Tony, já jsem včera (10. den) relapsnul, tak ani nevím, jestli mám vůbec právo ti něco radit. Každopádně do svého deníku ani nemám chuť teď nic psát, tak to zkusím tady a třeba budu aspoň nějak užitečný.
Předně, nestrávil jsi blbě 10 nejlepších let svého života. Prostě jsi strávil blbě posledních 10 let svého života, ale nejlepší léta máš rozhodně před sebou. A pokud se ti podaří restart, tak to teprve uvidíš, jak skvělé roky tě čekají. Za sebe můžu říct, že i navzdory PMO třeba takové roky mezi 30 a 40 byly pro mě mnohem mnohem lepší než mezi 20 a 30, ty bych nechtěl vrátit ani náhodou. A dokonce i teď po čtyřicítce (za poslední 3 roky) se všechno stále zlepšuje. Např. se mi podařilo změnit životosprávu a zhubnout z 95 na 75, mám úplně jinou energii a když se dívám na své staré fotky do 40, tak vůbec nechápu, že "to" na těch fotkách jsem já. Pak jsem ve 40 začal znovu tancovat (to zhubnutí s tím určitě souvisí), ale úplně jiné tance, než které jsem dělal v mládí. Potkal jsem díky tomu spoustu skvělých nových lidí a zažil mnoho nového a pěkného. Tím se pomalu dostávám k druhé věci, kterou ti chci poradit.
I když máš pocit, že tanec nenávidíš a stydíš se, přesto se ho chceš naučit. To je skvělé a je to známka toho, že ta nenávist a stydlivost je jenom maska, vnější obrana, ale ve skutečnosti tvé vnitřní já po tom touží. O street dance nic nevím, ale společenské tance jsem ve tvém věku dělal i závodně. Ale jenom standard, latina mi nikdy nešla, a tak jsem ji nedělal, zato standard jsem miloval. Proč to píšu. Tance, které dělám teď, vychází právě spíše z latiny a nikdy bych nevěřil, že mě to tak chytne. Jsou to tak zvané social dances, patří sem např. salsa, ale já jsem si nejvíc oblíbil ty smyslnější jako zouk, sensual bachata a kizomba. Však mrkni na nějaká videa na youtube a hned pochopíš proč

. Hlavní rozdíl mezi společenskými tanci a těmito tanci je v tom, že u společenských jde spíše o různé složité figury a tancují se na efekt tak, aby dobře vypadaly pro diváka, u těchto tanců jde hlavně o to, aby sis to co nejvíc užil s partnerkou. Tancuješ tedy pro sebe a pro partnerku. A ne jen pro jednu

. Můžeš si zatancovat s kýmkoliv, rozdíly v taneční úrovni, věkové apod. nehrají žádnou roli. Je to jakoby úplně jiný svět, než na který jsme u nás zvyklí, tanec je považován za formu komunikace, lidskou přirozenost, způsob trávení času s přáteli a poznávání nových. A já ještě dodávám, že na přirozené zásobování mozku endorfiny nic lepšího neznám

. Kam se hrabe PMO. Takže, pokud chceš víc chodit mezi lidi a nebráníš se tanci, možná by to mohla být i cesta pro tebe. Pokud tě toto téma zaujalo, prostuduj si třeba stránky tanečního studia Stolárna v Brně, které je podle mě to nejlepší, co u nás v této sféře existuje.