Forum Život na pornu 3.3.1

- ned úno 25, 2018 10:08 am #3713 Myslím že jsem psal sebevědomí... tím jsem myslel že si nevěřím. Svědomí asi nějaké mám, ale poslední dobou jsem byl jak emoční upír. Takže mám dost špatné svědomí.

Čas plyne a jede to se mnou od desíti k pěti. Zrovna dnes jsem byl se zmíněnou odobou v posteli o nic nešlo celkem nezávazné povolování se, až do doby, kdy jsme se začali líbat to mohlo trvat tak deset minut. Pak mi řekla, že to bylo přátelský a že se to nebude opakovat. Asi se ve mně něco zlomilo a já najednou vím, že se nezměnilo vůbec nic dívka co mám rád je úplně stejná jako ta co mně předtím zničila . Takže s dívkami si asi dám zas svátek.

Čeká mně další změna prostředí, tak jsem zvědavý jak to příjmu. No a má výzva stále pokračuje. Pomalu se blíží na pátý měsíc, což je fajn.

Jsem teď trošku více motivovaný jít do sebe, tak uvidíme jak to dopadne. Když skončím s pláčem v koutě tmavé místnosti dám vám vědět.

- úte úno 27, 2018 8:00 am #3721 Poslední dobou tu spíše píšu o svých pocitech než o tom jak pokračuje odvykačka. To asi proto, že ta pokračuje v pohodě. Nejspíše, když už má člověk za sebou takovou dobu je to jednodušší. Na víc celkově v mé situaci je to asi jednodušší než pro ostatní. Problém není to že bych měl sklony vracet se k masturbaci nebo pornu, zatím. Problém je, že jsem asi měl přehnaná očekávání, že se můj živo zlepší nebo že se zlepším já sám. Změnit se asi znamená urazit velmi dlouhou cestu.

Problém je že jsem příliš citlivý vše si beru osobně a hrozně vážně. Když začnu mít rád dívku (tak se vše ve mne otočí ) a já se začnu chovat jinak (špatně) jako každý chci všechno a chci to hned. Popravdě odmítnutí a to že nemám to co bych si přál mě srazí na kolena tak zle, že to už vůbec nejsem já jen hromada hnoje co chce brečet a někde v klidu umřít.

Tak si tak říkám, proč se inteligentní osoba chová jako hlupák a nechá se ovládat svou myslí. Proč ze všeho jsem zas tak vyplašený jak malý kluk. Občas mám pocit, že tohle nikdy změnit nedokážu.

Naposledy jsem psal o té dívce. Pořád na ní myslím, to že jí vidím každý den mě ničí stejně jako myšlenka na to že jí už neuvidím vůbec. Prostě jsem měl smůlu. Když mě nechce tak si mě asi nezaslouží ale proč je to tak zlé a co s tím dělat fakt nevím.

správnou věcí je začít věnovat svou energii někam jinam a to konstruktivnějším směrem... ale já teď bývám celý den v práci a pak jsem tak unavený, že po jídle rád zalehnu do poste. Takže ty večery bývají nejhorší... oddávám se myšlenkám a sním o minulosti a budoucnosti dokud neusnu. Abych vám popsal své pocity tak je to podobné jak po rozchodu (a to jsem žádný nezažil teď) ale je to stejné chmury deprese a neschopnost se posunout dál.

- ned bře 25, 2018 8:37 am #3808 Myslím, že vše dělám úplně špatně všechnu svou energii investuji abych úplně zničil sám sebe... Pravda od dna se odráží nejlépe. Cesta na dno, ale bolí a stejně by asi bolela cesta na vrchol jenže asi je lepší si vytrpět cestu na horu než pád dolů.

Tak nějak v hloubi duše vím, že ta energie vyložená na to se mít tak moc špatně je stejná jako kterou bych dal za to se mít dobře, jen s tím prostě nedokážu nic udělat. Prostě se chci mít špatně a trpět asi...

Zase je v tom, ženská prostě jsem se zamiloval a teď se s toho můžu posrat. Radši bych tu ženu nikdy nepotkal, ale stalo se a nemůžu litovat toho co jsem už udělal asi spíš toho co jsem neudělal.

- pon bře 26, 2018 1:11 am #3814 Ach jaj, ty zensky vas jednou zabijou...
Ahoj Swampe,
prave jsem cetl denik Mona a je to podobne. Upinat se na kohokoliv jineho, nez sebe je proste spatne, v pripade zenskych je to katastrofa...znam to, ale nastesti me to neznicilo. Hlavu vzhuru, je dulezity se z toho neposrat.
K tem tvym pocitum, ze delas vse spatne...mam to podobne, casto na me pada tisen z toho, ze se nedokazu rozhodnout, jednat, ze nevim, co se slusi a patri a to me dostane do deprese, ze se do tohohle sveta nehodim..je to na prd.
No, opatruj se a pamatuj, ze po bouri vzdy vysvitne Slunce.

- stř bře 28, 2018 5:07 pm #3834 Díky za reakci
Snažím se s toho neposrat a více méně to jde dobře. Snažím se pracovat teď sám na sobě a na ní nemyslet. Pravda nejde to úplně jednoduše. Tak snad jsem na dobré cestě.

- čtv bře 29, 2018 9:47 am #3840 těžká věc je začít ať už jde o cokoliv, já teď začal cvičit a také díky práci zjišťují že jsem silnější než kdy dřív. Ale občas to bolí a tak ta další těžší část je vydržet. Je to stejné jako ze vším... začněte a pak musíte bojovat každý den sám se sebou. Já porážím svou touhu po pornografii a masturbaci už cca 170 dní výtězím v tomhle sám nad sebou, i po tak dlouhé době se čas od času tyhle tužby vracejí. Převážně v okamžicích flustrace a při depresi. Tyhle dva faktory u mně nejvíce spouštějí ženy obzvláště pak jedna. Přesto vnímám fakt, že když to jde naopak s ženou dobře a člověk se cítí spokojený či šťastný má to skvělé preventivní účinky. Takže především jsem zjistil že musím najít více sebelásky, více důvěry ve své schopností, sebedůvěru a sebevědomí tak odstranit tu mojí hroznou vlastnost upínat se na ostatní, ze které pak pramení ty depresivní stavy. No a jak se snažím bojovat s tou konkrétní příčinou (tedy dívkou co mám rád) dávám jí více prostoru, trochu jí přehlížím a snažím uvědomovat si, že čas který máme dohromady je omezený a vzácný a tím spíše jí musím brát jako něco přechodného s čím si prostě nesmím dělat starosti. Ne vždy to funguje. Ale její příštím ke mně se změnil k lepším a tím pádem jsem i já šťastnější. Jen hold nepodléhát příliš těm citům a tuším, že to bude fajn.

- pát bře 30, 2018 9:36 am #3842 Ahoj Swampe,
to o cem mluvis je presne muj problem. Taky se na zeny hrozne upinam a jsem pak zbytecne majetnicky a casem i zarlivy. Moc se mi libi jak to resis. Nechavas volnost a beres ji jako nekoho, kdo zase jednou odejde. Moc ti za to dekuji, otevrelo mi to oci a dalo nadeji jak bych mohl ve vztahu s zenou normalne fungovat. Pro me to je asi ten nejlepsi mozny pristup! Prave jsi me osvobodil od jedne spatne myslenkove konstrukce. Jeste jednou diky!

Na fóru od 27. listopadu 2017:
2017: 24,25
2018: 10,11,19,17,33,2,8,9,9,6,5,2,15,5,5,1,4,3,23,8,10,1,1,7,4,3,12,9,17,3,2,5,4,10
2019: 35,2,2,1,9,3,2,1,11,1,2,35,2,34,10,2,6,4,8,3,1,13,13,55(113 no porn),...
2020: ..., 29, 2, 2, 1, 7, ?

- stř dub 11, 2018 9:03 am #3904 Jo mám to stejný ta žárlivost atd.. není zač, doufám, že ti to pomůže. Ono se taky říká trošku jí ignoruj a ona přijde sama. Stejný jako, když budeš žárlit dívka ti nakonec ten důvod žárlit dá. Nemá to vůbec smysl, když se na něco upneš časem to vyčerpáš a nebo to vyčerpá tebe, takže to špatně skončí. Samozřejmě když máš někoho rád nic s tím neudělaš jen těžko zmenší vztah a to co cítíš prostě si jen přestat dělat starosti a obavy nic tu nebude věčně tak proč si to kazit.

Občas se cítím naštvaný občas smutný a je těžký to nechat všechno jen tak být.. ale to je přesně to co musím udělat důležitý jsem jen já sám a to kam směřuji. Koneckonců když jde o ženy často si myslíme že tahle je ta jediná s práva na celém světě, ale pravda to není v rybníce je hodně ryb a je mnohem lepší vědět, že ze ztrátou jedné nekončí svět a už vůbec to není důvod vracet se k pornu či masturbaci.

- úte dub 17, 2018 7:47 pm #3924 Poznámka k PMO
Už je to nějaký ten pátek, kdy jsem naposledy sledoval pornografii, přesto pozoruji, že se tělo tak úplně nevzdává starých návyků. Jsem teď nemocný a ležím v posteli, mám přístup k internetu. Čas od času se stává, že přemýšlím o návratu k M. Přijdou myšlenky na P. Většinou ty myšlenky do pár vteřin potlačím a jdu dělat něco jiného kniha, film, spánek.

Tak se tak ptám, jestli jednou přejde i tohle, nebo se toho už nezbavím a do smrti si budu muset odpírat svou drogu.

Myslím, že důležité je že jí vždy znovu a znovu odmítnu. Bojím se dne, kdy to nedokážu a zas se vrátím do starých kolejí.

- stř dub 18, 2018 4:29 pm #3925 Ahoj Swampe.

Ja som na tom podobne ako ty, bez PM cca 5,5 mesiaca.
Tie pokusenia k navratu PM prichadzaju aj u mna, skoro kazdy den, a ja osobne si nemyslim ze to niekedy odide uplne, mozno tak po par rokoch, mozno po rovnakej dobe ako sme sa oddavali PMO a u mna to bolo cca 9 rokov. Ale skor si myslim, ze my sme uz taki abstinujuci "alkoholici" ktorym sa zavislost na P moze vratit po prvom ochutnani drogy a to aj po dlhom case. Dovolim si citovat banderasa:

. Když někdy náhodou (aniž bys to sám vyhledal) shlédneš něco pornografického (nemyslím erotického), tak ti to bude připadat buď absolutně směšné a nebo absolutně odporné. Rozhodně ne však sexuálně vzrušující. Tak pak teprve budeš vyléčen. Tvůj mozek bude naprosto transformován do původního stavu s původními reakcemi.

Na tuto uroven som sa zatial nedostal. Neostava nic ine, ako uplne abstinovat a dufat ze sa mozog uplne transformuje. Teraz to je o nieco lahsie ako na zaciatku, ale po takej dlhej dobe musime byt ostrazitejsi, lebo uz si nedavame taky pozor ako na zaciatku (aspon ja) a v tom to je zaludne.

Porno je diabolske. Diabol nas chce zotrocit a porno je na to skvely nastroj. A bude ta pokusat a hladat cesticky a presviedcat ta ze sa mozes pozriet, ze si mozes predstavit, ved iba raz atd. Jeho cielom vsak nie je aby sme citili rozkos, ale aby sme boli nestastni a zotroceni. A toto sa stavalo (a myslim ze nielen mne) ze po porne som sa citil prazdny, nestastny, zhnuseny zo seba, upadal to negativnych myslienok a postojov o sebe. Nehovoriac o vplyve na celkove fungovanie v praci, spolocnosti (brainfog). A teraz to na mna skusa ako znova.
Velmi dobra kniha o tom ako diabol rozmysla a co chce dosiahnut je od C.S Lewis: Rady skuseneho diabla. Na ulozto je to ako audiokniha. Je to vtipne a velmi poucne.
A ked uz spominam toho diabla, deju sa aj posadnutia a exorcisti hovoria, ze cim dlhsie je clovek posadnuty, tym tazsie je toho demona vyhnat, niekedy to trva aj 10 rokov. Myslim si ze aj porno sa u nas podobne zahniezdilo a preto bude trvat dlhsiu dobu kym ho uplne vykorenime. Moj pohlad.

"Mozes prehrat, ale nesmies sa vzdat! Hore hlavu! Nevzdavaj sa! Si bojovnik!" Marian Kuffa