Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By Pete
#3753 Ahoj Mono,

zažil. Troufám si říct, že v současné době funguju už normálně. Samozřejmě že sem tam na mě vyskočí nějaké to pokušení se podívat, ale tím, že jsem si už vyřešil své spouštěče a dokážu je rozeznat, tak to také hodně pomáhá, že se člověk nepustí po spirále dál. Navíc v Bohu vnímám osobně velkou pomoc. Je to jeden z důvodů, proč se teď snažím pomáhat lidem, kteří jsou na pornu závislí.

Co se porna z pohledu víry týče, tak mi hodně pomohlo také nějak hlouběji porozumět lidské sexualitě tak, jak ji stvořil Bůh. A že vlastně tady jsou jiné věci, na které můžeme svou "sexuální" energii využít. Budování vztahu s Bohem je ovšem to nejdůležitější.

Píšeš tu, že budeš mít křest. Jak vlastně vnímáš svou víru v Boha a v Krista? :)
Uživatelský avatar
By Mono
#3759 Ahoj Pete,

mě je víra ve smyslu víry v existenci nečeho (čehokoliv) poměrně cizí. Z Bohem a Kriste jsem se párkrát setkal osobně, takže vím, že existují. Tudíž k potřebě věřit že jsou, jsem se v podstatě ani nestihl dostat. Prostě vím, že jsou. V tom nemám problém. Mám spíš problém věřit Bohu, že mi neublíží a že to se mnou myslí dobře a že se na něj můžu spolehnout. Když ho občas zavnímám, tak mě to uklidní a dodám víru ve smysl mého života. Jsou to ale poměrně vzácné okamžiky. Spíš se životem probojovávám bez kontaktu s ním. O křestu si slibuju, že mě s ním propojí nějak víc a napevno. Navíc ho teď v životě potřebuji o to víc, že jsem mi cca před měsícem a půl začal vznikat velice křehký vztah s jednom krásnou a čistou ženskou bytostí. To děvče je stejně jako já z dětsví hodně zraněné a vede stejně jako já poměrně velký vniřní boj o svoje místo ve světě a na svobodě. A mě se s ní (neveden Bohem) nedaří příliš komunikovat. Spíš to s ní bořím než to tvořím. Potřebuji, aby v tom vztahu vedl a pomáhal se té krásné ženě v důvěře otevírat. K těžkostem restartu teď tedy návíc prožívám nejistory a strachu o právě se rodící vztah. Bůh nikde a touhy a strachu kolem spousty. Doufám, že ty tři týdny ještě nějak dám a že rituál křtu mi nějak (aspoň trochu) pomůže. Takže asi tak.
Uživatelský avatar
By Pete
#3769 Díky za vysvětlení :)

Když se vrátím k tématu restartu, vnímáš teď už nějaký posun, nebo je to pořád takové neurčité?
Uživatelský avatar
By Hrad
#3770 Ahoj Mono, držím Ti palce. Držím je vlastně nám všem, je to těžký boj. Já ve svých cca 16 letech se zařekl a zhruba rok jsem na něj nesáhl, pomohl mi v tom duševní vztah s jednou dívkou. Dnes je mi 26 a už mě nebaví být odstřižen od reality a čistoty duše..za ta léta se z duchovně založeného a spokojeného kluka stal asociál a kokot..musím bojovat a udělat vše pro to, abych to zvrátil a opět okusil boží svobodu. Tím vším chci říct pouze to, že NEJSI V TOM SÁM.
Uživatelský avatar
By Mono
#3774 Ahoj Hrade,

díky za podporu. Já to vnímám tak, že jsme si tu všichni tím dlouhodobým vztahem k pornu a masturbaci vytvořili a i přivolali velkého nepřítele, díky kterému můžeme, pokud se nám podaří se vysvobodit z jeho spárů, hodně vyrůst. Chci tím říct, že ten dlouhý řetezec chyb, které jsme všichni udělali, se nakonec může proměnit ve velkou výhodu. Můžem na tom být ve finále líp než někdo, kdo to nikdy neposral. Velké bitvy dělají velké válečníky, silné chlapy. I z kokotů:-)

Mono

Hrad píše:Ahoj Mono, držím Ti palce. Držím je vlastně nám všem, je to těžký boj. Já ve svých cca 16 letech se zařekl a zhruba rok jsem na něj nesáhl, pomohl mi v tom duševní vztah s jednou dívkou. Dnes je mi 26 a už mě nebaví být odstřižen od reality a čistoty duše..za ta léta se z duchovně založeného a spokojeného kluka stal asociál a kokot..musím bojovat a udělat vše pro to, abych to zvrátil a opět okusil boží svobodu. Tím vším chci říct pouze to, že NEJSI V TOM SÁM.
Uživatelský avatar
By Mono
#3775 Ahoj Pete,

je to pořád takové neurčité s tím, že to teď poslední dny zase začíná být za opět fyzicky nepříjemné jako na začátku. Cítím zase víc pod duchovními útoky. Připisuji to ale tomu, že se mi víc a víc blíží tak magická 90ka plus křest. To uvidíme. Jsem zvědavej jakej duchovní potenciál má křest. Doufám, že mě nadobro a k dobru změní.


Pete píše:Díky za vysvětlení :)

Když se vrátím k tématu restartu, vnímáš teď už nějaký posun, nebo je to pořád takové neurčité?
Uživatelský avatar
By Mono
#3776 79.den
Tak už to zase začíná houstnout jako na začátku.Cítím se pod tlakem plus na mě neustále útočí rozptylující myšlenky na každou druhou ženu, kterou na ulici potkám a to v situaci, kdy mi začíná vznikat vztah s jednou krásnou a čistou ženskou bytostí. Musím být neustále ve svém srdci, ve kterém je jen ona ta jediná, aby mě ty ostatní nepomotaly hlavu. Že bych jí fyzicky zahnul asi nehrozí (na to jsem až moc zablokovaný). Zadusit lásku k ní by ale ty myšlenky na jiné ženy mohly. Musím být teď extra bdělý a v kontaktu se svým záměrem, se kterým jsem do toho šel.
Uživatelský avatar
By Alive
#3782 Zdravím Tě Mono!
Děkuji za sdílení tvého příběhu, zaujaly mě poslední články ohledně víry a křestu. K tvému dotazu, že jsi zvědavý jaký duchovní potenciál na Tebe bude křest mít. Bych napsal, JEN A JEN TY ROZHODUJEŠ o tom jaký vliv a potenciál to na Tebe bude mít. Pokud uvnitř sebe v toto naprosto věříš a víš, že ti to prospěje a pomůže, tak jsi na dobré cestě. Pokud ti někdo řekl, že by bylo vhodné, aby ses nechal pokřtít, protože se to sluší a patří tak se obávám, že to na tebe nebude mít vliv žádný.

Drž se na své cestě! :)
Uživatelský avatar
By Mono
#3809 88.den
Je to hodně zoufalý.
1)Půst nepřináší kýženou úlevu. Mám stále uzkosti a nízké sebevědomí. Cítím se dušen a škrcen silami z mojí duše.
2)Po 10 letech samoty, mi cca před měsícem a půl začal vznikat krásný vztah s mě hodně blízkou bytostí. Ten se pro mě, ale víceméně tento týden rozpadl. Z té bytosti, kterou stále miluju, v slzách vylezlo, to co jsem už asi tak 14 dní tušil. Řekla mi,že ke mně už nic necítí a že se v ní znovu a s ještě větší silou probudila láska k jejímu původnímu partnerovi. Jsem z toho hodně zlomený.
3)Křest, ke kterému jsem se upínal, se musí pro nemoc kněze, který mě má křtít odložit zatím na neurčito.
Jsem úplně na sračky. Je mě smutek, zloba a zoufalství. Mám nutkání něco rozbít, ale uvědomuji si, že mi to nepomůže. Mám tendenci hledat někde vnějšího viniká ale nikde žádného nevidím. Nadávám na život, osud, na Boha, ale nepomáhá mi to. A tak jsem jen plný frustrujících pocitů se kterými se nevím rady.Ještě víc cítím, že ten můj bolavý život je prázdný a nikam nevede. Nikde nevidím žádnou pomoc a nikoho koho bych zajímal. Je to prostě sračka.Nechci si tu nějak ztěžovat nebo na sebe poutat pozornost. Jen se z toho zkoším vypsat. Ty dva zbývající dny už asi nějak dám. Co bude ale potom fakt nevím.
Uživatelský avatar
By Hrad
#3813 Ahoj, mrzi me, ze te to takhle mele, ale co se da delat. Je treba zatnout zuby a probehnout to, co nejrychleji to jde, abys byl co nejrychleji tam, kde byt chces. Taky jsem sam, takze v tom nejsi sam. Byt z usteckeho kraje, mohli bychom neco podniknout..treba bowling :D (at taky neco porazime :-D), drz se, kamarade ;)