snaha je dobrá, a když to nefunguje, asi je potřeba přidat.
Souhlasím s tím, že závislost je jen příznak nějakýho životního problému. Když v životě něco skřípe, vytváří se citlivý místo, kde se závislost chytí. Jinak se chytí blbě.
Můj případ je trochu atypickej v prostředí tohohle fóra tím, že jsem gay. Není to něco, co bych si vypěstoval na pornu (i když teda na pornu se vykultivuje kdejaká úchylka
), je to jediný moje sexuální a romantický založení, holky mě nepřitahujou vůbec (když nad tím tak přemejšlim, tak na hetero porno se nedívám a nepodíval bych se, protože mi přijde, že devalvuje hodnotu ženy - což je asi správnej, racionální a dobrej argument, kterej se mi ale pochopitelně píše dobře, protože mě to prostě nebere a jasně že jakýkoli P degraduje i důstojnost muže).
Co se týče vztahů, nikoho nemám a nikoho nehledám. Je to komplikovaný, pocházím z věřící rodiny, a kdybych si našel kluka, doma ani v církvi bych podporu neměl. A vnitřně jsem v tomhle ohledu nerozhodnej. Nejsem přesvědčenej, že bych mohl gay partnerství žít nějak v souladu se svým křesťanským svědomím. Na druhou stranu žít celej život v celibátu mi přijde jako něco nesplnitelnýho, něco co bych nedal. Zvolil jsem strategii vyčkávat, třeba se to nějak vyvrbí. Ale ono se to zřejmě nijak samo nevyvrbí a sám se budu muset nějak rozhodnout.
Nejspíš i to je nějak za mojí závislostí na pornu. Nejsem motivovanej hledat vztah a protože nikoho nemám nebo nehledám, se mi celá ta oblast vztahů těžko komunikuje s někým dalším. Pár lidem jsem se svěřil, ale spíš si to nechávám pro sebe - a možná mi to taky brání být otevřenější a čitelný pro ostatní přátele a kamarády. Těžko se to vysvětluje. Ale jsem v tom docela zaseknutej, upřímně nevím, jak dál. V tomhle kontextu vidim svoji závislost i trochu jako únik před tím nějak se rozhodnout a najít nějaký řešení. Mám potřebu někoho mít rád, s někým víc sdílet svůj život a nevím, co s tím. No a to mě frustruje a pak už to známe asi všichni, frustrace brzdí motivaci se snažit žít bez PMO ("když se mi nedaří, tak proč bych se měl o něco snažit, když už tak už...stejně je to jedno").
Chtěl bych tohle nějak vyřešit, asi to bude na dlouho, ale mám pocit, že bez toho svoji závislost na PMO nezvládnu. I když můžu ji držet na uzdě, to jo, ale mám pocit, že stejně dřív nebo později koníkovi hrábne. Pomohlo mi to všechno alespoň napsat a zformulovat, doufám, že to bude první a ne poslední krok.
Chtěl bych sem psát aspoň jednou za týden, nejlíp v pátek před víkendem, protože o víkendu je pokušení největší. Snad se mi bude dařit psát i více reakcí k ostatním deníkům, byť moje zkušenosti s opačným pohlavím jsou nulový, snad i tak mám co říct. Že je tohle fórum živý a přátelský, to je podle mě asi nejlepší věc na tomhle webu.
Držte se! Neomlouvejte si svoje chyby, chvalte se za drobný vítězství. Život bez porna je mnohem lepší
Honza
Tak jo, dám si klasickou výzvu 90 dní bez PMO. Vlastně se toho chci zbavit navždy, ale tak nějakej aspoň dosažitelnej cíl tu být musí.
Za ten necelej rok, co jsem nepsal, jsem se sem čas od času mrknul. Od relapsu mě to neuchránilo, ale spíš nakoplo rychle začít znova. Za to bych chtěl poděkovat všem, co sem píšou, hlavně Antinorimu a Banderasovi, z vašich deníků mi svitla naděje asi nejvíc.
Začít znova, nerezignovat - to je asi ještě důležitější než dát výzvu. Hlavně překopat svůj život tak, aby tam pro porno nebylo místo. Jo, občas se to nepovede, relaps třeba přijde, ale neztrácet čas sebelítostí a začít co nejryhleji znova! Jedna věc je odepsat ze svýho života hodinu na pornu, druhá odepsat dny a týdny, kdy se v tom rýpu a říkám si, jakej jsem vůl.
Někdy jsem si říkal, jestli to není marná práce, že se vůbec snažim, když třeba za měsíc stejně vybouchnu a nedám to. No, není, kdyby nebylo aspoň nějaký úsilí, není to za měsíc, ale třeba hned zítra a pak zas zítra a pak zas. Každá snaha je dobrá, a když to nefunguje, asi je potřeba přidat.
Souhlasím s tím, že závislost je jen příznak nějakýho životního problému. Když v životě něco skřípe, vytváří se citlivý místo, kde se závislost chytí. Jinak se chytí blbě.
Můj případ je trochu atypickej v prostředí tohohle fóra tím, že jsem gay. Není to něco, co bych si vypěstoval na pornu (i když teda na pornu se vykultivuje kdejaká úchylka
), je to jediný moje sexuální a romantický založení, holky mě nepřitahujou vůbec (když nad tím tak přemejšlim, tak na hetero porno se nedívám a nepodíval bych se, protože mi přijde, že devalvuje hodnotu ženy - což je asi správnej, racionální a dobrej argument, kterej se mi ale pochopitelně píše dobře, protože mě to prostě nebere a jasně že jakýkoli P degraduje i důstojnost muže).Co se týče vztahů, nikoho nemám a nikoho nehledám. Je to komplikovaný, pocházím z věřící rodiny, a kdybych si našel kluka, doma ani v církvi bych podporu neměl. A vnitřně jsem v tomhle ohledu nerozhodnej. Nejsem přesvědčenej, že bych mohl gay partnerství žít nějak v souladu se svým křesťanským svědomím. Na druhou stranu žít celej život v celibátu mi přijde jako něco nesplnitelnýho, něco co bych nedal. Zvolil jsem strategii vyčkávat, třeba se to nějak vyvrbí. Ale ono se to zřejmě nijak samo nevyvrbí a sám se budu muset nějak rozhodnout.
Nejspíš i to je nějak za mojí závislostí na pornu. Nejsem motivovanej hledat vztah a protože nikoho nemám nebo nehledám, se mi celá ta oblast vztahů těžko komunikuje s někým dalším. Pár lidem jsem se svěřil, ale spíš si to nechávám pro sebe - a možná mi to taky brání být otevřenější a čitelný pro ostatní přátele a kamarády. Těžko se to vysvětluje. Ale jsem v tom docela zaseknutej, upřímně nevím, jak dál. V tomhle kontextu vidim svoji závislost i trochu jako únik před tím nějak se rozhodnout a najít nějaký řešení. Mám potřebu někoho mít rád, s někým víc sdílet svůj život a nevím, co s tím. No a to mě frustruje a pak už to známe asi všichni, frustrace brzdí motivaci se snažit žít bez PMO ("když se mi nedaří, tak proč bych se měl o něco snažit, když už tak už...stejně je to jedno").
Chtěl bych tohle nějak vyřešit, asi to bude na dlouho, ale mám pocit, že bez toho svoji závislost na PMO nezvládnu. I když můžu ji držet na uzdě, to jo, ale mám pocit, že stejně dřív nebo později koníkovi hrábne
. Pomohlo mi to všechno alespoň napsat a zformulovat, doufám, že to bude první a ne poslední krok.Chtěl bych sem psát aspoň jednou za týden, nejlíp v pátek před víkendem, protože o víkendu je pokušení největší. Snad se mi bude dařit psát i více reakcí k ostatním deníkům, byť moje zkušenosti s opačným pohlavím jsou nulový, snad i tak mám co říct. Že je tohle fórum živý a přátelský, to je podle mě asi nejlepší věc na tomhle webu.
Držte se! Neomlouvejte si svoje chyby, chvalte se za drobný vítězství. Život bez porna je mnohem lepší
Honza
