Forum Život na pornu 3.3.1

- pát črc 23, 2021 8:02 am #11106 Dnes den 16.

Pokracujeme v nastupenom tempe

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- stř črc 28, 2021 7:20 am #11108 Dnes 21 dni oh yeah!
No ale zacina to byt trocha tazsie ako doteraz. Vcera v noci som nevedel zaspat a veru myslienky behali kade tade aj ked som sa snazil mysliet na nieco ine, ale nedalo sa vzdy. Uvidime ako dnes, nevzdavame sa.

Inak doma to je nahovno. S manzelkou som sa niekolkokrat pohadal a jej spravanie ku mne je na bode mrazu. A to uz nejake skoro 3 tyzdne. V tomto neviem ako dalej. Navrhoval som jej nech sa uzmierime a nech si odpustime a zacneme znovu, ale na to nereagovala. Nejak mi nevie odpostit a to ani minule hriechy co sa stali davno. Takto sa tazko funguje vo vztahu ale jedine co mozem zmenit som ja. Tak som nad tym rozmyslal ze co ...
Posledne tyzdne to bolo dost huste v praci. Musel som dokoncit projekt, ale nestihal som, malo to byt hotove uz zaciatkom jula ale stale sa to natahovalo, lebo nejake veci nefungovali. A tak som nedostal ani dovolenku. A toto tiez sposobovalo napatie. Medzitym sa nakopili nove veci a tak sa to zase posuva. Vidim to najskor na 2 augustovy tyzden.
A dovolenka? Myslim tu taku pri mori alebo v horach... nie volno z prace. No, jedine tak sam, alebo s detmi. Manzelka nechce ist na dovolenku, lebo "preco musime chodit kazdy rok na dovolenku?" a "pre mna to neni dovolenka ked musim dva dni predtym balit a 2 dni potom upratovat a prat". Ako keby som ja nic nechystal a neupratoval. Moje navrhy na pomoc boli odmietnute. Ona je uz proste sklamana z mojich akoze minulych chyb a prehreskov ze sa jej uz so mnou nechce nic riesit. A potom to prejde k tomu ze moji rodicia si k sebe nebravaju deti na cele dni a tyzdne ako jej, a ona si nevie oddychnut, a ja som neucil syna anglictinu akoze "cely rok" a neucil som sa s nim do skoly a nevybral som si matersku dovolenku z roboty ako moj brat, ked boli deti male. A tak som vinny zo vsetkeho mozneho aj nemozneho. Ano uznavam, niektore veci som mohol riesit inak. Ale to uz nevratim. Za toto som sa jej uz ospravedlnil ale nepomohlo. A viackrat to robit nebudem, teda za tie iste veci. No zda sa ze mi to nevie odpustit.
A tak sme na bode mrazu a ja uz neviem ako dalej. Posledne tyzdne som aj ja apaticky, ale to aj preto ze kazdy moj pokus o zblizenie je odbity.
Niekedy mam pocit ze ma poruchu osobnosti. Na postoji bola o tom seria clankov. Do niektorych veci zapadla, ale nie do vsetkych, nie je to take extremne ako v tych pripadoch ktore su tam opisovane. Stale je to vsak zle.
Ona uz olutovala ze si ma zobrala. Nepovedala mi to takto, ale citim to z jej slov. Najviac mi vadi ze sa nevieme udobrit. Nikdy sa neospravedlni. Urobila to mozno 4-5 x doteraz, ale to v casoch davno minulych. Ono to vsetko proste nejak casom vyprcha a postupne sa zblizime ale rany ostavaju a veci su stale nedoriesene. V tomto je na 100% na jej otca. A pritom jej to volakedy velmi vadilo, ze si jej otec nikdy neuzna chybu. Ona robi to iste.

Potreboval som sa trocha vyrozpravat. Je to moj pohlad a tiez mam maslo na hlave. Ale neviem ako dalej. Davam to Prozretelnosti do ruk a On uz s tym nieco urobi. Verim tomu.
A snad sa to pocas volna z prace zlepsi...

Majte sa.

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- stř črc 28, 2021 1:06 pm #11109 Som v tom, zatial nie po usi ale po kolena urcite, nejake tie myslienky nechcu odist. Uz som aj nieco pozrel. Nebolo to P, ale klzka plocha urcite. Neviem ci to dam, ale nevzdavam sa.

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- stř črc 28, 2021 1:48 pm #11110 Nedal som to. Relaps po 21 dnoch.
Ak teraz vydrzim zase 21 dni bude to super uspech, ale zo skusenosti po dlhsom streaku pride relaps skor.
Skusme to zmenit.

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- čtv srp 05, 2021 3:06 pm #11117 Relaps

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- čtv srp 05, 2021 3:19 pm #11118 Je to totalne nezvladnutelene. Od rana prokrastinacia, nechut k praci, unava. A ked nabehnem na vlnu, uz to nejde zastavit. Mozog zosalie. Potreboval by som podporu druhej osoby, ale zaroven musim tuto zavislost tajit pred manzelkou takze si nemozem s hocikym hocikedy pisat, volat. Aj tak je nas vztah dost naruseny. Neviem co dalej. Mozno ma nieco napadne.

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- čtv srp 05, 2021 9:20 pm #11119 Aby má odpověď za něco stála, tak by musela být asi docela dlouhá a stejně nevím, jestli bych ti pomohl. Zkusím tedy aspoň stručně. Dle mého názoru musíš udělat tyto dvě věci:

1) Dát zcela do pořádku vztah s manželkou.
2) Svěřit se manželce se svým problémem s pornem a mít ji jako svého parťáka v procesu řešení.

A přesně v tomto pořadí. Nemá smysl řešit bod dva, dokud nevyřešíš bod jedna. A podle mě obecně porno ani není teď tvůj hlavní problém, takže možná na jeho řešení neupínej síly.

Tvé manželství spěje ke krachu. Zachraň ho. Není to jen problém manželky, ale hlavně tvůj. Vím, že už jsme to víckrát rozebírali, nakonec jsi ale vždy couvl s tím, že to teď nebudeš a nechceš řešit. Ale to je přesně ono, to je ta tvá část viny na tom, že to jde celé do kopru, pokud to tam už definitivně není.

Nic neřešit, nechat to vyhnít, tichá domácnost, nezapojovat manželku do stavby baráku, nechat ji kydat na sebe hnůj - promiň, ale nic z toho, co jsi tu vypsal, není žádná tvoje chyba nebo prohřešek. Že tvoji rodiče si neberou děti na celé dny a týdny jako její? A můžeš ty snad nějak za to? Nijak za to nemůžeš, oni jsou přece samostatné bytosti. Hele, u nás je to to samé, a je pravda, že to občas je třecí plocha, ale vždycky jsem si to s manželkou vyříkal, protože já za to opravdu nemůžu a taky mě to mrzí, ale nic s tím neudělám. Mockrát jsem se snažil to změnit, ale už to nedělám, je to jen ztráta mojí energie a k ničemu to stejně nevede. Nebo že tvůj bratr něco, co ty ne? Ale no tak. Vždyť to je pořád to samé. Nenechej si takový hnůj na sebe kydat, tvůj bratr má svůj život, není žádný důvod vás srovnávat a cokoliv ti vyčítat.

Na tu dovolenou klidně jeď bez ní. S dětma, pokud to zvládneš. Klidně na dva týdny. Balení taky zvládneš, manželka vidí problémy tam, kde nejsou. Ukaž jí to. Odjeďte, užijte si to, a ji nechejte doma, když teda nechce. Ale sepiš jí seznam úkolů, co doma za ty dva týdny udělá - určitě víš, co je potřeba, a co pořád odkládáte, tak na to bude mít aspoň klid, když tam nebudete. A nemůže se vymlouvat, že to nejde, protože děti, únava atd.

Běžte do manželské poradny nebo začněte chodit na nějaká manželská setkání. U nás v Olomouci takové dělá třeba Centrum pro rodinný život, u vás taky určitě něco takového bude. Dotáhni ji tam. Když se bude cukat, připomeň jí manželský slib. A vůbec, ten slib, klidně si ho spolu rozeberte, slovo od slova, větu od věty, vše je tam důležité a má svůj význam. Nikdo vám přece nesliboval, když jste se brali, že to bude vždy jen růžové. Tak se poperte s tím, co je. Je to na vás, Nikdo jiný to za vás neudělá. Dalším mlčením a přecházením si jen vytvoříte peklo na zemi, ve kterém se už nebude dát žít. Znám takové manžele ve svém okolí a není to hezký pohled, když vidím, jak zvláště on, trpí. Cítím, že máte mnoho společného.

A už dost. Chtěl jsem stručně, a nakonec je to zase dlouhé. Hlavně něco už začni dělat. Jde o všechno. A samo to lepší nebude.

https://www.youtube.com/@nofapcz

- pát srp 06, 2021 1:12 pm #11120

Běžte do manželské poradny nebo začněte chodit na nějaká manželská setkání. U nás v Olomouci takové dělá třeba Centrum pro rodinný život, u vás taky určitě něco takového bude. Dotáhni ji tam. Když se bude cukat, připomeň jí manželský slib. A vůbec, ten slib, klidně si ho spolu rozeberte, slovo od slova, větu od věty, vše je tam důležité a má svůj význam. Nikdo vám přece nesliboval, když jste se brali, že to bude vždy jen růžové. Tak se poperte s tím, co je. Je to na vás, Nikdo jiný to za vás neudělá.

Manzelsku poradnu som jej zatial nenavrhol. Ale viem ako to dopadne. Samozrejme ze nebude tam chciet ist. A bavit sa o manzelskom slube? Vsetko by otocila proti mne. Vytiahla by veci, ktore sa stali pred 5 rokmi ako som pisal na forum to co som spominal v tych prvych prispevkoch.
Je to peklo, vcera som sa chcel s nou porozpravat, ale ona sa nema "o com so mnou bavit". A ja na to ze s mamou sa mas o com? a so sestrou? a s otcom a so strykom? Len so mnou sa nemas o com. Tak to v nej bublalo a dnes to vyvrcholilo a splechla mi do oci ze jej zavidim a nedoprajem aby sa porozpravala s mamou a sestrou atd. Pritom v zivote by som si nic takeho neprial a nic takeho som nepovedal. Ja jej fakt nechcem zle ale uz fakt neviem co robit. Dnes je na kazdeho ostra aj na deti. Neviem ci je vobec spravne ze to tu pisem. Ale nemam sa moc s kym o tom porozpravat, chcem najst nejake riesenie ale z mojej hlavy nic nevyslo.
Ked sa jej spytam ze co mozem pre nu urobit tak len "rob si co chces" a "oddychuj, chcel si oddychovat".
Prvotny konflikt totiz zacal na tom ze v dome bol strasny neporiadok. Chcel som zavolat znamych dovnutra ale nechcel som si spravit hanbu. Ja som pracoval cely tyzden a nemal som cas upratat. Ona mala dovolenku, bola doma, ale behala a vybavovala veci pre babku, oberala ribezle, varila lekvar atd. Nehovorim ze nic nerobila ale upratat je pre nu vacsinou na poslednom mieste. A tak sa kopi nadobie v kuchyni a smrdi tam neumyty mlyncek na maso, plesnivie neumyty odstavnovac. 2 tyzdne neni povysavane, nieto este umyta dlazka. Na prizemi malokedy umyva, na poschodi ano. A vsade veci. Aj ja robim neporiadok, to je pravda, ale ja vacsinou robim vonku, kosim zahradu, pomaly dokoncujem zahradny domcek, staram sa o vcely a vinohrad. No a pointa, ze ten tyzden ked mala dovolenku, tak do noci do 3 pozerala nejake serialy ci co a potom vstavala o 10-11 a potom nestihala. Neviem ci 1 noc alebo 2 takto ale potom je unavena a podrazdena. Ale pre nu je to oddych a relax, ktory jej nechcem dopriat. A ja na to ze ja kedy oddychujem? Skoncim v praci o 5, pol 6 a idem robit von. Chcem aby boli veci dokoncene, lebo inokedy zase dostavam vycitky ze este neni spravena terasa a pritom uz mala byt pred rokom atd. Tak sa snazim. Tak vtedy sa nasrala a povedala ze nebude cele prazdniny oddychovat, bude od rana do vecera upratovat a nechce odo mna cele prazdniny NIC aby som si mohol oddychnut. Tam to cele zacalo.

Inak kvoli upratovaniu sme sa uz parkrat pohadali, strasne som ju raz urazil ked som povedal ze v dome je bordel a spina. A casto to bolo tak ze som cely den v sobotu robil vonku na domceku, vecer o 8 som dosiel dovnutra, sprcha vecera a potom som este isiel vysavat a umyvat dlazku. Ona sice navarila napiekla a bola aj s detmi, ale nevadilo jej ze to tam tak vyzera. Je chcem mat proste v nedelu poriadok. A este sa ma pytala ze ci fakt musim toto robit o 10 vecer. Keby jej poviem ze musim lebo si neupratala tak je zase ohen na streche. No ale potom som jej to uz musel povedat.
Pred rokom v tom case ked sme sa tiez pohadali kvoli upratovaniu sme chodili na manzelske vecery, vzdy bolo nejake video, cielom bolo upevnit a skvalitnit nas vztah. Ten vecer bola tema odpustenia a mali sme spisat veci, ktorymi sme ublizili partnerovi a poziadat o odpustenie. Detaily si uz nepametam ale pametam si ze ona ma neodprosila za nic. Dlho som cakal na takuto prilezitost ale ona ju nevyuzila. Bol som z toho velmi sklamany a podrazdeny. A potom sme sa pohadali cestou domov ked som jej povedal ze v dome je bordel a spina. Vtedy som ju "strasne urazil". Takze tolko manzelske stretnutia. Moc nam nepomohli. Pritom tam bol potencial. Ale chyba bola aj vo mne, aj vtedy som bojoval so zavislostou a obcas som mal brainfog.

Mne nevadi ze sa jej nechce upratovat. No dobre trocha mi to vadi, ale viem to akceptovat. Ale ja to urobim, len nech mi to povie dopredu. Ale ona to proste nechce. Ona nechce mat "umelo vsetko vypulirovane ako keby sa u nas ani nebyvalo". Ale sak to nechcem ani ja. Len ona si to mysli. Chcem zit normalne ako clovek (aj toto by ju asi urazilo lebo som tym nepriamo povedal ze zije ako zviera). Proste cele zle. Manzelska poradna by mohla pomoct ale neviem ci by chcela a neviem ci by zniesla ten tlak, nechce si totiz priznat chybu, jedine utocnym sposobom typu "ja som ta najhorsia a ty si pan dokonaly". Nechce alebo nevie odpustit a nechce sa ospravedlnit.
Zas som sem asi napisal veci co som nemal, a povedal som na nu zle veci, nerobim to vsak preto aby som jej uskodil, prave naopak, mozno ma niekto nakopnete a urobim nieco preto aby som zlepsil tuto situaciu. Neobvinujte ju ani vo svojich srdciach. Kazdy mame nejake muchy, aj ja. Ale potrebujem vypustit paru a ja uz neviem kde. Som sice muz ale potrebujem sa vyrozpravat. Ona je zena ale zase ona sa nechce moc otvarat. Je to narocne.

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- ned srp 08, 2021 7:26 pm #11121 Zdar, čítal som tvojich posledných pár príspevkov a naozaj ti fandím.

To, čo sa deje u vás doma si rozhodne nezaslúžiš a nijak nie si povinný to trpieť. Ani ty, ani deti. Nepoznám pozadie tvojho konfliktu s manželkou, z príspevkov mám ale dojem, že sa ťahá už riadne dlho. Banderas má pravdu, manželstvo ti pomaly ale isto krachuje a akákoľvek pomoc je teraz dobrá. Manželská poradňa znie ako fajn nápad a aspoň uvidíš, či manželka nejak stojí o záchranu manželstva. Ak odmietne, nečakaj, kým sa stane zázrak a choď k poradcovi / terapeutovi ty sám. Nie kvôli nej alebo vášmu manželstvu ale kvôli sebe samému. Pre posilu a kľud v duši.

Píšeš "som síce muž ale potrebujem sa vyrozprávať". Máš pravdu. "Chlapi neplačú" je jedna z najtoxickejších pičovín, aké sú ľudia schopní v medziľudských vzťahoch vypustiť z úst. Aj my máme svoje problémy a niekedy na to proste nestačíme sami. Nie si žiaden mučeník, aby si sa trápil v situácii, v ktorej nedostávaš, čo potrebuješ.
Držím palce.

We carry each other
through the darkest moments of life,
stronger than hate, stronger than fear, stronger than all
we are one

- pon srp 16, 2021 10:03 am #11123 Ahojte.
Posledny tyzden som mal dovolenku. Stravil som ju povacsine s detmi, chodili sme na 1-dnove vylety, ktore sice mne moc nevyhovovali ale oni sa velmi tesili. Manzelka s nami vobec nechodila. Chodila sice aj do prace ale neprejavila ziadnu ochotu ist s nami. Az vcera sme boli spolu v kine. Vztah ale stale stagnuje. Vcera som sa jej spytal dokedy sa chce este oduvat. Ona na to ze do konca zivota a dufa ze to bude trvat cim kratsie.
Tak som sa jej spytal ze cim so jej tak velmi ublizil a ona ze nicim, lebo ja som svaty.
Videl som ze to takto nejde dalej a tak som radsej odisiel z domu. Zavolal som jej sestre, mali sme ist spolu do kina jej rodina a nasa. Tak sme sa porozprali, aj o tomto ale na nic podstatne sme neprisli. Ona chape ako to je u nas a hlavny problem vidi v jej spravani, neodpusteni a neochote komunikovat a veci riesit a vycitani vsetkeho. U mna je ochota s tym nieco robit, ale kym ona nechce tak mi nic neostava. Mozem zmenit jedine seba ale neviem ako. Uz aj okolie si zacina vsimat ze medzi nami nieco nie je v poriadku. Aj ja robim chyby, uznavam ze zabudam robit niektore bezne veci, napr. upratat po sebe tanier zo stola, alebo necham topanky v ceste alebo oblecenie v izbe atd. Nerobim to vsak naschval a nemam problem to urobit ked sa mi to povie. A su to malickosti. Mam ale pocit ze cim horsie to je medzi nami, tym viac sa taketo veci stavaju.

No potom som sa vratil domov a isli sme spolu do kina, kvoli detom. Bolo tam celkom fajn, k jej sestre sa manzelka sprava celkom normalne, ale ona zase jej nepovie nic, co by sa jej nepacilo. A tak to funguje. Kym ju nekonfrontuje s vecami ktore sa jej nepacia a nevyjadri nesuhlas tak su v pohode. Aby bolo jasno, nemam jej to za zle. Ona nie je zodpovedna za nas vztah a problemy. Len bohuzial nie je nikto okrem mna kto by jej povedal do oci ze to takto nejde dalej. Musel by to vsak byt clovek, v ktorom ma respekt. Neviem ci by ona bola vhodny clovek a nechcem ju ani tahat do tychto problemov.
Nieco sa musi stat, neviem presne co, ale nieco sa musi zmenit.
Co sa tyka problemov so zavislostou, tak som relapsol aj cez dovolenku. Ale nevzdavam to ani s manzelstvom ani so zavislostou hoci nadeje su stale mensie.

Dnes som uz zase v praci na home office. Od rana doteraz som nespravil takmer nic.

Shadow, vdaka za podporu. Tu poradnu jej chcem navrhnut, ale hladam taky sposob, aby tam naozaj chcela ist.

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa