Forum Život na pornu 3.3.1

- stř říj 14, 2020 3:20 pm #10086 Nazdar Saturne,

naprosto tě chápu, nedávno jsem failnul po mém rekordním 39 denním půstu, který se dal zvládnout lépe než jsem čekal. Za 30. den jsem byl na sebe taaak hrdý a měl taaak silácké řeči... pak mě zradila zabitá sobota. Aktuálně mám 4. den a taky jsem málem už několikrát relapsoval, v podstatě na to myslím každý den, a říkám si, že teď by to ještě tak nebolelo. Zatím mě ale drží zpátky vědomí, že bych sem musel zase psát a sám před sebou bych si připadal blbě, takže v tomhle ohledu má psaní sem alespoň nějaký přínos.

Jinak jsem taky slyšel dost o těch zázracích, které to má přinášet, a sám jsem dost skeptický ... problém je, že já mám vlastně jen jediný problém, asi ten nejhorší, ten fyzický (PIED plynoucí z toho, že jsem moc vygradoval vizuální stimuly). Psychicky jsem ok, depky nemám, společenský jsem, co se holek týče, nejsem sice Don Juan, ale neřekl bych, že to souvisí a není to ani žádná trága. A ani po 39 dnech jsem teda nezaznamenal ani náznak toliko omílaných superpowers...

---------------------------


ČasNaZměnu
Seber se!!

- stř říj 14, 2020 5:26 pm #10088

Den 4

Není. Ani omylem. Od zítřka znovu. Je to vždycky stejné. Dosáhnu vysokého počtu dní, relapsnu. Naroste mi sebevědomí a říkám si, tak teďka už to bude brnkačka. Samozřejmě, že za pár dní zase relapsnu. V tu chvíli se buď zase na nějakou dobu seberu, nebo ještě párkrát relapsnu, než se seberu. A celou dobu vím, co mě dělí od reálného odpoutání. Vidím to, ale nedosáhnu na to. Nevím jestli to sám dokážu, ale co mi zbývá než dál Sisyfofsky tlačit ten kámen do kopce.

Ahoj Saturne, pod tohle bych se podepsal mám to naprosto stejný, až nedávno jsem se odhodlal do toho jít znovu dal jsem 22 dní a přišlo, to co říkáš stoupající sebevědomí celkově zlepšující se stav a optimismus a za rohem na mě čekala rána pěstí, tak ať dáš zase nejméně 30 dní budu ti doufám v patách .

- stř říj 14, 2020 6:52 pm #10089 Jako rozhodně jsem se zatím nedostal do stejného místa jako měsíc a kus zpátky, ale jde o to zastavit sestup, než se tam dostanu. Problém je, že v mojí situaci je to fakt jen o tlačení silou vůle. Volný čas moc nemám, sociálně se činit nemůžu, protože jsem v prostředí, kde je pandemie o dost serióznější a navíc na to nemám moc času, zdravé zvyky udržuju, ale asi začnu nabírat nějaké méně příjemné, abych se více dostával z komfortní zóny a snad to pomůže.

Nazdar Saturne,

naprosto tě chápu, nedávno jsem failnul po mém rekordním 39 denním půstu, který se dal zvládnout lépe než jsem čekal. Za 30. den jsem byl na sebe taaak hrdý a měl taaak silácké řeči... pak mě zradila zabitá sobota. Aktuálně mám 4. den a taky jsem málem už několikrát relapsoval, v podstatě na to myslím každý den, a říkám si, že teď by to ještě tak nebolelo. Zatím mě ale drží zpátky vědomí, že bych sem musel zase psát a sám před sebou bych si připadal blbě, takže v tomhle ohledu má psaní sem alespoň nějaký přínos.

Jinak jsem taky slyšel dost o těch zázracích, které to má přinášet, a sám jsem dost skeptický ... problém je, že já mám vlastně jen jediný problém, asi ten nejhorší, ten fyzický (PIED plynoucí z toho, že jsem moc vygradoval vizuální stimuly). Psychicky jsem ok, depky nemám, společenský jsem, co se holek týče, nejsem sice Don Juan, ale neřekl bych, že to souvisí a není to ani žádná trága. A ani po 39 dnech jsem teda nezaznamenal ani náznak toliko omílaných superpowers...

S A T U R N

- stř říj 14, 2020 6:54 pm #10090 Děkuju, no teďka jakmile získám zase nějaké momentum, tak to chci rozhodně posunout dál, než na třicet dní.

Den 4

Není. Ani omylem. Od zítřka znovu. Je to vždycky stejné. Dosáhnu vysokého počtu dní, relapsnu. Naroste mi sebevědomí a říkám si, tak teďka už to bude brnkačka. Samozřejmě, že za pár dní zase relapsnu. V tu chvíli se buď zase na nějakou dobu seberu, nebo ještě párkrát relapsnu, než se seberu. A celou dobu vím, co mě dělí od reálného odpoutání. Vidím to, ale nedosáhnu na to. Nevím jestli to sám dokážu, ale co mi zbývá než dál Sisyfofsky tlačit ten kámen do kopce.

Ahoj Saturne, pod tohle bych se podepsal mám to naprosto stejný, až nedávno jsem se odhodlal do toho jít znovu dal jsem 22 dní a přišlo, to co říkáš stoupající sebevědomí celkově zlepšující se stav a optimismus a za rohem na mě čekala rána pěstí, tak ať dáš zase nejméně 30 dní budu ti doufám v patách .

S A T U R N

- čtv říj 15, 2020 7:59 am #10092 Den 1/C

„Gatsby věřil v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok za rokem ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí – zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže… A jednoho nádherného rána – Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni zpět do minulosti.“

(Velký Gatsby, F. Scott Fitzgerald)

S A T U R N

- pát říj 16, 2020 1:59 pm #10100 Den 2/C

Musím našlapovat opatrně, sic led je tenký a pod ním čeká jenom tma.

S A T U R N

- sob říj 17, 2020 8:45 am #10101 Den 3/C

Měl bych se naučit vyrovnat se s relapsem (ne, že by od toho posledního nějaký přibyl) bez sebemrskačství. Ničemu nepomáhá a akorát zbytečně prohlubuje jámu žluči do které nás relaps vrhá. Neplatí to ale jen pro tenhle konkrétní problém, ale vztahuje se to na život obecně. Troška sobotního moudra.

S A T U R N

- ned říj 18, 2020 6:56 am #10106 Den 4/C

Kdybych si měl vybrat soundtrack dnešního dne ve filmu svého života bylo by to "After Hours" od The Velvet Underground.

S A T U R N

- pon říj 19, 2020 12:05 pm #10117 Den 5/C - Střípek

Když jsem dneska ke snídani sledoval video na YouTube, zazněla v něm skvělá myšlenka.
"Kdykoliv se budete snažit vybudovat si nějaký zvyk, život se Vám bude plést do cesty." (parafrázuji)
Snažím se totiž vybudovat návyk brzkého vstávání - čím více narušujete svojí komfortní zónu, tím větší odolnost máte proti "urges", empiricky vyzkoušeno, čím více dobrých zvyků mám, tím delší streaky mám - ale zrovna poslední dvě noci tu musely být párty. Předevčírem spolubydlící, dneska někdo na ulici a já spal s otevřeným oknem.
Jinak ale držím.

S A T U R N

- úte říj 20, 2020 8:01 am #10126 Den 6/C

Tak snad to vydrží nejméně do Vánoc.

S A T U R N