Antinoriho týDeník

Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

 Reply
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Antinori
- stř črc 18, 2018 5:57 am #4281 Uf...říkal jsem si, že sem asi ještě napíšu :)
Mám radost a zároveň cítím zklamání. Včera jsem to po 185 dnech nedal. Už se to ve mě kupilo dlouho, protože manželka nemá teď na sex nějak pomyšlení a tak jsem v sobě měl obrovský napětí. Už několikrát jsem si říkal, že si jen zamasturbuju a že to nemůže uškodit, ale sám jsem věděl, že u mě to tak neplatí. Každopádně včera jsem zažil docela dost silnej erotickej zážitek...o podrobnostech se rozepisovat nebudu...a večer, když jsem dodělal všechy denní úkoly co jsem si naplánoval, tak jsem zkouknulnějaký videa. Nebylo to sice porno, ale účinek to mělo při mý nadrženosti podobnej. S rukou v kalhotech jsem masturbaci ještě přerušil s tím, že ne a že jdu spát, ale ve sprše už jsem to nedal.
Říal jsem si, jestli napsat na forum a zresetovat počítadlo, nebo to zkusit bez nějakejch berliček, ale udělám to zase se vším všudy. Cejtím, že to tak bude lepší.
Jsem hrdej, že jsem dal 185 dní, ale tohle je pro mě ukázka, že nad tím nebudu mít vyhráno asi nikdy. Je pravda, že poslední měsíce jsem s tím nemusel nijak bojovat a bylo to v pohodě. Tak teď jen doufám, že se mi to relapsování po několika dnech zase nevrátí. Uvidíme.
Je docela mazec, jak se mi hned zamlžilo myšlení, v noci jsem blbě spal a dnes jsem utahanej jako pes. Snad to brzo odezní.
Jdu do novýho boje. Půlrok bez PM byl vážně super.
Držte se.
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Bojovnik
- stř črc 18, 2018 6:43 am #4282 Ahoj Antinori.

Dal si pol roka! TO je super uspech! Otazka je, preco ten relaps po takom dlhom case. To asi sam vies, klucom bol ten eroticky zazitok, bez neho by si nestratil kontrolu. Teraz je otazka, ci sa tomu dalo vyhnut a co k tomu viedlo. Druha otazka je, ci sa tomu da vyhnut do buducnosti. Podla mna to je viac nez potrebne.
Dalsia vec je ze v takomto obdobi, ked manzelka odmieta sex, je lepsie prepnut na monk mode a uplne vytesnit akukolvek eroticku myslienku. Obmedzit pohlady na "pokusenia" a zdaleka sa vyhybat tenkemu ladu. Ano je to po 180 dnoch tazke lebo clovek si mysli ze to uz ma pod kontrolou a ze si moze co-to dovolit. V tom to je zaludne. Ja som tiez prezil dlhe obdobie bez sexu aj viackrat a bolo to velmi narocne, vtedy som este PMO nemal pod kontrolou. Najhorsie to bolo vtedy, ked som si myslel ze by sa mi uz manzelka mohla oddat, tak som to uz ocakaval, ale ona nechcela. Velmi ma to frustrovalo a to ma privadzalo k PMO. Spatne som zistil ze chyba bola vo mne a nie v nej. Tolko moj nazor.

Drz sa!
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Bojovnik
- stř črc 18, 2018 6:47 am #4283 Este som chcel doplnit:
niekde som to tu uz pisal, ze podla mna sme my uz taki abstinujuci alkoholici, bude to stale v nas niekde vnutri bublat a neviem ci budeme niekedy uplne vylieceni. Mozno to potrva minimalne tak dlho, ako dlho trvalo PMO, cize roky. Ak vobec. A ani potom asi nebudeme uplne v bezpeci, jednoducho, musime si davat pozor do konca zivota. Ale je nadej ze to bude cim dalej tym lahsie.
Ja som bol na tom najlepsie asi po 6-7 mesiacoch, teraz mam zase tazsie obdobie, kedy si musim davat vacsi pozor.
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Antinori
- stř črc 18, 2018 7:08 am #4284 Máš pravdu. Člověk to má už asi napořád v sobě, ví jaký to je a když se objevěj podněty spustí mu to v mozku známý reakce. Výhodou je, že po čase abstinence už to není takovej mazec. Člověk si sice pořád musí dávat pozor a nepřekračovat určitý hranice v činnostech i v myšlení, ale není to až takovej boj. Prostě si jen řekne ne a ono to v pohodě funguje.
Prvních 90 dní jsem počítal skoro po dnech, kontroloval počítadlo pročítal forum. Pak to všechno zmizelo na druhou kolej a já PM bral jako něco, co existuje, ale jede si tak nějak vedle a mě se to příliš netýká. Včera jsem zjistil, že už je to vlastně přes půl roku.
Jediný z čeho mám teď strach je, že s tím teď zase budu muset bojovat, když už to bylo v pohodě. Ale tak to prostě je. Doufám, že do toho znova nespadnu, protože to se mi v minulosti už opakovaně stalo. I když pravda půl roku jsem ještě nikdy nevydržel.
Máme doma prcka a žena čeká další, tak je to se sexem teď problematický, když večer padne utahaná do postele. Ale nějak se s tím poperu. Jinak to totiž nejde.
Dnes mám teda hlavu jako v igelitovym pytlíku. Už si asi nepamatuju, jaký to s PMO je. Měl jsem krásně vyčištěnou hlavu, jasný myšlení a dobrou náladu, tak doufám, že se zase brzo dostanu do normálu. V tomhle se mi vážně zůstávat nechce.
Nasadim zase tvrdší pravidla, zapnu znova filtr na routeru s heslem, který jsem za celou dobu nepřekročil, zařadim sport a četbu Bible do každodenního programu a hodim PM na druhou kolej. Směr mojí cesty je totiž úplně jinde.

Na závěr si vypůjčím část podpisu Šaula tady z fora, jsou to silná slova a mám je rád, tak proč si je při této příležitosti nepřipomenout. Dík.

Chci žít ve svobodě dětí Božích, a zříkám se proto hříchu. Amen.
Chci, aby mě nikdy hřích neovládl, a zříkám se proto všeho, co k němu láká. Amen.
Zříkám se ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní. Amen.

Jedeme dál.
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Bojovnik
- čtv črc 19, 2018 9:57 am #4288 Viem ake to je ked mate doma maleho a manzelka je tehotna. Prezil som to iste.
Je to naozaj tazke obodobie ale aj prilezitost rast a postupit vo svojom zivote.
Drzim palce!
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Antinori
- sob srp 11, 2018 10:22 pm #4343 Jsem Looser.
Říkal jsem si, jestli mám vůbec něco psát, ale nadruhou stranu je to aspoň něco konstruktivního po tom před chvílí destruktivním.
Moje manželka je těhotná, tak je se sexem teď problém. Respektive na něj nemá vůbec chuť. Musím teda říct, že v monk módu je to podle mě mnohem větší mazec. Když jsme spolu s mou milovanou normálně spali, bylo fajn vždycky upustit a dát průchod touze. Navíc bez jakejchkoliv výčitek, zatmění mysli a tak. Člověk si to užil a mělo to smysl. Je fakt mazec, že je v tom takovej rozdíl, když si vyhonim já a když to udělá moje nej. Tak nějak jsem nad tím přemejšlel. Vždycky mě fascinoval pohled křesťanství na sex a sice že je to úplný darování se druhýmu ve svý nahotě těla i duše. U vlastního sexu je to pochopitelný,ale říkal jsem si, proč nemám po tom, co mě žena vyhoní žádný výčitky, zamlžený myšlení a další humus a po samotný M jo, když to mojí ženě vlastně nic nepřinese. Ale chyba lávky. Dělá to pro mě, protože mě má ráda. Já bych pro ni taky udělal to, co by ji potěšilo. A jak je někde láska, tak je v tom docela zásadní rozdíl.
Po půl roce bez PM jsem si myslel, že už mám nad svou závislostí vyhráno a to byla právě chvíle, kdy jsem ztratil obezřetnost. A to je povětšinou můj hlavní problém. Stanovim si hranice, který postupně posouvám, až překročím i tu poslední. Nemyslím si, že je problém v holkách, jak tu někdo psal, že se strojej vyzývavě a tak a že nám to dělají těžší. Problém je v tom, jak je vnímáme my. Když jsem byl měsíce bez PM, vnímání se mi docela změnilo. Nebral jsem každou hezky oblečenou holku jako tu, co bych hned někde ohnul, ale jako součást světa, kterej je celej neskutečně krásnej. Od východu slunce přes nadechnutí se letního rána, zaposlouchání se do šumění vody nebo zpěvu ptáků přes vlastní stvoření ženy, který je samo o sobě dost úžasný. Nepotřeboval jsem si každou holku představovat v porno scéně, protože jsem najednou víc viděl, jak úžasnou ženskou mám doma a kolik věcí dokážu, když nebudu mozek krmit blbostma. S PM mám jen klapky na očích a nic moc nevnímám,nic moc mě nezajímá a já si jedu ve svym temnym tunelu.
Uvědomil jsem si v poslední době taky další věci. Když jsem byl v pubertě, bral jsem PM jako něco, co mě vzdaluje od toho najít si super babu, mít děti, spokojenou rodinu. Jako něco, co mě vzdaluje od Boha, od přátel, příležitostí a zájmů. Tenhle pohled jsem byl ale nucenej taky trochu změnit. I přes to, že už docela hodně let bojuju s PM závislostí, mám doma nejúžasnější manželku, skvělýho syna, čekáme druhý mimino, mám fajn práci, která mě baví, mám pár dobrejch přátel a vlastně se mám kromě PM docela fajn. A ač to bude znít asi divně, mám pocit, že i díky PM se můj duchovní život tak nějak prohloubil, protože jsem často a úspěšně hledal útěchu u Boha. A postupně víc a víc zjistil, že Bůh a víra je prostě ono pro lidskej život a že to všechno fakt úžasně funguje.
Co mi teď po tom půlroce, kdy jsem byl PM free nejvíc vadí je několik věcí.
Za prvý mám vždycky zatemněný myšlení a mnohem míň energie. ..ten rozdíl je fakt obrovskej. Nemám motivaci do ničeho, mám "chuť" jen tak sedět se svejma myšlenkama, jak je všechno naprd a jakej jsem vlastně chudák. Jenže když se na to podívá člověk bez PM brejlí, je to vlastně trochu jinak. Za druhý jsem vždycky mnohem víc podrážděnej a moje nálada lítá jako na houpačce. Bez PM jsem prostě hezky vyrovnanej. Asi to bude vážně o tom, co se děje v mozku a ne jen v kalhotech. Za třetí vím, že PM trpí moje žena. Sice jsem se jí s tím nikdy nesvěřil, ale moje nálady, to jak podvědomě zanedbávám rodinu a to jak při pravidelný PM nadrženě koukám na ostatní holky ji musí vadit a ponižuje ji to, i když mi to taky nikdy neřekla. Za čtvrtý jsou to vztahy s okolím. Bez PM potřebuju svoje kamarády, potřebuju mít zájmy, chci jít prostě jen tak ven, jít si zaběhat, zahrát si na kytaru, složit písničku nebo básničku, něco si přečíst, něco vytvořit a tak. S PM nepotřebuju nic jinýho, PM mi podsouvá falešnou myšlenku, že mi k životu stačí, ale já vlastně zůstávám pořád divně prázdnej.
Našla by se spousta dalších bodů, ale to není cílem. Tohle jsou teď body, který jsou pro mě motivaci s tím zase zkusit pohnout, protože mi to fakt vadí.
Přiznávám se, že mám s PM velkej problém, ale na druhou stranu se s tím nehodlám nikdy smířit. Je totiž krásný cejtit se několik dní opravdu svovodnej. Po několika měsících už je to fakt vždycky krásná etapa lidských života,která stojí za to. To si chci uvědomit, než dnes usnu, protože zítra, no už vlastně dnes, je neděle a ráno mám šanci začít opět novej život.
A tuhle šanci chci využít.

P. S. asi tu trpím trochu samomluvou, ale vážně mi to pomáhá :D
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By New Person
- ned srp 12, 2018 9:22 am #4345 Netrpíš samomluvou...

Čtu si tvůj poslední příspěvěk už po druhé a běhá mi zase mráz po zádech.

Úplně se v tobě vidím. Nejhorší je, že já s tím bojuji už 10 let a nikdy jsem bez toho nevydžel déle jak 12 dní. Ty si vydržel půl roka! Fakt tě obdivuju a doufám, že na tom budu jednou alespoň tak dobře jak si na tom teď.

Já prostě mám slabou vůli a nemůžu se z toho začarovaného kruhu dostat. Jsem pořád jen podrážděný nic me nebaví. :?
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Bojovnik
- pon srp 13, 2018 12:27 pm #4348 Ahoj Antinori.

Chcem ta povzbudit aby si bojoval prave v tomto obdobi o to viac, ked k normalnemu styku nemoze prist. Je to obdobie hardmodu, ktory moze byt ovela ucinnejsi.
Ja mam teraz tiez obdobie, kedy zo sexualnej stranky nie som uspokojeny, ale povedal som si, ze to nebudem riesit, lebo sa to potom stava este tazsim.
Svoju tuzbu som preorientoval na ine veci a kazdu tazkost, ktoru prezivam obetujem pre nejaku dobru vec. Je to skvele, ked tieto obety mozem predlozit Bohu a tym vlastne pomaham sebe, alebo mojim blizkym, takze vsetko zle sa da na dobre obratit.
Ja som si tiez posledny mesiac nedaval moc pozor, lebo som si myslel ze uz to "mam pod kontrolou". Cim viac monk mode, tym jednoduchsi boj, zase sa mi to potvrdilo.
Motivaciu uz mas, chce to uz len spravnu taktiku a dosledne dodrziavanie.
Drz sa!
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Antinori
- čtv srp 16, 2018 6:39 am #4358 Díky chlapi. Ono to nějak půjde. Musí, protože PM do mýho života patřit prostě nebude. Sám vím, že po opakovanejch pádech přijde vždycky rekord, tak to chce jen se nevzdat.
Osobně si myslím, že nejdůležitější je chtít s tím něco dělat. To že to už pak ne vždycky jde podle představ bejvá vedlejší, i když nějakej progres by měl bejt třeba meziročně vidět.
Dík za podporu. Pomáhá to. Taky vám držím palce. Ten boj rozhodně není marnej ;)
Uživatelský avatar

Re: Antinoriho týDeník

By Antinori
- sob srp 25, 2018 8:16 pm #4405 Stojí to za prd. Blbá nálada a to, když se cejtim sám je u mě velkej spouštěč :(
Dnes jsem měl celej den nějak blbou náladu a myšlenky se mi motaly kolem PM a dřívějšího erotickejch zážitků, který jsem zažil. Odpoledne jsme šli se ženou a prckem na takovej menší open air festival a potkali tam několik známejch. Cejtil jsem se ale zase tak svázaně a divně, že mi to blbou náladu jen podpořilo a večer jsem si ulevil u M. Náladu mi to samozřejmě nezlepšilo. Vždycky mi přijde, že se ve společnosti nedokážu nějak uvolnit. Přitom když mám delší abstinenci je to mnohem lepší. Taky si pak vždycky říkám, že jsem ve svejch 32 letech kvůli PM ztratil spoustu hezkejch zážitků a příležitostí a místo toho si do života přinesl nemálo komplexů.
Je to humus, kterej chce vytrhnout i s kořenama co nejdřív.
Já mám teď jen pocit, že se moje zbraně nějak otupily.
Snad brzo přijdu na to, jak je nabrousit.
 Reply
Zpět na Deníky