Forum Život na pornu 3.3.1

- stř úno 10, 2021 4:49 pm #10790 Kolega mi prave rekl, ze jsem na posledni nocni smene kricel ze spani, uz nevim co, a asi se ho moc ptat nechci, ale zajimave info. Ted v nove praci dostavam docela bidu.
Zaroven se mi vraci vzpominky na Claire, ji jsem miloval, mozna asi jeste miluju. Posledni dobou na ni hodne myslim, jsem vtu chvili hodne smutny.
MPO moc neresim, jsem hodne nervozni z prace a mimo ni mam pomerne nabity program. Docela casto mivam bolesti hlavy, nevim, jestli to je stresem z prace, nebo ze musim byt celou smenu v rousce, nebo malo spim(vetsinou max. 6 hodin denne ).
Claire-
Je to uz vic nez pul roku, pres rok od zacatku chozeni a pres rok a pul od naseho letniho romanku.
Vubec nevim co delat, jak to prejit a proc bych to prechazel, prijde mi, ze uz v zivote nezaziju nic tak krasneho. Pomerne casto o tom i ctu v ruznych knihach, ale kdyz to prozivam, je to uplne neco jineho.
Ta prace je silena, jezdim sem nevyspaly, coz je moje vina, smeny mame dost dlouhe a narocne.. A do toho mam jeste resit, snazit se, nebo vlastne nevim jak pristupovat k te pornografii a uspokojovani se... Sileny.. Zakladem je asi najit si cas sam pro sebe, tak si odpocinu nejvic. Pak se uvidi..

- stř úno 10, 2021 5:09 pm #10791 Ten pocit znám.. "ze uz v zivote nezaziju nic tak krásného" s každou další holkou, co potkám, se ten pocit prohlubuje... co s tím popravdě nevím, ale vzdávat se nehodlám a ty bys taky neměl... jen když budem lepší než jsme byli, tak máme šanci přitáhnout do života něco, co se k tomu aspoň přiblíží:)

Tvoje příspěvky mě občas fakt dojímají a nutí vzpomínat, takové příjemné depresivní vzpomínky, či jak to nazvat, přijdeš mi, že tomu dáš takové poetické podání vždycky... opravdu k zamyšlení... ukonči to pmo a drž se:),

Můj příběh

- čtv úno 11, 2021 9:45 pm #10794 Dneska jsem se videl s jednou byvalou divkou, je to uz docela davno. Nebyli jsme v kontaktu a asi ani nebudeme, ani jeden z nas to nema za potrebi, ale nejak jsem vytusil, ze je potreba se videt.
Udelali jsme takovou retrospektivu. Zajímavá myšlenka co mi přišla na základě její zpětné vazby je, že pícha předchází pád a jak Richard Rohr píše, někdy je potřeba slézt z žebříku dolu, a moci ho potom opřít o jinou zeď. Díky zpětné vazbě ze dneška mi došlo, že jsem musel prožít hluboký pád s Claire, abych mohl odpovědět Tereze, že "ano, cítím něco vzhledem k našemu rozchodu, vzhledem k tomu, že jsem tě málem(tehdy jsme mysleli, že to je 100% ) nechal otěhotnět, jako stvrzení našeho vztahu a obratem tě vyrozuměl, že bych s tebou nikdy být nechtěl a pokud budeme mít dítě, tak leda potrat." Zároveň jí říct: "Ano ublížila jsi mi, když jsi mi hrozila sebevraždou a nechala mě kolikrát vyhecovaného bývat lednové noci před tvým domem, nebo leckde jinde, ublížila jsi mi, že si mě vydírala půlku semestru ve škole a potom mě vyhodili"
Ani jedno jsem neudělal.
Opravdu velmi zřídka dokážu někomu vyznat, že mi ublížil, spíše vůbec.
Když Tereza neskrytě prohodila, že jsem sobec a že jsem jí ždímal na dřeň, v zásadě mi řekla to samé, co mi vyčítala Claire.
Víc mě k tomu asi nenapadne, je pozdě jsem vzhůru od včerejška 5ti ráno, je čas to zase na chvilku zabalit
Dobrou

- čtv úno 11, 2021 10:05 pm #10795

Ten pocit znám.. "ze uz v zivote nezaziju nic tak krásného" s každou další holkou, co potkám, se ten pocit prohlubuje... co s tím popravdě nevím, ale vzdávat se nehodlám a ty bys taky neměl... jen když budem lepší než jsme byli, tak máme šanci přitáhnout do života něco, co se k tomu aspoň přiblíží:)

Tvoje příspěvky mě občas fakt dojímají a nutí vzpomínat, takové příjemné depresivní vzpomínky, či jak to nazvat, přijdeš mi, že tomu dáš takové poetické podání vždycky... opravdu k zamyšlení... ukonči to pmo a drž se:),

Je to tak, někdy i překvapím sám sebe a baví mě v životě chtít víc, jindy zase smutním :p..
To mě těší, mám obrovskou vnitřní potřebu, vášeň psát/segregovat. Tak část ventiluju tady, zbytek v muzice a poezii, nebo společenském životě.

Dneska jsem čistý, ale nějak nemám rozpoložení pro nějaké rámcové plánování života, zamyslím se nad tím v Neděli a příští týden, kdy budu mít spoustu času pro sebe. Mám dva módy, jeden je, že jedu na výkon a můj osobní život běží jako setrvačník na tom, co jsem vybudoval předtím(tento týden 75hod. Práce, minulý 95.)
Druhý, že nepracuju a jsem zavřený někde sám a buduju soukromí. Strukturuju osobní finance, agendu, péči atp.., to jsou momenty, kdy si naplánuju, nebo reviduju mpo. Je pro mě těžké se soustředit, tak musím z extrému do extrému.

- pát úno 12, 2021 7:39 pm #10797 Ahoj Benedikte, četl jsem si pár příspěvků nazpět a celkem se v tobě vidím ohledně pocitů k tvoji bývalé slečně. Řeknu to asi jednoduše - Uzamkl ses do žaláře. Znám ten pocit, kdy si myslíš, že už v životě nezažiješ s nikým jiným nic tak hezkého jako s ní. Je to ale past, protože tím defacto říkáš, že už nic dalšího hezkého nechceš, protože si v srdci držíš stále svou bývalou. Strávil jsem s tím pocitem dobré tři roky a bylo to fakt na prd. Člověk přijde o naději a život bez naděje je peklo na zemi. Musíš věřit, že to hezké tě teprve čeká. Pak se ti bude lépe dýchat.

Na fóru od 27. listopadu 2017:
2017: 24,25
2018: 10,11,19,17,33,2,8,9,9,6,5,2,15,5,5,1,4,3,23,8,10,1,1,7,4,3,12,9,17,3,2,5,4,10
2019: 35,2,2,1,9,3,2,1,11,1,2,35,2,34,10,2,6,4,8,3,1,13,13,55(113 no porn),...
2020: ..., 29, 2, 2, 1, 7, ?

- ned úno 14, 2021 5:59 pm #10806 Dobrý podvečer.
Tak mpo jsem dnes porušil. Zrušil jsem si sledování Claire na spotify. Tím že s muzikou trávím mnoho času, jsem jí tam často potkával, to končí. Dnes asi nic víc.

- ned úno 14, 2021 10:34 pm #10807

Kolega mi prave rekl, ze jsem na posledni nocni smene kricel ze spani, uz nevim co, a asi se ho moc ptat nechci, ale zajimave info. Ted v nove praci dostavam docela bidu.
Zaroven se mi vraci vzpominky na Claire, ji jsem miloval, mozna asi jeste miluju. Posledni dobou na ni hodne myslim, jsem vtu chvili hodne smutny.
MPO moc neresim, jsem hodne nervozni z prace a mimo ni mam pomerne nabity program. Docela casto mivam bolesti hlavy, nevim, jestli to je stresem z prace, nebo ze musim byt celou smenu v rousce, nebo malo spim(vetsinou max. 6 hodin denne ).
Claire-
Je to uz vic nez pul roku, pres rok od zacatku chozeni a pres rok a pul od naseho letniho romanku.
Vubec nevim co delat, jak to prejit a proc bych to prechazel, prijde mi, ze uz v zivote nezaziju nic tak krasneho. Pomerne casto o tom i ctu v ruznych knihach, ale kdyz to prozivam, je to uplne neco jineho.
Ta prace je silena, jezdim sem nevyspaly, coz je moje vina, smeny mame dost dlouhe a narocne.. A do toho mam jeste resit, snazit se, nebo vlastne nevim jak pristupovat k te pornografii a uspokojovani se... Sileny.. Zakladem je asi najit si cas sam pro sebe, tak si odpocinu nejvic. Pak se uvidi..

Pridám sa k tomu, čo napísali chlapi vyššie (zvlášť Šaul). Aj ja som si po jednom z predošlých rozchodov prešiel niečím podobným. Aj ja som si myslel, že už nikdy nenájdem takú, akou bola ona. Trvalo mi hádam rok, kým som sa z toho vymotal. Teraz, po pár rokoch od dotyčného rozchodu, sa pozerám na veci inak. Došlo mi, že som potreboval čas aby som sa s rozchodom vyrovnal - možno o to viac, že išlo o môj prvý vzťah. Dnes je to už pol roka odkedy som v inom vzťahu. Už som inde, než som bol predtým a mám vedľa seba ženu, ktorá ma miluje a za ktorú som neskutočne rád. Kontakt s mojou bývalou som už dávno prerušil, z počutia viem len to, že sa minulý rok vydala

Ako sám píšeš, nájdi si čas pre seba, odpočiň si a potom sa uvidí.

We carry each other
through the darkest moments of life,
stronger than hate, stronger than fear, stronger than all
we are one

- pon úno 15, 2021 10:24 am #10809 SPOILER
Ahoj, pocity života aktivní mpo: nepřipadám si příliš přesvědčen, že bych toho měl nechat. Ve vztahu byl patrný přímý dopad na komunikaci a kvalitu koitu, nyní nemusím s nikým komunikovat, ani mít koitus. Cítím však otupělost, tak trochu mě to gumuje, vnitřně vyčerpává a odosobňuje. Stále mám poměrně pestrý program a čas, kdy se pěkně zakonzervuji doma a budu mít klid na přemítání a čtení, mi stále unikám, nebo ho přeruším, jako dnes ráno. Podařilo se mi rozklíčovat, že tendenci se uchýlit k masturbaci mívám, pokud dopustím, že něčeho si nadávkuju příliš velké množství. Dneska to bylo tak, že jsem si pustil kázání z minulého týdne a bylo to skvělé. Pak mi tam vyskočilo včerejší kázání a místo toho jsem měl číst knihu. Bylo to příliš mnoho duchovního obsahu a když se takhle přetížím, pak mám potřebu se dostat do nějaké bezpečné zóny, kterou pro mne je bezpochyby svět public-agenta a dalších. 11let spolu trávíme čas, tak ještě aby ne, byli se mnou, když otec, matka, ani nikdo další se mnou nebyli. Když jsem se rozcházel s dívkami, když mě vyhazovali ze škol, když jsem pokazil zakázku, přišel o kšeft, pokaždé tam byli. A dneska v době, kdy mám svoje rodiče rád, ale mám jich už dost. Mám skvělé přátele, výbornou práci a další věci, pro které mám vášeň a mohu se jim systematicky a do hloubky věnovat, jsou tu pořád a trošku mi to všechno kazí. Nejsem tolik radikální, takové to chlapské, tak s tím přestaň, na mě moc nefunguje. Připomíná mi to, když jsem se učil skákat šipku a otec na mě vyvíjel stále větší tlak a mě se tím pádem stále víc nechtělo. Zanedlouho opustím domov a pojedu na zhruba tří-denní trip bez spočinutí, potom nic neplánuju a musím to vydržet. Je to pokaždé zápřah, ale jsou to aktivity, které jsou dobré, muzika, práce, přátelé, rodina.
Přeji pohodový den.

- pon úno 15, 2021 10:26 am #10810

Ahoj Benedikte, četl jsem si pár příspěvků nazpět a celkem se v tobě vidím ohledně pocitů k tvoji bývalé slečně. Řeknu to asi jednoduše - Uzamkl ses do žaláře. Znám ten pocit, kdy si myslíš, že už v životě nezažiješ s nikým jiným nic tak hezkého jako s ní. Je to ale past, protože tím defacto říkáš, že už nic dalšího hezkého nechceš, protože si v srdci držíš stále svou bývalou. Strávil jsem s tím pocitem dobré tři roky a bylo to fakt na prd. Člověk přijde o naději a život bez naděje je peklo na zemi. Musíš věřit, že to hezké tě teprve čeká. Pak se ti bude lépe dýchat.

Ahojda, díky, jak jsem to sem vylíčil, poměrně mi to pomohlo, i vaše příspěvky. Je to tak, musím se zaměřit na to co chci v životě a od života. Truchlení a snění o Claire to není.

- pon úno 15, 2021 10:37 am #10811

Kolega mi prave rekl, ze jsem na posledni nocni smene kricel ze spani, uz nevim co, a asi se ho moc ptat nechci, ale zajimave info. Ted v nove praci dostavam docela bidu.
Zaroven se mi vraci vzpominky na Claire, ji jsem miloval, mozna asi jeste miluju. Posledni dobou na ni hodne myslim, jsem vtu chvili hodne smutny.
MPO moc neresim, jsem hodne nervozni z prace a mimo ni mam pomerne nabity program. Docela casto mivam bolesti hlavy, nevim, jestli to je stresem z prace, nebo ze musim byt celou smenu v rousce, nebo malo spim(vetsinou max. 6 hodin denne ).
Claire-
Je to uz vic nez pul roku, pres rok od zacatku chozeni a pres rok a pul od naseho letniho romanku.
Vubec nevim co delat, jak to prejit a proc bych to prechazel, prijde mi, ze uz v zivote nezaziju nic tak krasneho. Pomerne casto o tom i ctu v ruznych knihach, ale kdyz to prozivam, je to uplne neco jineho.
Ta prace je silena, jezdim sem nevyspaly, coz je moje vina, smeny mame dost dlouhe a narocne.. A do toho mam jeste resit, snazit se, nebo vlastne nevim jak pristupovat k te pornografii a uspokojovani se... Sileny.. Zakladem je asi najit si cas sam pro sebe, tak si odpocinu nejvic. Pak se uvidi..

Pridám sa k tomu, čo napísali chlapi vyššie (zvlášť Šaul). Aj ja som si po jednom z predošlých rozchodov prešiel niečím podobným. Aj ja som si myslel, že už nikdy nenájdem takú, akou bola ona. Trvalo mi hádam rok, kým som sa z toho vymotal. Teraz, po pár rokoch od dotyčného rozchodu, sa pozerám na veci inak. Došlo mi, že som potreboval čas aby som sa s rozchodom vyrovnal - možno o to viac, že išlo o môj prvý vzťah. Dnes je to už pol roka odkedy som v inom vzťahu. Už som inde, než som bol predtým a mám vedľa seba ženu, ktorá ma miluje a za ktorú som neskutočne rád. Kontakt s mojou bývalou som už dávno prerušil, z počutia viem len to, že sa minulý rok vydala

Ako sám píšeš, nájdi si čas pre seba, odpočiň si a potom sa uvidí.

Ahoj Stíne, připomínáš mi skvělou píseň(below).
Jasně, taky nejsme v kontaktu. S bývalými jsem se spojil po rozchodu vždy jednou po nějaké době, pokaždé to dopadlo dobře a tak nějak v klidu jsme si řekli pár pocitů, věcí na které jsme přišli a které byly, řekl bych pro obě strany, poměrně hodnotné. S Claire ne, jeto chvilka. Ale tento styl půlročních vztahů mi příliš nevyhovuje. Sic s tím nemám zkušenost, chtěl bych zabrousit do něčeho dlouhodobějšího.
Docela mě pobavilo a trošku jsem se našel v jedné knížce, kde jedna postava pravila: ,,Základem všeho je moje únava, moje nuda. Jsou to ostatně pevné základy, skvělé. Lze postavit krásné, trvanlivé svazky na těchto věcech: na samotě a nudě. To se aspoň nepohne."
Všichni moji předci jsou velmi vášniví a všichni jsou rozvedení.
Musím jít.
Díky za podporu



https://youtu.be/WvV1PjROfck