Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

By Honzapák
#3180 Zdravím všechny. Předem bych chtěl poděkovat Wasabimu za tyhle stránky a vlastně celé komunitě za neskutečnou inspiraci, kterou vkládáte do deníků svých i cizích.

Do deníku budu psát sporadicky (jestli vůbec ještě někdy?) a využívat ho budu asi hlavně pro vyspovídání se, prostě moje vlastní terapie. Předem bych chtěl podotknout, že si myslím, že nejsem v tak pokročilém stádiu závislosti jako něktěří z vás, jelikož na porno jsem koukal nějaký 4 roky (je mi 19). Budu hrozně moc rád za vaše názory, vítky, rady a tipy.

Péčko jsem poprvé viděl někdy v 9.třídě, což mi bylo 15, ale koukal jsem na něj max tak 1x za dva dny. Tou dobou jsem už nějaký rok či dva masturboval bez porna, jen z mé bujné fantazie :) S nástupem na gympl se to zhoršilo a v podstatě skoro každý den po škole jsem onanoval přes mobil na záchodě nebo v pokoji. Když jsem byl třeba sám doma, např. nemocný nebo jen líný jít do školy, tak jsem masturboval klidně 4x-5x denně a to bylo opravdu bólestivé jak fyzicky tak duševně. Postupem času jsem nacházel pořád lepší a kvalitnější porno stránky a problém v hlavě se zhoršoval. Moje introvertnost se pořád prohlubovala - měl jsem větší nechuť do učení, nerad jsem se bavil s kýmkoliv novým, hrozně jsem se styděl a bál mluvit před kýmkoliv, s holkama jsem se vůbec neseznamoval, byl jsem hrozně rozpačitý, uzavíral jsem se do sebe a cítil jsem jak mě to všechno sžířá zevnitř. Typický věci. :?

Za cíl jsem si dal přestat doživotně koukat na péčko (bez PMO), s čímž souvisí dát mému životu nějaký smysl - pěstovat koníčky a zlepšovat se v nich (hlavně fitness a hudba), začít se bavit s druhým pohlavím :lol: , najít si třeba i holku, zrušit své panictví - to mi taky vůbec nepomáhá, držím to v tajnosti a je to taky příčínou mí zamlklosti a opatrnosti vůči holkám :(. Zatím jsem si dal cíl 30 dnů, potom 60 dnů atd. Nyní jsem na 29 dní bez MO a 8 dní bez PMO (asi bych měl přestat počítat dny při MO a soustředit se jen na PMO...) Chci se dostat do fáze, kdy už nemám neovladatelné chutě na masturbaci, na několikahodinové sledování porna na notebooku či mobilu. Zatím nepřipadá v úvahu MO. Jak říkám, zkušenosti z odvykání mám jen 7-denní výzvu bez PMO, kterou jsem splnil někdy během srpna a zjistil jsem, že je to zatraceně náročný...

Doufám, že je můj příběh aspoň trochu srozumitelný.
Ještě bych chtěl znovu poděkovat Wasabimu a to za příležitost objevení RSD Pick-up artists - jsou výborný. Teď čtu knížku Cesta pravého muže a myslím si, že z ní čerpali všichni RSD instruktoři...je v ní přesně to, co učí :D

Hodně štěstí při odvykačce boys!
Ahoj.
Naposledy upravil Honzapák dne pon kvě 25, 2020 2:42 pm, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
By Wasabi
#3181 Čau Honzapáku, taky tě tu vítam at se daří na cestě za úspěchy..

Co se týče RSD tak to je zrovna skupina co mám rád nejméně :) dávajt ti step by step návod kterej je sice do určitý míry funkční ale já s tim nesouhlasim. Ve finále je to podle mě hlavně a tom co jsi za člověka. Když se člověk naučí nějaký triky co maj základy v psychologii tak sice budeš mít občas nějakej výsledek ale bude to prázdný..
Například The Natural Lifestyles maj mentalitu udělej z sebe lepšího člověka a to ti vtáhne samo do života holky. Ale to je na strašně dlouho povídání..

Tak ještě jednou držim palce
By Honzapák
#3364 Zdravim vás.
Jen vám chci dát vědět, že žiju a že jsem na 30. dni bez PMO. Tak ještě 60 (mezi tím 2 nebo 3 relapsy): Ale co je hlavní - chci vám doporučit YouTube kanál tohohle frajera: https://www.youtube.com/user/MaxLoreiVideos
Fakt přínosný!

Díky za změnu pohledu na porno, přeji maximální disciplínu a mějte se krásně! :)
By Honzapák
#8322 Zdravím všechny fapstronauty,

Už je to téměř 2 roky od mýho posledního zavítání na tuhle stránku. No, vracím se samozřejmě proto, že všechno opět není růžový, ale zároveň se hodně věcí změnilo. Pohledy na svět, na práci, na školu, na nofap/redpill/mgtow/feminismus/rsd atd. A rád bych se tu vypsal a utříbil se myšlenky, tady je bezpečno a vy kluci a chlapi máte obdobné problémy a motivujete mě na mý vysněný cestě.

Co se týče mé nynější situace, tak mě za 14 dní čeká příchod na Univerzitu v Olomouci (je to už 2.vejška, potom co jsem sám ukončil tu první, a to z více důvodů - špatná kvalita profesorů, vymaštěnost holek v kruhu/třídě, bylo to v Praze - moc lidí...já potřebuju klidnější prostředí, ale i problémy osobní - např. jsem nedokázal odpovídat na otázky, zažádat si na katedře o to co jsem chtěl, seznamovat se s holkama - který co si budeme povídat jednoznačně vedou na VŠ (teď v Olomouci to bude na 3 kluky 7 holek, upadnul jsem do deprese). Opět jsem začal sledovat porno, ikdyž jen jednou za den třebas a neudělám se u toho (min. úplně ne nikdy), jen edguju, říkám si že se trénuju abych němel tak zkurvený pocit - asi už takhle skoro rok...nevím, jak dobře na tom jsem...sex jsem ještě nikdy neměl, táta mi doporučuje ať svou ostýchavost přeměnim na svojí přednost a klidně ať jdu do postele poprvé s nějakou "ne zrovna krasavicí", "stejnak první sex je strašnej". :D

Teď mám strach, že se něco podobného bude opakovat v Olomouci. Potřebuji si srovnat priority, omezit čas neustálého poslouchání hudby a čumění na internet atd.) Málo sebevědomí, málo chutě do života, málo odvahy, málo kamarádů, málo úspěchů, málo peněz, panictví...má někdo nějaké tipy, jak se připravit a chovat na Univerzitě s těmahle problémama? Už déle přemýšlím o terapii (na univerzitě máme zadarmo psychologa i poradenské centrum) nebo chození do kostela na mše pravidelně, ale nedokopal jsem se.

Rád bych taky začal se socializovat a chodit na nějaký sport po dlouhý době nesportování a taky začít od nuly s nějakým bojovým uměním nebo sportem, nějaký doporučení máte někdo?

Stále ale platí to, že se hledám a nevím uplně jistě, jestli univerzita je ta správná cesta (filozofická fakulta - andragogika a sociologie). Mým koníčkem jsou cizí jazyky, na který jsem se ale těsně nedostal a potom fitko a sporty (to samé) a k tomu vím, že bych jednou chtěl mít svobodu a nejlépe pracovat více na sebe na více místech, než pod někým v kanclu. Každopádně možná jsem moc rozmazlený a pohodlný, jako moje celá generace. Snažím se žít víc a víc podle kréda "jdi do svýho diskomfortu, jen tam mentálně a fyzicky rosteš", který prosazuje i můj oblíbený Prof. Jordan B.Peterson, ale často mám pocit, že jen tak proplouvám životem, ale doopravdy ho nežiju. Disciplína = Svoboda od Jocka Willinka je taký hodně pravdivý až do morku kostí, zvlášť když to je vyslovený z jeho úst.

Random otázky:
Máte někdo zkušenosti s Mužským kruhem a jejich výcviky/přednáškami/knížkami?

Budu rád za všechny komentáře, poznámky a další otázky, které by mi pomohly se třeba na problematiku podívat z jiného úhlu,
Honzapák
Naposledy upravil Honzapák dne úte pro 31, 2019 1:19 pm, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
By Hynek
#8324 Ahoj, přímo Mužský kruh neznám, ale v minulosti jsem navštěvoval jiné uskupení chlapů, a bylo to přínosné, vidíš reálné lidi co mají stejné problémy jak ty, což je perfektní.

No z toho co jinak píšeš, rad ti dávat nemohu. Za sebe mohu říct, že jsem o panictví přišel po 18 roce, chtěl jsem a z mého pohledu jsem nebyl u holek moc úspěšný, pořád jsem se opíjel, nebyl schopný navázat vztah s holkama, styděl jsem se. Pak mě o to připravila kamarádka, vůbec se mi nelíbila, a lituju toho. Lituju i dalších sex zkušeností, kterých bylo málo tak do 25 let, spíš v opilosti, nebo v blbosti, s holakama co mi moc nelíbili. Když bych to mohl vrátit, vykašlal bych se na to, že nemám pořádný sex nebo žádný, vyrazil na zkušenou do zahraničí, protože mě samotnému se osvědčilo, že jak jsem odjel úplně mimo, tak se mi tam začalo s holkama dařit - jako bych to nebyl já. A pak ve dvaceti peti jsem teprve začal dospívat, trochu víc si věřit a pak to šlo líp i s holkama, teda to až ještě trochu později, tak ke 30ti letum, teda nikdy jsem žádný don chuan nebyl, ale mě to stačilo. Nedělat ze sexu a ženských středobod vesmíru a žít, jak píšee jít do diskomfortu, růst, a ono to podle mě přijde. Dej vědět, jak se ti daří.
Uživatelský avatar
By Kim
#8328 Co chceš dělat s andragogikou a sociologií probůh? Úspěšní absolventi o kterých vím na takový obor šli jen tak pro srandu králíkům nebo kvůli ženským - což zdá se není tvůj případ - a mezitím pracovali na kariéře nesouvisející s tím vzděláním. No tak alespoň v Holomócu můžeš narazit na další lidi z téhle stránky - myslím, že Banderas, Šaul i Pete tam buď bydlí nebo se tam alespoň občas schází.

Co se týče tvého názorového nastavení, poslední dobou slýchám podobné věci. Kluci, kteří svalují vinu za svoji životní neschopnost na feministky a já nevím co. Být tebou přestanu poslouchat pseudointelektuály a zelené mozky a začnu se soustředit na dosahování vlastních cílů.
Uživatelský avatar
By Zipp
#8330 Ohledně edgingu:
Já z článku na YBOP pochopil že prolactin je vyplavený proto aby snížil hladinu dopaminu, proto když se uděláš tak přichazí ten stav unavy a odpočinku aby se tělo zregenerovalo a uklidnilo. Proto když provozuješ edging a oddaluješ orgasmus hodiny tak mozek je přepálen množstvím dopaminu, který není utlumen. Takže defakto zavislost není na tom samotném uspokojení a orgasmu u porna ale o tom oddalování orgasmu a držení si abnormální hladiny dopaminu po dlouhou dobu, orgasmus je vysvobozením z tohoto stavu dopaminového šílenství protože pak prolactin nastolí zase rovnováhu.
Uživatelský avatar
By Wasabi
#8345 Vítej zpátky. 2 roky jsou dobrý. Držim palce at na tom zamakáš
By Honzapák
#8542 Zdravím chlapy,
Uvědomil jsem si, že jsem do toho pravidelnějšího sledování péčka zase tak nějak vletěl, stalo se to hodně lehce a rychle. Pořád jsem si od naleznutí života na pornu aspoň udržel přístup, že není dobré ejakulovat, když to není s partnerkou (ikdyž nemám zkušenost). Vždycky jen edguju (tak čtvrt roku)...neříkám, že je to v pohodě, to vůbec ne, ale aspoň nepřicházím o ten "fire in a belly", který s pocitem nadrženosti vysoce spojuju a ovlivňuje moje chování navenek.

Možná jako jednu z hlavních příčin mého aktualizovaného problému dneska vidím to, že studuju a žiju ve studentském městě Olomouc, který má nejvyšší nepoměr studentek k studentům, takže je opravdu snadné nechat pracovat mou imaginaci a stres z toho, že jsem sám a vždycky byl sám, tomu moc nepomáhá. Zvlášť když jsem přes celou Republiku od všech z rodiny a příbuzných.

Jedna z nejlepších ochran proti přílišné nadrženosti a chlípným (těm extrémním) myšlenkám mi příjde silový trénink. Když jej byť jen na týden vynechám, má to pro mě důsledky - horší mentální stav, prostě se potřebuju někde svou agresi vybít.

Takže budu muset zase být o to víc důslednější, no hold je to nikdy nekončící boj a jednou musím být dole, abych se zase mohl dostat nahoru. Rozhodně si chci zase po těch několika měsících přečíst vaše inspirativní boje s touhle hnusnou adikcí a nabrat sílu do dalších nelehkých bojů. No a také být důslednější v chození do fitka a možná si najít holku (ikdyž si všímám, že dlouhodobému vztahu se dost bráním - už to je dost úsměvné samo o sobě, když jsem ještě v žádném nikdy nebyl...ikdyž teda je tu možnost, ale já chtěl jen takovej fling z nadrženosti, akorát nevím jak dostat holku do postele...možná to je zase moje inspirace z porna ... protože to je kromě taťky největší zdroj vědomostí (bohůžel))

Fus ro dá!
- Honzapák

Brzy si
Naposledy upravil Honzapák dne úte pro 31, 2019 1:20 pm, celkově upraveno 2