- úte říj 24, 2017 1:03 pm
#3243
Zdravím pánové!
Velmi rád bych vyjádřil obrovský dík Wasabimu, který založil tento přehledný a velmi užitečný web, díky kterému jsem poprvé pochopil a začal pracovat na své závislosti!
V první řadě pro mě bude asi velmi obtížné vystihnout vše, co se týče vzniku mé závislosti na PMO a mého aktuálního stavu tak, aby byly informace srozumitelné, a na přečtení textu jste si nepotřebovali brát dovolenou.
Momentálně je mi 25 let a poprvé jsem se s pornografií setkat ve věku asi 12 let ± 1 rok. Začalo to s časopisy, DVD, vývojem času a možností připojení počítače k internetu to vše přidalo na rychlosti. V začátcích to mi mohlo být těch 13 let jsem PMO praktikoval, když jsem byl sám doma, takže tak 2x do týdne. Postupem času a přestěhováním se do vlastního pokoje (přibližně v 15 ti letech) to začalo nabírat na intenzitě. Přibývali počty dní, kdy jsem to praktikoval. Řekl bych, že jsem po dobu těch desíti let sledoval P a masturboval 7-8x při 2 hodinách týdně. Začínal jsem se posouvat do různých kategorií (přesně tak jak to popisuje většina rebooterů), ale za svoji PMO kariéru jsem se nikdy nedostal k takovým videím, které by neodpovídali mé sexuální orientaci.
Všechno tyto moje činy, aniž bych si to do poslední doby uvědomoval značně ovlivnily můj život. Počínaje mým prvním (ne)sexuálním zážitkem ve věku asi 15 let kdy jsem poprvé přišel do kontaktu s holkou, se kterou mohlo k něčemu dojít, ale nedošlo (myslím, že jsem byl v té době ovlivněn alkoholem, prostředím a nervozitou) takže jsem neměl skoro žádnou erekci. Byl jsem z toho značně frustrovaný, protože ta holka mě velice přitahovala a nechápal jsem to. Po této zkušenosti bylo takových situací ještě alespoň 5 a následovaly další frustrace a ztráta jakéhokoliv sebevědomí, že jsem k něčemu. Nechápal jsem to, protože u pornografie byla moje erekce naprosto v pořádku. Největším zlomem pro mě byl opět (ne)sexuální zážitek z minulého roku, který pro mě byl tak intenzivní a opravdu jsem to nevydržel a začal se pídit po různých informacích, proč mi to nejde. V té době jsem si ale neuvědomoval, že mým největším problémem je tzv. PIED, o kterým jsem se dozvěděl přesně před 14 dny. Takže ve zkratce jsem člověk bez sexuálního zážitku s PIED poruchou, který nepoznal žádný dlouhodobý vztah. Vždy to byly pouze krátké příběhy nebo nárazové situace u kterých jsem neuspěl a myslím, že i většina žen s kterými jsem se setkal, podvědomě poznali, že nejsem tak úplně v pořádku a proto nepůsobím tak přitažlivě.
Teď ty pozitivnější věci.
I přestože moje sebevědomí utrpělo opravdu velké rány si věřím natolik, že s tím dokáži něco udělat, jsem pro to maximálně rozhodnutý a už se k PMO nechci vrátit. Můj život byl do této doby bez minimální radosti, byly to pouze samé povinnosti a očekávání, které se ode mě vyžadovaly (maturita, vejška, práce, nevyčuhovat z davu lidí, co si o tobě lidé řeknou atd…). Moje motivace pramení ze změny pro lepší naplněnější, radostný a smysluplný život, který chci teď prožívat, věnovat se věcem které jsem odkládal a na které mi nezbývala motivace, poznávat lidi kterým jsem se vyhýbal a objevovat svět který jsem doposud nepoznal. A protože vím, že cesta sledování P není tou, která mě tam dovede, je pro mě rozhodnuto, ikdyž vím, že to nebude lehké.
Mám spoustu koníčků, které mě baví, ale aktivně dělám pouze yogu, občas hraju na kytaru a chodím běhat. Momentálně přemýšlím nad dalšími aktivitami, kterými bych vyplnil prázdný prostor v mém týdnu, napadá mě tanec nebo zpěv . Se svým problémem jsem se svěřil svým blízkým u kterých mám maximální podporu a jsem moc rád, že to mohu s kým probrat, tím myslím i skrze toto forum.
Se svým restartem jsem začal přesně před 14 dny 10.10.2017 v Hard modu (v hard modu pokračuji), 14 dní je poprvé v životě co jsem to vydržel takto dlouho a nijak nemám potřebu to přerušit. Proto si dávám za cíl minimálně 90 dní a poté uvidím, jaké změny se projeví. Věřím v ty pozitivní, protože už teď se cítím trochu jinak než dříve (ale je to jako na houpačce). Nejdůležitějším měřítkem pro mě bude PIED a kontakt s ženami.
Bude určitě dobré i omezit FB a YouTube. Poslední dny se mi totiž stává, že zjistím, že mám nutkání neustále aktualizovat FB a sjíždět nové věci, ikdyž vím, že tam nic nového nebude, ale jako kdyby si mozek žádal nové dávky informací nebo dopaminu (právě proto, že je nedostává přísunem sledování P). O FB a dopaminu jsem slyšel taktéž zajímavé informace od Petra Ludwiga, který vychází z informací od prof. Zimbarda. Bohužel počítač potřebuji pro svůj každodenní cyklus, takže se tomu nevyhnu, ale pokusím se jej maximálně omezit.
Je toho spousta co by se dalo ještě říct, například to, že jsem v minulosti pociťoval silnou demotivaci pro cokoliv, nejvíce pro studium na vysoké škole (momentálně ještě studuji), ztrácel jsem kontakt s lidmi, nedokázal jsem tak dobře komunikovat a soustředit se jako třeba na základní škole, těžko jsem navazoval kontakty se ženami atd...
Proto budu velmi rád za jakékoliv vaše názory rady nebo podporu! I já chci tímto vyjádřit všem, co to teď čtou maximální podporu ve snažení o vymazání pornografie ze životů, protože to děláme pro sebe, pro lepší životy a pro to abychom se měli lépe. Nechci porno nijak nenávidět nebo proti němu bojovat spíš ho beru jako učitele, který mi ukázal, že toto opravdu není cesta pro plnohodnotný a spokojený život a chci se z těchto chyb poučit.
Děkuji za přečtení a ještě jednou Wasabimu za vytvoření těchto stránek! Mír v těle i v duši
Alive
Velmi rád bych vyjádřil obrovský dík Wasabimu, který založil tento přehledný a velmi užitečný web, díky kterému jsem poprvé pochopil a začal pracovat na své závislosti!
V první řadě pro mě bude asi velmi obtížné vystihnout vše, co se týče vzniku mé závislosti na PMO a mého aktuálního stavu tak, aby byly informace srozumitelné, a na přečtení textu jste si nepotřebovali brát dovolenou.
Momentálně je mi 25 let a poprvé jsem se s pornografií setkat ve věku asi 12 let ± 1 rok. Začalo to s časopisy, DVD, vývojem času a možností připojení počítače k internetu to vše přidalo na rychlosti. V začátcích to mi mohlo být těch 13 let jsem PMO praktikoval, když jsem byl sám doma, takže tak 2x do týdne. Postupem času a přestěhováním se do vlastního pokoje (přibližně v 15 ti letech) to začalo nabírat na intenzitě. Přibývali počty dní, kdy jsem to praktikoval. Řekl bych, že jsem po dobu těch desíti let sledoval P a masturboval 7-8x při 2 hodinách týdně. Začínal jsem se posouvat do různých kategorií (přesně tak jak to popisuje většina rebooterů), ale za svoji PMO kariéru jsem se nikdy nedostal k takovým videím, které by neodpovídali mé sexuální orientaci.
Všechno tyto moje činy, aniž bych si to do poslední doby uvědomoval značně ovlivnily můj život. Počínaje mým prvním (ne)sexuálním zážitkem ve věku asi 15 let kdy jsem poprvé přišel do kontaktu s holkou, se kterou mohlo k něčemu dojít, ale nedošlo (myslím, že jsem byl v té době ovlivněn alkoholem, prostředím a nervozitou) takže jsem neměl skoro žádnou erekci. Byl jsem z toho značně frustrovaný, protože ta holka mě velice přitahovala a nechápal jsem to. Po této zkušenosti bylo takových situací ještě alespoň 5 a následovaly další frustrace a ztráta jakéhokoliv sebevědomí, že jsem k něčemu. Nechápal jsem to, protože u pornografie byla moje erekce naprosto v pořádku. Největším zlomem pro mě byl opět (ne)sexuální zážitek z minulého roku, který pro mě byl tak intenzivní a opravdu jsem to nevydržel a začal se pídit po různých informacích, proč mi to nejde. V té době jsem si ale neuvědomoval, že mým největším problémem je tzv. PIED, o kterým jsem se dozvěděl přesně před 14 dny. Takže ve zkratce jsem člověk bez sexuálního zážitku s PIED poruchou, který nepoznal žádný dlouhodobý vztah. Vždy to byly pouze krátké příběhy nebo nárazové situace u kterých jsem neuspěl a myslím, že i většina žen s kterými jsem se setkal, podvědomě poznali, že nejsem tak úplně v pořádku a proto nepůsobím tak přitažlivě.
Teď ty pozitivnější věci.
I přestože moje sebevědomí utrpělo opravdu velké rány si věřím natolik, že s tím dokáži něco udělat, jsem pro to maximálně rozhodnutý a už se k PMO nechci vrátit. Můj život byl do této doby bez minimální radosti, byly to pouze samé povinnosti a očekávání, které se ode mě vyžadovaly (maturita, vejška, práce, nevyčuhovat z davu lidí, co si o tobě lidé řeknou atd…). Moje motivace pramení ze změny pro lepší naplněnější, radostný a smysluplný život, který chci teď prožívat, věnovat se věcem které jsem odkládal a na které mi nezbývala motivace, poznávat lidi kterým jsem se vyhýbal a objevovat svět který jsem doposud nepoznal. A protože vím, že cesta sledování P není tou, která mě tam dovede, je pro mě rozhodnuto, ikdyž vím, že to nebude lehké. Mám spoustu koníčků, které mě baví, ale aktivně dělám pouze yogu, občas hraju na kytaru a chodím běhat. Momentálně přemýšlím nad dalšími aktivitami, kterými bych vyplnil prázdný prostor v mém týdnu, napadá mě tanec nebo zpěv . Se svým problémem jsem se svěřil svým blízkým u kterých mám maximální podporu a jsem moc rád, že to mohu s kým probrat, tím myslím i skrze toto forum.
Se svým restartem jsem začal přesně před 14 dny 10.10.2017 v Hard modu (v hard modu pokračuji), 14 dní je poprvé v životě co jsem to vydržel takto dlouho a nijak nemám potřebu to přerušit. Proto si dávám za cíl minimálně 90 dní a poté uvidím, jaké změny se projeví. Věřím v ty pozitivní, protože už teď se cítím trochu jinak než dříve (ale je to jako na houpačce). Nejdůležitějším měřítkem pro mě bude PIED a kontakt s ženami.
Bude určitě dobré i omezit FB a YouTube. Poslední dny se mi totiž stává, že zjistím, že mám nutkání neustále aktualizovat FB a sjíždět nové věci, ikdyž vím, že tam nic nového nebude, ale jako kdyby si mozek žádal nové dávky informací nebo dopaminu (právě proto, že je nedostává přísunem sledování P). O FB a dopaminu jsem slyšel taktéž zajímavé informace od Petra Ludwiga, který vychází z informací od prof. Zimbarda. Bohužel počítač potřebuji pro svůj každodenní cyklus, takže se tomu nevyhnu, ale pokusím se jej maximálně omezit.
Je toho spousta co by se dalo ještě říct, například to, že jsem v minulosti pociťoval silnou demotivaci pro cokoliv, nejvíce pro studium na vysoké škole (momentálně ještě studuji), ztrácel jsem kontakt s lidmi, nedokázal jsem tak dobře komunikovat a soustředit se jako třeba na základní škole, těžko jsem navazoval kontakty se ženami atd...
Proto budu velmi rád za jakékoliv vaše názory rady nebo podporu! I já chci tímto vyjádřit všem, co to teď čtou maximální podporu ve snažení o vymazání pornografie ze životů, protože to děláme pro sebe, pro lepší životy a pro to abychom se měli lépe. Nechci porno nijak nenávidět nebo proti němu bojovat spíš ho beru jako učitele, který mi ukázal, že toto opravdu není cesta pro plnohodnotný a spokojený život a chci se z těchto chyb poučit.
Děkuji za přečtení a ještě jednou Wasabimu za vytvoření těchto stránek! Mír v těle i v duši
Alive
protože s odstupem času mi většina věcí splývá a texty jsou moc dlouhý. 
