Forum Život na pornu 3.3.1

- čtv čer 25, 2020 9:30 pm #9601 Koukám, že se tady rozjela docela vášnivá diskuse. Myslím, že Incubus není žádný kacíř a jeho příspěvek smysl má. Závislosti se zbavil, tak proč se o svou cestu nepodělit s ostatními, byť se ta jeho cesta zdá jakkoliv kontroverzní. Problém je v tom, že to neudělal pořádně. Řekl A, ale neřekl B. Tedy jak to vlastně udělal, že tohle nastavení mysli mu pomohlo se zbavit docela silné závislosti. To mi prostě rozum nebere a opravdu by mě to zajímalo víc do detailu, jak to vlastně udělal. Dnešní neomezené internetové porno totiž již ze své podstaty má maximální potenciál vytvořit závislost u jakéhokoliv konzumenta, i toho, kdo ještě vůbec závislý není. Proto si nedokážu představit, že pokud se v mysli nastavím tak, že porno je v pohodě a je fajn si ho užívat bez jakýchkoliv následných výčitek, tak to povede k tomu, že moje touha ho sledovat bude klesat a klesat, až nakonec vymizí úplně. U 99% lidí to povede spíš k tomu, že jejich závislost se bude prohlubovat. Vždyť přesně s tímto nastavením mysli začínají prakticky všichni dnešní mladí kluci. A po pár letech skončí kde? Tady.

Co se týká mě osobně, porno jsem sledoval 30 let. Ale nebylo to samozřejmě pořád stejné. Prvních 10 let se závislost tvořila, ale pořád jsem s tím bojoval a snažil se přestat. Určitě mě hodně ovlivnila katolická výchova. Měl jsem z toho hrozné výčitky svědomí, padal do depresí, strávil mnoho měsíců na psychiatrii a spáchal i nějaké sebevražedné pokusy. Bylo to strašné období. Když jsem se uzdravil, změnil jsem k pornu přístup úplně stejně jako Incubus. Začal jsem si ho užívat a bral to jako svou přirozenou potřebu. Kvalita mého života šla prudce nahoru a od té doby se už deprese nevrátila. Co se stalo ale s mojí závislostí? Ta rostla zcela nerušeně dál dalších 15 let. Byl to jako nádor, o kterém jsem věděl, ale nijak ho neřešil, protože mě prostě nijak nebolel. Jednoho dne to ale přerostlo tu mez, kdy už mě to začalo silně omezovat v normálním životě, jaký jsem chtěl žít. A chtěl jsem přestat. Jenže to nešlo. Nechtěl jsem už dál žít s pornem, ale nedokázal jsem žít trvale bez něj. Za pět let snažení jsem nevydržel ani tři týdny bez porna. Důvodů bude samozřejmě víc, ale jedním z nich je určitě i to, že jsem k pornu kdysi zaujal přesně ten postoj jako Incubus. Proto bych chtěl všechny před touto (z mého pohledu) velkou chybou varovat. A Incubuse znovu požádat o to, aby vysvětlil, jak to dokázal, že s tímto nastavením mysli ho touha to sledovat úplně přešla.

https://www.youtube.com/@nofapcz

- pát čer 26, 2020 7:43 am #9602 Ahoj - Incubus otevřel kontroverzní téma a jsem rád za to, že tu taková diskuze je. Myslím, že se zde krásně ukazuje jeden fenomén - upozorňuji, že je to jen můj názor a toto fórum by mělo být otevřeno všem názorům, tak pokud s ním nebudete souhlasit, neurážejte nebo jinak nenadávejte. Naopak se snažte ho vyvrátit nějakými, podle vás logickými, argumenty.

Mám dva známé (oni se však vzájemně nějak víc neznají). Oba byli svého času celkem silní kuřáci. Nezávisle na sobě se cca ve stejném období rozhodli s kouřením přestat. Jeden z nich, říkejme mu Pepa, se ihned postavil do role hrozného radikála. Kdykoliv se někam šlo (tehdy se mohlo v restauracích a barech kouřit), okamžitě začal každého kuřáka napadat s tím, jaký je to hnus. Přitom na něm bylo patrné to, jak by si on sám tu cigaretu nejraději zapálil. Prostě ale nedokázal přemýšlet o ničem jiném než o kouření, takže všechny ty jeho kecy o škodlivosti kouření byly jen berličky, kterými se horkotěžko podpíraral nad zemí, aby neupadl.
Druhý kamarád, Honza, si tak nějak občas tu cigaretku v pohodě dal. Většinou právě když se šlo někam do společnosti. Takže jedno cigáro v baru mu zlepšilo náladu a stačilo ho uspokojit na zbytek večera. Prostě někde v hlavě měl to, že stejně jednou s kouřením sekne, ale když je nějaká dobrá příležitost si tu cigaretu vychutnat, tak proč se zbytečně trápit.
Jak dopadli? Honza je teď nekuřák. Naposledy, když jsem s ním někde byl, jsem se ho na to kouření ptal - jestli má ještě někdy chuť nebo tak něco. Odpověděl, že ne. Že nechápe, co ho k tomu vedlo. Že je mu jen líto těch peněz, které do kouření vrazil. Byl ale úplně v pohodě. Byl opravdu jako já, člověk, který nikdy cigaretám nepodlehl.
Pepa je teď na tom stejně jako před lety. Prošel si, pokud vím, ještě jednou podobnou odvykací eskapádou, kdy se snažil nahradit běžné cigarety těmi elektronickými, ale bylo to vše k ničemu. Tu krabičku denně pálí i dnes.

Co tím chci říct - někdy se z abstinujících závislých stávají až moc velcí radikálové (kdysi jsem obdobné téma rozvíjel ve svém deníku). Ta jejich radikálnost, alespoň dle mé zkušenosti, pramení právě z toho, že ze všeho zlého v jejich životech začnou vinit onu drogu, které podléhají. Bast to ve své odpovědi (mimochodem gratuluji Baste k tvému úspěchu, byť je to opravdu jen číslo a důležité je, co se teď aktuálně děje v tvojí hlavě a jestli tě abstinence pomohla být lepší verzí sama sebe) vystihl podle mě přesně. Nelze vinit ze všeho jen P. Možná to byla prázdnota nebo příliš přísná výchova v nějakém sektářském duchu, které se podvědomě chcete zbavit tím, že budete porušovat pravidla, jež ve vás ona omezující výchova vložila, ale P je jen a jen droga. Přičina jejího užívání je někde hluboko v naší mysli v místech, které rozumem asi nikdo z nás nepochopí, protože jestli člověk něco neumí, to je analyzovat sám sebe. Ego a neupřímnost k sobě samému nám k tomu prostě budou vždycky bránit. Čím více budeme ukazovat na P jako viníka všeho zla na zemi, tím více mu budeme dávat pozornost a tím více ukazujeme, jak moc vztah k němu nemáme v sobě vyřešený.

Myslím, že právě z příspěvků Kennyho a TrochuJinak je příliš patrné to, že P je ještě pro ně nezvládnuté a nevyřešené téma. Platí to samozřejmě o nás všech, ale my ostatní, co jsme se tu tak nějak vyjadřovali, asi chápeme, že přílišná radikalizace stejně nikam nevede. Vsadím se, že i my v určitých etapách našich cest, bychom reagovali obdobně agresivně jako právě Kenny a TrochuJinak. Jen zkušenosti nás nutí o příspěvku a názoru Incubuse přemýšlet. Domnívám se rovněž, že dokonce i sám hříšník Incubus si prošel stejným radikálním obdobím, o kterém je tu řeč.

Kdepak - radikalizace, to není ta spávná cesta. Nacimus v Německu, komunismus v SSSR, dokument Game changers. Těch příkladů je hodně. Nebuďme radikální a zkusme si nejdříve názor pořádně přečíst, zamyslet se nad ním a až pak reagovat. Co když Incobusovo ,,vnitřní odpuštění" pornografii je cesta, která může sednout i vám a vy po čase zjistíte, že P k životu nepotřebujete. Ostatně jestli má skutečně Incubus takové výsledky, o kterých tu tvrdí, že je má, je to přeci hodné obdivu. Porazil problémy s P, překonal PIED. To je přeci pro něj důležité a já mu k tomu mohu jen gratulovat.

Pro TrochuJinak - neboj se. Já už rozhodně nejsem takový relapsátor, že by mě jeden příspěvek na fóru donutil sejít z mnou nastavené cesty. Na P mám názor takový, že je to zlo a to se nemění. Štve mě, že se o tomto tématu nemluví. Štve mě, že se na něj dívají stále mladší a mladší děti, které se tím, jak je to dnešní P neskutečně nahypované, dostanou okamžitě k tomu nejzvrhlejšímu a nejtvrdšímu. Štve mě to, ale zároveň vím, že já s tím sám těžko něco udělám. Sám víš, že se snažím tak, aby moje svědomí bylo čisté. Nicméně radikálem být nechci a rád si vyslechnu kdykoliv i názory z ,,druhé" strany. A tak by to mělo, podle mě, být.

Pro Incubuse - souhlasím s Banderasem, že bys měl dovysvětlit, jak to tvoje nastavení mysli tě vlastně ve výsledku dovedlo k tomu, že P nesleduješ. V tvém příběhu je zkrátka, byť jsem tě tu částečně obhajoval, spousta zvláštních mezer, které by měly být doplněny.
Podotýkám, že u mě by tvůj postup asi nejspíš nefungoval, protože vím, že když si dopřeji malou dávku P, končím zpravidla za pár dní u velkých dávek, a proto si sám sobě musím opakovat, jsi závislý - nedělej to. Co se mně ale líbí a co bych chtěl vyzkoušet je ta tvoje úvaha o komunikaci s partnerkou. Že prostě když chci něco v sexu, neměl bych být alibista a prostě to narovinu říct. Zatím to absolutně neumím. Mohl bys pro mě rozvinout i toto téma. Jak tě to pomohlo dostat se z ED?