- úte zář 10, 2019 5:48 am
#8321
Dnes v noci 2xPMO po necelých 4 měsících co jsem byl čistej, zase jsem vkročil na tenký led a nedařilo se mi dodržovat hranice ohledně používání technologii, pvních 90 dní bylo téměr zadarmo přešel jsem na monk mode, na PC jsem mohl jen v práci (open office) a přešel na tlačítkový telefon, vše bylo prostě dané na P se nešlo dostat palice si to uvědomila a ani to moc nezkoušela. Zlom nastal asi před měsícem kdy jsem zakoupil malý notebook a smartphone jelikož jsem se rozhodl pro další životní etapu kde budu tyhle věci potřebovat, chci vycestovat ale o tom asi jindy, hned po zakoupení už přišel ten pocit " A sakra, démon je zpět." a já už nějak tušil že pád je na ceště, ještě jsem nějakou dobu bojoval ale jak říkám nedokážu udržet nastavenou hranici, začal prokrastinovat, občas najel na nějaký profil na lide.cz, na mobilu na hodinu založil profil na tinderu a pak hned smazal a dnes v noci jsem se prostě vzbudil s vědomím že je ámen, takže 2x PMO, dnes trošku mlha ale nebyla to dlouhá seance tak nejsem uplně jak guma, však výčitky se dostavují a lezou na povrch ty staré známé pocity viny které tu melu pořád dokola když padnu na hubu, ironií je že kdybych chtěl mohl bych mít sexu víc než bych asi zvladl a to hned s několika ale tahle cesta pro mě není správná taky si to potom vyčítám a sex jen kvůli uspokojení prostě není cesta není to nic oproti sexu s osobou ke které něco cítíš, nevím jestli najet nějaký MO mode, nebo zase drtit hardcore, hardcore je prostě podle mě dlouhodobě neudržitelný, MO je zase jako být jednou nohou už u P. Možná to MO bez myšlenek zkusím nějak pravidelně třeba jednou týdně ikdyž toho moc zastáncem nejsem.
Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete
- úte zář 10, 2019 9:16 pm
#8325
Zippe, jsi úžasný, 4 měsíce, to je mazec. To je na oslavu a ne na chmury. Každá rada drahá, za sebe jsem právě dospěl k pocitu si to nevyčítat, akceptovat to, stalo se, jsem člověk, jedu dál a uvidím, holt občas pohoním, ale nebudu si to vyčítat...
- sob zář 14, 2019 6:10 pm
#8347
Ajajajajj,, ale 4 měsíce je mazec.. Tak ted už viíš že to jde.. Jen je třeba naučit se sžít s těmi věcmi, ale to zvládneš 
Poslední PMO free: Cca 720, 33, 36, 18, 9, 13, 22,7, 1, 63,29, 8,3,14, 105,11,15,30,1,36, 27, 42, 134,4, 54, 17, 6,10,20, 1
2020:20, 14, 2,21, 4, 67, 7, 8, 2, 9,22, 29, 14,40,7, 14, 24, 14,13,21 dnů
2021: 97, 6,64, 18, 56, 3, 21, 30, 14,2,2,2,20, 52,5, 37, 180 dnů
2023:4, 6, 32, 60,1, 5, 22, 58, 150,1, dnů
2024:
Poslední PMO free: Cca 720, 33, 36, 18, 9, 13, 22,7, 1, 63,29, 8,3,14, 105,11,15,30,1,36, 27, 42, 134,4, 54, 17, 6,10,20, 1
2020:20, 14, 2,21, 4, 67, 7, 8, 2, 9,22, 29, 14,40,7, 14, 24, 14,13,21 dnů
2021: 97, 6,64, 18, 56, 3, 21, 30, 14,2,2,2,20, 52,5, 37, 180 dnů
2023:4, 6, 32, 60,1, 5, 22, 58, 150,1, dnů
2024:
- ned zář 15, 2019 12:14 pm
#8359
A nechceš si zkusit najít "kvalitní" partnerku? Já vím, že když se člověk moc snaží, tak to většinou nejde. Ale jak trávíš volný čas? Neděláš nějaké sporty, kde by ses mohl seznamovat s novýma ženskýma? Taková vysportovaná ženská je vytrvalá a bude mít trpělivost i s tebou A taky třeba to vysportované tělo doma bude upoutávat tvou pozornost víc, než nějaký vymyšlený virtuál
Teď sem se dívala na video od Daisy Lee a zdá se mi, že ten kdo tohle uvidí, tomu se to už snad ani nemůže líbit. Popisuje jak je to hrané, jak se točí scény kdy vůbec nejsou v sobě a jen hekají a dělají jak je to hrozně baví. No a pak na jiné scény si dává léky na znecitlivění...pak samozřejmě necítí ani jak se jí to tam natrhává a měsíce poté léčí natrhlou prdel/vagínu a nemůže si ani sednout. Celou dobu je ve videu oblečená, takže myslím, že bezpečné video....: https://www.youtube.com/watch?v=hK3rvgI5wLE
A taky třeba to vysportované tělo doma bude upoutávat tvou pozornost víc, než nějaký vymyšlený virtuál Teď sem se dívala na video od Daisy Lee a zdá se mi, že ten kdo tohle uvidí, tomu se to už snad ani nemůže líbit. Popisuje jak je to hrané, jak se točí scény kdy vůbec nejsou v sobě a jen hekají a dělají jak je to hrozně baví. No a pak na jiné scény si dává léky na znecitlivění...pak samozřejmě necítí ani jak se jí to tam natrhává a měsíce poté léčí natrhlou prdel/vagínu a nemůže si ani sednout. Celou dobu je ve videu oblečená, takže myslím, že bezpečné video....: https://www.youtube.com/watch?v=hK3rvgI5wLE
Per aspera ad astra...
Můj deník partnerky zde: viewtopic.php?f=1&t=2269
Můj deník partnerky zde: viewtopic.php?f=1&t=2269
- pon zář 16, 2019 6:16 am
#8362
Myslím, že jsem to už viděl, všechny tyhle pohledy vím znám a ztotožňuji se, pak je tu to "ALE" ALE prostě jak to jednou přepne je to v háji. Ale trefila jsi se, 4 měsíce to už je sakra energie a když není investovaná tak se hromadí a jednou si cestu ven najde, když jsem neměl přistup k technologiím bylo to jednoduché to se prostě člověk musel zabavit jinak by se unudil. Kvalitní partnerku, hmm, okolo jich je hned několik co by měli zájem ale asi si nečetla celý muj deník ( chapu je toho moc ) ale myslím, že toho stále nejsem schopen, jednak srze vazbu na bývalou partnerku a druhak skrze pocity viny a výčitky co vůči sobě mám, tak nějak jsem se zabarikádoval sám v sobě ve stylu "musím chránit svět sám před sebou" je to na delší vyprávění, prostě sobě nedokážu pořád odpustit, já sám sobě. Ale o tom je celý muj deník a to pořád dokola.
) ale myslím, že toho stále nejsem schopen, jednak srze vazbu na bývalou partnerku a druhak skrze pocity viny a výčitky co vůči sobě mám, tak nějak jsem se zabarikádoval sám v sobě ve stylu "musím chránit svět sám před sebou" je to na delší vyprávění, prostě sobě nedokážu pořád odpustit, já sám sobě. Ale o tom je celý muj deník a to pořád dokola.
- čtv dub 09, 2020 4:57 pm
#9206
Ahoj,
Kdo by chtěl někdy pokecat, něco probrat a třeba i poradit rád se nabízím na případnou komunikaci.
Věřím, že v této době by někdo třeba ocenil spřizněnou duši, snad se zvladnem bavit očemkoliv ne jen PMO. Nutno vzít v potaz, že aktuálně se nacházím v zahraničí = posun 6 hodin a taky jelikož již nedisponuji FB tak ideláně whatsup či mail. Klidně se ozvěte do soukromé zprávy.
Z.
Kdo by chtěl někdy pokecat, něco probrat a třeba i poradit rád se nabízím na případnou komunikaci.
Věřím, že v této době by někdo třeba ocenil spřizněnou duši, snad se zvladnem bavit očemkoliv ne jen PMO. Nutno vzít v potaz, že aktuálně se nacházím v zahraničí = posun 6 hodin a taky jelikož již nedisponuji FB tak ideláně whatsup či mail. Klidně se ozvěte do soukromé zprávy.
Z.
- pon čer 15, 2020 8:30 am
#9528
Ahoj,
jsem tu nový a když jsem četl, tvůj příběh musel jsem nakonec přečíst všechny stránky deníku. Tvoje cesta týkající se bývalky, byla neuvěřitelná a marně jsem se modlil, že se nakonec dočtu ve šťastný happy end. Řeším hodně podobnou řekl bych, že i stejnou situaci.
Promiň, že se v tom šťourám, vím, že to asi moc nepomůže ani tobě, ani mě, ale prostě ta podobnost, je až moc velká.
Cítím jak jsi tu někde napsal, že PMO, držím hlavně kvůli ní. Mám ji pořád jako vysněnou, dokonalou, i přesto, že jsem měl holky před ní a mohl mít i po ní... ale jak říkáš, hledám na nich furt chyby a nějakou nedokonalost, srovnávám je s ex. Je to vlastně 7 měsíců co jsme se rozešli, ze začátku jsem byl úplně v prdeli... Teď už jsem tak nějak v klidu, snažím se co nejméně s ní komunikovat, ideálně jen na narozeniny jsem jí napsal.
Ale někde v nitru duše, probíhá neustálý vnitřní boj, kdy se nemůžu rozhodnout, jestli na ni mám zapomenout na vždy, nebo tomu dát jen čas a zkusit to s ní dát někdy za půl roku, rok zase dohromady i když by možná ani neměla zájem...
Teď s odstupem času, kdy držím zatím jen 25 dní výzvu, si uvědomuju jak strašně velký vliv na rozchod mělo nepřímo porno... (moje chování, nálady, měl jsem ji jako objekt, úzkosti atd atd atd.)
Píšu ti zprávu soukromou zprávu s whatsappem
jsem tu nový a když jsem četl, tvůj příběh musel jsem nakonec přečíst všechny stránky deníku. Tvoje cesta týkající se bývalky, byla neuvěřitelná a marně jsem se modlil, že se nakonec dočtu ve šťastný happy end. Řeším hodně podobnou řekl bych, že i stejnou situaci.
Promiň, že se v tom šťourám, vím, že to asi moc nepomůže ani tobě, ani mě, ale prostě ta podobnost, je až moc velká.
Cítím jak jsi tu někde napsal, že PMO, držím hlavně kvůli ní. Mám ji pořád jako vysněnou, dokonalou, i přesto, že jsem měl holky před ní a mohl mít i po ní... ale jak říkáš, hledám na nich furt chyby a nějakou nedokonalost, srovnávám je s ex. Je to vlastně 7 měsíců co jsme se rozešli, ze začátku jsem byl úplně v prdeli... Teď už jsem tak nějak v klidu, snažím se co nejméně s ní komunikovat, ideálně jen na narozeniny jsem jí napsal.
Ale někde v nitru duše, probíhá neustálý vnitřní boj, kdy se nemůžu rozhodnout, jestli na ni mám zapomenout na vždy, nebo tomu dát jen čas a zkusit to s ní dát někdy za půl roku, rok zase dohromady i když by možná ani neměla zájem...
Teď s odstupem času, kdy držím zatím jen 25 dní výzvu, si uvědomuju jak strašně velký vliv na rozchod mělo nepřímo porno... (moje chování, nálady, měl jsem ji jako objekt, úzkosti atd atd atd.)
Píšu ti zprávu soukromou zprávu s whatsappem
- úte čer 16, 2020 1:08 am
#9538
Ahoj,
děkuji za zprávu a odepíšu na foru pak klidně mužem pokecat, několikrát jsem se chystat napsat update svého deníku, několikrát jsem měl i rozepsaný příspěvek a pak to prostě smazal, né že by nebylo o čem psát naopak je toho hodně, nějak nebyla nálada spíš prostě jsem nechtěl psát negativně a tak teď to nějak zkusím shrnout co se děje v mém životě.
Poslední nějaký větší update byl někdy v září kdy jsem měl za sebou cca 4 měsíce PMO a zase padnul, ne klopítnul ale padnul až na dno, předtím vloni na jaře jsme to s bývalou zase zkoušeli ale zase to krachlo zase na mě a na mé závislosti byli jsme spolu cca 2 měsíce a 2x relaps což ona neunesla už tak to bylo křehký. Tehdy mi došlo, že ten nejtěžší boj bude ten s někým být sexuálně žít a čelit non stop chaser efektu. Když jsme se rozcházeli byl jsem na tom fakt hodně bídně ale odhodlal jsem se k něčemu co jsem dlouho cítil, že chci udělat. Dal jsem výpověď v práci která sice byla skvěle placená ale smysl mi nedávala ani naplnění. Takže v listopadu jsem sbalil batoh a vyrazil do světa a to do jižní Ameriky, procestoval jsem krásy patagonie, viděl krásná místa, poznal skvěle lidi a hromadu zážitků, dobrých špatných a i ošklivých a to když mě v Argentině okradli nebo špíše mi ukradli batoh se skoro veškerou výbavou. To bylo někdy začátkem února, potom jsem přišel k jedné rodině kde jsem začal pomáhat výměnou za ubytování a jídlo, objednal novou výbavu a potom přišla corona krize do evropy a postupně i do Chile a postupně to zde graduje (kolem 6tisic nakažených každý den) , měl jsem vysněno projet ještě peru a zakončit to v ekvadoru to byl puvodní plán cca na rok ale už pul roku jsem pomale na jednom míště u té rodiny, momentálně řeším dilema jestli se vrátit domů nebo ne. Čísla zde jsou fakt hrozné a to v celé jížní americe když Chile má řekněme dvakrát kolik obyvatel jak ČR ale celkový počet nakažených je 180 tis. Lidi tu na to vcelku serou hlavně v hl. městě, to vše umocnuje fakt, že jsem dostal spolubydlícího borca co tu u nich je zaměstnaný a je to prostě hovado, je z Haiti takže jiná kultura, no uplně to ve mě vře.
Co se týče bývalé došlo u mě ke zvratu, zase se mi ozvala po nějaké době jak se mám atd atd. zase jsme začali řešit nás dva a vracení se ( že nás to láká ale není to dobrej nápad atd atd) ale pak se prostě na několik dní odmlčela, tehdy se ve mě něco otočilo strašně mě to nasralo, že si zase příjde vstoupí mi do života otočí ho vzhuru nohama a pak se odmlčí a jakoby odejde, byl jsem na ní strašně nastvanej, ale došlo mi že je to moje chyba a mužu si za to sám když tomu dávam tu energii a ty emoce živím tehdy jsem si řekl něco co jsem si nebyl schopen od našeho prvotního rozchodu říct a to: "že se z ní neposeru" když jsem si tohle řekl strašně se mi ulevilo a jakoby ze mě něco spadlo, řekli jsme si že nás dva prostě řešit nebudeme. Pár týdnů opravdu jen pár se stal další obrat když mi máti poslala kontakt na bývalou kolegyni nějak jsme se dali do řeči a strašně jsme si sedli, nevěřil bych že bych si mohl s někým tak rozumět a tak jsme už více jak měsic v kontaktu a stále si pišeme povídáme občas i voláme, co je neuvěřitelné a jsem za to moc vděčný, že mě bere i s mými problémy a to myslím, tak že jsem jí řekl vše o bývale, o tom k čemu mezi náma došlo o tom jak válčím s P a vlastně jsem v jejích očích nijak neklesl.
Ohledně PMO, je to pořád horská dráha, a to hlavně kvuli notebooku který jsem si sebou vzal na cestu jelikož jsem začal psát blok pro rodinu a kamarády a to mi je teď i zkázou hlavně teď kdy mám ponorku tady z toho čuníka s kterým musím sdílet ubytování, jinými slovy než jsem odjel v listopadu byl to mešíc v kuse v P pak jsem odjel a 3 mesíce cca čistej pak ale psaní s tou novou slečnou začlo mít i sexuální tematiku což mě tak nějak sexuálně aktivovalo a já do toho zase padl a teď se v tom nějak plácám zase a nevím jak ven, hlavně musím vyřešit jestli to tu přečkat (kdo ví jak dlouho) a nebo se vrátit a svou cestu odložit a realizovat případně jindy jen vím že kdybych se vratil tak budu zklamaný protože jsem si vysnil hodně věci která chci vidět a zažít ale čekat tady muže být klidně i na dalšího pul roku ale taky na dva měsíce.
Takže takhle se vynácházím já aktuálně.
děkuji za zprávu a odepíšu na foru pak klidně mužem pokecat, několikrát jsem se chystat napsat update svého deníku, několikrát jsem měl i rozepsaný příspěvek a pak to prostě smazal, né že by nebylo o čem psát naopak je toho hodně, nějak nebyla nálada spíš prostě jsem nechtěl psát negativně a tak teď to nějak zkusím shrnout co se děje v mém životě.
Poslední nějaký větší update byl někdy v září kdy jsem měl za sebou cca 4 měsíce PMO a zase padnul, ne klopítnul ale padnul až na dno, předtím vloni na jaře jsme to s bývalou zase zkoušeli ale zase to krachlo zase na mě a na mé závislosti byli jsme spolu cca 2 měsíce a 2x relaps což ona neunesla už tak to bylo křehký. Tehdy mi došlo, že ten nejtěžší boj bude ten s někým být sexuálně žít a čelit non stop chaser efektu. Když jsme se rozcházeli byl jsem na tom fakt hodně bídně ale odhodlal jsem se k něčemu co jsem dlouho cítil, že chci udělat. Dal jsem výpověď v práci která sice byla skvěle placená ale smysl mi nedávala ani naplnění. Takže v listopadu jsem sbalil batoh a vyrazil do světa a to do jižní Ameriky, procestoval jsem krásy patagonie, viděl krásná místa, poznal skvěle lidi a hromadu zážitků, dobrých špatných a i ošklivých a to když mě v Argentině okradli nebo špíše mi ukradli batoh se skoro veškerou výbavou. To bylo někdy začátkem února, potom jsem přišel k jedné rodině kde jsem začal pomáhat výměnou za ubytování a jídlo, objednal novou výbavu a potom přišla corona krize do evropy a postupně i do Chile a postupně to zde graduje (kolem 6tisic nakažených každý den) , měl jsem vysněno projet ještě peru a zakončit to v ekvadoru to byl puvodní plán cca na rok ale už pul roku jsem pomale na jednom míště u té rodiny, momentálně řeším dilema jestli se vrátit domů nebo ne. Čísla zde jsou fakt hrozné a to v celé jížní americe když Chile má řekněme dvakrát kolik obyvatel jak ČR ale celkový počet nakažených je 180 tis. Lidi tu na to vcelku serou hlavně v hl. městě, to vše umocnuje fakt, že jsem dostal spolubydlícího borca co tu u nich je zaměstnaný a je to prostě hovado, je z Haiti takže jiná kultura, no uplně to ve mě vře.
Co se týče bývalé došlo u mě ke zvratu, zase se mi ozvala po nějaké době jak se mám atd atd. zase jsme začali řešit nás dva a vracení se ( že nás to láká ale není to dobrej nápad atd atd) ale pak se prostě na několik dní odmlčela, tehdy se ve mě něco otočilo strašně mě to nasralo, že si zase příjde vstoupí mi do života otočí ho vzhuru nohama a pak se odmlčí a jakoby odejde, byl jsem na ní strašně nastvanej, ale došlo mi že je to moje chyba a mužu si za to sám když tomu dávam tu energii a ty emoce živím tehdy jsem si řekl něco co jsem si nebyl schopen od našeho prvotního rozchodu říct a to: "že se z ní neposeru" když jsem si tohle řekl strašně se mi ulevilo a jakoby ze mě něco spadlo, řekli jsme si že nás dva prostě řešit nebudeme. Pár týdnů opravdu jen pár se stal další obrat když mi máti poslala kontakt na bývalou kolegyni nějak jsme se dali do řeči a strašně jsme si sedli, nevěřil bych že bych si mohl s někým tak rozumět a tak jsme už více jak měsic v kontaktu a stále si pišeme povídáme občas i voláme, co je neuvěřitelné a jsem za to moc vděčný, že mě bere i s mými problémy a to myslím, tak že jsem jí řekl vše o bývale, o tom k čemu mezi náma došlo o tom jak válčím s P a vlastně jsem v jejích očích nijak neklesl.
Ohledně PMO, je to pořád horská dráha, a to hlavně kvuli notebooku který jsem si sebou vzal na cestu jelikož jsem začal psát blok pro rodinu a kamarády a to mi je teď i zkázou hlavně teď kdy mám ponorku tady z toho čuníka s kterým musím sdílet ubytování, jinými slovy než jsem odjel v listopadu byl to mešíc v kuse v P pak jsem odjel a 3 mesíce cca čistej pak ale psaní s tou novou slečnou začlo mít i sexuální tematiku což mě tak nějak sexuálně aktivovalo a já do toho zase padl a teď se v tom nějak plácám zase a nevím jak ven, hlavně musím vyřešit jestli to tu přečkat (kdo ví jak dlouho) a nebo se vrátit a svou cestu odložit a realizovat případně jindy jen vím že kdybych se vratil tak budu zklamaný protože jsem si vysnil hodně věci která chci vidět a zažít ale čekat tady muže být klidně i na dalšího pul roku ale taky na dva měsíce.
Takže takhle se vynácházím já aktuálně.
- úte čer 16, 2020 6:51 pm
#9540
Ahoj,
lehký to teda nemáš. Vím jaký to je mít kulturně odlišného spolubydlícího a navíc hovado, takže chápu tvou frustraci, já sem se s tím svým moc nemazal a prostě si ten pořádek vynutil. Takže to je jediná rada, která mě napadá, prostě těm lidem ukázat hranici. Dnes bych takového člověka vedle sebe netoleroval, ale ta tvá situace je tak či tak dočasná.
Mluvím za sebe, já bych se corony nebál, respektive bojím se ji asi tak jako všeho, co tě může potencionálně zabít. Je to na tobě, šel bych buď dál a nemoc řešil až bych se nakazil ( stejně jediný lék je vyležet se), nebo bych jel co nejrychleji domů, na co čekat měsíce na jednom místě? Za těmi krásami se můžeš vrátit až to bude lepší kdykoliv.
Co se týče porna, neuvažoval si o finančním postihu, když se na něj podíváš? Mě to že někam něco pošlu odrazuje dokonale, je ale třeba říct, že sem trochu skrblík.
lehký to teda nemáš. Vím jaký to je mít kulturně odlišného spolubydlícího a navíc hovado, takže chápu tvou frustraci, já sem se s tím svým moc nemazal a prostě si ten pořádek vynutil. Takže to je jediná rada, která mě napadá, prostě těm lidem ukázat hranici. Dnes bych takového člověka vedle sebe netoleroval, ale ta tvá situace je tak či tak dočasná.
Mluvím za sebe, já bych se corony nebál, respektive bojím se ji asi tak jako všeho, co tě může potencionálně zabít. Je to na tobě, šel bych buď dál a nemoc řešil až bych se nakazil ( stejně jediný lék je vyležet se), nebo bych jel co nejrychleji domů, na co čekat měsíce na jednom místě? Za těmi krásami se můžeš vrátit až to bude lepší kdykoliv.
Co se týče porna, neuvažoval si o finančním postihu, když se na něj podíváš? Mě to že někam něco pošlu odrazuje dokonale, je ale třeba říct, že sem trochu skrblík.
------------------------------------------------------------------------------------------------
- nekopíruj nic, každý jsme jiný, ale inspiruj se, ani sebelepší pravidla ti nemusí pomoci od chyb a selhání.
- jak sem to dělal/ám já: PMO mód a Free mód návrat Krále: http://forum.zivotnapornu.cz/viewtopic.php?p=9328#p9328
- pro inspiraci: http://forum.zivotnapornu.cz/viewtopic.php?p=9268#p9268
Najdi si svou vlastní cestu. Dělej své malé kroky každý den a netrestej se za pády, které přijdou.
- nekopíruj nic, každý jsme jiný, ale inspiruj se, ani sebelepší pravidla ti nemusí pomoci od chyb a selhání.
- jak sem to dělal/ám já: PMO mód a Free mód návrat Krále: http://forum.zivotnapornu.cz/viewtopic.php?p=9328#p9328
- pro inspiraci: http://forum.zivotnapornu.cz/viewtopic.php?p=9268#p9268
Najdi si svou vlastní cestu. Dělej své malé kroky každý den a netrestej se za pády, které přijdou.
- stř zář 09, 2020 8:58 am
#9894
Potřebuju se zase trochu vypsat.
Nicky ano zkoušel jsem finanční postih taky nezabralo, možná jsem si měl dát vyšší částku. Teď ale ke mě, po návratu jsme se s holčinou začli vídat, je mi s ní fajn, je hodná a strašně pozorná, ve smyslu, že veškerou svou pozrnost věnuje jen mě což mi u bývalé chybělo a taky často děsilo a způsobovalo všemožné výlevy, problém je však ten, že se mi prostě nedaří citově otevřít jsem odtažitý a když jsem sám k sobě upřímný pořád někde v pozadí je byvalá, pořád se mi o ní zdávají sny, když jsem s tou holkou tak občas prostě jsou tam takový pocity jako kdyby vedlě mě byla bývalá. A ztrácím se v tom, jeden den si říkám, že tomu dám ještě čas a volný průběh druhý den zase, že bude nejlepší být sám než se konečně nepřenesu přes všechno a pokud jsem uplně otevřený často se přistihnu při myšlenkách, že jsme s bývalou zase spolu už si připadám jako nějaký psychouš. Slečně jsem řekl jak na tom jsem, že se mi nedaří otevřít ona to stejně vycítila prostě bych jí nerad ranil je to hodná holka, zatím tomu prostě dáváme volný průběh, ona to bere tak, že prostě ubližení je riziko každého vztahu.
Jinak jsem se teda vrátil z Chile, doma jsem už cca měsíc, hledám práci zkouším se vrátit do bývalé práce ale není to tak easy v téhle době, můj další plán je najít si nějaké spolubydlení a vylítnout z hnízda do toho vkládám i veškeré své anti-P naděje, mít jen telefon který mám bloklý jen vlaštně mužu každý den 15 min na YT jinak nic, problém je samozřejmě PC kam teď chodím hledat práci a to je problém zvlášť když je prázdný dům.
držte se
Nicky ano zkoušel jsem finanční postih taky nezabralo, možná jsem si měl dát vyšší částku. Teď ale ke mě, po návratu jsme se s holčinou začli vídat, je mi s ní fajn, je hodná a strašně pozorná, ve smyslu, že veškerou svou pozrnost věnuje jen mě což mi u bývalé chybělo a taky často děsilo a způsobovalo všemožné výlevy, problém je však ten, že se mi prostě nedaří citově otevřít jsem odtažitý a když jsem sám k sobě upřímný pořád někde v pozadí je byvalá, pořád se mi o ní zdávají sny, když jsem s tou holkou tak občas prostě jsou tam takový pocity jako kdyby vedlě mě byla bývalá. A ztrácím se v tom, jeden den si říkám, že tomu dám ještě čas a volný průběh druhý den zase, že bude nejlepší být sám než se konečně nepřenesu přes všechno a pokud jsem uplně otevřený často se přistihnu při myšlenkách, že jsme s bývalou zase spolu už si připadám jako nějaký psychouš. Slečně jsem řekl jak na tom jsem, že se mi nedaří otevřít ona to stejně vycítila prostě bych jí nerad ranil je to hodná holka, zatím tomu prostě dáváme volný průběh, ona to bere tak, že prostě ubližení je riziko každého vztahu.
Jinak jsem se teda vrátil z Chile, doma jsem už cca měsíc, hledám práci zkouším se vrátit do bývalé práce ale není to tak easy v téhle době, můj další plán je najít si nějaké spolubydlení a vylítnout z hnízda do toho vkládám i veškeré své anti-P naděje, mít jen telefon který mám bloklý jen vlaštně mužu každý den 15 min na YT jinak nic, problém je samozřejmě PC kam teď chodím hledat práci a to je problém zvlášť když je prázdný dům.
držte se