Forum Život na pornu 3.3.1

- sob zář 26, 2020 8:37 am #9973 Den 16

Díky tomu, že jsem včera konečně začal něco dělat a konkretizoval si svůj cíl, neměl jsem tolik prostoru na to lelkovat a nechávat svojí mysl rozutéct se do končin, které nejsou úplně bezpečné.
Jinak mě nic moc nenapadá, být cizincem v cizí zemi přestalo být tak vytěžující jako v prvních dnech a ony existenční otázky se změnily v šum v pozadí, který napraví cesta do supermarketu.

S A T U R N

- ned zář 27, 2020 9:15 am #9979 Den 17

Poslední dobou zjišťuju, že mám trochu problém s hledáním obsahu pro své zápisy, ale zároveň je nepřestanu dělat, když už jsem se jednou zařekl. V současnosti se totiž snažím máknout a najít si práci, zároveň se aklimatizuji v novém prostředí a tak mi nezbývá tolik času na přemýšlení nad pornem.
Teď jsem si vzpomněl, že jsem tu před nějakou dobou psal o živých snech. Po dalších několika dnech jsem dospěl k závěru, že to asi bude pravda, protože je mívám daleko častěji než kdy dřív - mluvíme o každé druhé noci.
Jinak zlepšené mezilidské schopnosti nemůžu úplně posoudit, protože mezi lidi tolik nechodím, protože se v současnosti izoluju, kvůli pandemii a zároveň to nikdy nebyla moje nejoblíbenější kratochvíle.
Tím pádem pořád zůstává nejvíce citelnou změnou zúčastněnost ve vlastním životě, která je bez porna úplně jinde. Už to nepociťuji tolik, jako v prvních dnech, ale to jen protože jsem si na to zvykl. Z toho důvodu si radši pořád budu připomínat, jak by to taky mohlo vypadat.

S A T U R N

- pon zář 28, 2020 7:49 am #9983 Den 18

I když živé sny přetrvávají a téměř nepřejde noc, aniž bych je měl, pokušení a myšlenky na porno se silně utlumily. Ledové sprchy, cvičení, dostatek práce a ne rigidní, ale přibližná denní rutina tomu pomáhají. Nejen, že se cítím dobře fyzicky, ale jsem i sám se sebou, relativně, spokojený.

S A T U R N

- úte zář 29, 2020 9:39 am #9994 Den 19

I když považuji self-help guruy za současný ekvivalent alchymistů hledajících kámen mudrců, elixír nesmrtelnosti a snažících se rozbít atom kladivem, videa, obvykle záznamy z rozhovorů, kde někdo doopravdy úspěšný, mluví o tom jak se tam dostal, si pouštím rád, když to drhne. Věci od Arnolda, Joe Rogana, Jocko Willinka, RDJ a dalších mají v sobě víc než jalové kecy šarlatánů snažících se prodat svou knihu. A když je člověk začne aplikovat, ne nutně ve stejném měřítku, ale jen v malém. V každodenních záležitostech, zjistí, že fungují. Do velkého rámce je pak začlení sám od sebe.
To byla hodně obecná a pochybná rada. Asi.

P.S. Dnešní kulturní doporučení je filmový debut Kevina Smitha Clerks, který je k sehnání na HBOGO.

S A T U R N

- stř zář 30, 2020 9:37 am #9999 Den 20

Krátká myšlenka mimo téma. Je vtipné, že i když je náročné se zabydlet v nové kultuře, nebo alespoň zemi, základy se nemění. Všude to vedou nekompetentní idioti, všechno je prorostlé byrokracií a lidé předstírající, že mají co říct, jsou zcela nepřekvapivě lháři.
Jediná výhoda tohoto všeho je, že to člověka zabaví a zabaví to jeho myšlenky, takže se nenudím a neriskuji, že se volný čas zvrhne.

S A T U R N

- čtv říj 01, 2020 9:57 am #10002 Den 21

Tak dneska jsou to tři týdny. Musím se přiznat, že to byly ty nejlehčí tři týdny odříkání v mém životě. Myslím si, že vím čím to bylo a jsem rád, že to držím, i když i tady už jsem párkrát byl.
Občas mi přijde, že zlepšovat sebe sama je jediná možnost, jak člověk může zlepšit svět. Nebýt jedním z masy kreténů pokrývající Zemi, nebýt ignorantský tupec jdoucí v houfu, jen protože vykročit ze své komfortní zóny je pro něj moc namáhavé. Protože dívat se na televizi a přebírat moudra ze sociálních sítí je jednodušší než myslet sám za sebe. Svět jde do háje a přijde mi, že děláním si nadějí si lžeme do kapsy. Vždyť, co jsme? Jediné dvě věci odlišující nás od zvířat je umění a filozofie. Zbytek našich činností se nijak neliší od toho, co dělají zvířata, my to jen děláme sofistikovaněji. Stavíme si komplexnější brlohy, nepřemisťujeme se po svých, upravujeme jídlo a množíme se. To není moje myšlenka, někomu jsem ji ukradl, ale nejsem schopný si vzpomenout komu.
Proto jediná cesta jak zlepšovat svět je stát se nejlepší verzí sebe sama a tím rozzařovat temnotu nás obklopující a svět pohlcující. Až potom se můžeme snažit zlepšovat svět na makroúrovni.
Navíc náš každodenní přístup k sobě samému a naše z pohledu světa zdánlivě malicherné bitvy se sebou samým s cílem zlepšit se, ovlivní i to co děláme v tom velkém světě, to co něco znamená ve velké hře. Tohle jsem zase ukradl Jocko Willinkovi.
Toho rozhodně doporučuju, není zaměřený přímo na NoFap a i když s ním v některých otázkách nesouhlasím v oblasti individuálního rozvoje víceméně nemá sobě rovného.

S A T U R N

- pát říj 02, 2020 8:49 am #10005 Den 22

Jedu dál. Občas mě letmo napadne něco ve spojitosti s pornem, ale nikdy to nejsou "urges", spíše náhodné myšlenky, které stejně rychle zmizí jako se objevily. Tentokrát to jede opravdu dobře, ani jsem to nečekal. Je možné, že to je tím, že to všechno sdílím. Možná je to tím, že mě teď fakt, že jsem to sdílel drží zodpovědným. Nebo to že se pořád udržuju v pohybu. Nevím, co z toho, ale takhle dobře (fyzicky) jsem se necítil už dlouho.

S A T U R N

- sob říj 03, 2020 8:58 am #10007 Den 23

Tak dneska ráno jsem měl první urges, definovatelný jako urges za celou dobu. Byly jen slabý a netrvaly dlouho, ale byly daleko konkrétnější než cokoliv dříve. Nebyl to tak těžké je porazit, ale zatím nevím, jestli se to bude opakovat a zintenzivňovat, nebo to byl jen záchvěv.
Necitelnost ustoupila a vnímám věci takové jaké jsou. Na krásu hledím jako na takovou jaká je a ne ne skrze převrácené sklo pornem způsobené otupělosti.
No nic, čas jít do Tesca.

S A T U R N

- ned říj 04, 2020 8:08 am #10010 Den 24

Osobně si myslím, že porno je součástí daleko většího problému, počínajícího v padesátých letech. Ty byly výsledkem postupné industrializace počínající v meziválečném období, kterou k dokonalosti dovedlo válečné úsilí. S příchodem míru se to stalo běžnou praxí ve všech ohledech života. Nastal obrovský boom rychlého občerstvení, "televizních večeří", konzerv, hotovek. Nebylo to ale jen jídlo. Mentalita se změnila. Řemeslo, ručně dělané produkty, to všechno smetla bouře výrobních pásů. Zatímco ale v období po 1. světové válce, to nebylo tak markantní; ano Baťa sekal cvičky a Ford automobily, ale nestihlo to pohltit zdaleka všechna odvětví. Zato v padesátých letech to bylo všude a dle reklam, lepší než cokoliv vyrobeného jinak než v továrně. Lidé si nechali na pásu vyrobit vše. Boty, jídlo, domy a záhy i názory. Radši než aby vykročili ze své komfortní zóny, svěřili otěže svého života marketingovým agenturám a policím supermarketů. Hmotné utlačilo nehmotné, voyeurství nahradilo zúčastněnost a televize nahradila individuální myšlení. Jejich děti se sice naivně pokusili postavit se tomu všemu, ale jejich hnutí se záhy zhroutilo a květiny nahradil ranní aerobik v televizi, disco a osmdesátkový materialismus. A až dnes se začal vítr otáčet s renesancí řemesel a stále více lidmi odporujícímu uspěchané povaze současnosti. A jakou roli v tom hraje porno?
Zatímco televize dodávala ucelené názory bez potřeby myslet, porno dodává slast a krásu bez potřeby vystavit se světu. Apeluje na naši lenost a neochotu bojovat se sebou a převzít otěže vlastních životů. Stejně jako všechny ostatní industrializace nás i tahle znecitliví vůči všemu ostatnímu. Po dlouhé době strávené jedením jídel plných tuků a glutamátu sodného jen těžko oceníme jednoduché jídlo, které jsme si sami připravili; pokud si ještě pamatujeme jak se to dělá. Stejně těžko oceníme krásu dívky, která kolem nás projde na ulici, potom co nám nelidsky krásné bohyně plnili ty nejtajnější fantazie. Žádná skutečná dívka, či žena již nebude dost krásná, žádný vztah dost lákavý. Proč trávit dny, možná týdny seznamováním se, když tady můžu dosáhnout nirvany pár kliknutími? Proč hodinu vařit, když si můžu koupit již hotové a nechutně dobré jídlo? Proč přemýšlet, když si můžu pustit televizi, otevřít Facebook? Proč žít, když můžu masturbovat u toho jak žije někdo jiný?

S A T U R N

- pon říj 05, 2020 7:23 am #10015 Den 25

Poslední dobou si všímám zvyšující se intenzity a četnosti myšlenek věnovaných, neúmyslně, pornu. Zatím sice stále zůstávají vzadu a není těžké je odrazit, ale v porovnání s předešlými dny je to změna. Nejspíš jsem se už moc nechal ukolébat jednoduchostí posledních týdnů. Aby se ale nezdálo, že to mám zadarmo, poslední dva roky jsem se bezútěšně a bezúspěšně snažil zpřelámat okovy závislosti. Z toho nejhoršího, co pořád mělo rezervu od skutečného dna, jsem se na dlouhou dobu dostal už rok zpátky, ale v posledních týdnech prázdnin jsem zase ztratil kontrolu, což vyústilo v začátek mého deníku. Vždycky jsem ho bral jako jednu z posledních možností, když si sám pomoci nedokážu. Celé to u mě stojí na tom, že když jsem tomuhle deníku věnoval tolik času a když už o mém tajemství vědí i další lidé, neudělám to znovu. Víceméně accountability partner.
Tak uvidíme.

S A T U R N