Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By TrochuJinak
#10573 Trošku mě děsíš, protože příští týden mám úplně to samý. Akorát já mám ještě ten čas no. Hele, podle mě je dobrý popřemýšlet nad tím, co se stane, když to uděláš a co se stane když to neuděláš. Pokud jsi se neučil a mrzí tě to, že se něco ve škole nepovedlo, je třeba na tom zapracovat. Pokud tě to nemrzí a jenom se obáváš reakce okolí (co na to rodiče a tak), tak jsi měl nastavený špatný cíl. Základ úspěchu je vnitřní motivace, pokud ji nemáš, je třeba ji získat. Jak? Je potřeba objevovat nové věci. Baví tě politika ? Jdi si zatím, buď třeba novinář nebo politik. Co dál.. musíš zjistit sám. Zkusit nové aktivity, možná i takové, o kterých si myslíš, že tě nebaví. Například jsem nebyl víc jak 5 let na bazéně. Myslel jsem si, že to je nejvíc nuda a vždycky jsem si z bazénu jako malej odnesl nějákou plíseň nebo bradavičku. Minulý rok chtěl jít kámoš na záchranáře a já jsem s ním začal chodit na bazén. Nejdřív jako zábavu s ním, ale časem měl to pohltilo na tolik, že jsem se tomu bazénu začal věnovat více než on. Jak to vlastně souvisí s tebou ? Dal sis nějáký cíl, dejme tomu udělat zápočty nebo zkoušku. Ale nedokázal ses k tomu dokopat. Možná to, co studuješ, tě až tolik nebaví, protože tě nic na světě nedonutilo si k tomu sednout. Pokud tě to baví, je třeba začít hledat chybu v sobě. Proč to vlastně studuju, kvůli penězům, statusu nebo protože mě to naplňuje? Povím to takhle, v období, kdy Prymula zavelel studentům opustit koleje jsem měl největší boom. Začal jsem růst . Cvičil jsem 5x týdně, studoval jsem pilně. Bavilo mě to, co dělám. Hlavně ten pocit, když jsem šel spát. Taková ta jemná euforie, ne pocit krátkodobého silného štěstí, jako když si vyhoníš. Ale takový sice slabý, ale velice krásný pocit, že jsem zase ten den pro sebe něco udělal. Tohle mi teďka na těch kolejích strašně chybí. A to samotné zkouškové mi v tom moc nepomáhá, ale vím, že když se teďka kousnu, tak za 2 týdny mám tak 2 týdny klid. Ale ne jako o Vánocích. Tam jsem toho upustil moc. Dal jsem pohodlí až zbytečně moc času, Vánoce jsou 24. ne ještě 14 dní po tom.
Podle mě bys měl zapřemýšlet na moment, kdy jsi se v životě cítil nejlíp (ať to byla jakákoliv událost). Tvůj cíl by měl být dostat se k tomuto momentu. (pocitově) Když si vezmu sebe, tak za mě byl 2020 ten nejlepší rok pro mě. Stašně moc mi toho dal. Nejsilněji jsem se cítil v období podzimu. Poslední den toho roku bylo pro mě potvrzení, že to co jsem pro sebe za ten rok udělal, mělo smysl. A zároveň to se mnou hodně zamávalo. Velké problémy s učením, když jsi zamilovaný. A když se přesto přehoupnu, tak zase problém, jsem nemocný. Ale stále bojuju. Ty musíš taky, pokud máš důvod bojovat. Když ho máš, tak nad tebou prokrastinace nemůže zvítězit. Chtěl jsem napsat ještě něco k sobě, ale víceméně tu jsem se rozepsal víc než dost. Zhodnocení roku udělám na konci ledna, až budu mít zkoušky. Stejně tak i video. Ty se drž, pokud by sis rád pokec na dc, stačí mi napsat.
TrochuJinak
Uživatelský avatar
By Kim
#10609 Selhání u mě je způsobeno dílem perfekcionismem, dílem strachem z neúspěchu, dílem poruchou soustředění, dílem nejistotou. Nejsem si jistý, jestli má smysl pokračovat v tom, co dělám. Můj obor vyžaduje mimo jiné talent a já ho prostě nemám. Tak si nejsem jistý, jestli má smysl to lámat přes koleno s tím, že s vypětím všech sil budu sotva stačit ostatním nebo jestli mám hledat něco jiného. Nebo se to třeba časem zlomí a začnu excelovat? Už jsem taky relativně starej a na hledání sebe sama už je skoro pozdě. Tahle nerozhodnost mě zabíjí a tak nedělám vlastně nic pořádně. Přešlapuju před Rubikonem a čas utíká.

Tento týden se pokusím o nemožné - nepoužít internet na nic jiného, než školu. Uvidíme, jak to půjde - týden bez "zábavy" na webu jsem nezažil už několik let.
Uživatelský avatar
By Fotřík
#10610
Kim píše:Selhání u mě je způsobeno dílem perfekcionismem, dílem strachem z neúspěchu, dílem poruchou soustředění, dílem nejistotou. Nejsem si jistý, jestli má smysl pokračovat v tom, co dělám. Můj obor vyžaduje mimo jiné talent a já ho prostě nemám. Tak si nejsem jistý, jestli má smysl to lámat přes koleno s tím, že s vypětím všech sil budu sotva stačit ostatním nebo jestli mám hledat něco jiného. Nebo se to třeba časem zlomí a začnu excelovat? Už jsem taky relativně starej a na hledání sebe sama už je skoro pozdě. Tahle nerozhodnost mě zabíjí a tak nedělám vlastně nic pořádně. Přešlapuju před Rubikonem a čas utíká.


Kolik Ti je že si připadáš starý? Já v 36 zjišťuju, že nevím uplně co chci, nedovedu se vždy rozhodnout. Natož správně, a stále nejsem hotový člověk. A ve spoustě věcí neexceluju. No a je to uplně v pořádku :)

Co studuješ že je na to potřeba talent? Bych to řekl možná tak o konzervatoři, na to bych si netroufl, jinak si myslím že všechno se dá naučit.
Uživatelský avatar
By Kim
#10677 Že nevíš co chceš Fotřík? Nejsi náhodou fotr - to už je smysluplný a naplňující úděl, ne?

U mne totální selhání. Za poslední týden jsem zvládl odmakat jenom ten čtvrtek (ale fest - přes 14 hodin), za což jsem byl odměněn dobrým výsledkem u zkoušek. Co následovalo ale bohužel byl ten nejhorší týden vůbec - neudělal jsem absolutně nic, kromě přežírání se a browsování redditu. Celé to vyeskalovalo do návštěvy placené dívky. Nejhorší je, že se ani nedokážu kvůli tomu cítit provinile, protože to s ní bylo hrozně krásný.

Dám vědět zase příští týden.
Uživatelský avatar
By Kim
#10710 Banderas, ty čteš můj kalendář??

Přemýšlel jsem o tom, co vlastně od života chci a došel jsem k tomu, že jsem si vlastně nikdy nepřál nic jinýho, než pěknou hodnou holku. Všechno ostatní byly zástupnosti. Nakonec to tak má asi každej.

Asi si dám na nějakou dobu voraz. Nejsem schopnej myslet, ani nic pořádně dělat kvůli návykům které jsem si vybudoval. V příštích 100 dnech nebudu

  • používat Internet na jiné věci než školu
  • honit
  • ležet v posteli přes den
  • utrácet >10k měsíčně

Takže v květnu se vrátím a poreferuju, popřípadě spáchám seppuku v případě neúspěchu.