Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Swamp
#10764 Tak si zatím nemůžu najít čas něco napsat... ale jdu den za dnem studené sprchy a snaha být příště lepší a šťastnější. V těch věcech s dívkou s práce se vesele, někdy trochu smutně plácám dal a čekám až se něco stane. Někde ve skrytu duše mám pochybnosti jak to může skončit. Asi ne moc dobře pro mne. Možná budu rád i za to, že mi řekne NE!

Osamělost nic moc, ale když jste na Hard Core výzvě tak to taky není asi úplně špatný.
Uživatelský avatar
By Zipp
#10767 Ahoj,

z vlastní zkušenosti vím, že tyhle pracovní románky zadaných nekončí happy endem a žili spolu šťastně až... spíš nějakým úletem a uvědomění si přešlapu. Ano, spíše očekávej špatný konec pro tebe, né že bych ti to přál ale prostě toho jak to popisuješ mi příjde že to jde tímhle směrem. Ideálně kdyby sis našel singl holku, vím že tak moc snadné to není teď ale je to nejlepší východisko.

drž se
Uživatelský avatar
By Swamp
#10772 Díky, hele počítám s nejhorším a věřím v nejlepší :) tak trochu věřím, že potkáváme jen ty lidi, které potkat máme a z těch situací si něco odnést. Nevím jestli to ze mě udělá trosku nebo lepšího člověka... ale snažím se jít dál, trpělivě a čekat na to co přijde, ať už to bude tak nebo tak v obou případech to bude dobře pro mě a pro mojí cestu..

Teď to důležité proč neuteču nebo to nějak jinak neukončím je to, že mě ta dívka inspiruje a ten cit co cítím mi dává sílu ráno vstát. Láska přece není sobecká můžu jí dávat lásku a být šťastný, že ona je. Nemůžu si chtít nic brát za to co k ní cítím. Pravda možná mě to zničí, ale to se prostě stává.
Uživatelský avatar
By Swamp
#10805 V posledních pár dnech jsem zaznamenal zvýšený zájem o ženy a sex, to je trochu nebezpečné, protože Vás článek na internetu může dovést až k pornu nebo masturbaci. Musím si na to dávat pozor.
Měl jsem teď zvláštní poslední tři dny.. spadl jsem do rybník, když se probořil pode mnou led, v pátek jsem přišel domů a zjistil jsem, že mě soused vytopil a v sobotu mi průvan zabouchl dveře do bytu, když jsme u sebe neměl ani klíče ani mobil a na nohách jen papuče a venku bylo mínus deset.
Vše jsem vyřešil; rybník nebyl hluboký, usušil jsem se ve sněhu a hurá do tepla; s vytopeným bytem mi pomohl kamarád a moje mamka a naštěstí jsem neměl žádné ztráty na majetku takové štěstí v neštěstí; No a do zamčeného bytu jsem se dostal tak, že jsem si všiml, že jsem nechal otevřenou větračku, takže jsem vylezl na parapet a jako horolezec se dostal do svého okna a povedlo se mi otevřít okno vedle větračky a byl jsem zas doma. Pravda pohmoždil jsem si přitom levé rameno a rozříznul jsem si pravou ruku, ale ten pocit, že jsem to dokázal byl vlastně skvělý.
Držím již 45 dní studené sprchy teď v mrazech to je ještě větší paráda. Jenže mi chybí motivace do práce. Snad se rozjedu s pondělkem a vše zvládnu tak jak mám.
No a s tou dívkou? Já vím, že jí miluji. Co ona? No to je asi jedno... ať se rozhodne jak chce já jí budu mít rád pořád, hlavně ať je šťastná. Snad vše co mě čeká ustojím a neuhnu z cesty, kterou jsem si teď vybral.
Uživatelský avatar
By Swamp
#10851 Chtěl jsem napsat, až se něco změní, až bude co psát. Mám pocit, že stojím na místě a svět utíká kolem. Téma toho co mám v sobě je jasné. Je to pořád ta stejná dívka a vlastně pořád stejná situace. Dny, kdy se smiřuji s tím, že s ní nikdy nebudu a dny kdy věřím, že budete moje. Největší problém v mé hlavě. Jeden den je dobrý a druhý bych chtěl umřít. Tak to je pořád do kola.
Něco nového, vztah s tou dívkou se stal intimnější a důvěrnější (žádný sex, to ne), ale ona má pořád přítele a mám pocit, že se nikdy nedokáže rozhodnout. Občas mám pochybnosti o tom proč to tak je, občas pochybuji o tom, že mi říká všechno. Většinou jí vše věřím.
Ona si teď prochází těžkým obdobím na víc, psychické problémy. Přes to všechno tu chci být pro ni a pomoci jí. Jenže nemůžu. Teď už jí asi ani moc neuvidím vzhledem k situaci.
Mám jí plnou hlavu. Největší zlo se zamilovat. Začínám si říkat, že je to moje prokletí. Vždy, když začnu milovat je to konec. Pak sedím a říkám si, proč si taky jednou nezasloužím, aby to mohlo bát nějak normální.
Sorry boys, tohle asi nedává smysl. Výkřik do tmy. Obavy a přesto naděje. Mám to v hlavě nějak špatně nastavené, co se týče té lásky.
Vím, že udělám pro tu dívku vše, co budu moci a nic za to nebudu chtít. Jenže někde hluboko tak hlodá pochybnost, proč to vše dělám pro někoho, kdo to možná ani přijímat nechce nebo si to možná nezaslouží.
Všechno jsou to domněnky a pak musím bojovat s vlastní myslí.
Jsem šťastný, když jsem, sní a trápím se, když ne?
Tohle je prostě pekárna dobré dny, špatné dny a nic se nemění. Stojím na místě na křižovatce a nevím, která cesta je ta dobrá? Jak dlouho tam budu stát.
Tohle období únor/březen je nějak zakletý pro mě.

Pozitiva: 59 dní studené sprchy, 59 dní bez PMO, začal jsem cvičit kliky, občas meditace, snažím se držet tu stravu, ale tam to občas nezvládám, chodím na procházky.
Negativa: skoro neběhám, více koukám na seriály, mám pocit, že v práci to jde od 10 k 5
Myslím, že občas se objevuje deprese nebo stav úzkosti. Není to tak hrozný jako minulý rok, ale přesto.
Je to prostě jak na horské dráze, která ale nikam nevede.
Uživatelský avatar
By Swamp
#10864 Několik horších dnů, ale díky radám borců na discordu to snad půjde zvládnout. Únava , nespavost, zhoršení pravidelného režimu, menší chuť na sport.

Ale studené sprchy držím, stále jedu PMO a první meta je 90 dní! Začal jsem taky pravidelně dělat kliky podle toho návodu od Šaula. Jen jsem teď moc často neběhal. Snažím se chodit, alespoň ven na procházky na sluníčko a vzduch.

Snažím se změnit svůj přístup a nastavení ve své hlavě ohledně té dívky... Nevím jak to půjde, ale plán je brát to jak to přijde. Být trpělivý. Nemít očekávaní, ale mít naději, že to skončí nejlépe jak může. Uvidím jak mi to půjde.

Mám v plánu pro ní udělat něco hezkého, překvapení, ale žádný tlačení na pilu. Prostě jemnou snahu tu pro ní být, když bude potřebovat.

Některý věci jsou pro mě složitější než jiné... asi jsem citlivka, žijící v budoucnosti... takže heslo být tady a teď a každý den být zas o něco lepší platí.

Základ je přestat si dělat obavy, žádný smutek a být tou nejlepší verzí sebesama. Nikdy se nevzdat toho čeho miluji a nacházet lásku v tom co můžu dělat (covid nám to trochu limituje, ale i tohle je jen další zeď na cestě přes kterou se musíme dostat)

Všem přeji držte se a běžte za svým snem, ať už je jakýkoliv. Díky všem za podporu. Jsem za to vděčný.
Uživatelský avatar
By Swamp
#10878 Tak jsem si četl deník od začátku, trvalo to fakt dlouho... sakra to byla dlouhá cesta! zajímavé se na chvíli zastavit a přemýšlet kam jsem až došel.
Uživatelský avatar
By Ša'ul mi-Tarsos
#10879 Krásně ti ty dny narostly. 71 dní je nádherných. Asi bych si měl taky znovu přečíst celý svůj deník. Btw, kolik uděláš kliků? Já se zasekl na 40. Budu muset postoupit do druhé fáze (po minutě odpočinku navíc minuta klikování.)
Uživatelský avatar
By Swamp
#10880 Díky, hele mám 42 teď, ale nevydržím celé 2 minuty v kuse. Teď jsem jednou vynechal.
Uživatelský avatar
By Swamp
#10886 Náročný víkend, dnes očkování na covid...
Od čtvrtka jsem nedělal kliky
Studené sprchy jsem jakž takž udržel
Žádné porno ani masturbace...
Z jídlem to bylo horší...
Únava je obrovská
Některý dny cítím velkou nadřazenost jiné naprostý nezájem...

Od doby co mi Banderas doporučil třezalku a rybí tuk se cítím o poznání lépe po psychické stránce. Poslední dobou přemýšlím, jestli to co dělám je to to co od života chci