Opět vás všechny zdravím. Žiju, i když jsem měl v průběhu mlčení jeden dvou denní relaps. Mám technické problémy s noťasem, to je také důvod proč jsem si nezapisoval do deníku, už je to starý děda a mám pocit, že antivir nefunguje úplně správně a můj noťas vždycky dostane z těžby bitcoinů modrou smrt.
Psal jsem si příležitostně poznámky bokem a o ty se chci také podělit. Bohužel nemám je zařazené do časového rámce, ale to jistě omluvíte:
Tak po čase musím opět napsat, protože hodně přemýšlím a nemám to nikde podchycené, takže jsem už spoustu myšlenek zapomněl. Bohužel/bohudík mi blbne počítač, takže se často stává, že se z ničeho nic vypne. Takže snad se to nestane zrovna teď.
Měl jsem poslední dny hodně divné sny. Samozřejmě o bývalce a vždycky mě to hrozně rozhodilo. Včera jsem na ni dokonce myslel celý den. Chybí mi a často na ni vzpomínám. Je to jako kdyby mi umřel někdo blízký, posledně jsem ve snu kopal hrob a ukládal do něho urnu s jejím jménem. Bylo to nějaký šílený snový pohřební rituál. Každopádně už i mému mozku došlo, že už ani ve snu nejsme spolu. Takže žádné erosny s ní už asi nebudou.
Díky Bohu. Překonal jsem kritický jedenáctý den a skočil do další fáze.
Hodně se v myšlenkách vracím do dětství a pátrám ve svém podvědomí. Pátrám po všem co formovalo mou osobnost, co formovalo mé sexuální preference. Stále totiž nedokážu pochopit, proč mi na mysl neustále chodí bondage tématika. Úplně mě to posedlo. Nikdy jsem s tím neměl nic společného (v útlém dětství to však bylo předmětem velkého zájmu a představ - miloval jsem, když jsem se mohl zabalit do peřiny, nebo když ze mě někdo udělal "mumii", ten pocit tlaku a znehybnění jsem miloval), ale často si když usínám představuju jak mě někdo svazuje nebo já svazuji nějakou sexy kočku - nejlépe bývalku. Dost přemýšlím o dominanci a submisivitě. Hodně se zkoumám a ptám se, kdo vlastně jsem. Po čem toužím. Velmi často teď experimentuju, zkouším co se mi líbí, sním, přemýšlím a rozvíjím se. Netušil jsem, že jsem tak kreativní. Samozřejmě i v sexuálních představách. A popravdě, tyto představy si dovoluji, nevede mě to k pornu, spíš sním o tom, co bych všechno v této oblasti rád zakusil ve skutečném životě s milující ženou. Nechci být vanilkový milenec. Chci se rozvíjet, objevovat, poznávat nepoznané. Nechápu co se semnou stalo, normálně bych se sám jakožto velký moralista odsoudil, ale v tomhle stavu ve kterém jsem chci si všechno ošahat, ochutnat, vidět, zakusit, zakousnout, ulovit, milovat, žít ať to stojí co to stojí. Nikdy jsem neměl takovou chuť žít jako nyní. Chci toho tolik vidět. Dokonce jsem jeden den kvůli tomu upadl do deprese, protože jsem dostal strach že brzo umřu. Celý můj podělaný život bylo slzavé údolí plné bolesti a utrpení, které jsem si mimochodem způsoboval sám. Chtěl jsem umřít mladý a vlastně byl jsem se svou smrtí smířený, protože mě to tu vůbec nebavilo. Modlil jsem se k Bohu tak úzkostlivě jako stařec těsně před smrtí.
- mám to trochu prohozené. Teď se však cítím jako puberťák co chce všechno vyzkoušet a na nějakého Boha moc nehledí, i přesto že některé aktivity můžou být smrtelně nebezpečné. Mám chuť pouštět se do nebezpečných situací, vyhledávám adrenalin a vzrušení. A to hlavní, je mi to úplně jedno!
Je mi úplně jedno co se stane. Vždycky jsem všechno dlouze analyzoval a nakonec jsem se do ničeho nepustil, protože to bylo příliš riskantní. Nyní jsem ochotný riskovat. Možná u toho zařvu. Možná to nějakým zázrakem přežiju. Vím jediné. Došel jsem až sem a to už je samo o sobě velké vítězství, ale já chci jít ještě dál. Převelice Tě mocný Bože prosím o čas. Děj mi ještě několik let života na této planetě. Je to úžasný svět, který jsi stvořil. Chválím Tě a velebím, že jsi tuhle Zemi stvořil tak podivuhodnou. Proto by tě nemělo pobouřit, že to tady miluji. Miluju to tady šíleně moc. Děkuji Pane. Doprovázej mě prosím a veď mé kroky po cestě radosti a štěstí.
Sobota. Včera jsem zase chlastal.
Tím že jsem si nepsal každý den deník tak mi dny začaly splývat.
Jsem nadržený jako prase. Koukal jsem na svázané holky.
Zpětně mě to mrzí, ale v tu chvíli to byl nejlepší nápad.
Dost jsem přemýšlel nad pornem a došel jsem k tomu, že se mi prakticky docela hnusí. Nadruhou stranu holka svázaná do kozelce a s ucpanou pusou je pro mě naopak překvapivě velmi přitažlivá. To je opět moje silná představa. Nevím jak to vnímat, mozek si to chce samozřejmě nějak obhájit, aby na to mohl koukat, takže to vnímám skoro jako umění a krásu. Protože ono to krása pro mě opravdu je. Prostě si tam jenom tak leží a to je vše. Pokud si navíc u toho nepředstavuji, že s ní něco mám, tak je to podle mě v pohodě. Včera jsem na takové fotky koukal, pac jsem měl v práci stresy a když jsem přišel domů, tak jsem musel ještě spoustu věcí zařizovat a krásně jsem se uvolnil, když jsem takové svázané ženy mohl vidět. Vlastně jsem se zařekl, že si svou budoucí ženu chci pravidelně svazovat a pak se na ní chvilku jen tak dívat. Nevím jestli to bude uskutečnitelné, ale tohle by se mi hrozně líbilo.
Opět jsem neskutečně agresivní, kdyby se někdo na mě venku křivě podíval, tak bych ho nejradši sprdl na tři doby. Vůbec nevím kde se ve mně bere taková zloba a hněv. Stačí aby se mi ten člověk nelíbil a chci ho vykillovat.
Také jsem o sobě zjistil dost špatnou vlastnost. Jsem hrozný sobec. A jsou chvíle kdy špatně snáším cizí slabost. Cizí fňukání mě totálně sere. Asi to je tím, že se zrovna cítím nádherně a v lidech kteří mají konstantně depky a fňuky, vidím sám sebe před půl rokem a nejradši bych je vyliskal ať se proberou.
Líbí se mi dominantní ženy, které nedají najevo žádnou slabost. Moje dvě velké lásky takové byly. A totálně si mě tím omotaly kolem krku.
Už je načase jít ke zpovědi. Nevím jak přečkám velikonoce ve své nadrženosti. Asi to nebude mít moc duchovní rozměr
možná se mýlím a bude to naopak...
...Po této zprávě, jsem to za pár hodin nevydržel a třením o postel jsem se vydráždil až k vrcholu. S odstupem času se tomu už jenom směju, protože takové techniky jsem používal snad ještě v 6. třídě a dneska by mě to ani nenapadlo. Bohužel se k tomu přidalo porno a já fapoval až do neděle do úplného vypuštění. Ty kecy o tom jak je pohled na svázanou ženu neškodný beru zpět. Ať chci nebo ne, při pohlednu na tuto scenérii jen zapínám odpočítávání do výbuchu. Takže příští pokus se budu snažit tyto fetišistické myšlenky zabíjet hned v zárodku. Pamatuji si, že potom co jsem to podělal a PMO, tak jsem přešel z modu superhrdiny do modu totálního odpadlíka. Během dvou dnů PMO jsem chytl dost nechutnou depresi, ale napadla mě naprosto luxusní myšlenka. Ve své depresi jsem si vyrobil důtky a zbičoval jsem se. Totálně mě to nakoplo. Všechno co mě štvalo bylo zahnáno do pozadí a já mohl v omezené míře fungovat. O důtkách budu hovořit ještě později...
Dnes Velký pátek a já dostal hrozné chutě na PMO, studená sprcha už nefunguje, vyhrabal jsem tedy důtky a opět se zbičoval po celém těle. Neskutečně se mi ulevilo. Musím své tělo držet v kázni a pokud to nejde jinak, tak sebetrýzeň je snad jediná možnost. Možná je to úchylné snad ještě víc než PMO, ale tohle je cesta a já jsem se rozhodl po ní jít. Omrku internet a pořídím pořádný bič, ať to za to stojí…
Tak už jsem se zbičoval podruhé. Jednou to nestačilo. A asi budu potřebovat další lekci.
10. Den - středaPo delší době opět přišly ataky zvenčí. Již mám vysledované, že 9 - 10 den přichází fetišistické myšlenky. Odstartoval to opravdu divný sen, ve kterém se mi zdálo, že s partou kamarádů opékáme buřty u táboráku a najednou odněkud z lesa přiskáče ženská celá v latexu ovázaná lanem. No mě z toho málem kleplo.
Taková hovadina a jak mě to poznamenalo na celý den. Po cestě z práce vidím paničku na vysokých podpatcích jak si důležitě vykračuje a vede svoje jorkšíry. Bohužel i takové na první pohled prkotiny dráždí moji bujnou fantazii. Doma se mi nechtělo nic dělat, přitom jsem měl přebytek energie, který jsem potřeboval ze sebe nějak dostat. Hrozně jsem se začal potit s šíleným nutkáním kouknout na jeden fetišistický web, který jsem při své smůle objevil během předchozího relapsu. Kolem dokola v pokoji bordel a já v myšlenkové pasti, která mě svádí k ďábelské rozkoši. Už jsem z toho začínal mít depku, ale napadla mě spásonosná myšlenka. Vytáhl jsem důtky a všechnu svou lenost a napětí jsem rázem ze sebe vyhnal.
Minule jsem si nákup pořádného biče rozmyslel, dneska se to možná změní
Stále tomu nemůžu uvěřit, ale je to opravdu mocný nástroj.
Z jakési úchylné knihy (Budoárova bible: Průvodce sexuálním potěšením pro moderní dobu) jsem se dočetl zajímavé informace:
"Účinky flagelace se v dávnějších dobách vysoce cenily, a nahlédneme-li do historie, můžeme zjistit, proč tomu tak bylo. V kulturách, které předcházely naší židovsko-křesťanské epoše, se bič nepoužíval jen a pouze k trestání a mučení; flagelace sloužila i jako prostředek k léčení a očistě těla a osvobozování ducha. Šamani celého světa - od Sibiře po Mezopotámii a od Afriky až po Severní i Jižní Ameriku - aplikovali tuto techniku při zasvěcovacích přechodových rituálech. V mnoha krajích naší planety přetrvává tato praxe dodnes. Ritualizované mrskání se i dnes využívá k zahánění zlých duchů, zajišťování plodnosti, úlevě od porodních bolestí nebo k otevření bran do duchovní dimenze… V židovsko-křesťanských kulturách vždy platilo, že primárním účelem bičování je tělesný trest. Nicméně za evropského osvícenství, tedy přibližně v letech 1650 až 1800, začali lékaři tuto techniku předepisovat jako léčbu letargie, neboť předpokládali, že dokáže aktivovat smysly, a také jako léčebný prostředek při mužské impotenci. " Od pohřebního snu, kdy jsem pohřbil urnu s bývalkou se mi o ní už nezdálo. Opravdu mě fascinuje jak funguje lidské podvědomí. Dost často na ni v reálu myslím, ale už mě to neničí.
Stále bych měl pamatovat na dvě věci, které jsou lékem na mou závislost:
Miluj sám sebe co nejvíc dokážeš
Ženy přicházejí a odcházejí, jen Bůh zůstává.
Opět se totiž začínám upínat na úplně neznámou holku, kterou jsem náhodou poznal na jedné seznamce. Ještě jsem ji ani neviděl a už si s ní představuji celý život. Jsem fakt kretén. Jedné se zbavím a už ji nahrazují jinou. Šaule dej si pár facek!
Napsal: ned bře 11, 2018 3:57 pm
... teď už, co chceš, tak snad za tím i půjdeš 