Forum Život na pornu 3.3.1

- čtv bře 15, 2018 9:55 pm #3772
Stal se ze mě postupem času asociál a kokot.
Masturbovat jsem začal už ve školce...prostě to bylo příjemné, často mě u toho přistihli rodiče, prarodiče.
S pornem jsem začal asi ve dvanácti letech. Honěním a pornem jsem trávil každou volnou chvíli (Když jsem zrovna nehrál hry na PC).
Cílem je jediné a to: zachránit si život. ( Před dvěma dny jsem byl na pornu zhruba 10 hodin a to mi bylo zle z předešlého dne, který jsem problil a strávil v horečce...takhle to už dál nejde.)
MONKMODE
Zhruba v šestnácti jsem se penisu a nahé myšlenky nedotkl zhruba rok. (Považuji to za snad nejkrásnější období v mém životě)
PIED: Jak kdy, ale často mám problém udržet erekci až do konce sexu. Neudržim si vzrušení.
Zkušenosti jsou následující, několik přítelkyň a mnohem více prostitutek.
Špatně snáším stres, který jsem řešil samotou, chlastem, (pornem a žrádlem...celkem fajn společníci). Měl jsem období, kdy jsem byl doma měsíc na marodním a jen do sebe házel antidepresiva a chlastal, chlast i antidepresiva se semnou táhly i tehdy, když jsem začal opět pracovat. Ještě před tímhle obdobím jsem měl období mrdací, každou volnou chvíli jsem jezdil za kurvama..byl jsem jak utržený ze řetězu, trvalo to zhruba pul roku..ale na má měřítka jsem toho stihl dost...90% akcí bylo s viagrou.
Na střední škole jsem ve 4. ročníku přičichl k trávě a jak je patrné, nic nedokážu dělat jako normální lide...prostě sem tam se s přáteli pobavit. Ne jinak to bylo i s hulením, hulil jsem denně, většinou sám. První měsíce bylo vše fajn a jednou se to ve mě zlomilo a od té doby jsem už měl jen schizofrenní stavy a po nějaké době jsem s tim sekl.
Nicmnéně mě to poznamenalo a já se od té doby z toho úplně nevzpamatoval..a že už je to cca 8 let.
Rozjely se úzkostné, panické stavy (za to určitě mohlo i to, že mě ženská stresovala s tím, že možná bude těhotná...nebyla, ale mým nervům to dalo zabrat).
Nadešel čas na zatím nejsilnějšího protivníka, musím se utkat se závislostí té nejhorší formy a změnit svůj život. Abych mohl konečně vyběhnout z hradu, abych přeběhnul přes most a mohl žít venku na svobodě...

Mam za sebou 48 hodin a už začínám být nervózní.

16.3. 2018
V noci jsem nemohl usnout, ale měl jsem při sobě krásný, hřejivý pocit, že vše je a bude dobré.
Ráno jsem vyřídil, co bylo třeba a večer jdu na ples. Všichni jsou ze mě u vytržení, nedivím se jim, už dlouho jsem sám doma...
Nutkání začíná být silnější, musím se zabavit, abych neměl čas na to myslet.

Naposledy upravil Hrad dne sob dub 07, 2018 10:59 am, celkově upraveno 3

- pát bře 16, 2018 1:03 pm #3773 Ahoj Hrad.
Prezil si skutocne pohnuty zivot. To co sa stalo, uz nevratime.
Ale vieme ovplyvniť to, čo žijeme teraz. Takže je super, že si sa pridal k nám a že robíš so sebou niečo. Skoncoval si s alkoholom, so sladkým, začal si cvičiť, to sú veľmi dobré inidície na to, aby si zvíťazil aj nad týmto problémom.
Chcem Ti však jedno povedať: nie som si istý či sa ti to podarí samému. Tento problém je v tebe riadne zažratý a nebude jednoduché ho vykoreniť. Budeš potrebovať silných spojencov. Pre začiatok sme tu my na tomto fóre.
Bolo by dobré keby sa vieš opierať o pomoc aj v duchovnej oblasti. Už len vedomie, že Boh nás miluje každého takého, aký je, je veľká sila a pomoc. A keď mu začneš veriť a dôverovať, že chce aby si bol šťastný, tak budeš robiť to, čo chce od teba. To chce ale veľkú pokoru. Ale On ťa požehná silou a milosťami, ktoré ti pomôžu bojovať. Neviem či máš k Bohu vzťah a nechcem ťa presviedčať, ber to ako moju skúsenosť a dobre mienenú radu.
Čo mne ešte veľmi pomohlo a už som to tu niekoľkokrát písal, takže sorry za opakovanie, bol psychológ. Vidím však, že záleží aj veľa na tom, aký to je psychológ, niekto tu písal, že ani psychológovia a sexuologovia ho nepochopili a neriešili to ako problém. Ja by som vedel konkrétneho odporúčiť iba v Bratislave a to je asi ďaleko od teba.

Hovoríš že zle znášaš stres, skús tu napísať, čo ti pomáha odreagovať sa. Napíš všetko čo ťa napadne. Skús porozmýšľať tiež nad tým, čo ti pomáha vydržať byť bez PMO. Čo bol doteraz tvoj najväčší úspech v tomto boji a ako sa ti to podarilo dosiahnuť.
Je pár vecí, ktorých sa treba pri reštarte držať (a často aj potom). Treba prísť na to, čo funguje u teba. U mňa to boli tieto veci:
1. Duchovný život, sviatosti.
2. Šport - čím intenzívnejšie a častejšie, tým lepšie
3. Psychológ
4. Vyhýbanie sa stimulom a odstrihnutie zdrojov, ktoré vedú k PMO. Treba zistiť aj veci, ktoré len nepriamo s tým súvisia.
5. Nastaviť sa na slobodu, neriešiť to príliš intenzívne.
6. Socializácia, prípadne aj kamaráti, ktorí vedia podporiť, povzbudiť.
7. Zistenie a odstránenie skutočnej príčiny tohto problému. PMO je väčšinou len následok. Toto sa mi zatiaľ nepodarilo.

Drž sa chlape, sme v tom s tebou!

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa

- sob bře 17, 2018 11:20 am #3778 Ahoj Bojovníku,
děkuji Ti za slova podpory, vždy člověka potěší, když ví, že v tom není sám jen spolu se svou vírou )
Já už jednou poznal, jaké to je být mimo tuhle zvrácenost, v tomto stavu jsem vydržel zhruba rok. Takže už vím, co mě zhruba čeká. Jen to už je více jak 8 let a za tu dobu se v mém mozku dost změnilo... a to ne zrovna k lepšímu, takže o to to bude těžší. Dnes už mi nepomáhá to, co před osmi lety a to jest, že jsem udržoval krásný duchovní vztah s jednou dívkou.
Za to Bůh a láska mi pomáhají velmi, takže na tuto cestu nejsem sám. Pro mě to není výzva v pravém slova smyslu, pro mě to je něco, co musí být, pokud chci opět vyplavat nad hladinu a opět se nadechnout. Vnímám to jako otázku života a smrti. Motivace a chuť je na maximu. Jen musím být velmi ostražitý a bdělý.
Co se stresu týče, tak nevím, jak odpovědět, jsem ten typ kluka, který, když je nervózní, tak si tahá za piňdu .
Se stresem mi ale dokáže pomoci hudba, cvičení a například i meditace, byť jsem jí dlouho nepraktikoval. Jsem vesmíru otevřen a i čas ukáže

Koho nezajímá můj zážitek z plesu, ať se přesune na poslední odstavec
Co se včerejšího plesu týče, tak to bylo fajn. Očekával jsem klasickou vesnickou akci, dorazil jsem jen v košili a džínách (navíc mi to bylo větší...budu si muset koupit slim věci). Když jsem dorazil, byl jsem jak v Jiříkově vidění, chlapi měli obleky a ženy krásné šaty spolu s pracnými účesy. Prý od doby, co mají ve vesnici novou sportovní halu, tak se to takhle vše posunulo o úroveň výše.
Pamatuji akce pro 70 lidí..teď jich bylo 400. Takže to byla první věc, která mi byla nepříjemná. Nezapadal jsem. Už si umím představit, jak se cítí vězeň,který stráví x let života ve vězení a pak je konfrontován s novým světem, jedním slovem hrůza. Rychle jsem zapadl ke stolu a studem jsem si nemohl jít ani koupit něco pití. Trvalo mi asi hodinu, než jsem se trochu vzpamatoval a šel si na bar pro pití. Lidé tančili, já poslouchal hudbu a byl na internetu. Ale byl jsem spokojený a o to šlo. Stále mě tahali na parket, jednou mě přemluvili. Dalo mi práci se rozhýbat a i pak mi příjemně nebylo. Zbytek večera jsem už jen sledoval ostatní a byl rád, že jsem rád.
Akci hodnotím pozitivně, v tombole jsem vyhrál 4 ceny, poslouchal živou muziku a pokecal s ostatníma. Ve finále jsem si to užil..ale na ples takového okázalého stylu už asi nepůjdu. (Okázalost kazilo jen to, že mezi přestávkami pořádali soutěže ..to bylo to klasické vesnické)

Dnes asi půjdu do kina na novou Laru Croft )

Co se týče koncentrace na mou věc, tak vše jde dle očekávání a větší problémy nemám. Jen přes den musím nechat mizet vynořující se obrazy scén z porna...a před spaním taky, ale to jde bez větších potíží. A na plese se ukázalo, že zatím každou ženu kterou zahlédnu, tak vidím jako sexuální objekt...ale to mě nepřekvapuje. Erotické sny zatím nejsou.

16:00
Mám teď mnohem více času..aby taky ne, když jsem trávil s pérem v ruce většinu dne. Po několika měsících jsem si dnes vysál v bytě...navzdory tomu, že si za úklid bytu platím. Pocit je to fajn, cítím, že to půjde. Možná si začnu i lépe vařit, než jen dát maso na pánev a k tomu zeleninu.
Lístek do kina už mám zarezervovaný, jsem zvědavý.
Co mě začíná trápit je to, že nemám žádné přátele...ale ty snad díky postupně narůstajícím aktivitám poznám. (Kdyby to slyšel někdo z rodiny a blízkých známých, tak by nevěřícně kroutili hlavou, že já, ten co léta všem tvrdil, že chce být jen sám a sám byl se během pár dnů tak změnil)...i já koukám, holt jsem prozřel. Už bylo dost marného nic nedělání. Zavřený celý život mezi zdmi bych neprospěl sobě a ani světu.

- sob bře 17, 2018 8:39 pm #3779 Ahoj Hrade,
presne, je to otazka zivota a smrti! Jsem rad ze to vnimas stejne. Nejsem jeste z toho svinsva uplne venku, ale uz ted sklizim plody toho co jsem zasel. Zivot se mi zmenil od zakladu a uz to nechci mit nikdy jinak. Verim ze to dokazes. Z tvych prispevku jde citit velka motivovanost a sila. Drz se toho a i kdyz spadnes zase vstan! Pokud se sebou budes neco delat, kamaradi ti brzo spadnou do klina sami. Hlavne bud sam sebou a to nejdulezitejsi - bud stastny! Drze se ☺

Na fóru od 27. listopadu 2017:
2017: 24,25
2018: 10,11,19,17,33,2,8,9,9,6,5,2,15,5,5,1,4,3,23,8,10,1,1,7,4,3,12,9,17,3,2,5,4,10
2019: 35,2,2,1,9,3,2,1,11,1,2,35,2,34,10,2,6,4,8,3,1,13,13,55(113 no porn),...
2020: ..., 29, 2, 2, 1, 7, ?

- ned bře 18, 2018 8:00 am #3780 Čau Hrade!
Díky za nasdílení tvého příběhu. Jde opravdu vidět, že jsi se rozhodl změnit svůj život k lepšímu. Je mi věkově stejně jako tobě, mám poměrně jiný příběh, a řekl bych že pocházím z ideálních rodinných poměrů, ale i tak jsem do toho padl dost hluboko. Poslední dobu mi pomáhá sledovat příběhy úspěšných lidí, inspirovat se jimi, sledovat jejich myšlení, návyky a věci, které je utvářely. A pokaždé když cítím potřebu, nebo jen záminku, že bych mohl dát alespoň instagram, (však mi to neuškodí přece: klasická myšlenka v mojí hlavě), zeptám se sám sebe: Opravdu takto uvažuje úspěšný člověk? Zachoval by se tak pokaždé ten člověk ke kterému vzhlížím, nebo ne? Odpověď je jasná. Tyto vzory mě pohání kupředu a motivují mě v tom pokračovat, ať už v jakékoliv oblasti svého života. Fotku člověka ke kterému vzhlížím jsem si pověsil na nástěnku u postele, fotku vidím pokaždé když vstanu a jdu spát, má to na mě obrovský vliv. Možná i v tvém případě by stálo za to se zamyslet na tím, koho jsi odmalička obdivoval a chtěl být jako on.

Přeji ti velmi silnou víru a disciplínu do dalších dní! Věř si, že to překonáš!

- ned bře 18, 2018 9:05 am #3783

Ahoj Hrade,
presne, je to otazka zivota a smrti! Jsem rad ze to vnimas stejne. Nejsem jeste z toho svinsva uplne venku, ale uz ted sklizim plody toho co jsem zasel. Zivot se mi zmenil od zakladu a uz to nechci mit nikdy jinak. Verim ze to dokazes. Z tvych prispevku jde citit velka motivovanost a sila. Drz se toho a i kdyz spadnes zase vstan! Pokud se sebou budes neco delat, kamaradi ti brzo spadnou do klina sami. Hlavne bud sam sebou a to nejdulezitejsi - bud stastny! Drze se ☺

Ahoj Ša'ul mi-Tarsosi,
jsem rád, že v tom jsme spolu. Ne, že bych ti to přál... ale ve dvou a více lidech se to lépe táhne . Za co jsem ale opravdu rád je to, že už teď vidíš pozitivní změny, to je prostě super
Co se přátel týče, tak to bude asi trošku složitější, pracuji 6 dnů a 2 dny jsem doma, takže se mi každý týden posouvá začátek volna o den a na víkend moc často doma nejsem. Ale to snad nebude takový problém )
Řekl bych že mám vycvičenou vůli na maximum, takže to mi v mém snažení jistě pomůže a když už někdy s něčím začnu, tak se už nikdy nechci vrátit na začátek. Tolik času nemám. Nemůžu se s tím zas tolik srát. Už takhle jsem "ztratil" zhruba 6 let života, co žiji sám a ten čas trávil v práci a s pérem v ruce. Teď si tak řikám, že žiji vlastně stejně celý život, jen školu nahradilo zaměstnání. Jsem rád, že to fitko mě baví, i když se mi taky často nechce, ale nakonec jdu a pak mám super pocit. DÍKY ENDORFÍNE
Ša'ul mi-Tarsosi, děkuji Ti a měj se fajn ))

- ned bře 18, 2018 9:28 am #3784

Čau Hrade!
Díky za nasdílení tvého příběhu. Jde opravdu vidět, že jsi se rozhodl změnit svůj život k lepšímu. Je mi věkově stejně jako tobě, mám poměrně jiný příběh, a řekl bych že pocházím z ideálních rodinných poměrů, ale i tak jsem do toho padl dost hluboko. Poslední dobu mi pomáhá sledovat příběhy úspěšných lidí, inspirovat se jimi, sledovat jejich myšlení, návyky a věci, které je utvářely. A pokaždé když cítím potřebu, nebo jen záminku, že bych mohl dát alespoň instagram, (však mi to neuškodí přece: klasická myšlenka v mojí hlavě), zeptám se sám sebe: Opravdu takto uvažuje úspěšný člověk? Zachoval by se tak pokaždé ten člověk ke kterému vzhlížím, nebo ne? Odpověď je jasná. Tyto vzory mě pohání kupředu a motivují mě v tom pokračovat, ať už v jakékoliv oblasti svého života. Fotku člověka ke kterému vzhlížím jsem si pověsil na nástěnku u postele, fotku vidím pokaždé když vstanu a jdu spát, má to na mě obrovský vliv. Možná i v tvém případě by stálo za to se zamyslet na tím, koho jsi odmalička obdivoval a chtěl být jako on.

Přeji ti velmi silnou víru a disciplínu do dalších dní! Věř si, že to překonáš!

Zdravím toho, jenž je ŽIVÝ a NAŽIVU,
já děkuji Tobě za hodnotný příspěvek a jsem si jist, že na to jdeš skvěle, tvůj přístup se mi velmi zamlouvá.
Narazil jsi hned z kraje na rodinu, já bych taky řekl, že jsem ze skvělé rodiny, kde mě mají všichni rádi, ale brzo jsem se jim začal stranit, jistě sám uznáš, že když si chce člověk celý den honit, tak nemůže mít rodinu za zády aby mu k tomu tleskali
Jako dítě jsem se rád stylizoval do role mého hrdiny (Zůstalo mi to více či méně do dnes, ale dnes už jen úvahou, jak by to asi vyřešil TEN, jenž pozabíjel stovky příšer ve tmě a ani jednou se nemusel přebalit ), pamatuji si, jak jsem měl rád Crashe Bandicota, za kterého jsem hrál na PS ONE. Pamatuji si, jak nosil pouze kalhoty a tenisky a když jsem byl s rodinou u moře, tak jsem běhal taky jen v kalhotech a teniskách..a to i do vody . Samozřejmě to je extrém, ale vždy jsem byl svým způsobem romantik, mám raději své představy, než skutečnost...asi i proto jsem vlítl do porna a nekonečné masturbace, líbilo se mi, že v mých představách je holka taková, jakou bych jí chtěl..jaká skutečně byla mě vůbec nezajímalo, jelikož jsem věděl, že by se mi to nelíbilo.
Nikoho nad postelí ale nepotřebuji, alespoň ne teď. Já vždy věděl, že jsem skvělej, takže nízkým sebevědomím netrpím a sám sobě jsem oporou.
Děkuji tí, měj se fajn a stále buď ŽIV

- ned bře 18, 2018 9:40 am #3785 Včerejší kino bylo fajn, jen jsem musel okřiknout děcka, který do toho furt kecaly :-D.
V ukázkách před filmem jsem viděl upoutávku na nový film s Brucem Willisem a zaujalo mě to, takže dnes v 17:30 budu asi opět v kině :-D.

Vytratila se noční a ranní erekce, byli jsme nerozlučná dvojka a teď..kde nic, tu nic.
Jsem v pohodě, jen jsem trochu línej, ale to jsem byl vždy, takže z toho nic nebudu vyvozovat :-D.
Mám trošku problém číst některé příspěvky, je to jako bych četl porno povídku a to je prostě k hovnu, na mě funguje vše kolem sexu stejně a cítím, jak mozek začíná vyplavovat dopamin, když něco takového čtu. Sex samotný taky, ženská je v roli masturbátoru..musím si to s ní udělat sám, ženská mě neudělá, ani když se snaží rukou, pusou a nebo je zrovna na koni..stejně má smůlu :-D

- pon bře 19, 2018 5:53 am #3786 Film byl fajn, Přání smrti doporučuji, skvěle jsem se bavil :-) (Udělalo na mě ohromný dojem, jaký byl Doktor vyrovnaný, jó, takový bych taky chtěl být :-D)
Erekci jsem neměl, ani nepamatuji, psychika ok, zvládám vše bez problémů.

EDIT: Ráno se mi nic nechtělo, ale nakonec jsem se oblékl a v 7:40 jsem čekal u zubařky, pak jsem skočil ještě za jednou doktorku, zajel do drogerie, umyl auto, nechal se ostříhat, kadeřnici nechal s úsměvem 66% částky navíc...zírám, cítím se fajn :-)

Pokud ma nekdo rad rap a nezalekne se nemciny, tak tohle ma uzasnou energii, krasne me to nabiji, letim do fitka, mejte se fajn :-)
https://youtube.com/watch?v=U9pbRZcbv8g

EDIT2: Endorfiny mi moc dlouho nevydrzely, jsem ve stresu, cekam na ortopedii...alespon nemam zadny chute :-D

- úte bře 20, 2018 6:18 am #3788 V noci jsem byl ve stresu, nemohl jsem spat, mel jsem chut si vyhonit :-(