Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Micromégas
#4126 Zdravím. První bych chtěl poděkovat autorovi stránek a i vám všem, kolegům fapstronautům. Můj příběh bude trochu odlišný a v základu přece jen stejný jako ty vaše.

S pornem či vlastně masturbací jsem začal už v útlém věku kolem 13ti let. Zprvu to byly nevinné obrázky, dále ty obnažené. Pak přišla videa a už jsem v tom lítal. Momentálně je mi 27 let a bude to tak 13 let co sleduji porno. Během té doby jsem měl několik přítelkyň či partnerek, ale ani jedna nebyla důvodem proto abych se vzdal toho, co mi dělá tak dobře. Problémy s erekcí jsem mám zřídka kdy, spíš jen nárazově ale poslední dobou u mě vyvstaly obavy, protože jsem již nějakou dobu neměl dlouhodobou partnerku a apetit si tak více a více vybíjel na pornu a hledal další a další stimuly pro můj mozek, což se pak projeví. V období kolem 15ti jsem masturboval velmi často, tzn. klidně i 7x denně. Tento zvyk jsem si v menší míře ponechal i doteď a jsem schopný se zavřít doma a masturbovat několikrát denně+edging.

Že mám problém jsem si uvědomil ve chvíli, kdy jsem se objevil ve fázi absolutního nezájmu o ženy, či jakéhokoliv kontaktu s nimi. Začal jsem žít ve virtuální realitě žen, které nikdy neuvidím. Existence závislosti mě taky neuvěřitelně děsí a jakmile mám být den bez porna nebo masturbace, je mi doslova špatně. Dalším problémem, který bych rád zmínil a který nejspíše většina z vás 'běžných konzumentů' nepochopí je množství stop, které na mě porno průmysl zanechal. Konkrétně mluvím o trvdších žánrech a úchylkách které se u mě časem vyvinuly. Možná je to geneticky, možná vývojem, výchovou či jen pornem, sám doteď nevím. Ale k věci. Když mi bylo kolem 14ti moje spolužačka se mi ze srandy začla smát, že mám malé péro a že tam nic nemám. Zprvu jsem to bral jako srandu, ale velmi brzy jsem zjistil, že mě to nějakým způsobem vzrušuje a že přesně tahle spolužačka do mě zasela určitý začátek této úchylky. Začala mě vzrušovat ženská dominance a později mě to pohltilo úplně. Kdykoliv mě spolužačka přepadla s tímto jízlivým posměškem o mém péru, v tu chvíli jsem ztvrdnul a později si doma, nebo ještě ve škole udělal a za jakýkoliv takový útok od ní jsem byl hrozně rád (přitom malého ho nemám, mám průměrnou velikost a rozhodně se za něj nestydím, ale jakákoliv ponižující připomínka od ní mě dostala na kolena a neuvěřitelně vzušila. Doteď ji vnímám jako bohyni a často nad ní masturbuju. Již velmi brzy jsem začal vyhledávat fetish kategorie s tématem dominance žen nad mužem. Kategorie jako strapon, footfetish, facesitting, denial, joi, cei, sph (nevím zdali někomu toto něco říká, snad ne, hodně z toho je již za hranou) byly na denním pořádku a já málokdy masturboval nad něčím normálním. Nejhorší byly kategorii sissy a loser porn. Ani se mi o tom nechce mluvit. Holka na videu vám říká jaký jste ubohý loser, že ji nikdy nebudete mít, či vám říká co máte udělat, davá vám rozkazy . Prostě ponížení od dívky na nejvyšší míře, že to snad dál ani nejde. Sissy a cuckold kategorie byl milník, kdy jsem si řekl, že mám problém. Mladá sexy holčina vám říká, že jste loser a že byste měli dělat to co dělají dívky a svým způsobem vám mění sex. orientaci. Já homosexuál nejsem ale vzrušuje mě zkrátka cokoliv kam až je schopný zajít člověk co ponižuje toho druhého, tedy mě. V tu chvíli jsem si řekl, že tohle je velmi špatně a že bych nechtěl aby tohle kdokoliv věděl, ikdyž mi to dělá neskutečně dobře. Ale kdo sakra si honí nebo ho vzrušuje něco takovýho? Hnus. Odporný. Sám se vždycky neuvěřitelně stydím, když něco takového udělám. :oops: Žádná z partnerek to nikdy nepoznala, protože jsem si uvědomoval jak moc by si o mě pomyslely, že jsem nechutný, podivný a odporný a tak jsem to celou tu dobu skrýval. Jsou to jen představy a nenaplněné vize, které nevím jestli jsou reálné, či jsou to jen bludné představy, které mi vtiskl porno průmysl.

A tak jsem se i přes závislost nejen na pornu, ale i na těchto úchylkách, rozhodl se vším skoncovat. Jsem normální kluk, mám dobrou práci, okolí mě vnímá jako úspěšného (úspěšnějšího než ve skutečnosti jsem), ale jediné co mě ničí je závislost na pornu a na obrovských dávkách dopaminu. Holky o mě mají zájem, ale já radši travím čas u porna nebo sám se sebou. Míra potěšení je mnohonásobně větší, ikdyž vím, jak je to všechno nepravé.

Chtěl bych dosáhnout zprvu 30ti dní, pak třeba 90ti. Ale nechci si stanovovat velké cíle, protože vím jak se pak vize velmi rychle dokážou rozpadnout. Už jsem se nějakou dobu pokoušel přestat, ale bylo to paradoxně ještě horší a já se zavrtával do závislostí ještě více. Chci se zbavit těchto úchylek, ikdyž vím, že to nikdy nepůjde. Ale nemám problém to praktikovat (něco z toho) v reálném životě. Již jsem měl jednou takovou podobně ujetou slečnu. Hlavně však porno a to natvralo, protože za ty roky zanechalo neuvěřitelnou paseku na mojí duši a osobě.

Nejlepší by pro měl byl hard mód, ale už teď vím, že bych to nezvládl. Mám kamarádku(není moc hezká) s kterou sem tam něco mám. Je to ok, ale spíš to dělám abych nebyl takový loser a měl kde upustit koule. Bez O třeba měsíc si nedokážu jakožto dlouholetý honič představit. Takže jsem zvolil normalní bez PM po dobu měsíce, pak si zřejmě povolím M. Plně si uvědomuju chaser effect , ale zkusím to takhle. Nechci si něco odepírat, mít plné koule a být nervózní.

Otálel jsem, jestli zakládat deník a s něčím takovým se vůbec svěřovat, ale vnímám vás i sebe jako bojovníky proti pornu, tak jsem si řekl proč ne. Někteří z vás mě možná odsoudí, někteří se třeba taky nechali chytit jako já. Budu rád když se podělíte o vaše zkušnosti.

Díky,

Micromégas
Uživatelský avatar
By Pete
#4129 Ahoj :)

vítej na fóru a díky za tvůj příběh a důvěru se takhle svěřit :)

Je fajn, že sis hned na začátek nastavil nějaké cíle. Postupem času uvidíš, jestli ti to bude vyhovovat nebo jestli je budeš muset upravit. V každým případě držím palce a budu se těšit na tvé další příspěvky :)

Drž se!
Pete
Uživatelský avatar
By Bojovnik
#4137 Ahoj Micromegas.

Nie si sam! Vo vela veciach som sa v tebe nasiel. Mozno neuveris, ale na tych veciach som fical aj ja. Mozno nie tak hlboko ako ty, ale tie veci ma vzrusuju stale, mam tiez uchylku na dominantne zeny. Stacilo mi, ze som si precital tvoj prispevok a hormony sa rozbehli.
Napriek tomu, ze od PM uz abstinujem vyse pol roka. Je to niekde vo mne, a neviem ci sa mi to podari niekedy vykorenit. Dufam ze ano, ale pol roka na to nestacilo. Co ti ale mozem z vlastnej skusenosti povedat je, ze aj ked som to nevykorenil, tak som to zatlacil niekde to toho najmensieho zapraseneho suflika, ktory nemam na ociach a neovlada ma to. Da sa s tym zit. Da sa to odsunut ale je to beh na dlhe trate. Ja som sa so svojou zavislostou snazil prestat asi 8-9 rokov ale nedarilo sa mi, kym som neurobil fakt razne kroky, ktore ma stali vela usilia, penazi a zmenu nastavenia mysle. A musim povedat ze mi velmi pomohla Bozia milost a sviatostny zivot. Bez toho by som to ja nedal.
Nemysli si, ze po 30/90/180 dnoch budes ako clovek ktory po tych veciach niekde v hlbke nebude tuzit, alebo ako clovek ktory nikdy nepozeral porno. Je to uz niekde v nas, ci sme to mali v sebe uz predtym, je mozne, ale porno vyrylo hlboke brazdy v nasich mozgoch, ktore je tazko odstranit, ak je to vobec mozne.

Pre mna jedina cesta je, ze to treba uplne odsunut, nemysliet na to, hlavne netuzit po tom, lebo tak ci tak je to cesta do zahuby. Je to prijemne ale velmi skodlive, to vidis urcite aj na sebe. Je to zvratene - ide to proti ludskej prirodzenosti. Preto - cim viac monk mode, tym jednoduchsi boj. Znovu z vlastnej skusenosti.

Napriek tomu ze to u mna nie je idealne, je to super oproti tomu, ked som fical na PMO! Takze sa oplati bojovat.
Drzim ti palce a diky za doveru a otvorenost !

Precitaj si aj ostatne denniky, da sa v nich najst mnoho inspiracie.
Uživatelský avatar
By Zipp
#4150 Ahoj,
Vitej na foru a diky za sdileni pribehu. Z toho co pises a popisujes za me rozhodne hardcore mode, tak se dokazes mnohem rychleji "vyresetovat". Kamoska na sex je sice fajn ale akorat ti to zpomaly progres a asi ti to stejne nebude dost dobry dokud se nedas doporadku, ja bych se bal ze by me to akorat stahovalo zpet. A ze budes protivnej nadrzenej se neboj ba naopak jak prekonas prvotni navaly vse se ustali na rozumne hranici, kterou budes mit pod kontrolou a budes fungovat lip.

Volba je ale na tobe tak se drz.
Uživatelský avatar
By Micromegas
#4159 Část toho příspěvku jsem napsal již včera, ale zapomněl jsem přihlašovací údaje a musel jsem založit nový účet. Neviděl jsem žádnou možnost se zasláním hesla. Nicméně to nevadí.

Zdravím přátelé. Chtěl jsem sem napsat příspěvěk v 10. den svého odvykání a půstu a pochlubit se tímto malým úspěchem. Měl jsem za sebou 7 úspěšných dní a ten osmý byl na dosah (nikdy jsem dál nedošel). Ještě ráno jsem se cítíl jako nesmrtelný a věděl jsem, že dosáhnu čehokoliv, čeho si zamanu nebo co si stanovím. Měl jsem v sobě takovou sílu, kterou jsem načerpal během těch 7mi dní, tolik energie. Pomalu jsem začal jevit zájem ať už o svět, tak o ženy, koníčky. Prostě jsem překypoval energií. Během dne jsem se cítíl dobře a přes telefon i flirtoval s kamáradkou. Po práci se dostal domů a vyvalil se na postel a trávil čas něčím pohodovým, přičemž jsem si sahal na ptáka. Vždy v zápětí jsem přestal a řekl si, co to vlastně dělám. Po chvíli přišli myšlenky zase a tentokrát jsem si vybavil kamarádky a začal fantazírovat a lehce honit. Pak jsem zase přestal a podvědomě začla přicházet frustrace a psal to tu tuším Kim...pomalu se mi začla rozpadávat sebekontrola a disciplína. Takhle se to opakovalo několikrát a vždycky se to stupňovalo. Pak mě napadlo se jen tak podívat na stránky co je nového. Ano............Z celého dne, který měl potenciál být produktivní se stalo něco hrozného. Sledoval jsem porno několik hodin, včetně stahování. Několika hodinový edging(cca 6), který jsem ještě snad ani nezažil do té fáze, kdy mě bolely koule tak, že jsem nemohl ani chodit a bylo mi špatně. Nemohl jsem přestat. Jak feťák co potřebuje svoji dávku. S tím rozdílem, že mi nešlo o orgasmus, nýbrž o oddalování. Samozřejmě hledání hardcore kategorií. Můj mozek byl naprosto paralyzován a já se nemohl bránit. Jako kdyby chtěl dohnat ten deficit, sám to nechápu. Orgasmus jen třešničkou na dortu, ale není moc v té chvíli významný, vždyť to znáte...Po orgasmu samozřejmě znechucení, bolest, ponížení. Deprese se přenesly i do dalšího dne a já se stále cítím jako ten největší slaboch a loser. Nejvíc bolí ta přeměna, kdy se cítíte jako superhrdina a najednou máte blackout, z kterého se proberete a cítíte se jako žumpa. Mám pocit, že jsem ztratil veškerý progress a dostal se ještě níž, než jsem byl na začátku.

Teď samozřejmě budu abstinovat, ale nemám sílu ani vůli jako předtím. Nevím jak dlouho to vydržím, mám pocit jako bych měl mít relaps velmi brzy. Nevím, kde se stala chyba. Ikdyž si přijdu skálopevně rozhodnutý, stačí jedna myšlenka, která mě zevnitř rozložení a rozebere. 7 dní naprosto v čudu a já začínám od začátku a ještě plně demotivován. Kdy tohle skončí?!?!?!

Jinak díky za přivítaní kluci. Zippe máš pravdu zřejmě. Chvílemi jsem praktikoval monk mód a to jsem se cítil nejlépe. Jakákoliv myšlenka je jako virus. Bojovníku jsem moc rád, že v tomhle nejsem sám. Moc mě to motivovalo a pomohlo. Sám si to uvědomuji, že se toho nezbavím, ale jak říkáš...uschovat do šuplíku a mít to tam zavřené.
Uživatelský avatar
By Banderas
#4160 Na tohle musím reagovat, i kdybych nechtěl. Nevím, jestli to, co popisuješ, je při restartu běžné, ale vím to, že konkrétně mě se přesně toto stalo už mockrát. Takže v tom nejsi rozhodně sám. Je to ale naprosto šílené a demotivující, to je pravda. Pak si člověk říká, jestli udělal vůbec nějaký progres. Protože jaký je rozdíl mezi tím, když mám denně před spaním pravidelnou relativně klidnou hodinku PMO a tím, když 10 dní abstinuji a pak mám brutálních 10 hodin edgingu? Mozek dostane celkovou dávku dopaminu stejnou, jenže v prvním případě rozdělenou do 10 dávek a v druhém celou najednou. Takže progres suma sumárum žádný, ale člověku je mnohem hůř a má (asi oprávněný) pocit, že se ta jeho závislost ještě zhoršila. Na toto téma jsem kdysi něco našel i na anglicky psaných fórech, a co jsem z toho pochopil, tak ne, závislost se nezhoršila, ale tím, že to člověk začal řešit, tak se jen prostě při první příležitosti naplno projevila v celé své ohavnosti a zhoubnosti. A obávám se, že by se to týkalo obrovského množství chlapů, kteří v nějaké míře, ale pravidelně, konzumují PMO a mají pocit, že to je v pohodě, že to mají pod kontrolou a že kdykoliv můžou přestat. Jenže to nikdy nezkusí (dokud je k tomu nedonutí situace). A jaké je řešení? Podle mě jediná cesta, když začne restart, je jít pořád vpřed, ať to bolí, co to bolí. Je to obrovsky těžké, ale jinak to nejde. Protože když si člověk dovolí "malý úlet", skončí to vždycky takhle. Alespoň u mě to tak je.
Uživatelský avatar
By Kim
#4161 Jakmile se začneš v duchu ptát "je co jsem udělal relaps", tak odpověď je pravděpodobně ano. Mně se stalo to samé na konci května, kdy jsem ulítnul, pak jsem se vzchopil, přestal a stihl o tom vítězoslavně napsat :D O pár hodin později jsem se vrátil na místo činu a dokonal. Ve finále jsem nad tím strávil mnohem více času, než kdybych uznal porážku, vycákal se a nechal to být. Dva následující týdny jsem se ze vzniklého hnoje nemohl vyhrabat, tak moc jsem se rozdráždil neschopností uznat porážku.

Tvrdit, že jsi proflákal týden, je blbost. Naopak, každej den, kdy trávíš čas smysluplně, je úspěch! Délka nepřerušené šňůry je zajímavá motivace, ale není to cíl.