- úte srp 18, 2020 11:28 am
#9804
Zamyšlení dnešního dne, od doby co jsem nastoupil jako voják z povolání, vše v co jsem věřil a chtěl dělat šlo do kopru. Jediné o co jsem bohatší je ta zkušenost a uvědomění, že má cesta má být o svobodě a já jsem svobodu ztratil. Od prvního září nastupuji do nového zaměstnání do města, které jsem si vybral, nám ho rád a máš mám tam část své rodiny. Výpověď byla jedna věc, ale až okamžik, když mi řekli v nové práci (nastupuji jako učitel do školy) že mě berou, nastartoval jsem proces který má vést ke změně, nejlépe trvale. Proces nalezení svobody a uzdravení.
Je mi skoro 31 let a jsem bez vztahu už od roku 2015. Poslední sex jsem měl asi v lednu tohoto roku. Kazím průměr klukům z jednotky. Přemýšlím o sobě jako o neúspěšném chlapci. Což je asi blbost zkušenosti mám vlastně mnoho, dělal jsem různá zaměstnání, cestoval, potkávál různé lidi, zažil mnoho krásného i hrozného a viděl jsem nádherný svět a lidi v něm. Jak se mohu považovat za neúspěšného.
Čím měříme úspěch? Počet peněz, žen, aut a baráku? Možná že úspěch je to že jdu na cestě ke svobodě protože to je důležité a to chci.