Pište si co nejčastěji to jde svoje deníky. Vaše pocity, vétězství, prohry, pokrok, ptejte se a pomáhejte ostatním.

Moderátoři: Honza, Nepornu.cz, Pete

Uživatelský avatar
By NewLife
#4036 Zdravím všechny, kteří sem zavítají.

Na porno jsem se začal dívat přibližně ve svých 13 letech, pozvolna, ale s různou formou erotiky (pornočasopisy) jsem se setkal už mnohem dřív. Postupně se porno stávalo běžnou součástí každého dne a to až do začátku tohoto roku (2018). Dá se tedy říct, že jsem víceméně na porno koukal každý den po dobu posledních 15 letech. Ano, je mi 28. Uvědomil jsem si, že takto už žít nedokážu. Měl jsem všechny možné příznaky závislosti na pornu (asociálnost, ztráta emocí, ztráta motivace, apatie, ztráta erekce mimo porno). Asi jedinou dobrou zprávou je, že jsem nikdy nesklouzl do tvrdších typů porna - vždy jsem si vystačil s klasikou - holka kluk, ideálně s hezkou přírodou v pozadí. Jsem romantik :-)

V lednu 2018 jsem začal vyhledávat první informace a spíše tak spontánně jsem zkusil od porna upustit. Tušil jsem, že to bude příčina problémů, jen jsem neměl nejmenší tušení, až jak moc. Vydrželo mi to cca tři týdny, pak jsem se neudržel, podíval a týden v tom jel naplno. Poté jsem narazil na stránky Život na pornu a přečetl si knížku "Odpojený muž", což mi úplně změnilo pohled na věc.

Od 8. února jsem začal s plnou abstinencí (hardcore) - žádné porno, žádná masturbace. V průběhu abstinence došlo k úplné ztrátě libida, úzkostem, depresí). Po cca 2,5 měsících abstinence jsem "musel" masturbovat kvůli lékařskému vyšetření na spermiogramu. Následně jsem masturboval ještě 3x v průběhu následujícího týdne. Poté jsem se vrátil k úplné abstinenci (nulové libido, nulová potřeba).
V nedávné době jsem začal randit s jednom dívkou a všechny negativní pocity spojené se sexem se vrátily - a především díky stále trvající ztrátě libida a nulové sexuální potřebě jsem začal mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. A začalo mi v hlavě vrtat, jestli jsem ještě schopen vzrušení. K pornu jsem se vrátit nechtěl, tak jsem zkusil erotické povídky na netu. Nic extra to se mnou nedělalo, ale vzrušilo mě to.
Následně jsem začal pochybovat o tom, jestli je to ta správná cesta a pročetl jsem si podrobněji stránky Život na pornu. Zde jsem našel, že ztráta libida a nulová sexuální touha může být provázena při abstinenci. A tak směle pokračuju dál.

Nakonec jsem se rozhodl založit si zde deník a sdílet své trpké zkušenosti a doufám, že se najde někdo, kdo mi poradí, příp. řekne, že na tom byl stejně a zlepší se to :-) Myslím teď ztráta libida, která mě velmi trápí. Nulová chuť na jakoukoli formu sexu, to je fakt nepříjemný pocit, zvlášť když ho člověk má už 3,5 měsíce :-) Každopádně mám silnou vůli a k pornu už se nikdy vrátit nechci. Věřím, že zbytek se nějak spraví.

Díky.
Uživatelský avatar
By Banderas
#4037 Ahoj, vítám tě tady. Chci tě především uklidnit, že to, co prožíváš (ztráta libida neboli flatline, deprese atd.), je nejen běžné, ale dokonce, ač to tak nevypadá a člověka to spíš vyděsí, to je příznakem, že se mozek uzdravuje. Je potřeba to jen vydržet, dát tomu ještě nějaký čas a vše se vrátí do normálu. Vůli máš, daří se ti, což je super. Na tvém místě bych se tedy vůbec nezabýval tím, jestli jsi nebo nejsi ještě schopen vzrušení (samozřejmě jsi, mozek se tě jen snaží oblbnout), ale soustředil bych se na tu dívku - randěte spolu, jezděte na výlety, za kulturou, poznávejte se, smějte se, a pomalu se sbližujte intimně, vůbec s tím nespěchej a netlač na pilu, nech tomu volný průběh a jen pozoruj reakce svého (ale i jejího) těla. Důvěřuj své intuici, která ti řekne, kdy a na co je ta správná chvíle. Držím palce :D
Uživatelský avatar
By NewLife
#4040 Ahoj,

děkuji Banderasi za pozitivní reakci, velmi mi pomohla :-)

Tak jsem to spočítal. Dnes je to 109 dnů, co jsem naposledy viděl porno. Pročítal jsem si místní deníky a musím říct, že někteří to mají vážně těžké. Třeba i můj příběh někomu pomůže.

V minulosti jsem se několikrát snažil skončit s pornem, ale vždy jsem to vydržel max. pár dní. Myslím, že by to bylo stejné, kdyby nepřišel zásadní zlom v mém životě. Po mnoha letech jsem se rozešel s přítelkyní. Takovou tou přítelkyní, která vám ve všem rozumí a s kterou si dokážete představit celý život. Myslím, že porno ovlivnilo celý náš vztah, především v sexuální rovině, která prostě nešla. Erekce jsem byl schopen dosáhnout pouze po delší autoerotice při simultánním dráždění partnerky. Stavěl jsem jí do dokonale pasivní pozice, protože jsem věděl, že jakákoli snaha z její strany nebude mít úspěch. A to nemluvím ani o tom, že nám trvalo snad rok, než se nám první soulož podařila.

Po rozchodu mě jala taková panika, že budu nadosmrti sám, že jsem začal na sobě pracovat. Po 15 letech jsem začal sportovat, chodit ven, obnovovat vztahy s přáteli, s rodinou, vracím se postupně ke koníčkům, které jsem měl na základní škole. Skončil jsem s hraním PC her (posledních 15 let jsem hrál a čuměl na porno). Je to dlouhá cesta, ale věřím, že dobrá. Je to smutný paradox, ale rozchod mi dal potřebnou vůli a motivaci se vším hnusným v mém životě skoncovat. Dal mi tu vůli zavrhnout porno úplně a doufám, že navždy. Je mi jasné, že když si pustím byť jen jedno video, jsem ztracen.

Nevím, jak se postavit k masturbaci. Sice necítím žádnou sexuální touhu, ale erekce v soukromí funguje (byl to zvláštní pocit, po tolika letech zase cítit ranní erekci). Dnes jsem masturboval, protože mám pocit, že alespoň jednou týdně, min. ze zdravotních důvodů, to chce. Aby orgán nezakrněl, trubky fungovaly.
Jak se k tomu stavíte?
Uživatelský avatar
By Banderas
#4041 Žádné fyzické zdravotní důvody pro masturbaci neexistují. To je prostě lež. Orgán nezakrní a trubky fungovat budou i bez ní. Něco jiného je to s psychickými důvody. Ne každý, když nemá možnost sexu (nemyslím akutní, ale spíš dlouhodobou), to bez občasné masturbace ustojí. Tak v tom případě ano. Ale pokud sexuální touhu necítíš, tak masturbovat jen proto, že někdo řekl, že jednou týdně je to potřeba, je to samé, jako jíst, když člověk nemá hlad, jenom proto, že někdo řekl, že se má jíst 5x denně.
Uživatelský avatar
By Pete
#4049 Ahoj :)

taky tě chci ještě dodatečně přivítat na fóru :) ... a především pogratulovat, že jsi to zvládl tak dobře a že se držíš :)

K tvému poslednímu dotazu: souhlasím s Banderasem. Žádné výzkumy ti nikdy nepotvrdí, jestli je to zdravé nebo ne. Protože prostě tam není dlouhodobá perspektiva a sledování. Některé tak zvané výzkumy ti řeknou, že je to zdravé, a jiné že je to nezdravé. Ale ze zkušenosti lidí se opravdu ukazuje, že masturbace prostě není potřeba. A nutit se do toho, taky není dobrý. Takže doporučuji se toho vyvarovat :)

A jak teď po několika měsících od P vnímáš svůj posun? Vím, že si ještě procházíš flatlinem, ale cítíš nějaký jiný posun pozitivním směrem? :)