- pát úno 08, 2019 9:32 pm
#6421
Ahoj, lidi. Dlouho jsem nic tady nenapsal.
Dnes je to 109.den bez porna. Počítačové hry už dlouho nehraji, ale teď se snažím přestat s cukry, což je těžká výzva. Další cíl je přestat pít tvrdý alkohol, nebo ho co nejvíce omezit. Zatím jsem pil jen 1x tento rok, a to po zkouškách.
Chci se zeptat: Je možné, že při restartu, se vám může vrátit mozek do pořádku tak, že máte myšlenky z doby než jste do toho spadli? Dnes z ničeho nic se mi vrátilo pár vzpomínek, a uvažuji nad nimi jako dospělý, co se ještě mohlo pokazit, že jsem propadl závislostem. Je pátek večer a pro většinu je to "čas" párty, ale já sedím doma. Pamatuji si v mých mladších letech kolem 15-16 jsem pátky buď chodil taky na akce, nebo jsem doma hrál na kompu a honil si u porna, protože jsem měl na druhý den zápas, a nechtěl jsem se opít..
Dnes, ale když už tyto věci nechci dělat, se cítím poněkud osaměle, a to už uplynulo dost víkendů, ale tento mě nějak ovlivnil trochu více. Cítím se dnes velmi osaměle.
Nechci tady vyplakávat, jen jsem chtěl napsat své poznatky. A jeden z nich je ten, že "osamělost" tě dovede až k depresi, tímto, bych navázal na úvodní příběh, který se stal 22.12.2018. Teď si vzpomínám, že se mi to nestalo poprvé, a celkem jsem se cítil osaměle, a proto jsem pak byl od té doby v depresi. A alkohol tomu ještě přidal..
Snažím se s tou osamělostí, tj. sociální fobií bojovat, ale někdy je to opravdu těžké se přetvařovat. Spousta lidí o tom mluví otevřeně, což velmi oceňuji, na to bych asi neměl o tom takhle mluvit, když vím, že si za to mohu "především" sám, svým "odpojením".
Někde jsem teď viděl video o pornografii, a prý by mělo trvat 4-5 měsíců na restart. Takže ještě mám pár dní čas. Uvidím, co se do té doby změní.
Ale velmi ty změny pociťuji... Strach ze sexu, soc. fobie, strach že nevím jak na to atd.. A to mohu mít toho načtené kolik chci, takové problémy mívají puberťáci a ne dospělí lidé si myslím,.. o to větší strach z toho všeho mám.
Z mobilu jsem si vymazal facebook a mesenger, stejně mi tam nikdo nepíše a já taky nikomu, pokud nic nepotřebuji. Myslím, že je to tak lepší, celkem to i prohlubuje osamělost ty sítě. Jediné co teď používám, je aspoň instagram a spotify.
Na závěr:
Opravdu si nevím rady, jak s tímhle životem naložit dále. Bojím se komukoliv osobně svěřit. Stejně bych se setkal s nepochopením, výsměchem nebo větami "Můžeš si za to sám" "My/já/ ti to říkal(i)",... Celkem se už těším na toho psychologa, jestli to vyjde, ale mám pochybnosti, že by se mi spíše hodila terapie.
Nechci se zase setkat s tím názorem, že potřebuji jen léky apod..
S pozdravem Sporťák.
Dnes je to 109.den bez porna. Počítačové hry už dlouho nehraji, ale teď se snažím přestat s cukry, což je těžká výzva. Další cíl je přestat pít tvrdý alkohol, nebo ho co nejvíce omezit. Zatím jsem pil jen 1x tento rok, a to po zkouškách.
Chci se zeptat: Je možné, že při restartu, se vám může vrátit mozek do pořádku tak, že máte myšlenky z doby než jste do toho spadli? Dnes z ničeho nic se mi vrátilo pár vzpomínek, a uvažuji nad nimi jako dospělý, co se ještě mohlo pokazit, že jsem propadl závislostem. Je pátek večer a pro většinu je to "čas" párty, ale já sedím doma. Pamatuji si v mých mladších letech kolem 15-16 jsem pátky buď chodil taky na akce, nebo jsem doma hrál na kompu a honil si u porna, protože jsem měl na druhý den zápas, a nechtěl jsem se opít..
Dnes, ale když už tyto věci nechci dělat, se cítím poněkud osaměle, a to už uplynulo dost víkendů, ale tento mě nějak ovlivnil trochu více. Cítím se dnes velmi osaměle.
Nechci tady vyplakávat, jen jsem chtěl napsat své poznatky. A jeden z nich je ten, že "osamělost" tě dovede až k depresi, tímto, bych navázal na úvodní příběh, který se stal 22.12.2018. Teď si vzpomínám, že se mi to nestalo poprvé, a celkem jsem se cítil osaměle, a proto jsem pak byl od té doby v depresi. A alkohol tomu ještě přidal..
Snažím se s tou osamělostí, tj. sociální fobií bojovat, ale někdy je to opravdu těžké se přetvařovat. Spousta lidí o tom mluví otevřeně, což velmi oceňuji, na to bych asi neměl o tom takhle mluvit, když vím, že si za to mohu "především" sám, svým "odpojením".
Někde jsem teď viděl video o pornografii, a prý by mělo trvat 4-5 měsíců na restart. Takže ještě mám pár dní čas. Uvidím, co se do té doby změní.
Ale velmi ty změny pociťuji... Strach ze sexu, soc. fobie, strach že nevím jak na to atd.. A to mohu mít toho načtené kolik chci, takové problémy mívají puberťáci a ne dospělí lidé si myslím,.. o to větší strach z toho všeho mám.
Z mobilu jsem si vymazal facebook a mesenger, stejně mi tam nikdo nepíše a já taky nikomu, pokud nic nepotřebuji. Myslím, že je to tak lepší, celkem to i prohlubuje osamělost ty sítě. Jediné co teď používám, je aspoň instagram a spotify.
Na závěr:
Opravdu si nevím rady, jak s tímhle životem naložit dále. Bojím se komukoliv osobně svěřit. Stejně bych se setkal s nepochopením, výsměchem nebo větami "Můžeš si za to sám" "My/já/ ti to říkal(i)",... Celkem se už těším na toho psychologa, jestli to vyjde, ale mám pochybnosti, že by se mi spíše hodila terapie.
Nechci se zase setkat s tím názorem, že potřebuji jen léky apod..
S pozdravem Sporťák.
