- sob pro 05, 2020 9:18 am
#10359
Tak dalších pár dnů za mnou SPOILER.
Minulou sobotu u mě byla Zhen, trochu jsme si popovídali, zůstala u mě přes noc.
Bylo to fajn a mě došlo, že potřebuju trochu času, dívku poznat, abych věděl, jsetli se s ní chci vyspat. Párkrát jsem si to zkusil vzít víc hopem a nic moc..
Myslím zároveň, že lze poznat, dle vzájemné komunikace a poznávání, jak to v posteli bude vypadat a jestli se do toho pouštět. Pro mě je extrémně vyčerpávající otevírat se více do hloubky asi před kýmkoliv, zejména pokud je to taková situace, že se moc neznáme a hnedka všechno najednou... Ale to je asi i o tom, že mám poměrně bezrozměrné myšlení. Můj otec tak nazval literaturu, kterou čtu, ale spíš to tak vypadá u mě v hlavě.
Nulový koncept, žádné linie, žádné meze, tak si připadám.
V noci jsem přišel na to, že většina mých rozhodnutí za posledních pár let byla v afektu a nepříčetnosti a ne v souladu s nějakým konceptem a směřováním, či cílem. Až nyní to tak nějak vnímám a tedy určitým způsobem tedy podle toho stavím svůj harmonogram.
Pracuji nyní ve velmi zajímavém prostředí, které mi otevírá velký prostor k sebereflexi.
Za dnešek asi vše, tento víkend bych se měl vidět se Zhen, tentokrát venku a tedy s možností si spíše popovídat. Těším se, snad.
Minulou sobotu u mě byla Zhen, trochu jsme si popovídali, zůstala u mě přes noc.
Bylo to fajn a mě došlo, že potřebuju trochu času, dívku poznat, abych věděl, jsetli se s ní chci vyspat. Párkrát jsem si to zkusil vzít víc hopem a nic moc..
Myslím zároveň, že lze poznat, dle vzájemné komunikace a poznávání, jak to v posteli bude vypadat a jestli se do toho pouštět. Pro mě je extrémně vyčerpávající otevírat se více do hloubky asi před kýmkoliv, zejména pokud je to taková situace, že se moc neznáme a hnedka všechno najednou... Ale to je asi i o tom, že mám poměrně bezrozměrné myšlení. Můj otec tak nazval literaturu, kterou čtu, ale spíš to tak vypadá u mě v hlavě.
Nulový koncept, žádné linie, žádné meze, tak si připadám.
V noci jsem přišel na to, že většina mých rozhodnutí za posledních pár let byla v afektu a nepříčetnosti a ne v souladu s nějakým konceptem a směřováním, či cílem. Až nyní to tak nějak vnímám a tedy určitým způsobem tedy podle toho stavím svůj harmonogram.
Pracuji nyní ve velmi zajímavém prostředí, které mi otevírá velký prostor k sebereflexi.
Za dnešek asi vše, tento víkend bych se měl vidět se Zhen, tentokrát venku a tedy s možností si spíše popovídat. Těším se, snad.
.. Nicmene uz ji domu nezvu a k ni nechodim, resp. Rozhodne ne tak, abychom tu/tam byli sami... Ale dalsi veci je strach, mozna ze strachu, abych o ni neprisel jeste na neco pristoupim... A myslim ze dalsi emoce budou hrat roli, znam se dobre na to, abych vedel, ze moje racionalni rozhodnuti/zjisteni muze byt vzdy i velmi daleko od realnych cinu.