Forum Život na pornu 3.3.1

- pon zář 11, 2017 6:07 pm #3109 Ahoj,

než začnu o sobě tak musím také jako jeden z mnoha poděkovat autorovi stránek za odhodlání a čas, který věnuje tomuto tématu a i ostaním okolo, Díky!

U mě to začlo v útlém věku +-12 let? tehdy nalezením prvního pánské časopisu doma poté nějakých kalendářů to počáteční vzrušení bylo obrovské a příchod PC do domu všemu dal rázný spád od obrázků jsem se dostal do všemožných kategorii ( myslím, že nikdy jsem nešel uplně do extrému ale to je zase pohled každého ) většinou mi stačilo klikat si fotkama a proklikávat videa, svuj problém nevidím ani tak v tom že bych přitvrďoval a šel stále hlouběji, můj problém byl že studnice "P světa" je nevyčerpatelná a tak vždy bylo co objevovat a hnát se za něčím novým a to je přesně muj problém. Zvládal jsem takhle trávit volné chvíle od parkrat za týden až po několik hodin denně.

teď tošku víc z toho jak se mi P zapsalo do života:
Je mi 27, naštěstí pro mě jsem nikdy do toho nespadl tak že bych nebyl schopen realného sexualního života, první sex jsem měl v 16ti s holkou se kterou jsem byl celekm 3 roky a ikdyž jsem byl sexualně činný tak jsem si to "kořenil" pornem a časem jsem chtěl zkoušet víc ohledně realných holek ( myslím, že kdo by nechtěl byli jsme mladí ) bohužel pak už se to semnou jen vleklo, vzal jsem si do hlavy že abych našel ženy, které vidím před sebou na monitoru tak musím taky pořádně vypadat a několik let jsem dost cvičil a přinášelo to i ovoce, nicméně už v té době jsem byl natolik přeprogramovaný na nereálné ženy, že najít si holku, která by mi vyhovala a na které bych něco neviděl co se mi nelíbí nešlo. Měl jsem i tak nějaké poměry takové ty kamaradky s výhodami ale vždy jsem něco na nějaké viděl, musím podotknou že to většinou bylo menší poprsí co mi vadilo.

Pak přišla ona, ta "pravá" vizuálně krásná žena s dokonalou postavou a ejhle co čert nechtěl vubec jsme si nesedli nehledě na asi nejhorší sex v mém životě, klesl jsem na uplné dno, muj rádoby sen o dokonalé ženě byl pryč. Prošel jsem pár měsících depky léčeného P a myslel jsem si že jsem si uvědomil hodnoty života ale NE! bohužel nekonalo se ale o tom níže.

Po par měsících jsem potkal svou poslední přítelkyni s terou sem byl téměř 3 roky, je to čerstvé co jsme se rozešli, z depky ohledně krachlého snu s rádoby dokonalou ženou tu byla předemnou normální, fajn, velmi inteligentní holka s velmi dobrou postavou, rázem jsem bylo v naději vše bylo super a já už se sní viděl ve staří, bohužel už ve mě P bylo natolik zalezlé že po čase jsem si jí přestal vážit to co jsem měl už mi nebylo dost dobré, někdy jsem ani neměl chuť na sex sní když jsem věděl že doma na monitoru mužu mít stovky "lepších" "prsatějších" a přímé vstřikování dopaminu do mozku už se tolik zarylo že jsem nedokazal to odříznou ikdyž jsem byl opět v normální sexualním vztahu a často po PMO u monitoru jsem byl v depresi a zazlíval si že jsem tohoto vubec chopen když mám doma takovou fajn holku a ty co vidím na PC nejsou realné. Skončilo to tak že jsem měl pletky s jinými "lepšími" "kozatějšími", nikdy jsem nebyl ani natolik chlap abych se jí přiznal, přiznával jsem se jí 3/4 roku k tomu co jsem dokazal udělat a to mi X krát říkala at jí řeknu celou pravdu a jsem k ní upřímný ale nikdy jsem to nedokazal dokud mi nevlezla na FB neviděla jak si píšu s jinou a snažím se vše zabetonovat když šlo už opravdu do tuhého. Teprvě až bylo po všem až tehdy jsem jí dokazal vybalit vše k čemu došlo...

A tak jsem jí ztratil jednu z nejúžasnějších osob mého života, bohužel to si člověk uvědomí až to nemá a i tak jsem byl po prár dnech schopen se znovu vratit k P a dívat se po jiných, tehdy jsem si řekl a uvědomil co je to sakra s tebou?! Co je to stebou že máš doma super holku a hledáš něco jinýho jinde?! ( i v realu) ted sis podělal asi nejlepší vztah co tě mohl potakat a už tě to zase volá k monitoru?!!

Tak jsem začal hledat a došel jsem na tento web, na jednu stranu jsem cítil strašnou ulevu když jsem uviděl, že nejsem sám kdo má tyhle problémy né-li horší a že existuje cesta ven a že nejsem "vadnej kus z výroby", na druhou stranu strach co panuje v nás všech, strach z neúspěchu a nejistota z budoucnosti.

Moje cíle jsou jasné, hardcore výzva dokud se mi neotevřou oči a nebudu každou ženu hodnotit jen jako objekt sexualní touhy jako kus masa co nemá cit a nemá rozum a hlavně brat sebe i ženy takové jaké jsou, chci P dostat ze svého života a hlavně naučit se rozkrok ovladat mozkem.

Moje spouštěče znám ale zaměrně se jich zatím nezbavuji, jsou to sezení u PC kvuli nudě. Nezbavuji se jich zatím proto že i v realném životě se nedá spouštěčům plně vyhnout, ženy v okolí i blbý bilbordy kolem silnice nebo reklamy všuse okolo to všechno jsou spouštěče potencionální, kterým se člověk nevyhne. Chci si otevřít oči a udělat to kvuli sobě kvuli lepšímu zítřku. Tu nudu samozdřejmě snažím redukovat sporty a čtením ale víkendy jsou pro mě testovacím obdobím..

Výzvu jsem začal od soboty 9.9. tehdy jsem začal opět brousit P webem a uvědomovat si že mám opravdu problém když po tom všem zase hledám a klikám...

Něco motivačního nakonec poté co jsem o svém krachlém vztahu řekl blizkému člověku tak mi odpověděl:
"To že je něco špatně a uvědomuješ si to, to je poloviční výhra, jsou lidé kteří dělají mnohem horší věci a nepříjde jim že by dělali něco nenormálního."

- úte zář 12, 2017 11:41 am #3111 4. den na Hardcoru,

po včerejším přehlcením mozku informacemi o problematice P a euforii že nejsem sam v tohle a že je řešení se mi zdal sen v noci, že mě to opět láká někde se proklikávat a neustále jsem se budil s pocitem provinění, že jsem zase selhal.


Dnešní nálada je mizerná, už na popud toho snu stejně tak protože jsem si uvědomil opět jaky jsem byl člověk a co jsem ztratil a že řešení bylo jen jsem ho neměl vuli hledat a nepřipouštel si uplně zavažnost problému.


Rozhodl jsem se že ze sebe udělám pokusného králíka a udělám si zaznam své nalady + graf hodnocení jak se citím od 1 do 10 (TOP nalada je 10) + co mi šlo hlavou případně během dne a dle mého duvod mé nalady. ( něco podobného jsem viděl v jednom z videi na které jsem narazil ) třeba mi to ukáže nějaký progres kupředu nebo alespon stabilizování nálady.

Prvně ale musím přijít na to jak sem vložit obrazek z PC


Jinak co jsem zatím změnil:
1) Volný čas se snažím využívat, hodně mi pomahá čtení, které mě dokáže někdy uplně polhtit a hlavně oproti PC P + hry rohodně zlepšuje znatelně intelekt
2) Chodím běhat, super aktivita z několika aspektů, rozhodně nechci honit kilometry ale v tomhle stresovém období se rozhodně jiný hormon štěstí do žíly hodí tak proč dopamin nenahradit endorfiny.
3) Naistaloval jsem si blokovací program na PC
4) FB jsem zatím nesmazal skrze komunikaci s okolím ale z 250 přátel mám tak 60, opravdu jen rodina + nejbližší okolí které beru jako opravdové kamarady né ty pseudo kamarady se kterýma se sotva v realu pozdravím
5) Dost rázně jsem probral skupiny na FB abych se vyvaroval že mi tam budou vyskakovat nějaké křehule, spíše tam mám motivační skupiny, citáty a něco k zamyšlení zase k rozvoji ducha.
6) Mobil jsem také dost zasadně zredukoval, žadny FB žadný messenger, čistě jen volání SMS banka mapy apod.
7) V PC/mobilu ani mailu nikde nic nemám, všeho jsem se zbavil už předtím než jsem se dostal sem (několik měsíců zpět)

hodně zdaru všem. PS: kdyby mi někdo poradil jak sem nahrat obrazky budu rad.

- stř zář 13, 2017 12:01 pm #3113 Ahoj Zippe,

vítám tě na fóru mezi námi.
Já sám jsem teprve na začátku (13dnů) ale nějakou zkušenost už mám, tak ti napíšu co si myslím.
1. První tvoje vítězství je v tom že jsis uvědomil že máš problém a chceš ho řešit
2. Piš si deník každý den alespoň na začátku, pomůže ti to si srovnat myšlenky a vypíšeš se z pocitů. Ostatní na to mohou reagovat a poradit, motivovat a povzbudit.
3. Z těch snů si nic nedělej, já je mám taky a myslím že to časem odezní, podvědomé se s tím musí srovnat.
4. Jestli jsi to ještě neudělal přečti si zde na fóru příručku a zkušenosti ostatních. Pocit že v tom nejsi sám ti uleví a získáš cenné rady a tipy jak se vyhnout relapsu. Pomáhaj i motivační videa.
5. Jseš asi horňák na kozy jako já od přírody, s tím nic nenaděláš. Nejlepší by bylo si najít přítelkyni co tě v tomto směru uspokojí, ale jak praví moudro: "Když ji miluješ, není co řešit". P tě určitě inspirovalo k tomu aby jsi zahnul s kozatější. Zbav se porna a žij v reálným světě kde ženský prostě velikost 5+ nemají (až na vzácné vyjímky). Lepší reálný život s velikostí 2,3 než virtuál s 5+.

Přeju ti hodně štěstí, pevnou vůli a držim palce.

- stř zář 13, 2017 3:43 pm #3115 Zdravím Zippe,
uplně se v tobě vidím, když to tak čtu, tak to vypadá, že jsi seš plně vědom všeho toho a že to myslíš opravdu vážně a jsi přesvědčený sám o sobě. Máš cesty, cíle a nápln dne, což je ohromně důležitý, toho se drž. Když budeš byt jen malinko přemýšlet, že bys pustil P, určitě doporčuji se tady vypsat, napsat proč to chceš udělat, co by jsi tím ztratil, kam by ses vrátil a pak si uvědomíš, že by to nepřineslo nic, jen by ses vrátil a co si budem povídat, dobře by ti bylo jen tu hodinu,dvě,tři co bys masturboval. Tohle mimochodem praktikuju i ve vztazích, když budeš chtít podvést, co ti to dá, na jak dlouho a jaký z toho budeš mít pocity.
Ještě trošku motivace, k čemu jsem se dopracoval a to je to, že tak nějak vím, že je to přes měsíc co jsem s tím skoncoval, už to ani nepočítám a sám o sobě vím, že k tomu nespadnu znova, protože za ten měsíc vidím takový pokroky a mám ze sebe takový dobrý pocit, že už nechci bejt ten starej chronickej fapper.

- čtv zář 14, 2017 12:21 pm #3120 Díky za přivítání a první odezvy, už jsem se začínal bát že muj deník je nezajímavý

Taky myslím že moje odhodlání pramení z toho jak jsem vše v tom vztahu podělal a že opravdu stačilo mluvit otevřeně s přitelkyní a vše by mohlo byt jinak o to víc po tom co jsme spolu před dvěma dny byli sednout vše jsem na ní vybalil, že mám tenhle problém a nikdy jsem si to nedokazal připustit. A věřte nebo ne i po tom všem mi nabídla pomoc a podporu a řekla jak je na mě hrdá. Opravdový charakter o to víc mě zase zasahlo jak jsem vše dosr*al a vím, že už jsou dveře pro mě zavřené. Bohužel člověk někdy musí padnout na hubu aby si některý věci uvědomil.


Jinak den 6.
zatím se držím, né že by mi P nějak chybělo spíš jde o to že když sednu k PC mozek mi dava impulzy že touhle dobou byl zvyklý na brouzdaní P; PC se snažím omezit u PC stejně sedím z 95% když si čtu články nebo videa ohledně našeho problému takže ty myšlenky rychle zaženu.

Hlavně se snažím si to vsugerovat v hlavě že opravdu to P není součástí mého života, prostě chovat se tak jak kdybych už tenhle problém neměl.

Hodně zdaru.

- ned zář 17, 2017 7:06 am #3131 tak dalších par dní za mnou, dnes 8. den.

asi se z toho potřebuju vypsat trochu:
výkyvy nálad neustale pokračují, ráno se většinou budím vynervovaný, když jsem v praci tím padem mezi lidma jsem na tom vpohodě horší je to když příjdu domů a nejhorší je víkend jako teď. Měl jsem v planu akci na celou neděli bohužel z ní sešlo takže se to na mě zase negativně podepsalo.

Sobota byla taky hrozná, po splnění si kalsických povinosti alá úklid jsem se nedokazal povznést nad sezení u PC hraní her a čumění na nesmyslené USA akční snímky. Sem tam se mi podařilo číst ale poměl byl 80/20 pro PC.

Další věc co se udala byl O s byvalkou. Neberu to jako duvod k restartu protože je to bežná cesta v životě jak by měl O probýhat ale rozhodně se to na mě taky negativně podepsalo, jednak protože hned po O jsme oba padli do depky z toho jak se vše podělalo a že už spolu nedokážem byt druhak že mi začal ten "chaser" efekt a to že prostě nechci na to P jít ikdyž mozek sakra chce, na P se snažím nemyslet a myslím že se mi to daří nejhorší je že podněty k tomu aby ti mozek přeskočil na "P myšlení" jsou ten mnohem jinde, dřív by to musela byt sakra kost abych v běžném dnu myslel na P ale jak ho nemám tak stačí opravdu jen holka v kostýmu možské pany co vyskočí na FB a je u ní napsaný nějaký citát, nedej bože když jdeš někam do dílny a na zdi kalendář....

Třešnička na dortu je pro mě nejspíš autismus, možná to autismus není ale prostě je to prozatím nezajem a nějakou socialní interakci, které mám v pracovním týdnu dostatek a prostě o vikendu nemám potřebu být s lidma, nejvíce jsem byl vazaný na bývalou přitelkyni které tvořila 90% veškerého mého socialního vyžití, kamaradi už mi neřikají když někam jdou protože ví že jsem byl vždy sní apod. vím, že bych se mohl ozvat já jím ale o to je to horší že nemám potřebu ani zajem, prtože vím že bych se pořadně nebavil a myšlenkama bych byl u svého krachlého vztahu a u toho že tu ona semnou není a že kamaradi vztah mají, trošku na sobě snažím pracovat třeba snažit se více komunikovat v rodině, zustat po oběde u stolu a komunikovat ale i tak jak opadne komunikace jdu raději k sobě a tam se zavřu a bud si teda čtu v nejlepším připadě a nebo sedím u PC, tak nějak vnitřně citím že dokud bude možnost mít mobil v ruce a nebo sedět u PC budu mít problémy se odprostit od všeho "nerealného a viruálního".

Rád bych zkusil meditaci nebo jakoukoliv práci s myslí a kontrolou sebe sama, rozhodně musím změnit pohled na svět a změnit toho pesimistu co je ve mě celé roky, zvednout si sebevědomí a mít se rad, jinak to moc valně nevidím.

Hodně sil všem.

- ned zář 17, 2017 8:22 am #3132 Ahoj, jde z tvýho postu cítit hodně smutku, hodně mi to taky připomíná moje dřívější psychický rozpoložení, který bych označil za čirý zoufalství. Ty výkyvy nálad, pesimismus, asocialita se s tebou potáhnou ještě tak další 2 týdny, po třetím týdnu jsem alespoň já pozoroval rapidní zlepšení (ikdyž teď mě o trochu energie připravila série mokrejch snů..), nárust energie, zlepšení sociálních skillů a tak Stojí to za to vydržet!
Jinak co mi třeba pomáhalo ze začátku kdy jsem měl hrozný stavy, tak to byly skupiny na fejsu NoFAP a NoFAP bros, komunita lidí kteří tam každodenně sdílí svý stavy, pokroky, selhání, zkušenosti a mně prostě pomáhalo vědomí toho že se v těch sračkách neplácám sám a taky vědomí toho, že když vydržím, získám ty super skilly jako ti týpci co už se z toho dostali a teď jen motivují ostatní. Drž se!

- ned zář 17, 2017 4:12 pm #3133 Čau Zippe, vítám tě tady..

Máš skvěle našlápnuto, je vidět, že si to chceš v hlav srivnat a makáš na tom. Je třeba fakt v tomhle najít balanc a brát věci s rezervou.

Fakt se mi líbí jak monituruješ svj život a makáš na tom. Když to takhle budeš udržovat brzy se dostaví reálné výsledky.. Dřim palce.

mimochodem líbí se mi a cenim si toho jak si tady navzájem pomháme a podporujem!

Poslední PMO free: Cca 720, 33, 36, 18, 9, 13, 22,7, 1, 63,29, 8,3,14, 105,11,15,30,1,36, 27, 42, 134,4, 54, 17, 6,10,20, 1

2020:20, 14, 2,21, 4, 67, 7, 8, 2, 9,22, 29, 14,40,7, 14, 24, 14,13,21 dnů
2021: 97, 6,64, 18, 56, 3, 21, 30, 14,2,2,2,20, 52,5, 37, 180 dnů

2023:4, 6, 32, 60,1, 5, 22, 58, 150,1, dnů

2024:

- pát zář 22, 2017 8:20 am #3156 Den 12.

opět se potřebuju vypsat, po hrozném víkendu přišli první pracovní dny a já opět začal fungovat jak pracovně tak na poli aktivit, po práci běh, Út před práci na 7 posilka do toho čtení, meditace. Bylo mi prostě o fajn.

Ale od středy je to zase jak na houpačce, když jsem v práci vcelku nemám problém horší je to když odmáčknu odchod a sedám do auta a vím, že mě doma nikdo nečeká. Abych vás ještě více zasvětil do svého deníku tak ještě než praskly moje přešlapy s jinejma tak jsme dost bojovali s jejím zdravím nakonec prodělala operaci mozku a i tak její stav je jeden velký otazník proto tím co se na mě dozvěděla jsem jí tak strašně podrazil nohy že si to sám ani nedokážu představit, když si to jen častečně dokažu představit a vcítím se do ní propadam se do těch nejhorších stavu deprese, naštěstí mě to netahne zpět k P ikdyž jsem v těch sra*kach, spíš naopak si víc uvědomuju zavažnost téhle cesty. S bývalou přitelkyní se často výdáme když mám to kladnější náladu tak se snažíme si povídat mimo uplynulé události ale spíš je to že dost času mlčíme a nebo se litujem a brečíme, spíš si nechceme přiznat že je konec a že se stalo co se stalo, jedno ale vím, že jí v tom nechci nechat, vrátit se ke mě pochopitelně nechce ale fakt to má sakra těžký že sám bych to nezvladl jak ona aby se mi ještě nabídla jako podpora, takhle to možná zni že to nese dobře ale je fakt v háji a to totálně, představte si že nevíte jak dlouho tu budete 5let? 15? nemužete alkohol, samozdřejmě čím zdravější jídelníček tím lepší, sporty skoro žádné nemůže protože je nezvládá aby se ji neudělalo blbě, rozhodila hlava apod. a do toho JÁ, nebudu se tu urážet před váma ale nemám o sobě hezké mínění....

Co pozoruji 12. den:
1) Lepší koncentraci asi tak o 25% ve smyslu že když potřebuju dělat víc věcí zároveň líp si pamatuju co je kde a co je potřeba a nezapomínám tolik.
2) Mezi lidma když mě něco štve nejsem takový protiva a nejsem tolik výbušný jako jsem byl s P ale rozhodně to není 100% obrat spíš první krůčky
3) Energeticky necítím rozdíl, popravdě jsem ani nečekal že by se stal, nikdy jsem neměl tvrdé spaní a popravdě se mi nikdy nestalo že bych se budil odpočatný ( nikdy jsem nebyl spáč do oběda )

Dny ani nepočítám, nemyslím si že je to dobrý přístup nejde o to kolikátý den máš za sebou ale o to co a jak se citíš. Dnes jsem se rozhodl, že zajdu k psychologovi, at vás tady neutápím v depresich co nejsou k tématu a jsou spíše následkem mé nevyspělosti, které pravděpodobně má kořeny v P.

Díky všem za vzájemnou podporu.

- ned zář 24, 2017 11:50 am #3167 Jde vidět, že jsi na dobré cestě, ja přestal taky počítat, spíš jen přemýšlel co víc pro sebe můžu udělat. Kamarády jsem vždy taky zanevřel před přítelkyněma,, vždycky toho potom lituju, omluvím se jim, oni to vždy chápou vyzpovídám se jim a ozývám, dřív jsem měl taky takovýto co si s nima budu povídat, že bude nuda apod.,, ted na to kašlu, když by jsme si náhodou neměli co říct, jsme v tom pořád oba dva v tý situaci, a stejně to tak většinou neskončí... jen to chce trávit s nima víc času a ona ta zábava pak příjde, ale taky mi to trvalo par dnu nebo týdnů, než jsem se jak to říct, otevřel nebo odvázal...

Když ode mě EX odcházela, měla hooodně slabou výplatu, takže jsem jí nechal z bytu co se dalo a věděl jsem, že na tom nebude moc dobře, nehlědě na to, že nikdy nebydlela sama,, nikdy
Vím, že u tebe je to zcela jiný případ, ale nejsi určitě jediný koho má, a jestli s ní nejsi a ona už tě nechce, neměl by být dál důvod, proč by tě měla její situace (ikdyž chápu, že ti na ní záleží a je ti jí hodně líto) nějak házet do depresí, bude to chtít čas, hodně času, ale měl by si se od ní pomalu odprostit, každý má ten svůj život, a o ten se musíš starat,.. Aby tobě bylo dobře, ty ho přeci žiješ a když se budeš o každýho starat ?? .... Zkus si jen hodit do hlavy tuhle myšlenku, že ty jsi zdravý a ty si ten svůj život chceš užít naplno, a děláš pokrok už jen tím, že nesleduješ P a věř, že bude líp