- pát úno 02, 2018 10:39 pm
#3597
Drazí přátelé ve zbrani 
Již nějaký čas sleduji toto fórum a zjistil jsem, že jsem (byl) a stále budu jedním z nás. To, že sdílení problému skutečně pomáhá, o tom není pochyb. A proto přispěji svým příběhem.
Řekněme, je mi kolem 40. let. Pornografii jsem objevil ve 13. letech. Ke vší smůle jsem zjistil, že už tehdy mě zajímali spíše kreativnější intimnosti a obyčejné, leč krásné holky mě velmi brzo začaly nudit, a tak jsem vše léčil tehdy v různých formách dostupnou pornografií. Jak známo mezi lékem a jedem je rozdíl pouze v dávkování. V podstatě nevědomky nastoupíte do vlaku s názvem závislost, a pokud na příležitostných zastávkách včas nevystoupíte, zjistíte, že na jeho směr už nemáte žádný vliv. Se zvyšující rychlostí se snižuje kvalita života a řítíte se rovnou do pekla…dál to všichni známe. Všechny nepříjemnosti nejen zde popsané, které PMO do života přináší, mohu bez výjimky potvrdit. Říká se, že spousta těchto věcí vzniká v dětství, tím se tu raději zabývat nebudu, jen řeknu, že sudičky u mé kolébky v této oblasti fakt neměly den
V odvykání nejsem úplný začátečník, byl jsem 15 let kuřákem, poslední 3 roky 30 denně, nyní již 10 let bez cigaret. Na cestě odvykání mi nejvíce pomohla věta: „až se OPRAVDU rozhodnete přestat, začnete se sám chovat jako nekuřák“ tyto slova tesat do kamene, neboť pokud jsem měl jen sebemenší pochybnosti, že to dokážu, vždy jsem selhal. Další v řadě bylo 20 Kg nadváhy, hádejte, jak jsem k ní přišel, máte na to tři písmena a první je P. Zde už to bylo horší, nestačilo pouze se rozhodnout, což byl nezbytný základ, ale oproti cigaretám, které zahodíte a hotovo, jíst musíte, a to znamená, že o problematice musíte alespoň něco nastudovat, sledovat co jíte a myslet na to co budete jíst, jak se říká, kdo neměří, neřídí. Během 12. měsíců se mi podařilo řízeně shodit 20 kg nadváhy a stále si ji držím. Když jsme u těch neřestí, přidám alkohol. Zde mám výhodu, neb jsem od 20. let téměř abstinent, neměl bych to říkat, ale paradoxně mi pomohlo PMO, neboť jsem si pořizoval později i vyráběl různé MO hračky, které ve spojení s alkoholem mohli být spíš zbraně
. Vybaven zkušenostmi z předchozích odvykaček se mi stále nedařilo PMO vytěsnit ze svého, jím skoro zničeného života. Po zjištění, že se život tak nějak neposouvá dopředu, (je podloženo, že kolem 35. let se vás mozek zeptá, co jste dokázal a co tu po vás zbyde) jsem si začal uvědomovat závažnost a zákeřnost téhle na první pohled nevinné, ale spolehlivě plíživé závislosti. Jako většina jsem si dal několikrát výzvu, 30, 50 dnů apod. A až po opakovaných pokusech a s notnou dávkou energie se mi povedlo zvládnout 30 dnů bez PMO. Najednou jsem měl hotovo, byl jsem hrdina, ale žádný ohňostroj se nekonal, vlastně, nestalo se vůbec nic. Zaplavil mě pocit prázdnoty a frustrace (dnes vím, že mozek nebyl ještě úplně OK, já ztratil plán, mapu cesty a tak využil svou příležitost) mozek mi nabídl, ať zakusím po takové době vliv P. Vyzkoušel jsem a zároveň nastoupil zpět do vleku závislosti. Měsíce ubíhaly a mě došlo, že takhle to nejde dál. V životě jsou prostě věci, které se nedělají napůl nebo jen na zkoušku, prostě jsou anebo nejsou, nic mezi tím a PMO je jedna z nich. Takže jsem oprášil pro mě osvědčené postupy, začal je tunit a připravovat se na den kdy tu zdánlivě nekonečnou spirálu závislosti na PMO zarazím nadobro! Absolutní základ uvádím zde:
1
Stanovte si datum STARTu chcete-li den D
Vyvarujte se hurá akcí „od zítřka nečaruji“ to nedokázal ani pan Tau s kouzelnou buřinkou
Podle toho jak moc v tom lítáte, si dejte termín za cca 14 až 30 dnů, po tu dobu „neseďte na zadku“ ale věnujte se přípravě, opět přidám slova k tesání do kamene: těžko na cvičišti, lehko na bojišti
2
100% rozhodnutí, nic mezi tím
pokud budete cítit sebemenší pochybnosti mozek vás jistotně stáhne zpět k PMO, uzavře se spirála relapsu a frustrace – odložte START a zamakejte na přípravě! (Odklad jen v řádu dnů, ne do nekonečna)
3
Mějte písemně plán, strategii
odborníci výstižně říkají „prevence rizik (relapsu)“
Pokud na vás přijde bažení, a to přijde mnohokrát, sebemenší stimulant bude na dosah a vůle bude oslabena náročnějším pracovním dnem, nebo naopak nudou…a vy teprve začnete vymýšlet co s tím…je to marný boj, který NEVYHRAJETE!
Jak jsem na to šel já, skoro step-by-step
Už jste někdy viděli piloty největších dopravních letadel před startem? Přesto, že řídí tak složitý stroj a nepochybně jsou to chytří lidé, mají před sebou na obyčejném kusu papíru pomůcku, jakýsi checklist, podle kterého letadlo uvedou do chodu s minimem chyb a správně ho nasměrují k cíli. (neberte mě za slovo, nejsem aviatik ) Pojďme se inspirovat a takový checklist, chcete-li mapu nám na míru si před naším startem vyrobit.
Obecně se doporučuje začít výzvou, to u mě moc nefungovalo, na druhou stranu, díky výzvám jsem pochopil, že jsem na tom fakt bídně a jen vůlí to nedám. Připusťme, že vůle je sval, který používáme i během dne a činností se unavuje. Pokud se spolehnete jen na vůli, nemáte v prvních dnech šanci úspěšně zvládat bažení. Vůli je potřeba podpořit akcí. Nechci zde vstupovat na tenký led reklamy, uvedu pouze isbn: 978-80-87270-09-7 knihy (jestli a jak si ji pořídíte je jen na vás), která mi v oblasti osobních změn tehdy pomohla nejvíc. Celou fázi výzvy jsem nahradil fází přípravy. Fígl oproti ostré výzvě spočívá v tom, že mozek zatím netuší, že po něm jdete (nic mu nezakazujete) a to je šance, jak odhalit triky, které na vás používá, aby vás svedl z cesty a dostal své PMO. V ostrém módu výzvy nemáte šanci tyto triky odhalit, mozek na vás použije nejsilnější zbraně včetně Brain fog. Rozjetý nával bažení + brain fog + mozkem podsunutá myšlenka, že jediné co vás toho utrpení zbaví je P…je koktejl který vás spolehlivě srazí na kolena. Začněte pracovat na mapování svého života, nehledejte aplikace, které to za vás udělají (spíš neudělají, jen ztrácíte čas), tohle prostě musíte oddřít sami. Pořiďte si obyčejný sešit a spolehlivou tužku. Svůj život veďte dál podle zvyklostí, PMO si dopřávejte dle libosti, ale je důležité opravdu sebekriticky a zodpovědně zapisovat obrázek dne, zvláště situace, náladu, emoce před, během a po PMO. Pokud nejste spisovatelé, jednotlivé oblasti prostě známkujte jako ve škole. Pokaždé, když se během dne vymaníte z dopaminového PMO rauše, celý průběh si zapište. Cílem je nasbírat o sobě co nejvíce materiálu a zároveň otestovat jak jste na tom se sebekázní, skutečně pravidelně zapisujete? Zároveň se vzdělávejte, vyhledávejte informace o závislostech (ano jsme závislí, proto jsme tady). Doporučuji také nahlédnout do kuchyně „kolegům“ přes alkohol, hazard, návykové látky apod. postupy odvykání a abstinence se dají přenést i do našeho světa, vřele doporučuji projít volné materiály Dr. Nešpora a zvlášť jednoduchou metodu Semafor. Hodně čtěte, vyhledávejte knihy a témata jako „osobní rozvoj“ dbejte na to, aby zdroje pocházely od autorů alespoň s nějakým titulem nejlépe medicínským, jinak spadnete do ezoteriky a psaní dopisů ježíškovi. Sednout si a poslat přání do vesmíru fakt nestačí, musíte pohnout zadkem. Zde se mi výborně osvědčili audioknihy, pokud zvolíte správné tituly (pozor na ezoteriku), můžete poslouchat prakticky kdekoli, stačí 15-20 minut a vrátí vás zpět do hry. Pokud vám během procházení materiálů některý z postupů zarezonuje, zapište si ho, ne přidat do oblíbených, ale skutečně rukou zapsat do svého sešitu, vytváříte si tak svou kuchařku první pomoci.
Příklad mého zápisu:
„Datum 15.8. úterý – na 17:00 jsem domluven s kámošem na hodinku tenisu (pár měsíců už jsem ho nehrál, proč asi?) – z práce jsem dorazil v 15:30, mám čas ještě doma v KLIDU vyřídit pár mailů…17:05 z PMO flow mě vyrušuje otrávený telefonát kámoše, uvědomil jsem si, že nemám ještě koupené nové boty (proč asi?) ač to nebyla jeho chyba celkem neurvale jsem ho odmítnul, trochu mě to mrzelo, ale co, na bolístku tady máme PMO a s krátkou přestávkou na hromadu nezdravého jídla jsem v PMO pokračoval až do 1:00, usínám naprosto bez energie, otrávený, a pevně rozhodnutý že od zítra…jo a email jsem nevyřídil ani jeden“
Své zápisy alespoň týden nijak nehodnoťte, jen poctivě zapisujte. Až o svém problému nasbíráte dost informací a nebudete v PMO rauši, své zápisky si projděte a ke každé PMO situaci si napište (opravdu napište) jak ji předejít a to včetně radikálních opatření (ale musí být reálné a ve vašich silách, hodit se offline a odjet na chatu v horách je pro mnohé z nás nemožné). V tomto bodě jsem zažil zajímavý efekt, už jen při psaní mi mozek podstrkoval x důvodů proč to nezvládnu, ať si pustím nějaké P, ať vidím, o co přijdu, a že není možné se už nikdy nepodívat na P – pokud to na vás také zkusí, NEPOSLOUCHEJTE ho . Vzpomněl jsem si na své dětství, kdy jsem si myslel, že když se vypne televize, herci mají volno a můžou jít domu no a dal pokoj
Opatření pro uvedený příklad:
V takové situaci se kámošovi slušně omluvím, nabídnu náhradní termín, případně zbytek času pokec u čaje anebo zvednu zadek a pojedu pro nové boty. Někomu to přijde směšné, samozřejmé, trapné…, ale pro ty co jedou na PMO je to velký krok k nápravě v zanedbané socializaci.
Možná se vám zdá, že přeháním (zas tak moc ne) cílem je opravdu zmapovat svůj PMO lifestyle, najít spouštěče, rizikové návyky, situace a chování. Mnohdy se budete divit, co vše o sobě zjistíte, a právě to jsou ty KLÍČOVÉ informace pro úspěšný restart. Bez tohoto postupu vám zůstanou utajeny, připomínám Brain fog. Přidám jednu zkušenost. Není pochyb o tom, že PMO provází neskutečná únava a čím dál větší nezájem a nechuť skoro k čemukoli. Můj mozek se se mnou nemazlil a několik let mě držel v přesvědčení, že únava pochází z náročné práce a PMO je vlastně fajn řešení na dobití energie. No není to tak. Alespoň u mne byly příčinou právě časové PMO maratony, díky tomu jsem zanedbával ostatní oblasti života, péče o přátele, fyzickou kondici…doplňte si sami . Ze získaných informací sestavte písemně strategii (s ručně psaným textem se více ztotožníte), které se budete držet, až spustíte svůj restart, samozřejmě, nebude to dogma, strategii budete neustále ladit. Ano je to dřina a sakra velká, větší než klikačka u péčka, ale vyplatí se! Mozek začne cítit, že po něm jdete, že mu vidíte do karet a bude se bránit ještě intenzivněji, nabídne vám x důvodů proč si dát určitě poslední ale pořádný PMO, bude si vás chtít chemicky ještě víc zaháčkovat, klidně si ho dejte, zatím nejste v ostrém restartu, ale hned si zapište, jaké to bylo, ať vám nespadne řemen. V této fázi opět zajímavá zkušenost, po PMO a fakt jsem si dopřával, takové hardcore, že by se mnohým zvedl žaludek, ale už jsem neměl takový pocit frustrace, ale ani jsem si ho moc neužil. Centrum odměn totiž stimulujete tím, že DĚLÁTE na něčem novém, na něčem, co vám přinese svobodu, kvalitnější život a jednodušší cestu odvykání.
Až se bude blížit váš den D, projděte svoji písemnou strategii, nemusí být dokonalá a ani nebude, ale nesmí obsahovat fatální chyby tj. pokud se rozhodnu minimalizovat pobyt u PC a jsem programátor, není to dobrá volba. Stejně tak zápis typu, až to na mě přijde nezapnu/vypnu PC, takový zápis je k ničemu. Vše musíte mít rozepsané do detailu například, až to na mě přijde, půjdu ven se psem (mějte připravené boty ). Musíte mít zásobu takových zástupných lehce proveditelných nejlépe fyzických činností, protože až to na vás přijde, nevymyslíte vůbec nic. Musíte kombinovat vůli s akcí. Dále musíte mít postup, jak zlikvidujete, ano ZLIKVIDUJETE veškeré materiály a zamezíte přístup k superstimulantům, nemluvím o „monk modu“ to je v dnešní době nemožné, mám na mysli odstranění těch superstimulantů, které vám navozují bažení, jak se říká „na první pohled“. Právě teď máte prostor na veškeré experimenty, až to spustíte, musí být tyhle materiály pryč! Je nutné provést i „selftest“ síly rozhodnutí. Osobně jsem veškerou sbírku sesypal na jeden harddisk, z papírových materiálů už jsem vzhledem k digitální době a nesčetným neúspěšným pokusům o restart neměl nic, proč taky, když svět je HDready 
. Pokud to uděláte stejně jako já, vezměte kladivo a napřáhněte, připomínám, že mozek pracuje ve vjemech a fyzických zážitcích, tak je potřeba mu je co nejvíc poskytnout, stisknout delete nestačí! (i to je mnohdy nadlidský úkon) Zadržte s ránou, co cítíte? Máte pocit, že ničíte celoživotní dílo a svět již nebude tak skvělý? – NEJSTE připraveni! Mimochodem právě zde jsem svůj start několikrát odložil. Pokud, ale máte chuť do toho říznout, že už nedovolíte P řídit váš život a v hlavě si přehrajete seznam všeho, co díky svobodě získáte, je to dobrá cesta. Zatím harddisk neničte, na to máte svůj den D. Přidám jednu zkušenost, na co si dát pozor, v literatuře se píše „pokud nemocný svou sbírku fetišů zničí a neprovede žádná opatření pro opětovné shromažďování, je jen otázkou času kdy si ji pořídí znovu a ve větší míře“ – tak toto mohu potvrdit.
Co se mi osvědčilo:
Přijmout fakt, že se vše povede, ale nebude to přes noc a bez práce (sebekázně)
Přijmout fakt, že život není pořád sluníčkový, občas přináší náročné situace a je nutné řešit je aktivně, NE pomocí PMO
Přijmout fakt, že superstimulanty tady budou pořád, to neovlivním, ale můžu se rozhodnout VĚDOMĚ je nevyhledávat a nesetrvávat v situacích které navozují bažení.
100% rozhodnutí, absolutní základ! Přijmout i fakt, že jakási „preventivní ostražitost“ bude nutná do konce života! Spoje, které si v mozku provozováním PMO vyrobíte, abstinencí nevymažete, pouze „uspíte“
Nepřehrabovat se v PMO minulosti.
Ve svých „formulkách“ první pomoci nepoužívat zápor a slova, která evokují obrazy toho, co nechci „nebudu koukat na Porno“ – je špatně! - mozek udělá cokoli, aby vás k němu dostal!
Písemný plán, detailně časově rozpracovaný svůj den D a alespoň následujících 14 dnů (zbytek doplňovat, korigovat) cílem je s předstihem zaplnit časovou, mentální a fyzickou „díru“ po PMO
Písemný seznam činností, které mi pomáhají zvládnout nával bažení. Ve fázi přípravy musím ale odzkoušet, že se k té činnosti bez námahy rozhodnu (pokud jste pevně rozhodnutí a máte na svůj mozek políčeno, budete překvapení, že takový nápor bažení, byť velmi intenzivní trvá jen pár minut, postupně už jsou to jen lehce zvladatelné záblesky)
Opatření proti náporu bažení nesmí být přehnaná a nesmyslná, nechceme si přeci z cesty udělat pakárnu (paretovo pravidlo)
Každý den zapisovat své pokroky (kdo neměří, neřídí) osvědčilo se mi sledovat počet a kvalitu zvládnutých návalů bažení, než počet „přežitých“ a v mém případě spíš přetrpěných dnů.
Výše uvedené postupy mi pomohly k mému překvapení a celkem bez námahy (no, první měsíc to úplně pohoda nebyla) zvládnout bezmála rok bez PMO. Pánové, ta úleva, když VĚDOMĚ zahodíte tajemství, za které se permanentně celé roky stydíte, je nepopsatelná. Do života se vám začnou vracet všechny aspekty, které zde byly také již několikrát popsány a veškerá ta dřina (nejen na cvičišti) stojí za to! Ještě jsem neslyšel nikoho, kdo se z něčeho podobného vyhrabal, že by litoval. Stavy jako PIED neřešte nijak intenzivně, dokud se nenaučíte spolehlivě zvládat bažení po superstimulantech. Pokud možno po stejnou dobu se vyvarujte také MO. Co se týká MO nelze moc vytknout, ale pozor na dávkování. MO provozujte, opravdu jen až po dokonalém zvládnutí bažení po superstimulantech, a pokud už se vám opravdu nijak jinak nedaří nahromaděnou energii transformovat, třeba do zanedbávaných koníčků, rodiny apod. Pokud začnete pomocí MO (a to i bez P) řešit kdejaké životní bolístky a volný čas, vezměte jed na to, že si pro vás opět přijede vlak závislosti. Protože my, co už jsme v tom jednou lítali, máme „prevenci relapsu“ danou doživotně. Naše tělo i mysl má v hodně oblastech obrovskou schopnost jakési samoléčby, ale nemá šanci, pokud si z obojího děláte soustavně popelnici.
K ženám jsem toho moc neřekl, to je studium na celý život, pokusím se o nemožné v jedné větě Studie profesionálů, zkušenosti mé a mých kolegů, kteří mají alespoň aktuálně šťastný vztah, potvrzují jediné, a to (pokud žena sama se sebou nemá obdobné trable), tak chce od chlapa jediné - SPOLEHLIVOST, ruku na srdce, toto je vlastnost, kterou dokáže nabídnout pouze chlap, který si váží sám sebe, dokáže plně převzít odpovědnost za kvalitu (nejen) svého života a nenechá si ho hloupě ničit PMO. Jedině tak má šanci naučit se se ženou hlavně žít, nejenom spát.
Ještě dovolte pár slov závěrem, pokud tyto řádky někomu pomohou, budu od srdce rád, pokud jsem neřekl nic nového, prosím nekamenujte mne, jen jsem nabídnul pár rad a svůj příběh. Každopádně všem, kteří se vydají, nebo jsou na cestě za kvalitnějším životem, přeju pevný plán a jasné rozhodnutí, cesta to není jednoduchá, ale čím déle se na ní udržíte, tím bude váš život šťastnější. Samozřejmě obrovsky upřímný dík Wasabimu a hodně sil všem!
PS: pro dříve narozené, nikdy není pozdě začít, a pro ty mladší, nedopusťte, ať vám jakákoli závislost ukrojí třeba 10 let života
Již nějaký čas sleduji toto fórum a zjistil jsem, že jsem (byl) a stále budu jedním z nás. To, že sdílení problému skutečně pomáhá, o tom není pochyb. A proto přispěji svým příběhem.
Řekněme, je mi kolem 40. let. Pornografii jsem objevil ve 13. letech. Ke vší smůle jsem zjistil, že už tehdy mě zajímali spíše kreativnější intimnosti a obyčejné, leč krásné holky mě velmi brzo začaly nudit, a tak jsem vše léčil tehdy v různých formách dostupnou pornografií. Jak známo mezi lékem a jedem je rozdíl pouze v dávkování. V podstatě nevědomky nastoupíte do vlaku s názvem závislost, a pokud na příležitostných zastávkách včas nevystoupíte, zjistíte, že na jeho směr už nemáte žádný vliv. Se zvyšující rychlostí se snižuje kvalita života a řítíte se rovnou do pekla…dál to všichni známe. Všechny nepříjemnosti nejen zde popsané, které PMO do života přináší, mohu bez výjimky potvrdit. Říká se, že spousta těchto věcí vzniká v dětství, tím se tu raději zabývat nebudu, jen řeknu, že sudičky u mé kolébky v této oblasti fakt neměly den
V odvykání nejsem úplný začátečník, byl jsem 15 let kuřákem, poslední 3 roky 30 denně, nyní již 10 let bez cigaret. Na cestě odvykání mi nejvíce pomohla věta: „až se OPRAVDU rozhodnete přestat, začnete se sám chovat jako nekuřák“ tyto slova tesat do kamene, neboť pokud jsem měl jen sebemenší pochybnosti, že to dokážu, vždy jsem selhal. Další v řadě bylo 20 Kg nadváhy, hádejte, jak jsem k ní přišel, máte na to tři písmena a první je P. Zde už to bylo horší, nestačilo pouze se rozhodnout, což byl nezbytný základ, ale oproti cigaretám, které zahodíte a hotovo, jíst musíte, a to znamená, že o problematice musíte alespoň něco nastudovat, sledovat co jíte a myslet na to co budete jíst, jak se říká, kdo neměří, neřídí. Během 12. měsíců se mi podařilo řízeně shodit 20 kg nadváhy a stále si ji držím. Když jsme u těch neřestí, přidám alkohol. Zde mám výhodu, neb jsem od 20. let téměř abstinent, neměl bych to říkat, ale paradoxně mi pomohlo PMO, neboť jsem si pořizoval později i vyráběl různé MO hračky, které ve spojení s alkoholem mohli být spíš zbraně
. Vybaven zkušenostmi z předchozích odvykaček se mi stále nedařilo PMO vytěsnit ze svého, jím skoro zničeného života. Po zjištění, že se život tak nějak neposouvá dopředu, (je podloženo, že kolem 35. let se vás mozek zeptá, co jste dokázal a co tu po vás zbyde) jsem si začal uvědomovat závažnost a zákeřnost téhle na první pohled nevinné, ale spolehlivě plíživé závislosti. Jako většina jsem si dal několikrát výzvu, 30, 50 dnů apod. A až po opakovaných pokusech a s notnou dávkou energie se mi povedlo zvládnout 30 dnů bez PMO. Najednou jsem měl hotovo, byl jsem hrdina, ale žádný ohňostroj se nekonal, vlastně, nestalo se vůbec nic. Zaplavil mě pocit prázdnoty a frustrace (dnes vím, že mozek nebyl ještě úplně OK, já ztratil plán, mapu cesty a tak využil svou příležitost) mozek mi nabídl, ať zakusím po takové době vliv P. Vyzkoušel jsem a zároveň nastoupil zpět do vleku závislosti. Měsíce ubíhaly a mě došlo, že takhle to nejde dál. V životě jsou prostě věci, které se nedělají napůl nebo jen na zkoušku, prostě jsou anebo nejsou, nic mezi tím a PMO je jedna z nich. Takže jsem oprášil pro mě osvědčené postupy, začal je tunit a připravovat se na den kdy tu zdánlivě nekonečnou spirálu závislosti na PMO zarazím nadobro! Absolutní základ uvádím zde:1
Stanovte si datum STARTu chcete-li den D
Vyvarujte se hurá akcí „od zítřka nečaruji“ to nedokázal ani pan Tau s kouzelnou buřinkou
Podle toho jak moc v tom lítáte, si dejte termín za cca 14 až 30 dnů, po tu dobu „neseďte na zadku“ ale věnujte se přípravě, opět přidám slova k tesání do kamene: těžko na cvičišti, lehko na bojišti
2
100% rozhodnutí, nic mezi tím
pokud budete cítit sebemenší pochybnosti mozek vás jistotně stáhne zpět k PMO, uzavře se spirála relapsu a frustrace – odložte START a zamakejte na přípravě! (Odklad jen v řádu dnů, ne do nekonečna)
3
Mějte písemně plán, strategii
odborníci výstižně říkají „prevence rizik (relapsu)“
Pokud na vás přijde bažení, a to přijde mnohokrát, sebemenší stimulant bude na dosah a vůle bude oslabena náročnějším pracovním dnem, nebo naopak nudou…a vy teprve začnete vymýšlet co s tím…je to marný boj, který NEVYHRAJETE!
Jak jsem na to šel já, skoro step-by-step
Už jste někdy viděli piloty největších dopravních letadel před startem? Přesto, že řídí tak složitý stroj a nepochybně jsou to chytří lidé, mají před sebou na obyčejném kusu papíru pomůcku, jakýsi checklist, podle kterého letadlo uvedou do chodu s minimem chyb a správně ho nasměrují k cíli. (neberte mě za slovo, nejsem aviatik
) Pojďme se inspirovat a takový checklist, chcete-li mapu nám na míru si před naším startem vyrobit.Obecně se doporučuje začít výzvou, to u mě moc nefungovalo, na druhou stranu, díky výzvám jsem pochopil, že jsem na tom fakt bídně a jen vůlí to nedám. Připusťme, že vůle je sval, který používáme i během dne a činností se unavuje. Pokud se spolehnete jen na vůli, nemáte v prvních dnech šanci úspěšně zvládat bažení. Vůli je potřeba podpořit akcí. Nechci zde vstupovat na tenký led reklamy, uvedu pouze isbn: 978-80-87270-09-7 knihy (jestli a jak si ji pořídíte je jen na vás), která mi v oblasti osobních změn tehdy pomohla nejvíc. Celou fázi výzvy jsem nahradil fází přípravy. Fígl oproti ostré výzvě spočívá v tom, že mozek zatím netuší, že po něm jdete (nic mu nezakazujete) a to je šance, jak odhalit triky, které na vás používá, aby vás svedl z cesty a dostal své PMO. V ostrém módu výzvy nemáte šanci tyto triky odhalit, mozek na vás použije nejsilnější zbraně včetně Brain fog. Rozjetý nával bažení + brain fog + mozkem podsunutá myšlenka, že jediné co vás toho utrpení zbaví je P…je koktejl který vás spolehlivě srazí na kolena. Začněte pracovat na mapování svého života, nehledejte aplikace, které to za vás udělají (spíš neudělají, jen ztrácíte čas), tohle prostě musíte oddřít sami. Pořiďte si obyčejný sešit a spolehlivou tužku. Svůj život veďte dál podle zvyklostí, PMO si dopřávejte dle libosti, ale je důležité opravdu sebekriticky a zodpovědně zapisovat obrázek dne, zvláště situace, náladu, emoce před, během a po PMO. Pokud nejste spisovatelé, jednotlivé oblasti prostě známkujte jako ve škole. Pokaždé, když se během dne vymaníte z dopaminového PMO rauše, celý průběh si zapište. Cílem je nasbírat o sobě co nejvíce materiálu a zároveň otestovat jak jste na tom se sebekázní, skutečně pravidelně zapisujete? Zároveň se vzdělávejte, vyhledávejte informace o závislostech (ano jsme závislí, proto jsme tady). Doporučuji také nahlédnout do kuchyně „kolegům“ přes alkohol, hazard, návykové látky apod. postupy odvykání a abstinence se dají přenést i do našeho světa, vřele doporučuji projít volné materiály Dr. Nešpora a zvlášť jednoduchou metodu Semafor. Hodně čtěte, vyhledávejte knihy a témata jako „osobní rozvoj“ dbejte na to, aby zdroje pocházely od autorů alespoň s nějakým titulem nejlépe medicínským, jinak spadnete do ezoteriky a psaní dopisů ježíškovi. Sednout si a poslat přání do vesmíru fakt nestačí, musíte pohnout zadkem. Zde se mi výborně osvědčili audioknihy, pokud zvolíte správné tituly (pozor na ezoteriku), můžete poslouchat prakticky kdekoli, stačí 15-20 minut a vrátí vás zpět do hry. Pokud vám během procházení materiálů některý z postupů zarezonuje, zapište si ho, ne přidat do oblíbených, ale skutečně rukou zapsat do svého sešitu, vytváříte si tak svou kuchařku první pomoci.
Příklad mého zápisu:
„Datum 15.8. úterý – na 17:00 jsem domluven s kámošem na hodinku tenisu (pár měsíců už jsem ho nehrál, proč asi?) – z práce jsem dorazil v 15:30, mám čas ještě doma v KLIDU vyřídit pár mailů…17:05 z PMO flow mě vyrušuje otrávený telefonát kámoše, uvědomil jsem si, že nemám ještě koupené nové boty (proč asi?) ač to nebyla jeho chyba celkem neurvale jsem ho odmítnul, trochu mě to mrzelo, ale co, na bolístku tady máme PMO a s krátkou přestávkou na hromadu nezdravého jídla jsem v PMO pokračoval až do 1:00, usínám naprosto bez energie, otrávený, a pevně rozhodnutý že od zítra…jo a email jsem nevyřídil ani jeden“
Své zápisy alespoň týden nijak nehodnoťte, jen poctivě zapisujte. Až o svém problému nasbíráte dost informací a nebudete v PMO rauši, své zápisky si projděte a ke každé PMO situaci si napište (opravdu napište) jak ji předejít a to včetně radikálních opatření (ale musí být reálné a ve vašich silách, hodit se offline a odjet na chatu v horách je pro mnohé z nás nemožné). V tomto bodě jsem zažil zajímavý efekt, už jen při psaní mi mozek podstrkoval x důvodů proč to nezvládnu, ať si pustím nějaké P, ať vidím, o co přijdu, a že není možné se už nikdy nepodívat na P – pokud to na vás také zkusí, NEPOSLOUCHEJTE ho
. Vzpomněl jsem si na své dětství, kdy jsem si myslel, že když se vypne televize, herci mají volno a můžou jít domu no a dal pokoj Opatření pro uvedený příklad:
V takové situaci se kámošovi slušně omluvím, nabídnu náhradní termín, případně zbytek času pokec u čaje anebo zvednu zadek a pojedu pro nové boty. Někomu to přijde směšné, samozřejmé, trapné…, ale pro ty co jedou na PMO je to velký krok k nápravě v zanedbané socializaci.
Možná se vám zdá, že přeháním (zas tak moc ne) cílem je opravdu zmapovat svůj PMO lifestyle, najít spouštěče, rizikové návyky, situace a chování. Mnohdy se budete divit, co vše o sobě zjistíte, a právě to jsou ty KLÍČOVÉ informace pro úspěšný restart. Bez tohoto postupu vám zůstanou utajeny, připomínám Brain fog. Přidám jednu zkušenost. Není pochyb o tom, že PMO provází neskutečná únava a čím dál větší nezájem a nechuť skoro k čemukoli. Můj mozek se se mnou nemazlil a několik let mě držel v přesvědčení, že únava pochází z náročné práce a PMO je vlastně fajn řešení na dobití energie. No není to tak. Alespoň u mne byly příčinou právě časové PMO maratony, díky tomu jsem zanedbával ostatní oblasti života, péče o přátele, fyzickou kondici…doplňte si sami . Ze získaných informací sestavte písemně strategii (s ručně psaným textem se více ztotožníte), které se budete držet, až spustíte svůj restart, samozřejmě, nebude to dogma, strategii budete neustále ladit. Ano je to dřina a sakra velká, větší než klikačka u péčka, ale vyplatí se! Mozek začne cítit, že po něm jdete, že mu vidíte do karet a bude se bránit ještě intenzivněji, nabídne vám x důvodů proč si dát určitě poslední ale pořádný PMO, bude si vás chtít chemicky ještě víc zaháčkovat, klidně si ho dejte, zatím nejste v ostrém restartu, ale hned si zapište, jaké to bylo, ať vám nespadne řemen. V této fázi opět zajímavá zkušenost, po PMO a fakt jsem si dopřával, takové hardcore, že by se mnohým zvedl žaludek, ale už jsem neměl takový pocit frustrace, ale ani jsem si ho moc neužil. Centrum odměn totiž stimulujete tím, že DĚLÁTE na něčem novém, na něčem, co vám přinese svobodu, kvalitnější život a jednodušší cestu odvykání.
Až se bude blížit váš den D, projděte svoji písemnou strategii, nemusí být dokonalá a ani nebude, ale nesmí obsahovat fatální chyby tj. pokud se rozhodnu minimalizovat pobyt u PC a jsem programátor, není to dobrá volba. Stejně tak zápis typu, až to na mě přijde nezapnu/vypnu PC, takový zápis je k ničemu. Vše musíte mít rozepsané do detailu například, až to na mě přijde, půjdu ven se psem (mějte připravené boty
). Musíte mít zásobu takových zástupných lehce proveditelných nejlépe fyzických činností, protože až to na vás přijde, nevymyslíte vůbec nic. Musíte kombinovat vůli s akcí. Dále musíte mít postup, jak zlikvidujete, ano ZLIKVIDUJETE veškeré materiály a zamezíte přístup k superstimulantům, nemluvím o „monk modu“ to je v dnešní době nemožné, mám na mysli odstranění těch superstimulantů, které vám navozují bažení, jak se říká „na první pohled“. Právě teď máte prostor na veškeré experimenty, až to spustíte, musí být tyhle materiály pryč! Je nutné provést i „selftest“ síly rozhodnutí. Osobně jsem veškerou sbírku sesypal na jeden harddisk, z papírových materiálů už jsem vzhledem k digitální době a nesčetným neúspěšným pokusům o restart neměl nic, proč taky, když svět je HDready . Pokud to uděláte stejně jako já, vezměte kladivo a napřáhněte, připomínám, že mozek pracuje ve vjemech a fyzických zážitcích, tak je potřeba mu je co nejvíc poskytnout, stisknout delete nestačí! (i to je mnohdy nadlidský úkon) Zadržte s ránou, co cítíte? Máte pocit, že ničíte celoživotní dílo a svět již nebude tak skvělý? – NEJSTE připraveni! Mimochodem právě zde jsem svůj start několikrát odložil. Pokud, ale máte chuť do toho říznout, že už nedovolíte P řídit váš život a v hlavě si přehrajete seznam všeho, co díky svobodě získáte, je to dobrá cesta. Zatím harddisk neničte, na to máte svůj den D. Přidám jednu zkušenost, na co si dát pozor, v literatuře se píše „pokud nemocný svou sbírku fetišů zničí a neprovede žádná opatření pro opětovné shromažďování, je jen otázkou času kdy si ji pořídí znovu a ve větší míře“ – tak toto mohu potvrdit.Co se mi osvědčilo:
Přijmout fakt, že se vše povede, ale nebude to přes noc a bez práce (sebekázně)
Přijmout fakt, že život není pořád sluníčkový, občas přináší náročné situace a je nutné řešit je aktivně, NE pomocí PMO
Přijmout fakt, že superstimulanty tady budou pořád, to neovlivním, ale můžu se rozhodnout VĚDOMĚ je nevyhledávat a nesetrvávat v situacích které navozují bažení.
100% rozhodnutí, absolutní základ! Přijmout i fakt, že jakási „preventivní ostražitost“ bude nutná do konce života! Spoje, které si v mozku provozováním PMO vyrobíte, abstinencí nevymažete, pouze „uspíte“
Nepřehrabovat se v PMO minulosti.
Ve svých „formulkách“ první pomoci nepoužívat zápor a slova, která evokují obrazy toho, co nechci „nebudu koukat na Porno“ – je špatně! - mozek udělá cokoli, aby vás k němu dostal!
Písemný plán, detailně časově rozpracovaný svůj den D a alespoň následujících 14 dnů (zbytek doplňovat, korigovat) cílem je s předstihem zaplnit časovou, mentální a fyzickou „díru“ po PMO
Písemný seznam činností, které mi pomáhají zvládnout nával bažení. Ve fázi přípravy musím ale odzkoušet, že se k té činnosti bez námahy rozhodnu (pokud jste pevně rozhodnutí a máte na svůj mozek políčeno, budete překvapení, že takový nápor bažení, byť velmi intenzivní trvá jen pár minut, postupně už jsou to jen lehce zvladatelné záblesky)
Opatření proti náporu bažení nesmí být přehnaná a nesmyslná, nechceme si přeci z cesty udělat pakárnu (paretovo pravidlo)
Každý den zapisovat své pokroky (kdo neměří, neřídí) osvědčilo se mi sledovat počet a kvalitu zvládnutých návalů bažení, než počet „přežitých“ a v mém případě spíš přetrpěných dnů.
Výše uvedené postupy mi pomohly k mému překvapení a celkem bez námahy (no, první měsíc to úplně pohoda nebyla) zvládnout bezmála rok bez PMO. Pánové, ta úleva, když VĚDOMĚ zahodíte tajemství, za které se permanentně celé roky stydíte, je nepopsatelná. Do života se vám začnou vracet všechny aspekty, které zde byly také již několikrát popsány a veškerá ta dřina (nejen na cvičišti) stojí za to! Ještě jsem neslyšel nikoho, kdo se z něčeho podobného vyhrabal, že by litoval. Stavy jako PIED neřešte nijak intenzivně, dokud se nenaučíte spolehlivě zvládat bažení po superstimulantech. Pokud možno po stejnou dobu se vyvarujte také MO. Co se týká MO nelze moc vytknout, ale pozor na dávkování. MO provozujte, opravdu jen až po dokonalém zvládnutí bažení po superstimulantech, a pokud už se vám opravdu nijak jinak nedaří nahromaděnou energii transformovat, třeba do zanedbávaných koníčků, rodiny apod. Pokud začnete pomocí MO (a to i bez P) řešit kdejaké životní bolístky a volný čas, vezměte jed na to, že si pro vás opět přijede vlak závislosti. Protože my, co už jsme v tom jednou lítali, máme „prevenci relapsu“ danou doživotně. Naše tělo i mysl má v hodně oblastech obrovskou schopnost jakési samoléčby, ale nemá šanci, pokud si z obojího děláte soustavně popelnici.
K ženám jsem toho moc neřekl, to je studium na celý život, pokusím se o nemožné v jedné větě
Studie profesionálů, zkušenosti mé a mých kolegů, kteří mají alespoň aktuálně šťastný vztah, potvrzují jediné, a to (pokud žena sama se sebou nemá obdobné trable), tak chce od chlapa jediné - SPOLEHLIVOST, ruku na srdce, toto je vlastnost, kterou dokáže nabídnout pouze chlap, který si váží sám sebe, dokáže plně převzít odpovědnost za kvalitu (nejen) svého života a nenechá si ho hloupě ničit PMO. Jedině tak má šanci naučit se se ženou hlavně žít, nejenom spát.Ještě dovolte pár slov závěrem, pokud tyto řádky někomu pomohou, budu od srdce rád, pokud jsem neřekl nic nového, prosím nekamenujte mne, jen jsem nabídnul pár rad a svůj příběh. Každopádně všem, kteří se vydají, nebo jsou na cestě za kvalitnějším životem, přeju pevný plán a jasné rozhodnutí, cesta to není jednoduchá, ale čím déle se na ní udržíte, tím bude váš život šťastnější. Samozřejmě obrovsky upřímný dík Wasabimu a hodně sil všem!
PS: pro dříve narozené, nikdy není pozdě začít, a pro ty mladší, nedopusťte, ať vám jakákoli závislost ukrojí třeba 10 let života
