- stř led 11, 2017 11:36 am
#57
Zdar chlapi, předně díky moc Wasabimu, že založil tyto stránky. Je to opravdu asi jediný smysluplný zdroj informací o P závislosti v češtině. Čím to je? Nevím. Že by tento problém se naší malé země netýkal, si přitom vůbec nemyslím. Stránky typu nofap, yourbrainonporn apod. mám prostudované docela dobře a často tam hledám a nacházím užitečné informace, ale něco takového v češtině dosud fakt chybělo, takže ještě jednou díky.
Čím začít? Asi bych měl napsat svůj příběh. Ale bylo by to docela dlouhé, tak napíšu aspoň něco málo a různé další střípky budu doplňovat postupně. Je mi 42 let (no skoro už 43) a na PMO ujíždím už asi 30 let. Zní to šíleně, když to takhle napíšu a vidím tu cifru. Zezačátku to sice nebylo pravé P v dnešním slova smyslu (ono v té době se něco takového u nás ani sehnat nedalo, ale princip byl stejný), no ale i kdybych bral 25 let hardcore, tak i to je už sakra dlouhá doba. Měl jsem spoustu období, hlavně mezi 20 a 30 lety, kdy jsem se snažil s tím přestat, ale nikdy se mi to nepodařilo a vedlo to jen k zhoršování psychiky, šíleným depresím apod. Tak jsem pochopil, že nemá smysl se snažit to ze svého života odstranit a začal si PMO užívat dle libosti (minimálně 10 let). Psychicky jsem byl v pohodě, ale jen navenek, P působilo skrytě všechno to, o čem se píše na YBOP. Mezitím se P vyvinulo do dnešní podoby nekonečného obsahu všech forem, v HD kvalitě, stažitelné díky stále rychlejšímu a rychlejšímu internetu téměř okamžitě, takže všechno to dostalo zcela jiný ráz a moje závislost se zakousávala do mozku čím dál víc. Ale pořád jsem si to jako závislost vůbec nepřipouštěl, bral jsem to jako skvělého koníčka na odreagování. Žralo mi to ale čím dál víc času. Nechápal jsem, proč nic nestíhám, když se např. skoro vůbec nedívám na TV jako většina národa, a pak mi došlo, že veškerý ten čas se vlastně dívám na P. Asi před dvěma lety jsem si zkusil zapisovat, kolik času mi PMO bere a došel k cifře minimálně 40 hodin měsíčně, ale spíš více. Když jsem zkusil být týden bez PMO, tak to prostě nešlo. A tak jsem pochopil, že jsem závislý a že to musím řešit. Nejvíc mi otevřelo oči video "The great porn experiment" od Garyho Wilsona a pak jsem se postupně dostával k dalším zdrojům informací.
Od té doby se pořád snažím o restart mozku, ale zatím neúspěšně. Mým hlavním cílem je 90 dnů normal mode, tedy O s manželkou mám povolen. Krátkodobějším cílem je dostat se v první fázi alespoň na 21 dnů, ale ani to se mi zatím nepodařilo, nejdelší období jsem měl 13 dnů. Nejhorší je období mezi jedním a dvěma týdny. Zkoušel jsem i hard mode, ale to bylo ještě horší, ta nadrženost se nedala vůbec vydržet. Jasně, musím se potýkat s chaser effectem, což se mi moc nedaří, ale pořád mi přijde jednodušší se s tím naučit správně pracovat než být úplně bez sexu. Zatím mám zkušenost, že chaser effect po dobrém sexu není tak strašný jako chaser effect po relapsu. Tam pak mám problém se dostat dál než na nějaké 2-3 dny, to je úplně šílené období, kdy na jedné straně se cítím úplně k hovnu díky relapsu a na druhé straně si tyto pocity kompenzuji zase další PMO seancí.
Nebudu psát, kolikrát jsem za ty dva roky už začínal od nuly, to všichni znáte. Takže jen tolik - můj poslední start začal 7.1.2017, takže dnes jedu 5. den.
Abych zakončil něčím pozitivním, tak předevčírem jsem měl úplně fantastický sex s manželkou, byl to první "plnohodnotný" sex po šestinedělí (což určitě sehrálo svou roli), takže na PMO teď nemám vůbec chuť (ale vím, že se to může zvrtnout v průběhu jedné sekundy).
Čím začít? Asi bych měl napsat svůj příběh. Ale bylo by to docela dlouhé, tak napíšu aspoň něco málo a různé další střípky budu doplňovat postupně. Je mi 42 let (no skoro už 43) a na PMO ujíždím už asi 30 let. Zní to šíleně, když to takhle napíšu a vidím tu cifru. Zezačátku to sice nebylo pravé P v dnešním slova smyslu (ono v té době se něco takového u nás ani sehnat nedalo, ale princip byl stejný), no ale i kdybych bral 25 let hardcore, tak i to je už sakra dlouhá doba. Měl jsem spoustu období, hlavně mezi 20 a 30 lety, kdy jsem se snažil s tím přestat, ale nikdy se mi to nepodařilo a vedlo to jen k zhoršování psychiky, šíleným depresím apod. Tak jsem pochopil, že nemá smysl se snažit to ze svého života odstranit a začal si PMO užívat dle libosti (minimálně 10 let). Psychicky jsem byl v pohodě, ale jen navenek, P působilo skrytě všechno to, o čem se píše na YBOP. Mezitím se P vyvinulo do dnešní podoby nekonečného obsahu všech forem, v HD kvalitě, stažitelné díky stále rychlejšímu a rychlejšímu internetu téměř okamžitě, takže všechno to dostalo zcela jiný ráz a moje závislost se zakousávala do mozku čím dál víc. Ale pořád jsem si to jako závislost vůbec nepřipouštěl, bral jsem to jako skvělého koníčka na odreagování. Žralo mi to ale čím dál víc času. Nechápal jsem, proč nic nestíhám, když se např. skoro vůbec nedívám na TV jako většina národa, a pak mi došlo, že veškerý ten čas se vlastně dívám na P. Asi před dvěma lety jsem si zkusil zapisovat, kolik času mi PMO bere a došel k cifře minimálně 40 hodin měsíčně, ale spíš více. Když jsem zkusil být týden bez PMO, tak to prostě nešlo. A tak jsem pochopil, že jsem závislý a že to musím řešit. Nejvíc mi otevřelo oči video "The great porn experiment" od Garyho Wilsona a pak jsem se postupně dostával k dalším zdrojům informací.
Od té doby se pořád snažím o restart mozku, ale zatím neúspěšně. Mým hlavním cílem je 90 dnů normal mode, tedy O s manželkou mám povolen. Krátkodobějším cílem je dostat se v první fázi alespoň na 21 dnů, ale ani to se mi zatím nepodařilo, nejdelší období jsem měl 13 dnů. Nejhorší je období mezi jedním a dvěma týdny. Zkoušel jsem i hard mode, ale to bylo ještě horší, ta nadrženost se nedala vůbec vydržet. Jasně, musím se potýkat s chaser effectem, což se mi moc nedaří, ale pořád mi přijde jednodušší se s tím naučit správně pracovat než být úplně bez sexu. Zatím mám zkušenost, že chaser effect po dobrém sexu není tak strašný jako chaser effect po relapsu. Tam pak mám problém se dostat dál než na nějaké 2-3 dny, to je úplně šílené období, kdy na jedné straně se cítím úplně k hovnu díky relapsu a na druhé straně si tyto pocity kompenzuji zase další PMO seancí.
Nebudu psát, kolikrát jsem za ty dva roky už začínal od nuly, to všichni znáte. Takže jen tolik - můj poslední start začal 7.1.2017, takže dnes jedu 5. den.
Abych zakončil něčím pozitivním, tak předevčírem jsem měl úplně fantastický sex s manželkou, byl to první "plnohodnotný" sex po šestinedělí (což určitě sehrálo svou roli), takže na PMO teď nemám vůbec chuť (ale vím, že se to může zvrtnout v průběhu jedné sekundy).
), tak si říct: No, tak asi nejsem tak při chuti, to se jen mozek dožaduje další dávky dopaminu a to má v tom případě smůlu. No a když se postaví, tak si dopřát kvalitní MO, samozřejmě bez představ z porna atd., užít si to a nemít potom výčitky. Bude to signál, že jste na dobré cestě a začínáte být v pohodě a váš sexuální život se bude zlepšovat.