- sob bře 09, 2019 5:47 pm
#6953
72. den.
Dnes velice blízko relapsu.
Příčina? Trojkombinace tří faktorů.
1. Zhoršená nálada nejen vinou absence ženské společnosti a nedávné selhání mého snažení na několika frontách, od kterého jsem si sliboval alespoň tancování. Ukrácení volného času. Nemluvě o nějakém objetí nebo pohlazení. Dost mi to podrazilo sebevědomí.
2. Po dlouhé době jsem se konečně zastavil, abych načerpal síly. Poslední dva měsíce jsem se ubil prací a akcemi a tenhle víkend potřeboval sdělat domácí povinnosti, pořádně se prospat. Takže přede mnou dlouhé vyspávání a hromada nudných domácích povinností. Prostor k prokatstrinaci.
3. Zapomněl jsem na své pravidlo nebrat si laptop do postele. Honit mě vábí především v posteli v leže na zádech. Proto jsem zavedl pravidla jako "okamžitě po probuzení vstát" a "mít počítač mimo postel." Nějak jsem na to pravidlo zapomněl a s odůvodněním, že budu pracovat z lůžka ...
... a pak to mělo hladký průběh.
Dopoledne jsem dlouze spal, pak napsala kamarádka (velice hezounká) zapálená do tantry, že si ji změnily energie a zda-li se mě může na něco zeptat, takže mě v hlavě ožily myšlenky rozhárané všemi směry (jelikož jsem se naposledy bavili o yoni masážích, tedy tantristických masáží ženského přirození, dovedete si představit kam), vzrušení, prokastrinace, pak se dozvídám, že ji jde o společnou meditaci, takže trochu zklamání (byť slibný začátek) a pak seznamky a chuť si to udělat ...
... chvíli jsem masturboval a když jsem dostal chuť koukat se na sprosté galerie s úmyslem ejakulovat ("Teď by bylo fajn udělat si zase hezky") tak jsem se nějak vzpamatoval, odložil počítač, pustil Queeny a začal uklízet.
Bože, to by mě jeblo.
Kdyby mi něco nespustilo v hlavě ten požární alarm, tak bych si to úplně beze studu udělal a pak si teprve uvědomil, co jsem to provedl.
Tak sedím v obýváku a přemýšlím nad uplynulými deseti týdny, kde jsem měl silné stránky, co bude potřeba v mém harmonogramu přeskládat a tak. Od mé poslední P(M)O uběhlo 72 dní. Necítím se o moc líp. V podstatě jsem se ubil prací a vizemi, čeho chci v následujících třech letech dosáhnout. Vnitřně ale cítím, že je to útěk před sebou samým a snaha dokázat si, že nejsem tak hrozný člověk, za jakého se pokládám. Lidé v mém okolí ve mně zase vidí toho milého a činorodého člověka, co žije na plný plyn, ale ... stále je ve mně něco zlomeného.
Stále jsem ale na hraně do toho spadnou zase.
Nesmím usnout na vavřínech.
Dnes velice blízko relapsu.
Příčina? Trojkombinace tří faktorů.
1. Zhoršená nálada nejen vinou absence ženské společnosti a nedávné selhání mého snažení na několika frontách, od kterého jsem si sliboval alespoň tancování. Ukrácení volného času. Nemluvě o nějakém objetí nebo pohlazení. Dost mi to podrazilo sebevědomí.
2. Po dlouhé době jsem se konečně zastavil, abych načerpal síly. Poslední dva měsíce jsem se ubil prací a akcemi a tenhle víkend potřeboval sdělat domácí povinnosti, pořádně se prospat. Takže přede mnou dlouhé vyspávání a hromada nudných domácích povinností. Prostor k prokatstrinaci.
3. Zapomněl jsem na své pravidlo nebrat si laptop do postele. Honit mě vábí především v posteli v leže na zádech. Proto jsem zavedl pravidla jako "okamžitě po probuzení vstát" a "mít počítač mimo postel." Nějak jsem na to pravidlo zapomněl a s odůvodněním, že budu pracovat z lůžka ...
... a pak to mělo hladký průběh.
Dopoledne jsem dlouze spal, pak napsala kamarádka (velice hezounká) zapálená do tantry, že si ji změnily energie a zda-li se mě může na něco zeptat, takže mě v hlavě ožily myšlenky rozhárané všemi směry (jelikož jsem se naposledy bavili o yoni masážích, tedy tantristických masáží ženského přirození, dovedete si představit kam), vzrušení, prokastrinace, pak se dozvídám, že ji jde o společnou meditaci, takže trochu zklamání (byť slibný začátek) a pak seznamky a chuť si to udělat ...
... chvíli jsem masturboval a když jsem dostal chuť koukat se na sprosté galerie s úmyslem ejakulovat ("Teď by bylo fajn udělat si zase hezky") tak jsem se nějak vzpamatoval, odložil počítač, pustil Queeny a začal uklízet.
Bože, to by mě jeblo.
Kdyby mi něco nespustilo v hlavě ten požární alarm, tak bych si to úplně beze studu udělal a pak si teprve uvědomil, co jsem to provedl.
Tak sedím v obýváku a přemýšlím nad uplynulými deseti týdny, kde jsem měl silné stránky, co bude potřeba v mém harmonogramu přeskládat a tak. Od mé poslední P(M)O uběhlo 72 dní. Necítím se o moc líp. V podstatě jsem se ubil prací a vizemi, čeho chci v následujících třech letech dosáhnout. Vnitřně ale cítím, že je to útěk před sebou samým a snaha dokázat si, že nejsem tak hrozný člověk, za jakého se pokládám. Lidé v mém okolí ve mně zase vidí toho milého a činorodého člověka, co žije na plný plyn, ale ... stále je ve mně něco zlomeného.
Stále jsem ale na hraně do toho spadnou zase.
Nesmím usnout na vavřínech.
1.11.2018 - registrace na fóru a první pokusy s PMO výzvou.
17.3.2019 - rekord 80 dní PMO výzvy. Relaps.
----------------
Pochopil jsem, že pornem řeším důsledky vnitřní nenaplněnosti a frustrace z mého života. Následovalo dvouleté období nápravy. Ruku v ruce s životní naplněností mizela i potřeba porna. Na podzim 2020 zas lockdown. Na jaře 2021 zase přerovnávám život.
----------------
12.4. 2021 - 42 dnů bez PMO. Relaps.
[url=https://www.tickerfactory.com]
17.3.2019 - rekord 80 dní PMO výzvy. Relaps.
----------------
Pochopil jsem, že pornem řeším důsledky vnitřní nenaplněnosti a frustrace z mého života. Následovalo dvouleté období nápravy. Ruku v ruce s životní naplněností mizela i potřeba porna. Na podzim 2020 zas lockdown. Na jaře 2021 zase přerovnávám život.
----------------
12.4. 2021 - 42 dnů bez PMO. Relaps.
[url=https://www.tickerfactory.com]
