- čtv říj 26, 2017 4:48 pm
#3254
VYLÉČEN Tak chlapy, moje cesta je u konce, ačkoliv to není ještě celých 90 dní, jak jsem si nastavil. Ale už dlouho vím, že jsem vyléčen a chodím sem pozorovat jen mojí kalkulačku, už jen pár dní a budou to celé 3 měsíce, kdy jsem se nepodíval na porno.
Když se na to podívám zpětně, přišlo mi to jako nedocílitelnej úkol, když jsem pročítal veškerý deníky. Kupodivu se mi podařilo přestat s tím bez jediného relapsu. Začátky byly samozřejmě těžší, se všim jsem spojoval porno, nebo jsem aspon věděl, že ted bych masturboval, budou nový videa a tak dále... Postupem času tohle vymizelo.
Moje chuť k holkám, balit je, nebo zažít nějaký pocit vzrušení jen při pohledu, neexistoval. Absolutní morous, který jen a jen doufal, že bude líp. Byli horší nálady a byly lepší nálady, těch horších zaplatpánbůh bylo pomálu, protože jsem byl připravenej, že přijdou a věděl jsem, že se nesmím chytit do tý pasti. Plně jsem si uvědomoval následky. Při mojí první masturbaci bez P jsem měl trochu výčitky, po dalších už to bylo lepší, protože jsem zkoumal kvalitu erekce, vzrušivosti a představ. Dnes se snažim nemasturbovat vůbec, ale občas to na mě prostě přijde, tak se nebráním, protože jsem přesvedčen, že ta masturbace, kterou provozuju, už je ta zdravá.
V dnešních dnech už mohu opravdu říci, že jsem vyléčen, P už jde absolutně mimo mě. Sexuální aktivita nějaká je, zjistil jsem, že čim mín se toho dožaduji a nechávám čas plynout, všechno ke mě příjde. Moje sexuální vzrušivost se hodně zlepšila, ale určitě to bude ještě lepší. Je to vtipný, ale už když oslovím holku, která se mi líbí a jsou tam určité sympatie a pohledy, hučí mi v kládě
. Miluji ten pocit.
Hodně mi v tom pomohlo i zrušení Facebooku, dloooouho jsem se k tomu odhodlával, až jsem to udělal a NELITUJI JEDINÝHO DNE. Každý den se utvrzuji, že je to dobře a stávají se mi samé dobré věci, potkávám lidi, komunikuji s nimi, objevují se mi samotní známý na ulici, v práci, všude. Nepotřebuji je vídat někde na síti. Instagram jsem si ponechával, občas komunikuji tam, ale už mě nezajímají ani přípěvky a příběhy tam. Prostě mi to už příjde úúúúplně no-sense.
Další věc, která mě posunula v mojí cestě k mému lepšímu já jsou knížky. Nikdy předtím jsem nic nepřečetl.
Na začátek mi bylo doporučeno:
Muž, který sázel stromy. Naučí vytrvalosti, lehce a rychle se to přečte a ukázalo mi to, v čem jsou knihy dobré.
Další byla
The Game (na doporučení od Wasabiho) - trošku víc vám to tam nastíní, jak s námi média a vrchní vrstva zametají.
Muž, který chtěl být šťastný (doporučení od mého kamaráda) - jakýsi muž hledal něco a nevěděl co, zašel ke známému mistrovi na Bali a jeho diagnóza zněla, že je nešťastný muž, poukázka výchovy, lidí jako takových, co v životě atd. To mě hodně povzneslo a začal mít ještě lepší nálady a už nebral život tak stereotypně a začal trochu víc žít.
Moc přítomného okamžiku (Eckhart Tolle) - Znám toho pána z videí, který mi dávali smysl. Poznal jsem jednu slečnu (zadanou) se kterou jsem si hodně rozumněl v těhle směrech života a otevření očí. Pujčila mu tuhle knihu a nikdy jsem tyhle slova neměl rád, ale sám to ted musim přiznat, že mi změnila život.
Od doby, co jsem to přečetl, jsem opravdu štastný, veselý, plný naděje, chopim se každé příležitosti, život je celkově najednou úžasný, nevadí mi nic, ani práce, všechno mě baví. Už na začátku knihy, mě ta myšlenka přítomného okamžiku doslova pohltila.
To je nejspíš můj poslední příspěvek tady na fóru. Samozřejmě, že občas se podívám na kalkulačku a občas si něco přečtu, jak jsem to dělával. Když budu mít co, tak i někomu něco napíšu, ale už je tu celkem dost lidí a vidím, že navzájem tu všichni komunikujou.
Wasabi, tobě ještě jednou obrovitánský díky, že sis dal tu práci a všechno to tu stvořil. Ačkoliv pro tebe je to jen "maličkost" nebo se tak aspon tváříš, ale opravdu tu měníš osud dost kluků a chlapů. Ikdyž si myslíš, že je to jen přeložením něčeho, co už tu bylo. Nicméně udělal jsi to a kvůli tomu tady všichni jsme, kvůli tomu, že TY jsi nelenil a udělal dobrou věc. Nehledě na to, že odepisuješ a motivuješ všechny dál. I já na začátku čekal na jakoukoliv podporu a když přišla, byl jsem štěstí bez sebe, že mám spřízněnou duši a můžu se s někým podělit. O tom celým to tady je, že na to není nikdo sám. Hodně štěstí v životě a nechť se tu všem daří a restarty jsou co nejkratší!
.... Instagram jsem taky zanevřel, už nemám ani důvod si cokoliv fotit 
... P nechci zatím ani jako odměnu, vůbec na to nemyslim a nemám ani chuť se podívat , protože pořád vidim změny k lepšímu vzrušení a prožití. Za těch let s Pčkem už toho mám zhlédnutého dost, a když vidim, že to nadělalo jenom paseku 
