- pon zář 24, 2018 9:32 pm
#4783
5. den v kuse na PMO. Mám krizi. Vůbec mi nejde o porno, o ženy, nemám na to vůbec chuť. Mám jen hrozný strach a potřebu se schovat. Za svůj život jsem si postavil už několik útočišť a chýší, některé jsou tak dokonalé a promyšlené, že tvoří celé nedobytné pevnosti. Tou největší s tlustými zdmi je porno, pak youtube, filmy a donedávna jsem měl i několik malých fortů pc her, naštěstí se mi tyhle malé schovky podařilo odpálit. Bohužel mám teď více času udržovat ty ostatní, takže dál jenom rostou a zdokonalují se. Skoro nevidím důvod je opustit, když tam venku je tolik nebezpečí, protivenství, nepochopení a bolesti. V úkrytech mám všechno co si můžu jenom představit, hlavně tady není strach a když už na mě útočí, přesunu se z jedné pevnůstky do větší se silnějšími zdmi. Jen tak odsud nevylezu a fakt netuším, co by mě mělo dostat ven z hradu.
…Asi za tři hodiny…
PMO není můj problém. Problém je strach. Strach, který si hýčkám na srdci. Pomohl mi přežít mládí, ale za jakou cenu? Nevím, radši bych byl jeden z mnoha mladých týpků co se na motorce rozsekají o strom. Žil jsem doposud jako orel co se bojí létat, protože by mohl z hnízda spadnout a zabít se. Nikdy jsem nežil naplno, protože mě strach držel pod krkem. Mám problém z veřejného vystupování, bojím se mluvit před lidmi, aby náhodou neprokoukli mou nízkou inteligenci. Bojím se prát, protože mám strach, že si vydloubnu oko. Bojím se vyrobit svatební noviny, protože nebudou dost dobré. Kurva…. Přitom bych ty věci strašně rád dělal.
Fuck this shit! Bojím se smrti, bojím se pekla, bojím se…. Čím víc bojuji proti strachu, tím víc na něj myslím a tím víc jsem připosraný. Dostal jsem se do stavu, kdy už jsem měl skoro záchvat šílenství ze strachu, že se zblázním. Jsem zralý na cvokaře. Přitom je to tak snadné. Všude vidím jenom problémy a komplikace, nedostatky, svoji vlastní neschopnost, nebezpečí.
Konečně jsem se dokopal o strachu něco málo nastudovat. Opakovat si "neboj se" stále dokola fakt nefunguje. Zkusím to jinak.
Dovolím si sdílet část článku
"Jak rozpustit svazující strach či obavy a mít je pod kontrolou" psychologa Jana Urbana ze serveru idnes.cz:
"Jak obavy odstranit?Nejjednodušší cestou, jak se nadměrných obav zbavit, je nevěnovat jim pozornost, přestat je respektovat nebo je brát méně vážně.Tedy chápat je jen jako nadbytečný, rušivý a obtěžující jev, kterým se část naší mysli rozhodla bojovat proti nám samým. Přestaneme-li obavám věnovat pozornost, pak je nejen ztratíme, ale máme i více času a možností, věnovat se tomu, co nám v naší činnosti – na rozdíl od obav – skutečně pomáhá. V důsledku toho začneme zpravidla i více důvěřovat sobě samému.
Odvrátit od svých obav pozornost znamená přesunout ji jinam. Máme-li například obavy z veřejného vystoupení či provází-li nás na jeho počátku tréma, pak nejlepším způsobem, jak svou pozornost od obav odpoutat, je soustředit se na to, co při vystoupení chceme říci. Tedy na to, co by lidé, ke kterým promlouváme, měli podle našeho názoru slyšet.
Jinou metodou, která může pomoci, je takzvaná vizualizace. Spadá mezi nástroje autosugesce a spočívá v tom, že si představíme sebe sama, jak činnost, která v nás vyvolává obavy, vykonáváme zcela suverénně a bez jakýchkoli problémů. Vrátíme-li se k předchozímu příkladu, můžeme si představit, jak k dané skupině promlouváme bez jakýchkoli obav a známek nervozity. Součástí této představy může být i to, že skupina před námi si přeje, aby naše vystoupení bylo co nejúspěšnější."
Je to možná blbost, ale docela mě to uklidnilo.
Takže: jsem ten nejlepší řečník na světe. Vynikající šéfredaktor. Mám hromady času. Cítím se božsky. Život si náramně užívám. Ničeho se nebojím. Nic mě nezastaví. Jsem nezničitelný ironmen. Namyšlený kokot (to je moje zbožné přání - normálně jsem uťápnutá troska) - ejhle zase promluvilo moje nízké sebevědomý. Chceš něčeho dosáhnout nebo ne? Chceš už chlape konečně začít žít? CHCI!!! Tak kurva žij! OK, budu.
Tak pánové, doufám že jste si opět užili mé schizofrenní já, stejně jako já.
Dělat rohožku nikomu už nebudu - hlavně sám sobě. Nikdo po mě nešlape. Šlapu po sobě jen já sám. Už teď jsi mrtvej strachu
směju se ti do očí a ty s tím nic neuděláš.
Nemáš totiž žádnou moc. Jsi jen chcíplé torzo ležící na podlaze.
Vysmívám se ti
Jsi směšný. Kálím na tebe
Vzpomněl jsem si na bubáka z Harryho Pottera…
Na fóru od 27. listopadu 2017:
2017: 24,25
2018: 10,11,19,17,33,2,8,9,9,6,5,2,15,5,5,1,4,3,23,8,10,1,1,7,4,3,12,9,17,3,2,5,4,10
2019: 35,2,2,1,9,3,2,1,11,1,2,35,2,34,10,2,6,4,8,3,1,13,13,55(113 no porn),...
2020: ..., 29, 2, 2, 1, 7, ?
