Forum

Ahoj chlapi,

všechny zdravím a děkuju v první řadě Wasabimu za založení těhle stránek, ale také všem, kteří jste se k nim připojili. Já začnu možná jakoby opačně, nejdříve trochou filozofováním.
To proč Vám opravdu všem děkuju, jo to, co už nějakou dobu tuším a co je tak výborně popsané v posledním příspěvku na blogu. Vřele doporučuji přečíst, zde je zkopírovaný odkaz na článek, který tam Wasabi uvádí.

https://archetypal.cz/2015/johann-hari- ... addiction/

Když to řeknu stručně, jak to cítím já, tak nejdůležitější je člověk. A abychom byli lidmi, tak se potřebujeme navzájem. Sám můžeš dokázat všechno možný (třeba i koukat na "P"), ale to nejdůležitější a jediný smysluplný, můžeme jen dohromady a spolu navzájem. Jsme tak prostě udělaný.

A teď tedy k mému příběhu:

V něčem asi nejsem typický a v něčem jsem zase úplně typický a stejný
Zkrátka když tak čtu příspěvky ostatních, tak vidím, že jsem asi trochu zamrzlý a zpomalený.
Teď je mi 44, abyste věděli do jakého časového kontextu mě zařadit. Jako kluk a v dospívání jsem svoji sexualitu moc neřešil (krom toho, že se mi líbili holky). V rodině se tohle téma neřešilo, spíš vytěsňovalo.
Mezi tím jsem se stal věřícím křesťanem a snažil se být i v této oblasti co možná nejvíce "čistý". Měl jsem dost práce a sportu, takže na nějaké "blbiny" mi už jaksi nezbývalo a samozřejmě, že za socíku ty příležitosti ať už jde o drogy nebo porno moc nebyly. Jednou si brácha koupil nějakou seriozní sexuologickou knížku, takže jsem se trochu vzdělal a během dospívání měl svoje fantazie a poluce. Nicméně, a to je asi zjišťuji kuriózní, jsem udělal první zkušenost s onanií po přečtení jedné erotické knížky asi ve zhruba 27 letech. Přestože jsem samozřejmě měl zhlídnutý vše co mi přišlo pod ruku (tak jak byly postupně možnosti - časopis, noviny, první erotické filmy v televizi apod). Zkušenost s holkama prakticky žádná.
Nicméně jsem měl svoji představu o "čistotě" a trápil se každou takovou zkušeností. Přesto nebo právě proto, se vše stále rozjíždělo a záleželo vlastně jen na vnějších podmínkách. Moje vůle byla stále slabší a spíš nijaká.
Takže jsem nakonec spad snad úplně do všeho (myslím internet), kromě živých holek. Nechci to už protahovat líčením všech konkrétních témat, to zase třeba někdy jindy podle potřeby.

Jaký je můj současný pohled?

Učení a naše chápání jsou dvě jiné věci. Stále si myslím, jak o tom mluví všechny dobré spirituality, že sexualita je moc důležitá a je potřeba s ní nakládat rozumně. Buď může přinášet to, co přinášet má nebo mít destruktivní a zničující charakter. To co má přinášet je, myslím, především sbližovat lidi.
Ostatně na to jsme již asi nějakým způsobem přišli všichni. Asi jde o to, jak vyváženě to uchopit v praxi. Také souhlasím s tím, že závislost na "P" není ani tak příčinou jako spíš důsledkem toho jaký je náš život na jiných rovinách.
Pak se to samozřejmě zaciklí a již se stává i příčinou, ale není to primírní. Nakonec nám naše závislost může ukázat na opravdové příčiny a můžeme vypátrat jak začít nový a mnohem smysluplnější život.

Moje budoucnost?

Já s tím vlastně bojoval tak nějak vždycky a minulý týden jsem ztrácel prakticky všechnu naději.
Novou naději, tak silnou, že hraničí s jistotou jsem dostal právě po vstupu na tyhle stránky. Vnímám ohromnou sílu komunity a že to spolu můžeme dokázat.

Teď je pro mne inspirativní měsíční závazek. Počítadlo jsem si již nějaké stahoval, ale ještě nevím jak ho připojím k deníku a dnes již nemám čas.
Nicméně počítat se mi to bude dobře, protože poslední "úlet" jsem měl 31.7. Takže dnes vlastně slavím týdenní výročí a funguje to.

Takže ještě jednou všem velký díky, protože tohle je přesně to, co člověk sám nemůže zvládnout.

Petr

Ahoj Petře,
jsi první, komu jsem odpověděl a vidím, že to máš srovnaný tak nějak jako já a že jsi o tom přesvědčený, a to je to hlavní . Nicméně jsem o tři dny pozadu od tebe a zatím pohoda a vše kolem mne je lepší a vnímám víc lidi. Jen tak dál, určitě si četl i o flatline, na to jsem docela zvědavý, kdy příjde, jak se projeví a jak to zmáknu, zatim si věřím na 100% a věřim, že mě to nezlomí. Věřím, že to bude obdobně. Hodně síly a zdaru přeji

Ahoj všem,

tak se znovu hlásím a nevím úplně dobře jak začít. Myslel jsem, že budu psát lepší zprávy. (Pořád bych byl rád za borce, který pomáhá, než naopak.)

První týden byl opravdu v poho. Nicméně pak jsem se v ut 8.8. dostal do takového psychického rozpoložení, které není úplně OK, ale mám ho hodně pod kůží.
A jako vždy jsem úplně nenápadně začal koukat na netu na to i ono (když se zdržím v práci, pak se asi potřebuji odměnit nějakou dávkou rozptýlení), až jsem se samozřejmě dostal na erotickou rovinu. Za úspěch jsem považoval, že jsem z toho nepřešel na porno s masturbací. Odjel jsem domů s rozpačitými pocity, že se půjdu včas vyspat a již nebude jiný problém. Dokud jsem si nesedl na postel a nevzal mobil, abych si dal budík. Ano, sáhl jsem na jiné tlačítko a skončil na péčku v 1:30 hod i s dokončením úplně vyřízený. Pocity ve středu asi všichni známe. Včera ve čt vše celkem dobrý, ale nepochopitelně jsem masturboval bez P. Takže dnes zase hotový, kromě výčitek mi to bere strašně energii a nemohu se pak normálně vyspat a mozek má úplný výmaz. Asi rozepisuji zbytečné podrobnosti, ale potřebuji to nějak vysdílet.

Staro-nové poznatky?

Zákeřnost spočívá v oné plíživosti. Jakoby bez důvodu a z ničeho nic jsme v tom.
Také bude pro mne dost těžké hledat si v životě něco pozitivního, co by mne opravdu bavilo, jak píše Wasabi - třeba piano. To je pro mne úplně samostatná kapitola, protože jsem celý život nastaven jen na povinnost. Jakoby vše, včetně života byla povinnost.

Co dál?

I když to vlastně celou dobu nechci a nějak se s tím peru, tak teď snad prvně si dávám a mám nějaké konkrétní hmatatelné a měřitelné nástroje na těhle stránkách.
Vidím, že to nejde hladce nikomu, co se roky vytváří, nepřejde do rána. Myšlenkově hodně souzním s Mawerickovo deníkem, napsal bych úplně to samé.
Jednou jeden moudrý člověk říkal, že není důležité, kolikrát padneme, ale kolikrát se zvedneme.
Mívám hodně často válečná srovnání. Tak si to připodobňuji k druhé světové. Věřím, že od chvíle, kdy jsme se odhodlali s tím něco dělat, nastal definitivní bod obratu - prostě Stalingrad. Pak byly ještě hodně tvrdý a dlouhý boje, ale bylo jen otázkou času, kdy nad Berlínem zavládne vítězná vlajka. Tak i u nás čas hraje pro nás. Tímto povzbuzením bych chtěl končit.

Ještě poprosím, kdyby mi někdo poradil jak posunovat, eventuálně restartovat počítadlo.

Přečetl jsem si pár deníků a byly mi povzbuzením.

Držím všem palce.

Petr

Staro-nové poznatky?

Zákeřnost spočívá v oné plíživosti. Jakoby bez důvodu a z ničeho nic jsme v tom.
Také bude pro mne dost těžké hledat si v životě něco pozitivního, co by mne opravdu bavilo, jak píše Wasabi - třeba piano. To je pro mne úplně samostatná kapitola, protože jsem celý život nastaven jen na povinnost. Jakoby vše, včetně života byla povinnost.

A tady jsi odhalil jednu z uplně prvotních příčin co tě vedla k PMO!!!!!

Máš dobrovolný domácí úkol do konce srpna si zkusíš minimálně 3 věci co jsi si chtěl vždycky zkusit...
Novej spornt - bojovej, pingpong, horolezčení, Skvělej je i tanec, plavání. Nebo nový hobbi - lepení modelů, psaní povídek, hraní na piáno, čtení knížky. Prostě něco co jsi vždycky chěl zkusit, udělat, naučit se...

posunem to ještě dál... Napiš nám to sem.. Napiš nám Ty 3 věci, a plán jak prakticky to hodláš udělat.

Tak se hlásím po nějaké době.

Předně díky Wasabi, že stíháš číst a reagovat.
K tvému návrhu:
Díky za tvůj přístup, plně souhlasím, že je to hlavní příčina závislosti.
Já si jen musím pohlídat (hodně se v tom snažím zorientovat a myslím, že jeto již trochu lepší), abych v tom měl ten správný přístup. Jednou mi bylo porazeno, že vše je o přístupu a mentálním nastavení, že i práce se nechá dělat jako zábava a relax. Já to však dokážu i opačně, tzn. zábavu, která by mi měla primárně přinést uspokojení a odměnu, udělat pro sebe něco dobrého, příjemného (úplně mne mrazí, když to píšu (myslím to "příjemného")), dělat jako povinnost. Povinně si jít odpočinout a tím splnit další povinnost.
Je pro mne opravdu dost těžké zjistit, co by mne skutečně naplňovalo. Moje cíle a představy byly vždy hodně spojeny s nějakým výkonem, který když se nedostavuje, tak se dostavuje frustrace. Jako povolání a od dětství v rodině jsem jezdil na koni. Kromě úžasných věcí jsem při tom prožil i dost frustrací z toho, co se nedařilo a mám podezření, že největším problémem byla nějaká nezdravá motivace. Před několika roky jsem se začal učit anglicky a jsem frustrovaný z toho jak málo umím, protože se prakticky už neučím. Mimo jiné je těžké se učit, když dvě noci v týdnu vynechám spánek kvůli "P". Ale také si uvědomuji větší touhu si něco dokázat a stále se srovnávat, než se naučit anglicky.
Myslím, že to musím uchopit obojí dohromady - tvoji výzvu a způsob jejího provedení.

1. Před asi dvěma roky jsem se začal věnovat meditaci a vnímám to jako jednu z nejzásadnějších věcí ve svém životě, které bych se chtěl opravdu věnovat. Závislost mi to také kazí, je to takový vzájemný souboj, ale myslím, že meditace
vyhraje.
Tak to je první věc, které se chci v této výzvě věnovat. A jak to provést? Zkoušet to i když se cítím opravdu na hovno. To není nějaké braní "na zapřenou", ale nepřeceňovat výmluvy mysli, že "teď to opravdu nejde".

2. Chtěl bych se podobně věnovat ještě té angličtině, ale s lepší motivací. Bojuji opravdu s časem. Jednak samozřejmě kvůli závislosti, ale i jinak jsem hodně zabržděný a perfekcionista k tomu a z toho jsou zase frustrace a zase vše znovu
dokola. Chci to ještě zkusit, motivaci zatím pořád mám.

3. Před 1,5 rokem mě vzal známí plavat. Byl jsem s ním několikrát a byl jsem úplně odvařenej z toho pocitu, že teď dělám opravdu něco pro sebe. Pak se známí odstěhoval a já jsem již od té doby nebyl.
Zkusil bych se k tomu v rámci této výzvy vrátit, řekněme jednou za 14 dní, častěji asi není reálné.

Tohle považuji za důležité proto o svém boji již kratšeji.

Zatím jsem nevydržel déle než týden, někdy ani to ne. Nicméně jsem si opět uvědomoval nějaké věci, ale to již trvá dlouho. Mohl bych psát, jak ty první týdny byly pro mne snadné, jak jsem měl málo chuti na "P", nicméně ty vyběhané dráhy jsou hluboké. Ale nechci být negativní a ani se tím zabývat více než je nutné. Raději věnovat myšlenky nějakým pozitivním věcem.

Určitě dám zase vědět, jak se věci vyvíjejí.

Zdravím, přeju vše dobré a to by bylo, kdyby nás ta závislost nenaučila, jak pořádně žít

P.

Pokud dochází k relapsům pravidelně zhruba po týdnu, znamená to, že ta závislost je stále hluboko zadrátovaná v mozku. Je potřeba vždy vstát, začít znovu a zkoušet pořád nové přístupy, každému nakonec pomůže něco jiného, ale každý máme šanci se z toho dostat. Pořádně se do toho opřít a překonat ten druhý týden a pak hned třetí. To je taková první hmatatelná meta, po které by se už v mozku měly začít dít nějaké změny a člověk by měl cítit první výsledky. Drž se.

petr píše:1. Před asi dvěma roky jsem se začal věnovat meditaci a vnímám to jako jednu z nejzásadnějších věcí ve svém životě, které bych se chtěl opravdu věnovat. Závislost mi to také kazí, je to takový vzájemný souboj, ale myslím, že meditace
vyhraje.
Tak to je první věc, které se chci v této výzvě věnovat. A jak to provést? Zkoušet to i když se cítím opravdu na hovno. To není nějaké braní "na zapřenou", ale nepřeceňovat výmluvy mysli, že "teď to opravdu nejde".

Zkus aplikaci headspace, je to v angličtině takže si jí rovnou i procvičíš a zamedituješ začíná se na 10 min denně pak 15 a 20

Za dob(pred mesicem) meho "zdraveho masturbovani" jsem si chtel precist knizku, jakoukoliv, vsude jsem videl jak je to dobry a jak se tesi az si sednou ke svy knizce. Ze to ma dobry vlivy, bla bla bla,.. prece to nekdo k nejakymu ucelu napsal

Roky jsem chtel, ale nevedel jsem kde zacit, jak , jak vybrat knizku, aby me bavila, aby to bylo lehky ke cteni, nejsem zadnej ctenar,.. bla bla bla

Prestal jsem fappovat, promazaval vse od jakyhokoliv povzbuzeni, vystrihu, zbytecnych reklam na fb vse,... mel jsem cas, ze uz ani na fb nic,.. zbytecnosti, dovolene, vztahy, rozbil se mi display, k snidani toasty a kakao,.. hmmmm , zrusil FB

Nuda, nic, najednou napady, ktere ale nejsou komfortni, ale splnitelne, pro nejaky dobry pocit, kdyz se nudim, nemuzu si udelat dobre, protoze by me to dostalo zase dozadu.
A tak jsem vystoupil z komfortni zony, zasel do knihovny, blazinec, slova jako beletrie, oddeleni, obalovani knizek,.. no zmateny
Pujcil a precetl jsem si behem hodinky-byl jsem prekvapen, nabuzen na dalsi, dali mi to neco nepopsatelneho, co se mi snazili popsat ostatni- Co dal,.. chci vic,, mel jsem vyfoceny seznam Wasabiho (diky Ti) knizek v sekci ostatni. Co me zaujalo a meli to i v me knihovne (neco nemeli) jsem vzal.
The game - uvedomis se, vidis to, jento napinavy a cim dal zajimavejsi, chvily jsem nechapal, ze se tam stridaji dva deje a plne jsem se nesoustredil. Nakonec vse zapadalo, potvrdilo mi to me myslenky, kamarad o tom vi mraky a par let po 11. Zari mi vypravel, jak to mohlo taky byt a jento pravdepodobnejsi, protoze!

Snad to neni moc dlouhy a trosku te to taky motivuje vystoupit z komfortni zony, a nebo si vyhledej na tedu komfortni zona, tam jsem se motivoval ja