Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Antinori
#2938 Přesně tak. Sebemrskačství fakt nemá cenu. Důležitější je koukat se dopředu a PMO brát jako něco, co k člověku nepatří. Postupně se to do mozku vryje a člověk to nakonec dokáže. Rozhodně je pozitivní, že člověk poznal, co je PM za svinstvo a chce s tím něco dělat. Že se mu to sem tam nedaří už tak důležitý není.
Držím palce Banderasi a vím, že to jednou dokážeš. Teď jsem sice před tebou, ale nemusí to tak být pořád. 4.tejden je pro mě zase o něco horší, než ten 3.,ale ještě to není taková ta hrůza, kdy člověk prostě nemůže jinak. Jedu teď taky Hard mode, ale asi už si k sobě ženu brzo pustím.
Dej vědět, jak to jde.
Uživatelský avatar
By Wasabi
#2958
Může PMO trvat s přestávkama skoro 10 hodin v kuse? Bohužel může. A může za tu dobu člověk stáhnout přes 50 GB materiálu v HD kvalitě? Bohužel může (akorát si to samozřejmě nelze všechno pustit). Zní vám to naprosto šíleně? Správně. Ono to totiž naprosto šílené je. Přesto mi není ze sebe zle. Snažím se mít rád sám sebe takového jaký jsem. Přesněji řečeno, takového, jaký jsem v daný okamžik, ale pořád na sobě pracovat, abych se (třebas i pomalu) měnil v lepšího člověka. Jsem zatím stále závislý na PMO - mám si kvůli tomu odpírat lásku sám k sobě? Ne, to je ta největší blbost, co může závislý udělat, vnitřně se užírat a sám sebe případně i trestat apod. Je prostě potřeba se z toho bahna zase zvednout, narovnat se, usmát se na svět a začít zase znovu.


Setsakra důležitý... Dneska ráno mi přesně tohle došlo!!! Bude to jeden z bodůů úspěnýho restartu....
tvůj deník je opravdu inpirací. Držim ti palce
Uživatelský avatar
By Banderas
#3037 Slíbil jsem, že se za nějakou dobu ozvu, jak mi to jde s tím hardmodem. Dle původního plánu jsem s ním měl předevčírem skončit, byly by to tři týdny. Z mého podpisu je však patrné, že se to nepovedlo. Začal jsem jedním dnem, to ani nemá moc cenu zmiňovat, jen je na tom krásně vidět, že i takové silné přesvědčení může mít díky chaser effectu po PMO velmi krátkou životnost. Nicméně pak jsem se nějak odrazil a dal jsem v hardmodu 6 dní, na konci sedmého dne jsem relapsnul. Byl to ale nádherný týden, řekl bych nejhezčí za letošní léto. Byl jsem s rodinou na táboře pro rodiče s dětma, v přírodě v krásném lese, pod stanem, bez elektřiny a podobných vymožeností. Na nějaké P jsem si skoro nevzpomněl a ani hard mód mi nedělal vůbec žádný problém, ve spojení s přírodou to šlo tak nějak úplně samo. K relapsu došlo první den po návratu do civilizace k PC. Možná by bylo fakt lepší všechny ty počítače a internety zrušit :?. No ale opět jsem se odrazil, pokračoval v hard módu a dal 9 dní. Přitom celý první týden jsem byl sám doma, takže je vidět, že když se chce, tak ani to, že jsem doma úplně sám a mám k PMO dokonalou příležitost, nemusí znamenat relaps a dá se to v pohodě zvládnout, když se člověk zaměstná propěšnou nebo příjemnou činností. Relapsnul jsem na samém konci 10. dne. A bohužel celkem úplně zbytečně a hodilo mě to opět zpátky tam, kde jsem už nechtěl být, tedy k hodinám stráveným u P. Takže jsem zase na začátku, ale přesto cítím, že nějaký význam to mělo. Minimálně jsem si dokázal, že dokážu bez nějakých problémů vydržet 10 dní bez sexu (a samozřejmě bez P a M). Což se může hodit, když třeba s manželkou pár dní nic nebude, tak si už nemusím namlouvat, že bych to fakt už potřeboval. Prdlajs, nepotřeboval. Jinak ale dál se snažit o hard mód nebudu a najíždím zpět na normální mód. Sice pořád si myslím, že by nebylo špatné dát první 2 nebo 3 týdny v tomto módu, ale v mém podání to bohužel bylo tak, že ty 3 týdny měla hard mód manželka, a to opravdu není cílem mého restartu, abych ji nadále takhle trápil.

Na závěr něco pro motivaci :D
https://ulozto.cz/!bXThx0nd6Uka/nofapmotivation-jpg
Uživatelský avatar
By Wasabi
#3051
Banderas píše:Na závěr něco pro motivaci :D
https://ulozto.cz/!bXThx0nd6Uka/nofapmotivation-jpg



:D :D :lol: :lol: :lol: Skvělej obrázek


Hele zajímalo by mě jaký jsou tvoje zpouštěče co vedou k tomu relapsu. Jasně třeba nuda frustrace atp. Ale skuz sem popsat přímo po relapsu a zmapovat to co předcházelo relapsu.. Tak to zmapuješ a do budoucna budeš moc mít připravenej zpsůob jak se tomu vyvarovat a nebo dokonce odstrant tyhle zpouštěče. myslíš, že to dokážeš ted popsat jak to probíhalo, jakej byl sled událostí, co jsi viděl, cos cejtil, atp atp a popřápadě jak jsi se tomu mohl vyhnout a jak do budoucna tomu zabránit.
Uživatelský avatar
By Banderas
#3163 Wasabi, za své neúspěchy si můžu já sám svou špatnou disciplínou. Je to v různých obměnách pořád to samé, rýpnu do vosího hnízda s tím, že mi ty vosy neublíží a pak se divím. Nechápu to. Nálada je jak na houpačce, jeden den je třeba naprosto skvělý, kdy jsem pevně přesvědčený o tom, že už k P nikdy nesklouznu zpět a další den jsem psychicky na dně, mozek si se mnou hraje, takže se asi něco děje, nicméně vidět na počítadle to moc není. Ale nevzdávám se a pořád zkouším nové a nové přístupy, pomůcky atd.

Poslední reset počítadla byl ale přece jen trochu jiný. Schválně nepíšu relaps, protože za relaps to nepovažuji, relaps je pro mě návrat ke starým způsobům chování v plné palbě, což u mě znamená několik hodin PMO v kuse s několika O, což v tomto případě nebylo, na P jsem sice koukal, ale bez dokončení k O, dokázal jsem to vypnout a nechat toho. Vůbec tento můj poslední pokus byl jiný už od počátku. Jednak mojí manželce už došla (v dobrém slova smyslu) se mnou trpělivost a říkala, že mě bude hlídat každý den, protože chce, abych se konečně někam posunul a dokázal to, a nebo abych se na celý restart vyprdnul. Takže motivace obrovská. Asi i mému mozku došlo, že to myslíme oba vážně, a od počátku mě trápil, takže jsem vybojovával tvrdě opravdu každý den. Nebylo to jak v létě, kdy jsem dal třeba 9 nebo 11 dní bez nějakého problému nebo trápení. Po pěti dnech nastal ale tvrdý útok, který jsem už nezvládl. Měli jsme firemní akci, na kterou jsem se docela těšil, a i ze začátku probíhala fajn, ale s postupem večera, jak se všichni víc a víc bavili, moje nálada naopak byla horší a horší, upadal jsem do deprese, nejraději bych přede všema utekl někam hodně daleko, ale ono nebylo kam. Cítil jsem se opravdu strašně, i po návratu domů a nedokázal jsem zabránit tomu, abych si nepustil aspoň na mobilu nějaké P. Velmi zajímavé ale bylo to, že prakticky okamžitě po zhlédnutí první scény s krásným nahým ženským tělem se moje psychické rozpoložení okamžitě normalizovalo. Z toho je tedy vidět, že nejde o žádnou skutečnou depresi, ale o to, že si se mnou mozek pouze hraje, aby dostal, co chce. Což není kupodivu orgasmus (toho mám teď opravdu dost, protože manželka v rámci pomoci mě se opravdu snaží, aby to bylo často), ale čistě ty vizuální superstimuly z porna. Otázka je, kdybych nepodlehl, kam až by to ten mozek stupňoval - to je něco, co mě opravdu děsí. Druhý den jsem bohužel pokračoval i v práci koukáním na nějaká videa a jejich stahováním a večer, po 3 hodinách pláče při uspávání dvojčat, jsem opravdu cítil, že úplný relaps je na spadnutí. Z toho mě naštěstí zachránila manželka krásným sexem, což velmi oceňuji, že po těch 3 hodinách pláče ještě zvládla. Dělala to i s vidinou, že první týden budu mít úspěšně za sebou, a já ani neměl sílu jí to říct, že to tak úplně není pravda, a že budu muset resetovat. No ale dneska jsme to všechno probrali a jsem opět na dni 1.
Uživatelský avatar
By Banderas
#3190 Ode dneška přesně za 90 dnů je konec roku. Co to pro nás rebootery znamená, je asi každému jasné. Pokud chceme zvládnout základní 90-ti denní odvykací kúru ještě letos, dnes je poslední šance začít. A žádný relaps už není možný. A pro toho, kdo už na té cestě nějakou dobu je, tak samozřejmě taky už žádný relaps. A jelikož zvládnutí těchto 90-ti dnů byl můj hlavní úkol pro tento rok, kterému jsem podřídil i ostatní úkoly, které jsem někdy i dost upozadil, tak prostě už jinou možnost nemám. Ne, jiná možnost už opravdu není, pokud se nechci cítít jako totální looser.

Jak se cítím? Divně. Navíc venku leje jak z konve a jsem nachcípaný. Připadám si jako hráč počítačové hry, který všechny životy vyplýtval v několika prvních levelech a nyní mu zbývá poslední život na projití všech 90 levelů. Nebo jako provazochodec, který ma poslední pokus přejít po provaze dlouhém 90 metrů, přičemž nesčetněkrát už z něj spadl a nikdy nepřekonal hranici 15 metrů. Z hlediska statistiky a pravděpodobnosti - nemožné. Na druhou stranu, žijeme v kvantovém vesmíru, kde všechny varianty jsou možné.

Takže jdu. Když zůstanu u příkladu toho provazochodce, tak se nesmím vůbec dívat dopředu, kolik metrů mi ještě zbývá, ale ani se otáčet dozadu, kolik metrů už mám za sebou. Můžu se dívat jen čistě pod nohy, pečlivě vážit každý krok a krůček a bedlivě si hlídat jakékoliv výkyvy z rovnováhy. Raději se zastavit a rovnováhu srovnat, než udělat nejistý krok a spadnout. To je jediný způsob, jak se dá těch 90 metrů překonat.
Uživatelský avatar
By brainfoger
#3191 Skvělý přirovnání, obě! Mysli na prcky, kterým co nevidět budeš muset jít příkladem! Drž se.
btw kolikrát si relapsnul od tý doby co sme se potkali? :)
Uživatelský avatar
By Banderas
#3194
brainfoger píše:Skvělý přirovnání, obě! Mysli na prcky, kterým co nevidět budeš muset jít příkladem! Drž se.
btw kolikrát si relapsnul od tý doby co sme se potkali? :)


3x. Na to, že jsme se potkali 19. září, docela síla a fakt se za to stydím, když si to teď uvědomuji...
Uživatelský avatar
By Banderas
#3200 Narazil jsem na zajímavý projekt, je to 12 rozhovorů s inspirativními lidmi na téma "Chlapská radost". Je to zdarma, každé 2 týdny přidají jeden rozhovor, už tam jsou 3, viděl jsem zatím jeden a moc se mi to líbí. Myslím, že všichni, jak tady jsme, s tímto máme problém, protože kdybychom uměli doopravdy prožívat chlapskou radost, tak nemáme potřebu koukat na P a drandit ptáka.
Uživatelský avatar
By Banderas
#3201 Koukám, že mi někdo smazal link na ty rozhovory. Pochopil bych to, kdybych propagoval nějaké svoje stránky nebo i nějaké cizí komerční, ale takhle nevím, co si o tom myslet. Ty rozhovory byly zdarma a ti, co to dělají, to dělají s cílem pomoct nám chlapům najít sami sebe a být šťastní. A o to se tady všichni snažíme především. V jednom z nich se dokonce mluvilo o tom, jak nahradit nezdravé způsoby tvorby dopaminu způsoby zdravými. To už nevím, co by s naším tématem souviselo víc. Ale co už. Moje fórum to není, a zřejmě podle nějakých nových pravidel si má každý vše najít sám a když narazí na něco, co mu pomáhá, tak si to nechat pro sebe. Dřív to tu fungovalo jinak, ale asi holt nová doba :?