Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Oskar78
#7146 Day 53

V mým životě se něco posralo. Asi jsem přišel o dobré přátele a kapelu. Opravdu je restart ta správná cesta?
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#7147 Ano je! I za cenu ze mnoho ztratis. Nakonec vsak ziskas mnohem vic.
Uživatelský avatar
By Oskar78
#7214 Day 57

Měl jsem dnes hard-core mokrý sen. Nevím, zda jsem při snu i masturboval, ale probuzení bylo opravdu "mokré" :D a asi to úplně nemůžu vyloučit. Vzpomínám si na debatu o tomhle na srazu. Nepočítám to tedy jako reset streaku, protože to nebylo spojeno se sledováním porna a k masturbaci, jestli došlo, tak pouze ve stavu mimo bdělé vědomí. :ugeek:
Uživatelský avatar
By noporn
#7216 Ahoj oskare,
závidím tě ten mokrý sen. Já jsem ho snad v životě neměl. Co si vzpomínám, párkrát jsem se v pubertě probudil s pocitem orgasmu, ale pod peřinou bylo sucho. Těšil jsem se, jestli něco takového při mém rebootu nenastane, ale nic. Semeno se ve mně drží přisáté jako klíště. Holt jsme od přírody každý nastavený trochu jinak. Ach jo. Budu to muset držet dál v sobě.

Samozřejmě gratuluji k pěknému číslu a přeji mnoho úspěchů do budoucna.
Uživatelský avatar
By Zipp
#7222 Super znamení, jen tak dál, teď bacha na chaser efekt.
Uživatelský avatar
By Oskar78
#7225 Díky,

To Zipp: ano, ten chaser tedy stojí za to. Osouložil bych půl světa, proto raději zatím nevyrážím nikam do města, pohled na hřebce by jim nemusel prospět .

To noporn: Docela mě to vede k zamyšlení, v čem vlastně restart spočívá. Mě se uvolňuje můj materiál skoro denně sám od sebe, když třeba jdu na záchod, anebo se probudím a něco tam je. Možná to vlastně vůbec není semen retention, ale prostě jen absence PMO a masturbace, a k reálnému hard-mode mě tělo samo nepustí... :(

Každopádně, jsem, co se provedení restartu týče, na maximu svých aktuálních psychických kapacit, takže v tomto mám svědomí čisté.
Uživatelský avatar
By Oskar78
#7274 Day 60

Zázraky se nedějou, ale život je o něco barevnější a voňavější. Vzhůru k poslední třetině. Vážím si sám sebe za to, jak dlouho jsem vydržel. Teď už padnout fakt nechci.

Zbývá vybojovat poslední bitvu a 90ti denní výzva je moje.
Uživatelský avatar
By Oskar78
#7310 Bojuju dvě bitvy. Jednu bitvu o to, že si prostě chci pořádně vrznout a proto se sebou strašně bojuju, protože mi připadá, že sex s holkou by v téhle fázi byl úžasný, ale dalo by mi to práci se k nějaké dostat a mohla by mě taky tvrdě odmítnout. Riziko chaser effectu nebo náhlého úletu k masturbaci ani nezmiňuji.

Druhá bitva o morální výhru a o to, nenavazovat sexuální vztah s někým, s kým by to byla jednorázová nebo krátkodobá záležitost (a občas překvapím sám sebe v tom, že by to u mě vlastně nemusel být zase takový problém).

Dnes jsem byl celý den doma a strávil den sám se sebou. Je mi 24 a pořád nevím, kterým směrem jdu. Jen vím, že samotnému je mi dobře, že mě samota naplňuje a dává sílu. Snad je to spojeno i s nedávným trochu nedobrovolným odchodem z kapely, kde jsem ty lidi měl rád. Jsem dobrodruh, cestovatel, myšlenkář a hudebník. Prakticky ale společnosti nic nedokážu přinést. Má vůbec teda cenu se o něco snažit?

S klidným svědomím pak konstatuji, že si vlastně v životě můžu dělat co chci.

Ale teď nechci dělat to, co chci. Chci ustát bitvu proti své touze. Chci ustát myšlenky na návštěvu nočního podniku. Nechci trávit zítřejší nebo sobotní večer v hospodě a hrát tam nějaké divadlo na ženskou část osazenstva. Chci zkrátka každý den na maximum využívat pro sebe.

A není to vlastně tak odlišné jako dřív, jen jediný rozdíl je, že mám teď plný pytel. Ale jedno nechci...

Nechci padnout. Je to celibát se vším všudy, ale poprvé poznávám, kdo jsem, aniž bych si musel neustále dokazovat, jak jsem zajímavý tím, jak jsem sexuální. Tak to totiž bylo vždycky a v dnešní době obzvlášť je prostě sexualita a všechno kolem strašně cool, a tak pokud člověk v mladém věku nekouká na porno, neonanuje, atd. tak je prostě divný. Tuhle výzvu držím pro sebe, pro vnitřní pocit, pro to, abych si mohl říct, že svoje cíle držím.

Ale jakmile tohle období odezní, tak to vlastně nehraje žádnou roli, a přijde období druhých šancí, které trvá daleko, daleko déle.