- čtv lis 01, 2018 12:21 am
#5153
O mně a sledování pornografie
Kdy jsem si to začal uvědomovat?
První komplikace s nadměrným sledováním pornoografie jsem postřehl ve svých 24 letech. Někdy okolo roku 2013. Tehdy jsem byl v jednom dost nešťastném vztahu se slečnou M, který vnitřně skomíral, se slečnou jsme byli spíše kamarádi a intimně spolu dva roky nežili. Teď zpětně se dost divím, jak jsme takový vztah vůbec zvládli. Holt první študentská láska A jelikož jsem na ní byl dost závislý a neuměl si představit být ji nevěrný,masturbováním u porna vybíjel jsem své pudy. Se slečnou jsme to na podzim 2013 po pětiletém vztahu ukončili. Respektive ona to ukončila. A já zažil období, kdy jsem se chtěl sexuálně vybouřit a dohnat ztracená léta.
Jenže mě zablokovalo cosi, co nešlo ohnout přes koleno.
Slečny se nabízely – kamarádky a leckdy i velice blízké a milé kamarádky, ale já postrádal jiskru. Tehdy jsem si říkal, že svou bývalou M vnitřně nadále miluji, nejsem smířený s rozchodem, v každé ženě hledám svou bývalou M a nenacházím. Tehdy poprvé jsem přemýšlet o své případné závislosti na pornografii. Do jaké míry právě tohle představuje překážku. Člověk tomu ještě nepřikládal takovou váhu a přehlížel to. Na jaře 2014 jsem se s onou slečnou dali nazpět dohromady. Rozešli jsem se definitivně v červenci 2015. Dost nešťastně. Zařizoval sem nám byt – hnízdečko lásky – ona se v týdnu, co jsme se měli stěhovat, zamilovala do jiného. Po proběhlém šoku jsem si začal uvědomovat, že masturbaci a pornografii věnuji více prostoru, než by bylo zdravé. Ale podmínky k tomu byly ideální. Odstěhoval jsem se od rodičů do vlastního bytu se spolubydlícími, měl samostatný pokoj a nikdo mě neručil. Opět proběhlo asi půlroční období, kdy jsem si snažil užívat. Tentokrát již bez stínů své bývalé, která se mi po proběhlé zradě úplně zhnusila. Nicméně stejně jsem nebyl schopen vykonat styk. Tehdy začal jsem si klást serióznější otázku proč. Tehdy poprvé zkoušel jsem neúspěšně přestat s masturbací. Dokonce jsem zkoušel jeden část bránit masturbaci mechanickou cestou – se slečnou M jsme trochu laškovali s BDSM hrátkami a mě po ní zůstalo na hraní pás cudnosti. I ty nepomohlo. Žádná změna nemůže být násilná. Až jsem se na přelomu let 2015 a 2016 zamiloval do slečny N a po prvním neúspěchu vykonat styk se díky její vlídnosti „A neříkej tomu obtěžování,“ zadařilo. Úspěšné milování prolomilo ledy a já nesmírně sexuálně ožil. Prožili jsem opravdu velice krásnou zamilovanost a intenzivní rok, co jsme de facto nevylezli z postele. Velice nám prospívalo, že jsem se oba párovalo v sexuálních úchylkách a jeden v druhém našli dokonalou shodu. Potřeba sledovat porno a masturbovat se vytratila. Tehdy jsem se domníval, že s plnohodnotným vztahem, ve kterém budu své pudy realizovat, tento nešvar vymizí.
Vrátil se. Na jaře 2017. Mě tu dobu srazily na kolena jisté existenční starosti a já se pod jejich tlakem zhroutil jako domeček z karet. Tehdy jsem si to neuvědomoval, ale prošel jsem si nějakou lehčí depresí. Navíc ona slečna N byla sama trochu depresivní typ, tehdy měla šílené zaměstnání, na sexuální hrátky sama neměla chuť a tak jsem čím dál častěji masturboval …
… a pak do toho spadl natvrdo.
Dodnes nevím, zda mě honění zachraňovala nebo srazilo na kolena. Tehdy jsem měl pocit, že bez orgasmů nesvedu fungovat. Držely mě nad vodou. Masturboval jsem několikrát denně, abych se soustředil. Když jsem nemohl spát. Ze zvyku …
…. honil jsem, když vedle mě přítelkyně spala. Někdy jsem ji tím budil. A stejně nepřestal anebo neodešel do obýváku. Celá věc byla o to horší, že tehdy jsem částečně pracoval z domova a měl tomu velice blízko. A tak jsem honil několikrát denně. Kdykoli se mi zachtělo. Ráno po probuzení, než jsem musel odejít. Nakonec se porno stalo součástí velkého kolosu mého zpackaného života. V očích přítelkyně N. klesal jsem na úroveň obyčejného honiče a intimně to začalo taky váznout – i když nejen kvůli mému sledování porna. Ona sama měla psychické problémy, které nás na mentální úrovni odcizovaly. Když jsme pak během léta 2017 vyrazili na dovolenou do Třeboně a změnili prostředí, neuvěřitelně se mezi nás vášeň zase vrátila. Na krátký okamžik. A pak zas zpátky vstříc starým zlozvykům. Ale i tak nelze porno a jeho vliv na destrukci vztahu ignorovat: „On má erekci, když Tě vidí,“ povídám já jednou o psu. „Alespoň někdo.“
Strašně jsem se styděl za to, co dělám, ale nemohl jsem si pomoct.
Proč jsem to dělal? Samotného mě to ani nevzrušovalo a požitek byl v podstatě nulový. Já vím, proč. Pro ten dopamin, který mi proplachoval receptory a díky němuž jsem fungoval alespoň na bazál a nezhroutil se docela. To prostě nelze popsat, co jsem onen rok a půl prožíval. Zkušenosti jsou to nesdělitelné, nepřenosné, pokud si to dotyčný neprožije. Pořád jsem brečel, jak jsem byl plnej stresových hormonů. Mentálně jsem byl tak unavený, že když se mě někdo zeptal na cestu, tak jsem pravý či levý směr tipoval, jak jsem neměl jsem sílu se nad tím zamyslet. Vypadávali mi z hlavy názvy pro běžné věci. Anebo je nahrazoval jinými. Dodnes vzpomínám, jak jsem N. chtěl poprosit, aby dala něco do lednice a nebyl schopen si vzpomenout, jak se ten spotřebič jmenuje. A tak jsem tipoval, co mi přišlo na mysl. Pračka. Myčka (kterou jsme ani neměli). Mikrovlnka. A hlavně - někdo ze mě vysál veškerou radost. Jednou dvakrát denně jsem měl záchvaty úzkosti. Dopoval se bylinkami – zejména třezalkou a meduňkou. Nenáviděl se. Utápěl se s v sebelítosti. Stranil se společnosti. Neodpovídal přátelům na pozvání. Nezvedal jim telefony. Nefungoval. A odmítal si to přiznat. A do toho jsem byl uvrtaný do vztahu s mentálně nemocným člověkem, který měl depresivní nálady, problémy s paranoidní poruchou osobnosti a mentální závislostí, který mě vysával z druhé strany.
Nakonec jsem své životní těžkosti zvládnul. Ale přišel jsem docela o všechno. Vztah, o kterém jsem věřil, že bude osudový, se dost ošklivě rozpadl, a mě ten konec vehnal do ječtě většího sebetrýznění a sebenenávisti. Kamarády odvál čas. Zůstala jen hrstka těch nejvěrnějších. Ztloustnul. Vysál se z peněžních zásob. Ztratil koníčky. Sebedůvěru. Mentální pohodu. Cítím se vysátej jak žumpa a rozsypanej jak mák. Stále několikrát do týdne brečím. Se stavy úzkosti se to nelepší – akorát je vyvolává podvědomí během snění. To se pak ve snu odehraje nějaká nenadálá šokující událost, která mě vzbudí, a já jsem v úzkostném stavu. Jsem obecně energetická mrtvola. Dříve jsem býval takový činorodý a bezstarostný kluk, jenž do své dobré nálady přitahoval lidi jako oběžnice a najednou takové dno …
… a pak tenhle problém. Není to klíčový problém. Spíš důsledek mých posedlostí. Ona intenzivní potřeba ukájet se odezněla, jak jsem překonal ony své těžkosti, ale stále cítím dozvuky. Momentálně jsem ve fázi, kdy masturbuji ob několik dní. Naposledy jsem se zařekl 25. října – na narozeniny N – že s tím přestanu. Dne 29. října jsem pak strávil celé dopoledne honěním a opětovným sledováním pornografie.
Nejhorší je ale ten blok, který roste.
Jako řada lidí závislých na pornografii netrpím erektilní dysfunkcí. Nebo že bych nebyl sexuálně výkonný, trpěl nesmělostí, nebože by o mě ženy nestály. Naopak. Kdesi hluboko ve mně dřímá silná vášeň a perverze. Problémem je ji uvolnit a kultivovat.
Kořen mých problémů ale neleží v pornu, nýbrž v komplexech z dětství.
Z mého raného dětství si nesu silné komplexy, kdy jsem pro svou intelektuální přezrálost nezapadal do kolektivu. To se nejenom odráží na mém sebevědomí, navíc z oné izolovanosti v dětství pak plynou jisté emoční bloky, pro které si okolo sebe vytvářím emoční krunýř. Je to logické. Jako odstrčené dítě jsem si v tom zvykl žít a nevědomky v tom pokračuji jako dospělý. Stala se z toho bezpečná nora. A v podstatě mé prokletí, jelikož díky tomu mám problémy rozumět pocitům svým i mého okolí a sekundárně budovat intimitu. Mám v sobě silný sexuální pud, ale neumím ho zdravě ventilovat. Chci-li s někým spát, musím si s dotyčnou nejprve vybudovat mimořádně silné intimní pouto a krunýř prorazit. A do toho je samozřejmě nutností jistá přitažlivost a jiskra, společné sexuální chtíče. A když se to s někým zdaří, stává se jediným prostředkem sexuálního vybití. Mám tendence si takového člověka k sobě poutat a proto se v mém chování objevují některé rysy závislého chování. Dotyčného stavím na piedestal a hodně idealizuji Z toho důvodu mám tendence k soustavnému přecházení, když mě něco trápí, neschopnost důrazně se ozvat a z toho plynoucí náladovost a podrážděnost, dokud ta hráz zadržovaných emocí nepraskne. A tak ony vztahy, za které bych byl ochotný dýchat, opakovaně končí, že slečnu přestane bavit, jak jsem podrážděný anebo nepochopitelně vzteklý. Bývám opouštěný a mé emoční bloky se prohlubují.
Porno není kořen mých problémů. Ale fakticky ony problémy cyklí, protože mě nenutí ten krunýř zuřivě prorážet, ale vede k pasivitě a smíření se stavem věcí.
Proč se zbavit závislosti na pornografii
1. Podráží to mou zdravou sexualitu..
Tedy formu interakce mezi lidmi, kdy dávám, přijímám a osobně cítím a zažívám rozkoš na úrovni fyzické, emoční a duševní. Ve svém důsledku závislost na pornu vede k nízkému sebevědomí a sebedůvěře, sníženému libidu, problémům s používáním kondomu díky nespolehlivé erekci a cyklicky k depresím, úzkosti a poruchami nálad. Vyloučením sledování pornografie a omezením masturbace si slibuji odbourat ten psychologický návyk systému odměňování v mozku, díky kterým můj mozek přestává být vzrušivý na klasické podněty. Díky sledování porna a návyku na toto – opakováním chováním se v mozku spouští mechanismus, kterému se říká neuroplasticita – díky němuž se ze závislosti stává začarovaný kruh a brzda.
2. Brzdí v osobním seberozvoji.
Sledováním porno zaháním nudu a zabíjím čas, který bych mohl věnovat něčemu efektivnějšímu. Svým způsobem mám neuvěřitelný tvůrčí talent, který bych chtěl rozvíjet. Sobotní a nedělní ráno místo masturbace měl bych si jít zacvičit. Vyskočit dřív.
3. Má to negativní dopady na mé okolí.
Teď asi ne. Nicméně v období depresí mělo.
Nadměrné užívání porna vede ke konfliktům ve vztazích, rodině, zdraví nebo kariéře, avšak i přesto to nedokáže sám porno přestat užívat. To je jasné znamení závislosti.
4. Vrací mě to zpátky depresivní stavy
Tohle je asi nejhorší bod. Po proběhlém orgasmus - když si ho vyhoním u porna - padají na mně depresivní stavy, pocity úzkosti a obecně mám pocit, že na mně zase sedá melancholická minulost, místo abych za ní udělal tlustou čáru. Tohle není cesta ven. Většinou trvá den dva, než se člověk zase vzchopí a získá střízlivý pohled na životní situace, ve které jsem uvázl.
Z toho důvodu potřebuji restartovat mozek. Zdržet se pornografie, masturbace a snad i orgasmus a přestat s tímhle nezdravým chováním.
Co pro to hodlám udělat?
1. Restart mozku
Rozhodl jsem se pro porno-free mód. Tedy vyloučit sledování pornogragie.
A do toho výrazně omezit masturbaci a pomalu i ji omezovat ve prospěch sexu se sexuálním partnerem. Vím, že teď ji nemohu úplně zakázat – něco takového bych nevydržel ani nechci. Sex je pudová záležitost a nedokáži si představit ze dne na den žít jako mnich.
Délka výzvy?
Minimálně na 90 dní.
Respektive tři měsíce. Svou výzvu začal jsem o Samhainu 31.10. 2018. Účty zúčtuji na konci ledna.
Pak zapřemýšlím nad přehodnocením. Zpřísněním. Zvolněním.
2. Nastavit nový režim chování
Stanovit si nová pravidla chování, které svádí k masturbaci.
a) Netahat počítač do ložnice. A už vůbec ne do postele. Pokud budeš pracovat u notebooku, tak jedině u pracovního stolu. Maximálně na gauči v obýváku. Vůbec by bylo lepší přesunout pracovní stůl do obývacího pokoje.
b) Ihned po probuzení vstát z postele, ustlat a už se do ní nevracet. Máš-li volný den a chceš-li si číst, běž se natáhnout na gauč nebo do křesla.
c) Nastavit v počítači omezovače jako je třeba StayFocused a postupně vylučovat stránky s erotickým obsahem.
d) Samotná masturbace omezena na max. 1 týdně ve stoje ve sprše. Nikdy v leže. V posteli. Pod dekou. Peřinou. Porušíš-li zákaz a oddáš se krátké nárazové masturbaci (že si ho trochu pošmrdláš), běž si dát kolečko okolo lesoparku. Nevydržíš-li a budeš-li masturbovat v řádech několika minut, mimo dovolené prostory nebo dojdeš-li orgasmu, je to podnět pro ukončení výzvy.
3. Monitorovat záležitosti týkající se sexu
Záležitosti týkající se plnění výzvy a sexu psát do deníku a tady na fórum.
4. Směřovat k budování mezilidských vztahů a hledání sexuálního partnera
To asi bude chvíli trvat.
V případě selhání (jakože očekávám, že určitě k něčemu takovému ze začátku dojde) provést sebekritiku, zamyslet se nad skutečností, co k selhání vedlo a upravit režim chování.
.. mám pocit, že všechno je naruby a na duši raší černé skládky. Jedna za druhou.
Kdy jsem si to začal uvědomovat?
První komplikace s nadměrným sledováním pornoografie jsem postřehl ve svých 24 letech. Někdy okolo roku 2013. Tehdy jsem byl v jednom dost nešťastném vztahu se slečnou M, který vnitřně skomíral, se slečnou jsme byli spíše kamarádi a intimně spolu dva roky nežili. Teď zpětně se dost divím, jak jsme takový vztah vůbec zvládli. Holt první študentská láska A jelikož jsem na ní byl dost závislý a neuměl si představit být ji nevěrný,masturbováním u porna vybíjel jsem své pudy. Se slečnou jsme to na podzim 2013 po pětiletém vztahu ukončili. Respektive ona to ukončila. A já zažil období, kdy jsem se chtěl sexuálně vybouřit a dohnat ztracená léta.
Jenže mě zablokovalo cosi, co nešlo ohnout přes koleno.
Slečny se nabízely – kamarádky a leckdy i velice blízké a milé kamarádky, ale já postrádal jiskru. Tehdy jsem si říkal, že svou bývalou M vnitřně nadále miluji, nejsem smířený s rozchodem, v každé ženě hledám svou bývalou M a nenacházím. Tehdy poprvé jsem přemýšlet o své případné závislosti na pornografii. Do jaké míry právě tohle představuje překážku. Člověk tomu ještě nepřikládal takovou váhu a přehlížel to. Na jaře 2014 jsem se s onou slečnou dali nazpět dohromady. Rozešli jsem se definitivně v červenci 2015. Dost nešťastně. Zařizoval sem nám byt – hnízdečko lásky – ona se v týdnu, co jsme se měli stěhovat, zamilovala do jiného. Po proběhlém šoku jsem si začal uvědomovat, že masturbaci a pornografii věnuji více prostoru, než by bylo zdravé. Ale podmínky k tomu byly ideální. Odstěhoval jsem se od rodičů do vlastního bytu se spolubydlícími, měl samostatný pokoj a nikdo mě neručil. Opět proběhlo asi půlroční období, kdy jsem si snažil užívat. Tentokrát již bez stínů své bývalé, která se mi po proběhlé zradě úplně zhnusila. Nicméně stejně jsem nebyl schopen vykonat styk. Tehdy začal jsem si klást serióznější otázku proč. Tehdy poprvé zkoušel jsem neúspěšně přestat s masturbací. Dokonce jsem zkoušel jeden část bránit masturbaci mechanickou cestou – se slečnou M jsme trochu laškovali s BDSM hrátkami a mě po ní zůstalo na hraní pás cudnosti. I ty nepomohlo. Žádná změna nemůže být násilná. Až jsem se na přelomu let 2015 a 2016 zamiloval do slečny N a po prvním neúspěchu vykonat styk se díky její vlídnosti „A neříkej tomu obtěžování,“ zadařilo. Úspěšné milování prolomilo ledy a já nesmírně sexuálně ožil. Prožili jsem opravdu velice krásnou zamilovanost a intenzivní rok, co jsme de facto nevylezli z postele. Velice nám prospívalo, že jsem se oba párovalo v sexuálních úchylkách a jeden v druhém našli dokonalou shodu. Potřeba sledovat porno a masturbovat se vytratila. Tehdy jsem se domníval, že s plnohodnotným vztahem, ve kterém budu své pudy realizovat, tento nešvar vymizí.
Vrátil se. Na jaře 2017. Mě tu dobu srazily na kolena jisté existenční starosti a já se pod jejich tlakem zhroutil jako domeček z karet. Tehdy jsem si to neuvědomoval, ale prošel jsem si nějakou lehčí depresí. Navíc ona slečna N byla sama trochu depresivní typ, tehdy měla šílené zaměstnání, na sexuální hrátky sama neměla chuť a tak jsem čím dál častěji masturboval …
… a pak do toho spadl natvrdo.
Dodnes nevím, zda mě honění zachraňovala nebo srazilo na kolena. Tehdy jsem měl pocit, že bez orgasmů nesvedu fungovat. Držely mě nad vodou. Masturboval jsem několikrát denně, abych se soustředil. Když jsem nemohl spát. Ze zvyku …
…. honil jsem, když vedle mě přítelkyně spala. Někdy jsem ji tím budil. A stejně nepřestal anebo neodešel do obýváku. Celá věc byla o to horší, že tehdy jsem částečně pracoval z domova a měl tomu velice blízko. A tak jsem honil několikrát denně. Kdykoli se mi zachtělo. Ráno po probuzení, než jsem musel odejít. Nakonec se porno stalo součástí velkého kolosu mého zpackaného života. V očích přítelkyně N. klesal jsem na úroveň obyčejného honiče a intimně to začalo taky váznout – i když nejen kvůli mému sledování porna. Ona sama měla psychické problémy, které nás na mentální úrovni odcizovaly. Když jsme pak během léta 2017 vyrazili na dovolenou do Třeboně a změnili prostředí, neuvěřitelně se mezi nás vášeň zase vrátila. Na krátký okamžik. A pak zas zpátky vstříc starým zlozvykům. Ale i tak nelze porno a jeho vliv na destrukci vztahu ignorovat: „On má erekci, když Tě vidí,“ povídám já jednou o psu. „Alespoň někdo.“
Strašně jsem se styděl za to, co dělám, ale nemohl jsem si pomoct.
Proč jsem to dělal? Samotného mě to ani nevzrušovalo a požitek byl v podstatě nulový. Já vím, proč. Pro ten dopamin, který mi proplachoval receptory a díky němuž jsem fungoval alespoň na bazál a nezhroutil se docela. To prostě nelze popsat, co jsem onen rok a půl prožíval. Zkušenosti jsou to nesdělitelné, nepřenosné, pokud si to dotyčný neprožije. Pořád jsem brečel, jak jsem byl plnej stresových hormonů. Mentálně jsem byl tak unavený, že když se mě někdo zeptal na cestu, tak jsem pravý či levý směr tipoval, jak jsem neměl jsem sílu se nad tím zamyslet. Vypadávali mi z hlavy názvy pro běžné věci. Anebo je nahrazoval jinými. Dodnes vzpomínám, jak jsem N. chtěl poprosit, aby dala něco do lednice a nebyl schopen si vzpomenout, jak se ten spotřebič jmenuje. A tak jsem tipoval, co mi přišlo na mysl. Pračka. Myčka (kterou jsme ani neměli). Mikrovlnka. A hlavně - někdo ze mě vysál veškerou radost. Jednou dvakrát denně jsem měl záchvaty úzkosti. Dopoval se bylinkami – zejména třezalkou a meduňkou. Nenáviděl se. Utápěl se s v sebelítosti. Stranil se společnosti. Neodpovídal přátelům na pozvání. Nezvedal jim telefony. Nefungoval. A odmítal si to přiznat. A do toho jsem byl uvrtaný do vztahu s mentálně nemocným člověkem, který měl depresivní nálady, problémy s paranoidní poruchou osobnosti a mentální závislostí, který mě vysával z druhé strany.
Nakonec jsem své životní těžkosti zvládnul. Ale přišel jsem docela o všechno. Vztah, o kterém jsem věřil, že bude osudový, se dost ošklivě rozpadl, a mě ten konec vehnal do ječtě většího sebetrýznění a sebenenávisti. Kamarády odvál čas. Zůstala jen hrstka těch nejvěrnějších. Ztloustnul. Vysál se z peněžních zásob. Ztratil koníčky. Sebedůvěru. Mentální pohodu. Cítím se vysátej jak žumpa a rozsypanej jak mák. Stále několikrát do týdne brečím. Se stavy úzkosti se to nelepší – akorát je vyvolává podvědomí během snění. To se pak ve snu odehraje nějaká nenadálá šokující událost, která mě vzbudí, a já jsem v úzkostném stavu. Jsem obecně energetická mrtvola. Dříve jsem býval takový činorodý a bezstarostný kluk, jenž do své dobré nálady přitahoval lidi jako oběžnice a najednou takové dno …
… a pak tenhle problém. Není to klíčový problém. Spíš důsledek mých posedlostí. Ona intenzivní potřeba ukájet se odezněla, jak jsem překonal ony své těžkosti, ale stále cítím dozvuky. Momentálně jsem ve fázi, kdy masturbuji ob několik dní. Naposledy jsem se zařekl 25. října – na narozeniny N – že s tím přestanu. Dne 29. října jsem pak strávil celé dopoledne honěním a opětovným sledováním pornografie.
Nejhorší je ale ten blok, který roste.
Jako řada lidí závislých na pornografii netrpím erektilní dysfunkcí. Nebo že bych nebyl sexuálně výkonný, trpěl nesmělostí, nebože by o mě ženy nestály. Naopak. Kdesi hluboko ve mně dřímá silná vášeň a perverze. Problémem je ji uvolnit a kultivovat.
Kořen mých problémů ale neleží v pornu, nýbrž v komplexech z dětství.
Z mého raného dětství si nesu silné komplexy, kdy jsem pro svou intelektuální přezrálost nezapadal do kolektivu. To se nejenom odráží na mém sebevědomí, navíc z oné izolovanosti v dětství pak plynou jisté emoční bloky, pro které si okolo sebe vytvářím emoční krunýř. Je to logické. Jako odstrčené dítě jsem si v tom zvykl žít a nevědomky v tom pokračuji jako dospělý. Stala se z toho bezpečná nora. A v podstatě mé prokletí, jelikož díky tomu mám problémy rozumět pocitům svým i mého okolí a sekundárně budovat intimitu. Mám v sobě silný sexuální pud, ale neumím ho zdravě ventilovat. Chci-li s někým spát, musím si s dotyčnou nejprve vybudovat mimořádně silné intimní pouto a krunýř prorazit. A do toho je samozřejmě nutností jistá přitažlivost a jiskra, společné sexuální chtíče. A když se to s někým zdaří, stává se jediným prostředkem sexuálního vybití. Mám tendence si takového člověka k sobě poutat a proto se v mém chování objevují některé rysy závislého chování. Dotyčného stavím na piedestal a hodně idealizuji Z toho důvodu mám tendence k soustavnému přecházení, když mě něco trápí, neschopnost důrazně se ozvat a z toho plynoucí náladovost a podrážděnost, dokud ta hráz zadržovaných emocí nepraskne. A tak ony vztahy, za které bych byl ochotný dýchat, opakovaně končí, že slečnu přestane bavit, jak jsem podrážděný anebo nepochopitelně vzteklý. Bývám opouštěný a mé emoční bloky se prohlubují.
Porno není kořen mých problémů. Ale fakticky ony problémy cyklí, protože mě nenutí ten krunýř zuřivě prorážet, ale vede k pasivitě a smíření se stavem věcí.
Proč se zbavit závislosti na pornografii
1. Podráží to mou zdravou sexualitu..
Tedy formu interakce mezi lidmi, kdy dávám, přijímám a osobně cítím a zažívám rozkoš na úrovni fyzické, emoční a duševní. Ve svém důsledku závislost na pornu vede k nízkému sebevědomí a sebedůvěře, sníženému libidu, problémům s používáním kondomu díky nespolehlivé erekci a cyklicky k depresím, úzkosti a poruchami nálad. Vyloučením sledování pornografie a omezením masturbace si slibuji odbourat ten psychologický návyk systému odměňování v mozku, díky kterým můj mozek přestává být vzrušivý na klasické podněty. Díky sledování porna a návyku na toto – opakováním chováním se v mozku spouští mechanismus, kterému se říká neuroplasticita – díky němuž se ze závislosti stává začarovaný kruh a brzda.
2. Brzdí v osobním seberozvoji.
Sledováním porno zaháním nudu a zabíjím čas, který bych mohl věnovat něčemu efektivnějšímu. Svým způsobem mám neuvěřitelný tvůrčí talent, který bych chtěl rozvíjet. Sobotní a nedělní ráno místo masturbace měl bych si jít zacvičit. Vyskočit dřív.
3. Má to negativní dopady na mé okolí.
Teď asi ne. Nicméně v období depresí mělo.
Nadměrné užívání porna vede ke konfliktům ve vztazích, rodině, zdraví nebo kariéře, avšak i přesto to nedokáže sám porno přestat užívat. To je jasné znamení závislosti.
4. Vrací mě to zpátky depresivní stavy
Tohle je asi nejhorší bod. Po proběhlém orgasmus - když si ho vyhoním u porna - padají na mně depresivní stavy, pocity úzkosti a obecně mám pocit, že na mně zase sedá melancholická minulost, místo abych za ní udělal tlustou čáru. Tohle není cesta ven. Většinou trvá den dva, než se člověk zase vzchopí a získá střízlivý pohled na životní situace, ve které jsem uvázl.
Z toho důvodu potřebuji restartovat mozek. Zdržet se pornografie, masturbace a snad i orgasmus a přestat s tímhle nezdravým chováním.
Co pro to hodlám udělat?
1. Restart mozku
Rozhodl jsem se pro porno-free mód. Tedy vyloučit sledování pornogragie.
A do toho výrazně omezit masturbaci a pomalu i ji omezovat ve prospěch sexu se sexuálním partnerem. Vím, že teď ji nemohu úplně zakázat – něco takového bych nevydržel ani nechci. Sex je pudová záležitost a nedokáži si představit ze dne na den žít jako mnich.
Délka výzvy?
Minimálně na 90 dní.
Respektive tři měsíce. Svou výzvu začal jsem o Samhainu 31.10. 2018. Účty zúčtuji na konci ledna.
Pak zapřemýšlím nad přehodnocením. Zpřísněním. Zvolněním.
2. Nastavit nový režim chování
Stanovit si nová pravidla chování, které svádí k masturbaci.
a) Netahat počítač do ložnice. A už vůbec ne do postele. Pokud budeš pracovat u notebooku, tak jedině u pracovního stolu. Maximálně na gauči v obýváku. Vůbec by bylo lepší přesunout pracovní stůl do obývacího pokoje.
b) Ihned po probuzení vstát z postele, ustlat a už se do ní nevracet. Máš-li volný den a chceš-li si číst, běž se natáhnout na gauč nebo do křesla.
c) Nastavit v počítači omezovače jako je třeba StayFocused a postupně vylučovat stránky s erotickým obsahem.
d) Samotná masturbace omezena na max. 1 týdně ve stoje ve sprše. Nikdy v leže. V posteli. Pod dekou. Peřinou. Porušíš-li zákaz a oddáš se krátké nárazové masturbaci (že si ho trochu pošmrdláš), běž si dát kolečko okolo lesoparku. Nevydržíš-li a budeš-li masturbovat v řádech několika minut, mimo dovolené prostory nebo dojdeš-li orgasmu, je to podnět pro ukončení výzvy.
3. Monitorovat záležitosti týkající se sexu
Záležitosti týkající se plnění výzvy a sexu psát do deníku a tady na fórum.
4. Směřovat k budování mezilidských vztahů a hledání sexuálního partnera
To asi bude chvíli trvat.
V případě selhání (jakože očekávám, že určitě k něčemu takovému ze začátku dojde) provést sebekritiku, zamyslet se nad skutečností, co k selhání vedlo a upravit režim chování.
Otázka k zodpovězení:
Změní se Tvé mentální zdraví, když přestaneš sledovat pornografii? Jak budou pokračovat Tvé problémy s emočními bloky. Jaké to bude mít dopady na Tvůj sexuální život a sexuální úchylky, které Tě vzrušují, zejména úchylku zvanou kandaulismus.
Od jisté doby vypozorovávám tendence dělat si ze své partnerky děvku. Svou děvku. Takovou fenu. To se projevuje v řadě úchylek – jejího sexuálního sdílení se známými, touha ji exhibicionisticky vystavovat, kandaulismus, zvířátkování. Kladu si otázku, do jaké míry to souvisí s mými emočními bloky a z toho plynoucí neschopnost se sám sexuálně otevřít, kterou si kompenzuji právě prostřednictvím promiskuitní partnerky. Nebo do jaké míry souvisí se sledováním pornografie potřeba sledovat partnerku při sexu s jiným. Do jaké mě přitahují zdrženlivé a svým způsobem záhadné ženy, které se však ze své upjatě magické skořápky umí vyloupnout a dílem mých zásluh se chovají jako rozhárané feny, protože jsem v sexu nenasytný požiitkář lačný po zážitích a do jaké míry jde o potřebu přinést si porno do reálného života. Do jaké míry chci mít z vlastní družky pornoherečku, se kterou uvidím tu maskuliní sílu a ženskou submisivitu, na kterou jsem do jisté míry příliš slabý (respektive v ní cítím nedostatky), a proto si ji jako beta kompenzuji tímto. Anebo do jaké míry mě poznamenala nějaká traumatizující události – zejména vztah s mojí prvou partnerkou, která mě podváděla a neustále hledala někoho lepšího. A já to trpěl, protože jsem byl – vůl – zamilovaný a na ní emočně závislý. Koneckonců tenhle fetiš jsem na sobě vypozoroval poté, co mě má první přítelkyně opustila pro jiného. Možná to byla jenom náhoda, protože tehdy se shodně začal objevovat též v internetových porno vyhledávačích a mě de facto tato úchylka nikdy nepustila. Ale tak jako tak podhoubí jsem měl evidentně dávno hutné. Kladu si otázku, do jaké míry to ve mně spustilo jakýsi komplex cítit se neschopně plně uspokojit ženu. Do jaké míry to způsobilo nebo přiživilo blok, že jsem sexu schopný pouze s dívkou, se kterou navážu extrémní intimitu. A do jaké míry to souvisí s mými tendencemi k myšlenkám, že každá žena je promiskuitní děvka, která hluboko uvnitř prahne po bohatých sexuálních zkušenostech, nebýt svázána morálkou a vlastními předsudky.
Nemyslím, že jsem ubohý a slabý beta samec. Ženy mě samy vyhledávají a mají rády, aniž se musím příliš snažit. Dokonce si uvědomuji rizika s touto úchylkou spojená. Sám se ke kandaulismu stavím spíše dominantním způsobem. Chápu, že si musím zachovat mužnost a neztratit v očích ženy sexuální přitažlivost, nicméně co nevědomí? Jelikož jsem v sexu dost velký požitkář, nemyslím, že tendence prahnout po nových sexuálních zážitcích a v rámci stabilního a harmonického vztahu si je dopřávat by mě někdy pustila. Otázkou ale zůstává, jakou roli v těch sexuálních hrátkách budu hrát. Dominatní a vůdčí? Tu bych chtěl. Ale jak se cítí podvědomí? Nepřistupuje k tomu někdy nevědomky zcela opačně?
Přistupuje.
Někdy se cítím slabě a jsem příliš líný a vnitřně zlomení to změnit, abych se cítil být alfou. A tak jsem tuto úchylku a akceptoval a přijal za vlastní, ačkoli jde opět o důsledek nedostatku vlastního sebevědomí a narušené vnitřní sebehodnoty. To akorát pěstuje mou bezmocnost a nabourává mou mužnost. Vždyť být kandaulista jde proti mužské povaze a hodnotám. Sdílet svojí ženu s cizím samcem. Díky zacyklení se v této úchylce pak muži nerozvíjí svůj potenciál muže, protože jsou v zajetí svých chtíčů a neschopností překonat pocity nedostatečnosti. Opět se to točí okolo bezmoci. Kde se ostatní muži projevují jako iniciativní a zdatní milenci, cítím se nesebejistě. Jde opět o zacyklený kruh živený sociálními podmínkami, které z toho dělají soudobý expanzivní životní styl, a falešnými představami a z toho plynoucímu a stále dokola se opakujícímu vnitřní mu zklamávání, že nejsem ta alfa, co nemá problém ošukat nějakou holčinu po prvním rande, ale co si s ní musí budovat složitý emoční vztah, díky čemuž se stává poddajný a ačkoli v sexu dominantní, ve vztahu de facto čím dál více submisivní a se závislými sklony, což dotyčná značně nevědomky zneužívat … a zase se točíme v kruhu.
Ale prostě to nedokážu.
A jsem zpátky u kořene s mou vnitřní slabostí.
A cyklicky se vracím k položené otázkám: položeným v úvodu „Změní se Tvé mentální zdraví, když přestaneš sledovat pornografii? Jak budou pokračovat Tvé problémy s emočními bloky. Jaké to bude mít dopady na Tvůj sexuální život a sexuální úchylky, které Tě vzrušují, zejména úchylku zvanou kandaulismus.“
Já se domnívám, že podaří-li se mi odbourat emoční příčiny mých bloků a zároveň s tím vykořenit problém kompenzace reálného sexuálního života pornografií, vlivy tam určitě vysledujeme. Určitě to uvnitř mě povede ke zvýšení sexuálního napětí, vyhledávání a pěstování sexuálních kontaktů a zmenšení onoho pocitu nedostatečnost, toho sebenaplňujícího proroctví, že člověk sklouzává k podobným aberacím a upadá do nich čím dál víc. Zároveň se přesvědčím, do jaké míry porno a virtuální svět napadá můj skutečný život, do jaké míry jsem si N i M zbožštil jako virtuální bohyně sexu, abych s nimi dělal věci, které vidím v pornu. Já nevím. Jsem a vždy jsem byl trochu úchylný člověk, co měl velkou touhu zkoušet a experimentovat. Nebo si při sexu alespoň povídat. Vždy jsem měl velkou imaginaci a byl člověk s fantazií. Měl rád erotické psaní. Roleplaye. Povídání si u sexu předstírání, že se děje něco, co se vlastně neděje. Ale teď …
.. mám pocit, že všechno je naruby a na duši raší černé skládky. Jedna za druhou.
1.11.2018 - registrace na fóru a první pokusy s PMO výzvou.
17.3.2019 - rekord 80 dní PMO výzvy. Relaps.
----------------
Pochopil jsem, že pornem řeším důsledky vnitřní nenaplněnosti a frustrace z mého života. Následovalo dvouleté období nápravy. Ruku v ruce s životní naplněností mizela i potřeba porna. Na podzim 2020 zas lockdown. Na jaře 2021 zase přerovnávám život.
----------------
12.4. 2021 - 42 dnů bez PMO. Relaps.
[url=https://www.tickerfactory.com]
17.3.2019 - rekord 80 dní PMO výzvy. Relaps.
----------------
Pochopil jsem, že pornem řeším důsledky vnitřní nenaplněnosti a frustrace z mého života. Následovalo dvouleté období nápravy. Ruku v ruce s životní naplněností mizela i potřeba porna. Na podzim 2020 zas lockdown. Na jaře 2021 zase přerovnávám život.
----------------
12.4. 2021 - 42 dnů bez PMO. Relaps.
[url=https://www.tickerfactory.com]
Talent na to máš..
