Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Reverend
#3951 Ahoj,

jsem rád, že se držíš!! Gratuluju, jsi na dobré cestě. Jen se trochu bojím o tu novou dívku v Tvém životě, možná nejsi ještě připravený na to mít vztah, a proto Tě ta odpovědnost děsí. Zažil jsem podobnou věc - nedopadlo to dobře.

Podstatné je, že PMO se Ti daří zvládat. Dost mě zaujalo, že sis vybral typově úplně odlišnou holku, ale nevyzpytatelné jsou cesty Páně... otázka je, co s ní zamýšlíš do budoucna... mě by asi dívka která o sebe vůbec nedbá (resp. "nechce se líbit") asi nezaujala. Resp. na snoubence se mi líbí, že se o sebe stará - ale není svým vzhledem posedlá (narozdíl od předchozích holek...). Ale to je o vkusu a povaze, já taky nejdu neoholenej ven :-D

Možná jsi se svého samotářského života ještě nenabažil, na druhou stranu jsi v pasti, nechceš být sám, ale nechceš aby Ti bylo narušováno soukromí... tak jsem to měl já, než přišla velká změna... :-) Možná to je o tom, si utřídit priority - co od svojí přítelkyně chci, co můžu já do toho dát a je to celé v souladu s tím co je pro VÁS skutečně dobré?

Hlavně v klidu zvládej abstinenci a s tím ostatním se taky poper. Protože, ačkoliv jsem katolík, myslím, že zhůry nám samo od sebe nic nespadne. Dost dobré přednášky se o tom dají najít na YT od Marka Orko Váchy - tedy pokud nemáš zakázaný YT.
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#3952 Diky ze pises Reverende. Ja se o ni taky bojim. Kazdy den o tom premyslim a jsem v pasti. Je to presne jak pises. Az se s ni priste uvidim, rozhodne ji reknu jak to ted mam a at od toho neceka mnoho. Necham tomu cas. Kazdopadne by me zajimalo, co byla ve tvem zivote ta velka zmena?
Uživatelský avatar
By Pete
#3954 Ahoj Šaule,

jednak se omlouvám, pokud jsem tě nějak urazil, co se těch duchovních věcí týče. Chápu, že prostě máme trochu odlišné duchovní zázemí. Moje pointa ale nebyla v tom tohle zpochybňovat jako celkem, ale spíše tě vést k přemýšlení o těch věcech, jestli to opravdu je dobré (a brát Ježíšova slova o sekání rukou doslova, to si nedovolí ani katoličtí komentátoři Bible - pro informaci). Takže: prostě o tom popřemýšlej, zvaž nějaké naše argumenty, a dál si to srovnej, jak tě povede Duch --- a teď o tomto tématu už fakt dost :D

A tou tvou novou přítelkyní se to vyvíjí opravdu zajímavě :)

S tím, jak se rozepsal o tom svém vnitřním zápase, tak sice existuje několik holek, co vypadají jako v pornu, ale vzhled opravdu není vše. Vzhled je důležitý, ale pro vztah je důležitější, abyste si sedli osobnostně a abyste si dokázali důvěřovat. Samozřejmě se ti ta holka musí líbit i fyzicky, ale rozhodně to nemusí být perfektní desítka ... ono v tvých očích z ní pak ta perfektní desítka bude :) ... protože do toho hodnocení začneš započítávat i jiné věci, než jen vzhled :)

Jako si jen dávej pozor, abys na to nešel moc hrrr. V tom slova smyslu, aby se ten váš vztah nestal příliš brzo sexuálním. I teď v období restartu se dobré (když začínáš nový vztah) se soustředit hlavně na budování toho vztahu jako takového ... na sex případně bude času dost později :)

Drž se!
Pete
Uživatelský avatar
By Reverend
#3955 Zdravím Šaule a Pete (Pavle a Petře?? :lol: ),

diskuze katolictví x protestanství bych ponechal pánům na theologických fakultách... nakonec všichni jsme tady na jedné lodi a protivník je jasný... (rozbouřený oceán :lol: :lol: ), jinak ale Pete podepisuji co píšeš :-)

Já Tě Šaule asi trochu zklamu, protože žádný mystický, ani jinak emocionální zážitek nebyl nebyl tou změnou kterou jsem prošel. Šlo jen o to, že jsem změnil životní styl postoj, přestal jsem na holky koukat jen tou sexuální optikou. P je podvod, lež, která prezentuje něco absolutně vylhaného a my bohužel měli tendenci tomu uvěřit. Porno zkrátka nemá s lidskou (a tou ženskou stránkou hlavně) sexualitou co dělat, prezentuje jí naprosto odlišně od reálu - nesmyslně. Za nějaký čas to sám poznáš. Změna spočívala také v tom, že jsem se po čase rozhodl přijmout někoho do své samoty ALE NE ZA KAŽDOU CENU. Začal jsem akceptovat fakt, že můžu zůstat sám, začal jsem chápat, že vztah není něco co mě spasí a není to něco na čem je můj šťastný život postavený. Zatoužil jsem po lásce a vztahu, ale ne destruktivním způsobem - tedy že to chci, ať to stojí co to stojí. Zaměstnal jsem tělo i duši, abych mohl JÍT DÁL. Přestal jsem vyhledávat setkání s holkama, NECHAL JSEM TO PROSTĚ BÝT... naučil jsem se být sám. A jednoho dne mě JEJÍ úsměv rozehřál ten nejchladnější den v roce, bylo to neskutečné, bez pochybností, bez myšlenek na jiné holky, celá moje mysl se upínala k ní, ale ne ve smyslu vidět v ní metu, vidět v ní cíl, vlastnit jí, nebyla v tom žádná žárlivost. Zkrátka moc zaujala, ale kdyby mě dala košem, fakt bych se nevěšel. Podruhé v životě jsem netoužil "po něčem", ale "po někom", kdo byl ten první, je Ti asi jasné :-) a to byl celý proces změny - od rozchodu s ex - až do žádosti o ruku.... bez vzdání se PMO by přeměna nebyla možná.

Co se Tvojí nové přítelkyně týká, nevím nevím. Nemůžu Ti radit, ale působí to na mě celé zvláštně. Rande dobrý, přitahuje Tě, proběhne líbání... potud bych to všechno chápal, je to přirozený... ale druhý den je Ti to všechno jedno. Neznám Tě, nemám právo Tě soudit, kritizovat - ale podle mě je ještě brzo a nejsi na vztah připraven. Chceš to všechno nějak hrrr - holka ze seznamky, zdá se mě to trochu děsivý - teda vůbec nic proti seznamkám, ale měli by je používat lidi kteří mají jasno - vědí co můžou nabídnout a co vyžadují, nemají čas se seznámit běžným způsobem, OK. Ale u Tebe se mě zdá, že jdeš na to moc rychle a ona možná taky :lol:

Neber to prosím ve špatném, nechci na Tebe nějak útočit, nebo moralizovat... jen prostě nezlob se, jdeš v mých stopách, opakuješ moje chyby... ale na druhou stranu, ony to vlastně asi ani chyby nebyly, jen si zřejmě bylo nutno nabít držku, aby se člověk trochu posunul...

Ohledně toho vzhledu, stejně jako Ty jsem ulítával na goth style holkách a jiném, ale dnes už mě to neoslovuje. Odešlo to, připadá mě to prázdný, nemám potřebu tyhle věci vyhledávat - PMO abstinence prostě dělá divy. Na druhou stranu, líbí se mě, když o sebe žena pečuje, sám mám rád na sobě hezký oblečení a když o sebe trochu dbám, ale všeho s mírou... a to se vracím k tomu co psal o vzhledu Pete, jen bych doplnil, že i P herečka, když dotočí, vyzvrací se, vybrečí se, osprchuje se - je z ní úplně obyčejná holka, která není ničím zvláštní, tenhle vzhled je u partnerky prostě falešná meta... a ty tuny makeupu a přehnaný vystajlování u holek, který potkáš venku můžou dost vypovídat o jejich charakteru... jasně nemusí být pravidlem, ale mě už to nepříjde ani nijak hezký.

Drž se Šaule, ušel jsi neuvěřitelný kus cesty a ještě větší kus je před Tebou! ;)
Uživatelský avatar
By Banderas
#3958 Šaule, Šaule, ach jo. Musím napsat něco, co se ti (jako obvykle) líbit nebude. Ale když se probírám tvými myšlenkovými pochody, nemohu jinak. Nevím, kolik ti je let, možná jsi to někde zmínil, ale to je jedno. V současné době jsi pro jakýkoliv vztah s holkou zcela nezralý. Naprosto. Se s tím smiř a naučit se žít sám. Samozřejmě na sobě dál pracuj a třeba dozraješ. Hele, v některých pasážích to zní úplně stejně, jako bych slyšel jednoho svého kámoše. Ten měl ve dvaceti podobné názory jako ty a už tehdy jsme se jednou kámoškou shodli na tom, že on je "neoženitelný" (zajímavé slovo). Měli jsme pravdu. Dnes, skoro v 45, je stále sám. Své názory a svůj přístup nezměnil ani o píď a pořád se motá na místě. Občas mu z toho hrabe, žere antideprersiva a tak. Holek mu postelí prošlo sice asi dost, ale co z toho, když nic nemělo dlouhého trvání, a radost do života mu to nijak nenese. Pokud se nezměníš a změnit nechceš, jsi na nejlepší cestě následovat jeho cestu. Mohl bych ti sice přesněji říct, co hlavního děláš blbě, ale je to zbytečné, na to si musíš přijít sám a hlavně, ty to stejně teď slyšet nechceš, bylo by to jen plýtvání mojí energií (stejně plýtvám, chtěl jsem tento příspěvek původně napsat do dvou vět). Sorry za upřímnost.
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#4065 Konečně zase u psacího stroje… Musím se vypsat, protože už to moja hlava nedává a tuhle komunitu potřebuji jako sůl. Stalo se moc věcí. Popíšu jen ty nejdůležitější.

Nakonec jsem svůj půst vydržel jen 33 dnů. Ani nevím jak k tomu došlo, ale vím, že se stále musím hlídat jak malé děcko. Podělal jsem to opět o víkendu, snad už v pátek večer. Jakmile vypadnu z pracovního rytmu a nemám plán na víkend je to v prdeli. Musel jsem zatáhnout za ruční brzdu - masturbaci. Byl jsem šíleně vynervovaný z té mé kamarádky/přítelkyně. Měl jsem z toho hrozné úzkosti, tak jsem to nakonec vyřešil M se soft pornem na youtube. Musel jsem to nakonec udělat, protože jsem předtím vážně přemýšlel, že požádám kamarádku o sex nebo zajdu do nejbližšího bordelu. Zvolil jsem raději potupnou bezpečnou hoňku. Byla to jen jedna akce. Další den chaser efekt, tak jen jednou M s fantazií a další den už bohužel M s minutovým pornem. Byl jsem na sebe docela hrdý, že jsem to takhle po měsíci "ustál" Bohužel po dvou dnech přišlo JARO a já to po práci nevydržel. Stejný den se taky stala jedna věc kterou nechci moc rozebírat, ale s jednou ženou byla i ruční výpomoc. Bylo to luxusní, ale měl jsem kvůli tomu hrozné výčitky. Udělal jsem to ale čistě pro své sobecké zájmy, abych aspoň na chvíli potlačil stres a uvolnil se… Po tomto zážitku jsem šel hned ke zpovědi a dal se to pořádku.

Navštívil jsem Svatá místa křesťanství, což mě hodně poznamenalo a ovlivnilo další mé směřování. Bohužel po návratu domů z nepochopitelných důvodů opět "ruční výpomoc". Byl jsem z toho na dně. Myslel jsem si, že už budu sekat latinu, zvlášť po tak úžasných duchovních zážitcích. (Duchovní zážitky nemají na míru hřešení vůbec žádný vliv, hřešil bych i hodinu po tom co by se mi zjevil Ježíš Kristus a řekl mi: "Jdi a už nehřeš" - jsem tak ubohý) Pak jsem onemocněl…

Nemoc mě nakonec na měsíc totálně skolila, z toho se mi nakonec rozjely šílené psychické stavy. Vůbec jsem nevěděl co mi je. Po prodělané viróze a jednom panickém záchvatu mi diagnostikovali hyperventilační tetanii s podílem neurovegetativní distonií. Asi bych to jednoduše nazval jako pocuchané nervy. Bylo to totalní peklo, nechci aby se to už nikdy opakovalo. Dneska je mi první den "normálně". Jsem docela rád, že jsem tenhle měsíc sem vůbec nepřispíval svými zápisky, protože tuhle část svého života chci nadobro zapomenout. Ještě nejsem úplně ok, ale nedá se to srovnat s tím co bylo před týdnem, kdy jsem myslel, že umírám. Byl jsem tak psychicky na dně a natolik sláb, že jsem celé dny ležel jako mrtvola v posteli. Mohl jsem si tak akorát číst nebo koukat na televizi, což mě ještě více frustrovalo, takže jsem si jedinou radost našel v pornu. Což mě ve výsledku asi ještě více topilo, ale myslím, že bych se bez těch aspoň několikasekundových okamžiků extáze během orgasmu asi dočista zbláznil. Hodně jsem také vzpomínal na krásné chvíle s bývalkou a obecně jsem vzpomínal na všechno co jsem v životě dobrého zažil. Byla to také jediná pozitivní věc kterou jsem mohl dělat. Připadal jsem si jako důchodce, který už nikdy nebude skákat přes kaluže, který už čeká jenom na smrt, opuštěn, nemilován.

A vlastně za to může ta zajebaná "ruční výpomoc", protože od ní jsem chytil tu virózu.
Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt (Jak 1,13-15)
Nevím co se to se mnou děje. Tolik se snažím žít dobrý život a čím víc o to usiluji, tak se utápím ve svém sobectví a žádostivosti, kterým neumím odolat. Klesl jsem hodně hluboko. V hlavě se mi honí ohnivé tornádo, které mi předhazuje ty největší chlípnosti, které bych chtěl ženám provádět. Dneska ráno jsem třikrát PMO a od zítřka začínám znovu abstinovat. PC mě už nezlobí, takže sem plánuji opět zaznamenávat své pokroky a budu doufat, že rok 2018 bude rokem, kdy se svou závislostí nadobro zatočím.

Omlouvám se Petemu a všem zúčastněným - po měsíci Nofapu se ze mě stal bezohledný podrážděný agresivní idiot, takže ty moje předchozí výbojné výroky proti protestantismu berte s rezervou.
Měsíc bez PMO byl pro mě dlouho nepoznaný stav, takže se budu muset více poznávat a teprve se učit jak v tom chodit bez toho, abych útočil na ostatní.

Díky za vaše názory a kritiku - opravdu si toho vážím. Neustále mě to posouvá vpřed.
Uživatelský avatar
By Zipp
#4067 Ahoj,

čekal jsem kdy o tobě zase uslyšíme, za mě skvělá práce 33dní je úspěch, to že tě to pak semlelo to je škoda, podle toho co píšeš tak citím že ta nemoc byla opravdu z nervů, aspoň víš kam se už nikdy nechceš dostat, ber to jako opět další lekci, lekci a né selhání. Kritiku odemě neuslyšíš, radu ano a je těžké ji vzít za svou ale podlě mě je to klíčové pro úspěch a to: Pokud se k P stavíš že ho mít nemůžeš, že je to něco co si odpíráš tak se k němu vždy budeš mít sklon vrátit, pokud se k tomu postavíš že už ho v životě nechceš jsi vítěz.

Mě toto uvažování velmi pomáhá, stejně tak citát myslím od W. Churchila: "Pokud chceš získat novou vlastnost, musíš se chovat jako bys jí už dávno měl" nebo tak nějak :-)

Drž se
Uživatelský avatar
By Pete
#4069 Ahoj Šaule,

jsem rád, že ses opět ozval, i když ten poslední měsíc byl pořádné rodeo, jak tak koukám.

Souhlasím se Zippem. Dobrá rada :)

V Kristu máš přeci svobodu (Ga 5,1).
"'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit." (1K 6,12).
    Porno zotročuje (činí člověka závislým)

    Ergo, je lepší toužit po Kristu (po svobodě) než po pornu (otroctví).
    Jak to vyjádřil Zipp: Prostě je lepší přemýšlet tak, že porno nechceš, protože víš, že Bůh pro tebe má něco lepšího, než přemýšlet tak, že porno máš prostě zakázané (zakázané ovoce totiž hodně láká). Vracím se k tomu, co jsem ti už jednou psal. Nestačí prostě odstranit porno ze svého životě, ale je potřeba to nahradit něčím lepším (pozitivním) :)

    Drž se chlape!

    PS: Dík za omluvu, ale nedělej si s tím hlavu ;)
    Uživatelský avatar
    By Ša'ul mi-Tarsos
    #4071 1. DEN - pondělí

    Mám šílené sny. Poslední dobu dosti hororové, kdy se v noci celý upocený budím. V práci to bylo hrozné. Všechno co se mohlo pokazit, tak se pokazilo a do toho mě šéf ještě pověřil dalším zodpovědným úkolem. Práce se mi hromadí. Po mé odpočinkové dovolené toho mám až nad hlavu a vůbec nestíhám ukusovat backlog. Přitom musím rozjíždět další aktivity. Každý po mě furt něco chce. Za chvíli je budu posílat všechny do prdele. Psychické zdraví mám jenom jedno. Dneska se mi nervíky zase ozvaly a nebylo to vůbec příjemné. Už jsem uvažoval že si vezmu Rivotril na uklidnění co jsem vyfasoval u lékaře, ale zapomněl jsem ho doma. Ještě jsem si ho nevzal ani jednou, bráním se tomu. Zatím si tu svou psychedelii, ze které mi je na omdlení, řeším sám v hlavě svým nemocným mozkem. Skoro si začínám myslet, že mi to rozjela abstinence od PMO. Mozek se z toho prostě totálně dosral. Nechci si to přiznat, ale jsem prostě blázen. Snažím se ty projevy ignorovat, ale nejde mi to. Nicméně, je to mnohem lepší než předtím. V práci, ale budu muset ještě hodně bojovat než se to zlepší. Dokonce si už začínám říkat, že bude lepší když mi dají padáka. Půjdu raději kopat kanály. Žádný stres, jenom pohodička s lopatou.

    Abych se přiznal, tak mi teď vlastně vůbec nejde o sex nebo porno. Chci se teď aspoň na chviličku cítit trochu lépe. A jelikož jsem zvyklý při stresu mastit, tak je to teď pro mě velmi náročné. Asi teď není zrovna nejlepší chvíle na abstinenci, jenže po tom co dozní O tak jsem tak sláb a bez chuti do života, že je asi lepší abstinovat. Jsem prostě rozbitý. Toužím po ženě, která by mě teď láskyplně objala a řekla, že to bude dobré. Nemám se o koho opřít, aniž by si o mě myslel že jsem blázen. Bývalka by to pochopila. Hold jsem prostě úzkostlivá povaha. Vzpomínka, že mi ještě před měsícem bylo dobře a byl jsem na vrcholu sil, mě ničí, protože ten pád byl opravdu velký. Měl jsem tolik koníčku, holky po mě letěly. Život mě začal neskutečně naplňovat. A TEĎ? Jsem už měsíc v černé díře. Už i smysl pro humor mě opustil. Závidím Kimovi, ten si ze svého bídného stavu dokáže udělat aspoň dost dobrou prdel.

    EDIT: Dnešek stojí vážně za prd. Úplně jsem zapomněl to nejdůležitější. Přestal jsem se mít rád. Ale není se čemu divit, kdo by měl rád neurotickou věčně unavenou trosku? Vím že to musím přijmout, musím obejmout moji nemoc/bídný stav jak chcete. Musím přijmout svou nevyrovnanost a konečně přestat bojovat sám proti sobě. Já se vlastně sám zabíjím. Snažím se potlačovat všechny mé nedokonalosti, ale přitom potlačuji sám sebe, protože jsem nedokonalý. Jsem jedno velké nedokonalé hovno, které se snaží toho smradu zbavit. Copak ale zůstane až se mi to jednou povede? Myslím že mé myšlení je naprosto destruktivní. Jenže jak můžu mít rád sám sebe? Jsem zvrhlý, úchylný, bordelář, vystrašený jako malé děcko, bezohledný sobec, všem se snažím zalíbit na úkor sebe samého. Bojím se, abych druhého nezranil, tak chodím kolem po špičkách. Nemám žádný humor, protože se bojím, že tím někoho urazím, nebo že selžu a udělám si mega trapas. Strašně se lituju. Když zhřeším, tak upadám do depresí. Na jednu stranu chci strašně hřešit, ale nemůžu, protože se pak cítím jako největší zmrd na světě, který půjde rovnou do pekla. Jak mám žít v souladu se svou vlastní přirozeností? Pořád se musím držet ve střehu, abych náhodou neudělal nějakou kravinu. Jsem odsouzen trpět. Stále se trestám za své prohřešky a nedokonalosti. Lituji se neustále a příslušnost k ŘKC mě v tom ještě utvrzuje, že upadám do pekelné deprese odkud není úniku. Co na tom že za mě Kristus umřel na kříži když pomalu padám do ohnivého jezera. Budu se za svůj život na věčnosti nekonečně smažit.

    Šel bych se nejradši ven někde pobavit, abych na to pořád nemyslel, ale když se začnu bavit, tak se mi v hlavě ozve hlas, neměl bys mít radost, měl bys trpět a sedět doma na zadku. Co to do háje je za život, když mě mé myšlenky neustále obviňují i z dobrých a veselých věcí. Jako by měl být život jen o smutku, bolesti, strachu a úzkosti z toho, že bych mohl něco pokazit. Já se tak bojím selhání a toho že něco v životě nezvládnu. Bojím se ostatním ukázat, že na něco nemám. Radši držím hubu a tvářím se jako největší suverén, přitom je uvnitř uvězněné děcko s posranýma plínama.

    Mám strach snad ze všeho. Odejdi už pryč a nech mě na pokoji. Já se chci bavit, chci žít, chci se tomu postavit a zase růst. Vypadni ty odporný hnusný slizký hade. Zmizni mi z očí. Musím to svou masku konečně na dobro sundat a na nic si před lidmi nehrát. Ok, jsem jiný než ostatní, dost se odlišuji, ale to přece neznamená že musím být jako ostatní a deformovat svou osobu. Yeah, jdu ven a dnešní večer si užiji. Ke svým dvou pravdám přidávám ještě třetí.
    Žij tak jako kdyby tento den měl být poslední ve tvém životě.
    Uživatelský avatar
    By Banderas
    #4072 Hele, troska, která nic nedokáže, opravdu nejsi. Dal jsi 33 dní, to je mega úspěch, tak se tolik nepeskuj, zasloužíš si spíš odměnu než trest. Mám taky jen jednu radu, nemusíš se jí řídit, ale mě se osvědčila. Když jsem byl psychicky v prdeli, tak pro mě bylo mnohem lepší nofap nedělat a počkat s tím, až mi bude líp. Jde o to, že nofap háže člověka do depresivních stavů dost sám o sobě (jasně, fap taky, ale to člověk většinou zná a ví, jak s tím pracovat), tak když už v takovém stavu jsem, tak proč to ještě zhoršovat. Já osobně vím, že bych to nemusel ustát a mohl dopadnout mnohem hůř. Takže jsem se dal nejdřív do pohody (pár dní nebo týdnů to ovšem trvalo) a pak jsem zase začal řešit nofap. Ovšem s úplně jinou energií. Jinak vůbec ti teď nezávidím, ale věř, že bude líp.