- stř pro 11, 2019 11:23 pm
#8635
Ahoj, v první řadě bych chtěl poděkovat za existenci tohoto fóra a vašich deníků. Hodně jsem z nich v poslední době během své cesty odvykání čerpal.
Pro statistické údaje napřed doplním několik základních informací.
Je mi 26 let a s P jsem začal někdy okolo 13. roku. První slečnu jsem potkal ve svých 20. letech, kdy už jsem měl ED, což jsem přisuzoval mé nezkušenosti/stresu. Krátce na to následoval rozchod. To už jsem o své závislosti věděl, ale ne o jejích dopadech. V té době pro mě bylo nemožné vydržet 5 dní bez P. O rok později se ty samé problémy opakovaly s druhou slečnou. Až s ní jsem po hodně dlouhé době zvládl během sexu vyvrcholit, nicméně ED pokračovaly a já je nově přisuzoval “nedostatečné” atraktivitě slečny (a po chabém výkonu jsem si to šel udělat pořádně tak, jak jsem to znal a měl rád – u P). Rozchod byl pak jen vyústěním dlouhodobého nesouladu v sexu. A co si budeme, ten je ve vztahu docela důležitý.
P mi ukázalo slabost pro určitý typ sexu (žádný děti nebo ubližování, nebojte
), kterému jsem úplně propadl. A to tak, že jsem jeden čas vedl největší komunitu příznivců u nás. Díkybohu se určité věci vymkly kontrole a já s tím nadobro skoncoval.
Na jaře roku 2019 jsem se rozhodl aktivně skoncovat se svou závislostí P v MO módu. Na první pokus jsem zvládl 24 dní. Už zhruba 13. den jsem začal pociťovat abstinenční příznaky. Nesnesitelné napětí po těle, nesoustředěnost, ze začátku i noční můry, nutkání si ihned pustit P (a to MO už jen jako bonus, hlavně to P). Od prvního “selhání” jsem s několika kratšími výjimkami do teď zvládl držet frekvence jednou za týden, popř. jednou za dva týdny. I když to na první pohled nevypadá jako velký pokrok, vnímám to jinak. Dřív jsem páchal PMO v průměru každý den, možná i víc. Aktuálně jsem to z nějakých 360 PMO/rok dokázal srazit na cca 50 PMO/rok (výpočty hodně od oka, ale orientačně takhle ty poměry jsou).
Teď jsem si dal osobní cíl vydržet celý prosinec do Nového roku bez P. Chci zkrátka v tomhle roce vydržet jeden měsíc bez P, a tohle je poslední příležitost. Stěžuje mi to fakt, že tenhle měsíc bude hrozně moc stresu, a před Vánoci ještě podstoupím výlet do Amsterdamu. Kdo byl v Red Light District, ví, že to na vůli zrovna 2x nepomůže, nicméně plány jsou dány a beru to jako takovou zkoušku.
Držte mi palce, já je zas budu držet vám!
PS:
Jsem si jistý, že si tohle přečte i někdo, kdo tu ani není zaregistrovaný, tak jako do teď já. Chtěl bych vás vyzvat k tomu si zrekapitulovat svůj dosavadní život s P do několika vět/odstavců, klidně i jen tak pro sebe. Než jsem to teď udělal já, myslel jsem si o sobě, že to semnou vlastně vůbec špatný není, že je to jen takový malý zádrhel v osobním rozvoji. Ale když jsem si to teď po sobě přečetl, tak jsem trochu překvapil sám sebe, v čem jsem se to dokázal babrat.
Pro statistické údaje napřed doplním několik základních informací.
Je mi 26 let a s P jsem začal někdy okolo 13. roku. První slečnu jsem potkal ve svých 20. letech, kdy už jsem měl ED, což jsem přisuzoval mé nezkušenosti/stresu. Krátce na to následoval rozchod. To už jsem o své závislosti věděl, ale ne o jejích dopadech. V té době pro mě bylo nemožné vydržet 5 dní bez P. O rok později se ty samé problémy opakovaly s druhou slečnou. Až s ní jsem po hodně dlouhé době zvládl během sexu vyvrcholit, nicméně ED pokračovaly a já je nově přisuzoval “nedostatečné” atraktivitě slečny (a po chabém výkonu jsem si to šel udělat pořádně tak, jak jsem to znal a měl rád – u P). Rozchod byl pak jen vyústěním dlouhodobého nesouladu v sexu. A co si budeme, ten je ve vztahu docela důležitý.
P mi ukázalo slabost pro určitý typ sexu (žádný děti nebo ubližování, nebojte
), kterému jsem úplně propadl. A to tak, že jsem jeden čas vedl největší komunitu příznivců u nás. Díkybohu se určité věci vymkly kontrole a já s tím nadobro skoncoval.Na jaře roku 2019 jsem se rozhodl aktivně skoncovat se svou závislostí P v MO módu. Na první pokus jsem zvládl 24 dní. Už zhruba 13. den jsem začal pociťovat abstinenční příznaky. Nesnesitelné napětí po těle, nesoustředěnost, ze začátku i noční můry, nutkání si ihned pustit P (a to MO už jen jako bonus, hlavně to P). Od prvního “selhání” jsem s několika kratšími výjimkami do teď zvládl držet frekvence jednou za týden, popř. jednou za dva týdny. I když to na první pohled nevypadá jako velký pokrok, vnímám to jinak. Dřív jsem páchal PMO v průměru každý den, možná i víc. Aktuálně jsem to z nějakých 360 PMO/rok dokázal srazit na cca 50 PMO/rok (výpočty hodně od oka, ale orientačně takhle ty poměry jsou).
Teď jsem si dal osobní cíl vydržet celý prosinec do Nového roku bez P. Chci zkrátka v tomhle roce vydržet jeden měsíc bez P, a tohle je poslední příležitost. Stěžuje mi to fakt, že tenhle měsíc bude hrozně moc stresu, a před Vánoci ještě podstoupím výlet do Amsterdamu. Kdo byl v Red Light District, ví, že to na vůli zrovna 2x nepomůže, nicméně plány jsou dány a beru to jako takovou zkoušku.
Držte mi palce, já je zas budu držet vám!
PS:
Jsem si jistý, že si tohle přečte i někdo, kdo tu ani není zaregistrovaný, tak jako do teď já. Chtěl bych vás vyzvat k tomu si zrekapitulovat svůj dosavadní život s P do několika vět/odstavců, klidně i jen tak pro sebe. Než jsem to teď udělal já, myslel jsem si o sobě, že to semnou vlastně vůbec špatný není, že je to jen takový malý zádrhel v osobním rozvoji. Ale když jsem si to teď po sobě přečetl, tak jsem trochu překvapil sám sebe, v čem jsem se to dokázal babrat.
