Forum Život na pornu 3.3.1

- pon lis 23, 2020 9:40 pm #10304 Ahoj,
původně jsem si myslel, že je ztráta času sem něco psát. Ale teď si říkám, že by mi to mohlo ulevit. Je to můj první pokus něco takového sepsat tak prosím omluvte občasnou neuspořádanost. Taky ve všem z toho nemám úplně jasno .

Začnu od začátku. Poprvé jsem M asi v 7 letech, přesně vím kde, ale dobu jen odhaduji . Pak jsem, ani nevím jak, přešel od časáků se spodním prádlem k P. Od cca 15 ho sleduji pravidelně. S holkami jsem to nikdy neuměl. První a zatím poslední sexuální zážitek jsem měl v 18. Bylo to strašné, ani se mi pořádně nepostavil, a ještě jsem se kvůli tomu rozhádal s většinou kamarádů. Tím se odstartovalo období plné alkoholu, samoty a depresí. Postupně jsem to ale snad nějak přešel i když jsem zanevřel na jakýkoliv kontakt s opačným pohlavím. Teď je mi 22 a byly dny kdy jsem si P pouštěl až 5x denně, ale celkově jsem při hledání videí atd. strávil max hodinu. Zajímavé je, že oblíbené kategorie se v posledních letech periodicky mění jako sinusovka od romanticky přes BDSM až po gay. I přes to, že se stylizuji jen do první zmíněné. Na jaře jsem se po dlouhé době pokusil navázat vztah, ale nevyšlo to. V tu dobu jsem si uvědomil, že bych mohl mít s P problém, a tak jsem se ho snažil omezit. Docela to šlo. Držel jsem se na frekvenci zhruba jednou za 5 dní. Pak přišel onen trpký konec pokusu o vztah a já do toho zase vklouzl.

Na podzim mi kamarád doporučil podcast Vyhonit Ďábla. Po poslechnutí pár epizod jsem začal jinak uvažovat o celé sexualitě. Dorazil mě článek na IDnes o závislosti na P, a tak jsem začal surfovat a našel toto fórum . Po přečtení některých deníků jsem se rozhodl pro držení NNN (PMO na 30dnů, jen jsem nestihl o tři dny začátek) a pak pokračovat v PM modu na celkových 90 dnů. Partnerku sice nemám, ale kdyby náhodou se objevila... Naděje umírá jako poslední .
Popravdě mi názory některých z vás připadají trochu extremistické, ale nic proti, když vám to vyhovuje. Myslím si, že úplné odmítání MO je špatně, člověk by si měl najít co mu dělá dobře, aby mohl instruovat partnerku, ale u mě už přesáhlo zdravou mez. Proto teď musím jít do toho druhého extrému. A pak doufám, že se to samo srovná na nějaké normální úrovni. Jak když ohýbáte plech, taky ho musíte ohnout víc, než potřebujete a on se pak vrátí na požadovanou pozici. Moje představa je P úplně vyhodit ze svého života, ale pokud se po skončen výzvy občas podívám (jednou za měsíc) neberu to jako prohru ba naopak. Podobně bych chtěl omezit i M.

Teď už mám za sebou 20 dní PMO. Asi začínám pociťovat pozitiva (snad to není placebo? ale i to by bylo lepši než nic). Myslím, že jsem více komunikativní, vyrovnanější. Depky se zmírnily. A nevím, jestli je to úplně pozitivum , ale vstávám s pořádnou erekcí poprvé po několika letech. No spíš mě to už otravuje. Touhu po P nepociťuji, ale po M i několikrát denně. Sice ne nic silného a po pár minutách to přejde, ale pořád to tam je. Vypozoroval jsem, že ona touha přichází v dobách nudy (online přednášky…) a když se cítím sám. Z toho jsem usoudil, že nejsem závislý na P tak jako na M.
Zkoušel jsem, co by mi mohlo pomoct zahnat myšlenky na M. A přišel jsem na to, že pročítat zdejší deníky má spíš opačný účinek. Nejvíc se mi osvědčilo věnovat se něčemu zcela odlišnému.
I pomocí lockdownu se mi daří i držet pod kontrolou alkohol. Tak to mohlo taky přispět.
Bohužel, ale pozoruji, jak se moje záliby přesouvají k pc hrám, memům a ig. To se teď snažím taky zredukovat, tak uvidíme, jak mi to půjde. Bojím se ale, aby těch změn nebylo moc.

Už je to dost dlouhý, tak pro dnešek skončím. Těším se, jak si to na koci výzvy přečtu.
Díky všem, co to dočetli.

- úte lis 24, 2020 1:49 pm #10307 Ahoj,
jsem rád, že na forum chodí neustále noví lidé. Vidím, že s tím P to máš docela jako na houpačce. Velmi dobrý postřeh je, že si na tom denně trávil maximálně hodinku. Ty kategorie bych zase tak moc nehrotil, po abstinenci by se to mělo ustálit. Teďka bych se být tebou zaměřil na sebe samotného. PMO 30 dní je dobrý odpich. Jelikož máš už 20 dní a cítíš, že porno nepotřebuješ, jsi na dobré cestě, jak se z toho dostat. To, že pozoruješ na sobě změny je super (něco může být placebo), ale některých změn si všimne i tvé okolí. Je to známka toho, že se s tebou něco děje. V těch prvních týdnech to bývá nejintenzivnější, hlavně návaly, těch si užívej nejvíc, potom už nebudou. Je dobré si změnit svoje zvyky a naučené chování (Ať si rozumíme, měl jsi určitý čas, kdy a kde sis to dělal. Je dobré ty to místa, časy zvyky něják nabourat - třeba přestavbou pokoje nebo nový hobby atp.). Potom se ti výzva bude dařit snáze. Začal bych si přidávat ty věci, co máš dělat/nedělat pomalu, ze dne na den se kompletně změnit dokáže málo kdo a spíš by tě tolik změn mohlo demotivovat.
U mě byl celou dobu hlavní problém masturbace, takže proto jsem na konci srpna zkusil podruhé PMO mód. Světe div se, fungoval úplně jinak jak ten první. Já jedu PMO hlavně kvůli disciplíně. Ta dokáže neskutečné věci. Nemůžeš si to udělat kdy a kde se ti zachce. Díky ní se nebojím zkoušet nové věci (samozřejmě, teďka je to omezený) například učit se nový jazyk, hrát na nástroj a hlavně stát si za svým názorem (s tím jsem měl předtím problém, radši jsem mlčel než se pouštěl do konfliktu). Momentálně zkouším metodu cukru a biče, zatím je to úspěch. Kdyby se náhodou něco nepovedlo (relaps), tak popřemýšlej, co tomu předcházelo a znovu v tom nepokračuj. S dívkami ti neporadím, na tom jsem ještě hůř jak ty. Přeju hodně úspěchů.

17.2. 2020 start
17.3. konec 30 denního PMO
10.10. nový začátek - PMO skrz videa
26.11. 45.den PMO
17.2. Rok bez porna
17.2. 2021 Start PMO

- úte lis 24, 2020 8:47 pm #10309

Ahoj,
jsem rád, že na forum chodí neustále noví lidé. Vidím, že s tím P to máš docela jako na houpačce. Velmi dobrý postřeh je, že si na tom denně trávil maximálně hodinku. Ty kategorie bych zase tak moc nehrotil, po abstinenci by se to mělo ustálit. Teďka bych se být tebou zaměřil na sebe samotného. PMO 30 dní je dobrý odpich. Jelikož máš už 20 dní a cítíš, že porno nepotřebuješ, jsi na dobré cestě, jak se z toho dostat. To, že pozoruješ na sobě změny je super (něco může být placebo), ale některých změn si všimne i tvé okolí. Je to známka toho, že se s tebou něco děje. V těch prvních týdnech to bývá nejintenzivnější, hlavně návaly, těch si užívej nejvíc, potom už nebudou. Je dobré si změnit svoje zvyky a naučené chování (Ať si rozumíme, měl jsi určitý čas, kdy a kde sis to dělal. Je dobré ty to místa, časy zvyky něják nabourat - třeba přestavbou pokoje nebo nový hobby atp.). Potom se ti výzva bude dařit snáze. Začal bych si přidávat ty věci, co máš dělat/nedělat pomalu, ze dne na den se kompletně změnit dokáže málo kdo a spíš by tě tolik změn mohlo demotivovat.
U mě byl celou dobu hlavní problém masturbace, takže proto jsem na konci srpna zkusil podruhé PMO mód. Světe div se, fungoval úplně jinak jak ten první. Já jedu PMO hlavně kvůli disciplíně. Ta dokáže neskutečné věci. Nemůžeš si to udělat kdy a kde se ti zachce. Díky ní se nebojím zkoušet nové věci (samozřejmě, teďka je to omezený) například učit se nový jazyk, hrát na nástroj a hlavně stát si za svým názorem (s tím jsem měl předtím problém, radši jsem mlčel než se pouštěl do konfliktu). Momentálně zkouším metodu cukru a biče, zatím je to úspěch. Kdyby se náhodou něco nepovedlo (relaps), tak popřemýšlej, co tomu předcházelo a znovu v tom nepokračuj. S dívkami ti neporadím, na tom jsem ještě hůř jak ty. Přeju hodně úspěchů.

Děkuji za podměty k zamyšlení . Zrovna řeším ergonomický posed u pc, kde trávím hrozně moc času (občas i 10h denně), tak do toho zahrnu i menší změnu rozmístění nábytku v pokoji. Nevím, jestli jsi třeba ve svém deníku porovnával svoje výzvy, ale pokud ne mohl by jsi mi prosím popsat rozdíly? Docela by mě to zajímalo.

- úte lis 24, 2020 9:36 pm #10310 Ještě bych něco doplnil k mému prvnímu příspěvku.

Abych nebyl jen kritický k tomuto fóru, jednak mi otevřelo oči a zjistil jsem, že nejsem jediný s takovýmto problémem.
Druhak ve mně vzbuzuje soutěživost a tím mám další pomůcku k překonání touhy.


Překvapilo mě, jak moc mi vypsání se zvedlo náladu. A tak jsem se rozhodl psát si papírový deník, kam bych si mol zapsat i nejintimnější myšlenky nebo třeba takové ty traumata, možná spíš trapnosti, z dětství . No uvidíme, jaký to bude mít efekt. Chci ho teď používat co nejvíc abych to tady úplně nezahltil irelevantními věcmi a sem poustovat jen takový výcuc, co bych chtěl konzultovat s ostatními, popřípadě co by některým mohlo pomoct.

Mám kamaráda, který se před pár měsíci rozešel. A teď vždy když ho potkám nemluví o ničem jinem, než kolik se na něj usmálo holek atd. Dělám si z něj srandu, že vidí, jak mu holky mávají i za rohem . Ale abych se dostal k jádru věci. Já jsem se nikdy o takovéhle věci nezajímal, nevšímal? nechtěl je vidět? Čekal jsem, že se to pomaličku začne měnit, zatím nic. Doufám, že to přijde později.

Nedávno se ve mně objevila myšlenka, že pokud bych měl přísnější rodiče, nemusel jsem dospět až do tohoto bodu. (možná by to ale naopak vše zhoršilo, kdo ví) Neříkám, že je to jejich vina, mám je nadevše rád, i když s nimi neumím mluvit (další důsledek nadmíry PM?). Za moji závislost si můžu jen a jen já sám. Příklad: Matka třeba objevila, když mi bylo 17?, že dvě ze šesti nejprohlíženějších stránek jsou P servery. A v podstatě to přešla dvěma větami. Že to není jako skutečnost apod. Kdybych dostal třeba na týden zaracha na PC snad by mě to trochu omezilo.

- stř lis 25, 2020 7:31 am #10311 Ahoj,

rodiče za to nemůžou je to neduh až dnešních generací, veř mi, že ani moje máti neměla tucha jak to muže byt škodlivé než jsem jí popsal co to semnou dělá, problém je u chlapů, že málo kdo si to vubec připustí že P není OK (na otce bych moc nespolehal). Na školách se o tom neučí do teď tak jak třeba o drogách nemužeme prostě čekat, že naši rodiče, kteří nás už tak chrání proti všemožným nástraham znají každé riziko. Já to beru tak, že spíš je to mém vlastním přístupu, o problémech moc nemluvim často věci v sobě dusím a pak to bouchne, jsem introvert a být v cizí společnosti je diskomfort = jinými slovy bych si stejně našel jinou formu úniku (cigarety, alkoho apod.). Buď rád, že jsi tu a víš jak to řešit, život máš ve svých rukou.

Drž se.

- stř lis 25, 2020 9:50 am #10313 Ahoj,

jak píše Zipp, určitě nemůžeš nikoho vinit, je to nesmysl. Naopak v sobě musíš projevit vděčnost, že jsi na to přišel a už to teď víš, uvědomuješ si to a můžeš to změnit. Někdo na to přijde dřív než ty, někdo později a někdo vůbec. To je také věc, která by se neměla porovnávat. Každej dostal na začátku jiné karty a každej má jinou lajnu vývoje. Oblasti, kde strádáš jsou vykompenzovány někde jinde.

K těm pohledům slečen... určitě už ti došlo, že samotnej nofap/semen retention není řešení. Důležitá je strava, nějaký sport, držení těla(prsa ven, ramena do zádu, rovná záda, hlava není sklopená ale rovně(bacha ať brada moc vysoko), přirozený oční kontakt, čisté vyjadřování a artikulace). Nicméně je to mocný nástroj, který ti může dodat sebevědomí, motivaci a jistou bystrost, která ti umožní tyhle základní věci si hlídat a lépe ovládat.

Při dlouhodobější abstinenci můžeš v sobě cítit určitou vnitřní agresi, hodně lidí to bere jako negativum, ale pravda je taková, že zrovna tohle chování, který vyzařuje testosteron ženský přitahuje a když se ho naučíš správně používat pomůže ti to i v kariérním růstu, popřípadě podávat lepší sportovní výkony.

Můj příběh

- stř lis 25, 2020 12:38 pm #10315 Ahoj,
díky za připomínky.

jak píše Zipp, určitě nemůžeš nikoho vinit, je to nesmysl. Naopak v sobě musíš projevit vděčnost, že jsi na to přišel a už to teď víš, uvědomuješ si to a můžeš to změnit. Někdo na to přijde dřív než ty, někdo později a někdo vůbec. To je také věc, která by se neměla porovnávat. Každej dostal na začátku jiné karty a každej má jinou lajnu vývoje. Oblasti, kde strádáš jsou vykompenzovány někde jinde.

Omlouvám se, ale asi jsem se nevyjádřil správně. V odstavci o rodičích, jsem nechtěl na ně uvalit vinu. Ale zamyslet se, jestli by to bylo jiné a popřípadě jak, kdyby na mě byli přísnější. Možná, že bych skončil u alkoholu, drog atd. jak psal Zipp. Z tohodle hlediska jsem "rád", že jsem skončil "jen" u P. Řekl bych, že vyškrábat se z takových závislostí by pro mě bylo daleko těžší.

Jak jsem psal, ještě hromadu věcí nemám ujasněnou a nikdy jsem nic podobného napsal ani s nikým nemluvil o svých pocitech, tak to možná zní trochu zmatně, nevděčně....

Při dlouhodobější abstinenci můžeš v sobě cítit určitou vnitřní agresi, hodně lidí to bere jako negativum, ale pravda je taková, že zrovna tohle chování, který vyzařuje testosteron ženský přitahuje a když se ho naučíš správně používat pomůže ti to i v kariérním růstu, popřípadě podávat lepší sportovní výkony.

To je zajímavé, vždycky jsem se cítil jako list unášený proudem vody, nebyl jsem to já, kdo řídí můj život. Je pravda, že jsem někdy při závodech (běhám) cítil takovou lhostejnost k výsledku. Ale po závodě jsem si nadával, že jsem vydržet a trochu zabojovat. Podobně to mám i v ostatních oblastech života. Tak uvidíme, jestli mi PMO aspoň trochu to změnit k lepšímu.

Dal jsem si předsevzetí zažít každý den alespoň jeden zážitek, prostě něco nevšedního a zajímavého.

Při přemýšlení o těch svých trapasech z dětství jsem si uvědomil, že jsem nikdy neměl problém vydržet týden nebo dva na táboře a podobných akcích bez PM a hlavně bez myšlenek na ně. Sice jsem si to po příjezdu domů vynahradil, ale i tak je to k zamyšlení. Tím jsem se dostal k tomu, jestli tady nedělám machra, jak jsem vydržel 20 dnů, a přitom jsem do teď byl v jakési vyklusávací fázi a první pořádné abstinenční příznaky nepocítím třeba zítra.
Včera po přečtení nějakých deníků s ED jsem před spaním zkusil, jak moc se mi postaví jen při představách. Byla to dětinská chyba. Sice jsem měl dobrou erekci, ale skončil jsem v představách u P scénářů a asi 20 min jsem se jich nemohl zbavit. S tím samozřejmě přišla chuť něco shlídnout. Dalo mi to zabrat, ale ustál jsem to. Bylo to ale něco, co jsem si způsobil sám a nepovažuji to za nic spontánního ani za příznak závislosti na P spíš za to, že mám téměř výhradně spojené P a M někde v podvědomí. Mám takovou teorii, kdybych přešel z PMO (za 90dní?) na jen P mód, tak by se to snad spravilo. Možná za delší dobu než v PMO, ale spravilo. U psaní těchto vět mi ještě došlo, že když se zřeknu P, nebude pro mě tak jednoduché M, budu do toho muset vložit víc vlastní energie, prostě už vzrušení nebude dostupné na pár kliknutí. A tím samovolně omezím i M.

No zase je to víc jak A4 textu tak radši skončím .

- čtv lis 26, 2020 6:21 am #10316 Ahoj,

když budeš mít čas a chuť doporučuju yourbrainonporn.com tam se přesně dočteš o tom jak to funguje. Stejně jako když se měli vojáci z vietnamu vracet do společnosti byla obava se začleněním protože jich hromada byla zavisla na travě nebo heroinu (myslim) a ono ejhle drtivá většina se začlenila a zavislost přešla, stejně tak je to na tom webu popsano s krysami co byli zavislé a po návratu se mezi ostatní krysy navykové chování zmizelo.

Poslední odstavec jsem asi nepochopil, ano většinou P je už zakořeněno doprovodem MO, mě samostná MO bez představ nic neříká, ani neláká, neříkám že si ho parkrat nepotaham když jsem ve velké nadrženosti ale rozhodně to jsem schopny ovladnout a nejsem jak smyslu zbavený u PMO, samotné P je lhaní si do kapsi že "Když se neudělám tak se to nepočítá." To je hloupost co tu občas zazní na foru ale možná si to takhle nemyslel. Porno s mastrubací, orgasmem nebo ne vždy se vyplavuje dopamin u tohoto superstimulu a vždy budeš toho otrokem.

Drž se.

- čtv lis 26, 2020 7:17 pm #10319 Ahoj,

Poslední odstavec jsem asi nepochopil, ano většinou P je už zakořeněno doprovodem MO, mě samostná MO bez představ nic neříká, ani neláká, neříkám že si ho parkrat nepotaham když jsem ve velké nadrženosti ale rozhodně to jsem schopny ovladnout a nejsem jak smyslu zbavený u PMO, samotné P je lhaní si do kapsi že "Když se neudělám tak se to nepočítá." To je hloupost co tu občas zazní na foru ale možná si to takhle nemyslel. Porno s mastrubací, orgasmem nebo ne vždy se vyplavuje dopamin u tohoto superstimulu a vždy budeš toho otrokem.

V první části jsem tak nějak chtěl popsat myšlenku, že možná jsem zvyklý mít týdenní PMO "výzvy". A tudíž ty hlavní abstinenční příznaky teprve přijdou. Jako kdyby si moje tělo ještě neuvědomilo, že abstinuji. Nevím jestli je to možné. Podívám se na ten tvůj web a uvidím. Mimochodem díky za něj.

V druhé části jsem chtěl sdělit, jak jsem málem došel k relapsu díky svým neuváženým myšlenkám. A že mě překvapila ta touha po pornu, kterou jsem do té doby nepociťoval. A že závislost na PMO je v podstatě stejná jako závislost na sociálních sítích atd. Prostě je to zábava daleko jednodušeji dostupná ve srovnání například s dialogem, kde musíme aspoň trochu zapojovat mozek.

- pon lis 30, 2020 8:13 pm #10336 Čau četl jsem tvůj příběh a mám na tebe prosbu. Můžeš tím pomoci ostatním co jsou do porna chyceni nebo je možné se budou.
Píši závěrečnou maturitní práci na téma negativní efekty pornografie na dospívající jedince a společnost.
Chtěl bych tě požádat o [anonymní] rozhovor který by se v práci objevil!
Díky moc. Spěchá to!!! Budeš napsaný v poděkování a pomůžeš ostatním.
Napiš na: jeronym.kristof@gmail.com